- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál= připravení jedince pro společnost, tj. schopnost, připravenost reagovat společensky akceptovaným způsobem, schopnost pochopit sociální kontext,
člověk společensky adjustovaný musí mít 3 základní kvality –
schopnost projevit kladné city – být schopen citově se přiblížit druhé bytosti, kritickým obdobím pro tuto vlastnost je období od narození do 3 let, tzv. imprenting (tj. vtisknutí) – každý živočich si vtiskne do paměti v kritickém období např. matku,
schopnost kladného sebehodnocení – sebedůvěra, jistota v sám sebe, kritické období 4 – 12 let
schopnost identity (vlastní totožnosti) – kritické období 13 – 19 let
1. Dítě v raném období musí být intenzívně milováno, tím více si zažívá svět jako pěkný, potom bude schopen empatie, musí být tedy milováno, protože je. Po druhé sv. válce velké výzkumy v sociálních ústavech – zjištěno, že děti bez blízkého vztahu se zpomalují ve vývoji (už od 4 měsíců), pokud menší počet dětí – možnost zlepšení tohoto vývoje, není nevyhnutelné, aby blízkou osobou byla matka. Záleží i na kontextu celé rodiny, v každé rodině určité tradice, i pomoc by se měla odvíjet v závislosti na charakteru vztahů v rodině. Harlow – pokus se šimpanzími mláďaty, zjištěno, že v raném období nestačí jen uspokojování primárních biologických potřeb, podle dřívějších teorií láska vytvářena jako sekundární pud (s uspokojováním hladu určitou osobou – vytváří se kladný emoční vztah), dokázalo se, že emocionální potřeby jsou stejně důležité pro dítě jako fyziologické, tzn. že se nejedná o sekundární pud, vztah dítě x blízká osoba závisí i na tom, jaké je dítě, důležitá emoční zralost rodiče – schopnost milovat dítě, i když není takové, jak si představoval.
2. Sebehodnocení – dítě svoji cenu začne prožívat kolem třetího roku na základě citového vztahu, důležité ocenění od rodičů – dítě začne přijímat --- vznik sebehodnocení. Zásadní je nepoužívat negativní atribuce (že je dítě zlé, špatné – je třeba za špatné označit chování ne dítě).
Tresty snižují sebehodnocení, pokud trest přiměřený a nemá povahu emočního odmítnutí + odměny --- vysoké sebehodnocení, děti s vysokým sebehodnocením většinou z rodin, kde funguje určitý řád. Rodiče dětí s nízkým sebehodnocením často používají nepřiměřené tresty (často ventilace vlastního vzteku). V první polovině tohoto období mají zásadní vliv rodiče, ve druhé vrstevníci. Dřívější pohlavní dozrávání, atraktivita a další aspekty mohou být také důvodem navýšení sebehodnocení.
3. Identita – odpověď na otázku kdo jsem, z hlediska struktury – schopnosti co jedinec dokáže a co nedokáže, problematika schopnosti a hodnoty (čeho si vážím a čeho ne)- hodnota, jak si vybrat kamarády, odhadnout hloubku vztahu, neschopnost světonázoru.
INDIVIDUÁLNÍ VÝVOJ OSOBNOSTI – 4 základní rysy (trvalá časová stopa, vznik kolem 4 let), projevy se mění, zdroj zůstává
dependence (závislost) – spoléhání na druhé, nadměrná potřeba podpory od druhých lidí, projevuje se nesamostatností, v naší kultuře tolerována více dependence žen než mužů, často se projevuje i tím, že se takový člověk snaží na sebe upozornit. Nejedná se o přirozenou závislost. Způsoby výchovy vedoucí k dependenci – pokud dítě za stejnou činnost jednou oceněno a podruhé pokáráno (stejná aktivita x různé reakce), často se tak projevují nervózní rodiče, dítě se začíná chovat podle citového stavu rodiče, dále pokud dítě oceňováno za to, že potřebuje pomoc (pochvala od rodičů pokaždé, když požádá o pomoc = vznik tohoto rysu podporován), naše kultura u žen preferuje vzhled = vznik dependence
motiv výkonu, vůle – dítě chce všechno dělat samo, síla, vedoucí k samostatnému řešení vlastních potíží, rodiče by měli děti povzbuzovat, dát mu důvěru, předkládat jim situace, které jsou schopny zvládnout, je důležité dítě ocenit. U malých dětí je nutné vymezovat přesné cíle – konkrétně k jeho možnostem = laskavá kontrola = ocenění
agresivita – ubližování, násilí, společnost se snaží agresivitu spoutat, usměrnit. Vznik – nejčastější příčinou je frustrace (tj. zmaření cíle). Frustrace může vzniknout z nadměrné pomoci (např. přílišná ochrana matky) – často vede k tomu, že právě proto chce dítě tuto činnost dělat samo, vzniká i z toho, že dítěti stanovíme nereálný cíl, za nesplnění následuje výčitka. Vznik pokud se agresivní chování oceňuje nebo se posiluje tím, že dítěti ustoupeno, když se agresivně chová (= zpevnění agresivních reakcí). Vznik agresivity tedy buď frustrací nebo zpevňováním (např. hrdinové akčních filmů). Často se děti učí agresi napodobováním – ve společenských zařízeních se stane agresivnějším, protože zdroje agrese se projevují více (např. boj o hračku, ) = je třeba nezpevňovat agresi (tzn. neposlat dítě, aby si hračku násilně vzalo zpět), nebo snižovat frustraci (dát dítěti jinou hračku, která ho zaujme). Nejčastější reakcí společnosti a ostatních lidí na agresivní chování je trest (frustrace = agrese = bránění v agresi = frustrace + trest = posílení agrese, protože trestající zvítězil silou = zpevňuje se agresivní chování). Děti by měly být upozorněny na důsledky, které jejich agresivní chování způsobilo (vyvolat pocit empatie s bolestí toho, kterého napadl).
úzkost (anxieta) – projevuje se strachem z vlastního selhání (vlastní selhání bývá často příčinou vzniku úzkosti), nejistotou. Dítě je dependentní, cítí autoritu = autorita chce nadměrný výkon po dítěti = frustrace ze selhání = kvůli závislosti se neprojeví agrese, proto se obrátí vůči sobě = vzniká úzkost = opakované potlačení vede k depresi.
Vloženo: 13.11.2010
Velikost: 65,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu PSY - Psychologie
Podobné materiály
- PSY - Psychologie - Vývojová psychologie
- PSY - Psychologie - Vývojová sociální psychologie, SOCIALIZACE
- ZSV - Základy společenských věd - Sociální a vývojová psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Vývojová období sociologie
- PSY - Psychologie - Vývojová psychologie
- PSY - Psychologie - Vyvojova psychologie
- PSY - Psychologie - Vývojová psychologie
- CJ - Český jazyk - vývojová období české literatury od doby zrodu až po dobu K
- BI - Biologie - Vývojová období člověka
- PSY - Psychologie - Vývojová a klinická psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE
- 0048 - psychologie - Eriksonova vývojová teorie
- PSY - Psychologie - Vývojová psychologie
- XX1 - Manažerská psychologie - Práce do man. psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Historie a metody psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie hry
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie osobnosti, typologe, vlastnosti osobnosti
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie jako veda
- ZSV - Základy společenských věd - psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie.doc
- ZSV - Základy společenských věd - soc psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - socialni psychologie
- PSY - Psychologie - obecna psychologie
- PSY - Psychologie - Psychologie osobnosti
- PSY - Psychologie - Základy psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Pedagogická psychologie
- PSY - Psychologie - Problematiky vývojové psychologie – zákonitosti, změny, etapy
- PSY - Psychologie - psychologie cinnosti
- PSY - Psychologie - Psychologie jako věda, determinace lidské psychiky
- PSY - Psychologie - Psychologie jako věda
- PSY - Psychologie - Psychologie osobnosti 1
- PSY - Psychologie - Psychologie osobnosti
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie osobnosti
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie činnosti, jednání, chování
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie jako věda
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie
- PSY - Psychologie - Inženýrská psychologie a ergonomie
- PSY - Psychologie - Psychologie trhu
- PSY - Psychologie - Psychologie zboží
- PSY - Psychologie - Úvod do psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Obecná Psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie Osobnosti
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie
- PSY - Psychologie - Psychologie a její předmět
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie 2
- ZSV - Základy společenských věd - PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - Zsv psychologie
- PSY - Psychologie - Psychologie - vznik a vývoj
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie Skupinová struktura společnosti
- PSY - Psychologie - Existenciální a humanistická psychologie
- PSY - Psychologie - Gestaltismus tvarová psychologie
- PSY - Psychologie - Kognitivní psychologie
- PSY - Psychologie - Psychodynamická psychologie
- PSY - Psychologie - Psychologie umění
- PSY - Psychologie - Předpoklady vzniku psychologie jako samostatné vědy
- PSY - Psychologie - Transpersonální psychologie
- PSY - Psychologie - Vývoj psychologie v rámci novodobé evropské filozofie
- PSY - Psychologie - Zakladatelé samostatné psychologie
- PSY - Psychologie - Psychologie umění Kulka
- PSY - Psychologie - Psychologie poznávání
- PSY - Psychologie - Předmět psychologie
- PSY - Psychologie - základy psychologie
- PSY - Psychologie - Zaklady psychologie
- PSY - Psychologie - Úvod do psychologie, obory psychologie
- PSY - Psychologie - Úvod do psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - psychologie
- PSY - Psychologie - Dějiny psychologie, kognitivní procesy
- ZSV - Základy společenských věd - OBECNÁ PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI
- ZSV - Základy společenských věd - PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Humanistická psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Kognitivní psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - OBECNÁ PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - sociální psychologie (socializace, soc. učení, soc. interakce, soc. skupiny a útvary, soc. pat
- PSY - Psychologie - obecná psychologie
- PSY - Psychologie - psychologie osobnosti
- PSY - Psychologie - předmět sociální psychologie
- PSY - Psychologie - Inženýrská psychologie a ergonomie
- PSY - Psychologie - Psychologie trhu
- PSY - Psychologie - Psychologie zboží
- ZSV - Základy společenských věd - DISCIPLÍNA PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - HUMANISTICKÁ, KOGNITIVNÍ PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - PAMĚŤ, PSYCHOLOGIE UČENÍ
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie jako věda
- ZSV - Základy společenských věd - PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie_osobnosti
- ZSV - Základy společenských věd - SMĚRY A VÝVOJ PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - ÚVOD DO STUDIA PSYCHOLOGIE
- PSY - Psychologie - Predmet psychologie
- PSY - Psychologie - Vývoj psychologie
- PSY - Psychologie - Psychologie osobnosti
- PSY - Psychologie - Dějiny psychologie
- PSY - Psychologie - Forenzní psychologie
- PSY - Psychologie - Charakteristika psychologie jako vědní disciplíny
- PSY - Psychologie - Psychologie - předmět, disciplíny, školy
- ZSV - Základy společenských věd - Temperament, spánek, charakter, psychologie poznávání
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
Copyright 2024 unium.cz