- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál8.
A
Východní a střední Evropa, 13.-15.stol.: Tataři,Turci,konec Byzance,Itálie,SŘŘ
Rozvoj ekonomiky je úzce spjatý s rozvojem obchodu a řemesel, tudíž i s rozvojem měst. Ta se začala dělit na královská, kde obyvatelé byli svobodní a na města poddanská, kde obyvatelé byli poddaní své vrchnosti. Města se ve velké většině začala specializovat na určité odvětví průmyslu a tak vznikala města horní, tržní, námořní, reprezentativní. A aby město bylo městem, muselo mít městské práva, která udělovala vrchnost. Mezi nejznámější městská práva patřila např. právo tržní, mílové ( monopol výroby v okruhu jedné míle = 9 km ), skladné , celní, várečné, hrdelní, a hradební. Rovněž došlo ke zvýšení produkce v zemědělské sféře díky zavedení 3polního systému. Pole se totiž rozdělilo na 3 části – na tu, která se zasela na jaře, na druhou, zasévanou na podzim a pouze jedna třetina ležela ladem ( pasta pro dobytek, které se říká úhor ). A začalo se při uzavírání smluv mezi pozemkovými magnáty a zemědělci používat emfyteutické právo. SOCIÁLNÍ STRUKTURA MĚST Plnoprávní – nejbohatší, vlastníci nějakého majetku – dům, řemeslné dílny, nejvlivnější osoby ve městě – dostalo se jim označení městský patriciát. Nejmajetnější obyvatelé města byli voleni do městské rady a řídili město. K majetným patřili i někteří řemeslníci jako např. řezníci, soukeníci, krejčí a ševci. Částečně plnoprávní a neplnoprávní – střední vrstva a chudina – bez nějakého většího majetku a bez podílu na správě města. Sem patřili tovaryši, což byli vyučení řemeslníci, kteří pracovali v dílnách u mistra za nízkou mzdu. Pokud se chtěli osamostatnit, museli vyjít povinně do „světa“ na zkušenou, poté udělat zkoušky a zhotovit mistrovský kus ve svém oboru. Vedle tovaryšů sem rovněž patřili učedníci, kteří se teprve řemeslu učili a vykonávali příležitostné práce u něj doma. Pracovali pouze za šat a stravu. Asi nejhůře na tom byli nádeníci, kteří se zabývali příležitostnými pracemi za velmi nízkou mzdu. A Židé, kteří byli vyhoštěni na okraj města a uzavřeni v ghettech. Stav sám pro sebe představovala šlechta společně s duchovenstvem, univerzitní učitelé a studenti, kteří sice žili ve městě , ale podléhali jiným právním normám.
Německo Fridrich I. Barbarossa, který vládl v letech 1152 – 1190 se jako poslední panovník pokusil o obnovu římské říše. Podnikl 6 nepříliš úspěšných výprav do Itálie, ale roku 1158 dobyl Milán. Ale později se severoitalská města spojila a vytvořila svazek, který Fridricha roku 1176 porazil v bitvě u Legnana. Poté došlo k vnitřním sporům uvnitř Německa – do křížku se dostali 2 nejmocnější rody – Štaufové a Welfové. Welfové utrpěli konečnou porážku roku 1214 v bitvě u Bouvines, ale Štaufové museli dát šlechtě ústupky za její pomoc. Od roku 1212 vládnul Fridrich II. ( sicilský král – dědictví po otci Jindřichu VI. – právě proto zlatá bula sicilská, od roku 1220 císař ). Působil převážně v Itálii, pokusil se odmítnout papežskou nadřazenost a byl za to stále stíhán klatbou. Po vymření dynastie Štaufů roku 1254 nastalo 20leté období bezvládí – tzv. inter regnum, za kterého došlo k posílení moci šlechty až k nezávislosti. Na německý trůn byl zvolen Rudolf z bezvýznamného rodu Habsburků. Ve 13. století existovalo v Německu mnoho světských a duchovních panství, vévodství, knížectví, markrabství a nezávislých měst. A došlo ke změně způsobu volby krále. Od roku 1257 volilo krále 7 nejmocnějších knížat – kurfiřtů. Byli 3 duchovní, držitelé 3 nejvyšších říšských arciúřadů – nejvyšší kancléř říšský – arcibiskup mohučský, nejvyšší kancléř italský – arcibiskup trevírský, nejvyšší kancléř burgundský – arcibiskup kolínský a 4 světští – nejvyšší číšník – král český, nejvyšší stolník – falckrabě rýnský, nejvyšší maršálek – vévoda saský, nejvyšší komorník – markrabě braniborský. O říšských záležitostech rozhodovaly říšské stavy, stavové jednali jako nezávislí panovníci – snaha zvolit římským králem slabého panovníka. Po 20 letech bezvládí byl zvolen Rudolf Habsburský ( 1273 – 1291 ), který porazil svého největšího protivníka Přemysla Otakara II. jeho syn Albrecht pak soupeřil s několika soky o trůn. Ve 14. století nastoupili v Německu Lucemburkové – císař Jindřich VII. ( 1308 – 1311), po jeho smrti začaly opět zápasy o trůn, ze kterých vzešel vítězně Ludvík Bavor ( 1314 – 1346 ). Ten ostře kritizoval církev, jejíž moci se chtěl samozřejmě zbavit – získal tak řadu nepřátel, roku 1346 byl zvolen Ludvíkův protikrál, další Lucemburk, jeho vnuk Karel IV. ( 1346 – 1378 ) – dostal hlas českého krále ( svého otce ) a 3 duchovních kurfiřtů – stal se významným politikem a diplomatem se silnou mocenskou pozicí. Roku 1356 vydal Zlatou bulu – základní říšský zákon – při volbě krále rozhodovala prostá většina, kurfiřti měli znát italštinu, němčinu a češtinu. 1. kurfiřtem byl český král. Zákon platil až do roku 1806. RUSKO Ve 2. polovině 12. století došlo k rozpadu kyjevského státu na samostatná knížectví – vytvořily se 3 slovanské skupiny – velkorusové kolem Moskvy, malorusové na jihu a Bělorusové na západě. Rovněž na počátku 13. století začaly útoky kočovných mongolských kmenů ( Tataři ) ze střední Asie pod vedením Čingischána = nepřemožitelný vládce, který vytvořil mongolskou říši. Roku 1223 porazil ruské vojsko v bitvě na řece Kalce u Azovského moře. Mongolové postupovali ke Kyjevu. V čele s chánem Batúem ( vnuk Čingischána ) oblehli roku 1240 Kyjev a d
Vloženo: 6.06.2011
Velikost: 52,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu D - Dějepis
Podobné materiály
- Z - Zeměpis - Jihovýchodní Evropa
- Z - Zeměpis - Východní Asie
- Z - Zeměpis - Východní Evropa
- Z - Zeměpis - Vychodni Evropa
- Z - Zeměpis - Regionalni geografie jizni a jihovychodni Evropy
- Z - Zeměpis - Regionalni geografie vychodni Asie monzuny
- Z - Zeměpis - Regionalni geografie vychodni Evropy
- ZSV - Základy společenských věd - Východní tradice náboženství
- D - Dějepis - Stredni a vychodni Evropa po tricetilete valce
- Z - Zeměpis - Jihovýchodní Asie
- Z - Zeměpis - Východní Evropa
- Z - Zeměpis - Východní asie
- Z - Zeměpis - VYCHODNI EVROPA
- Z - Zeměpis - Jižní a Jihovýchodní Asie
- Z - Zeměpis - Transformujíci se země východni Evropy
- Z - Zeměpis - Východní Asie
- D - Dějepis - PRVNÍ STÁTNÍ ÚTVARY NA NAŠEM ÚZEMÍ, ZÁPADNÍ A VÝCHODNÍ EVROPA
- ZSV - Základy společenských věd - základy filozofie a východního myšlení
- BI - Biologie - Gorila východní
- Z - Zeměpis - Východní Evropa
- Z - Zeměpis - 12 jihovychodni asie
- Z - Zeměpis - 16. Jižní a Jihovýchodní Asie
- Z - Zeměpis - 17. Východní Asie
- Z - Zeměpis - 20 jihovychodni evropa
- Z - Zeměpis - 21 vychodni evropa
- Z - Zeměpis - Jihovýchodní Asie2
- Z - Zeměpis - Jižní a Jihovýchodní Asie
- Z - Zeměpis - Transformujíci se země východni Evropy
- Z - Zeměpis - Východní Asie
- Z - Zeměpis - Jihovychodni Evropa
- Z - Zeměpis - Střední Evropa
- Z - Zeměpis - Stredni Evropa
- Z - Zeměpis - Strední Evropa - Alpy
- Z - Zeměpis - STŘEDNÍ AMERIKA
- Z - Zeměpis - Regionalni geografie stredni Evropy
- Z - Zeměpis - Střední Asie a Zakavkazsko
- Z - Zeměpis - Střední Evropa
- PSY - Psychologie - Vychovne prostredni, Rodina a rodinna vychova
- BI - Biologie - CNS mozek mezimozek, střední mozek
- Z - Zeměpis - STŘEDNÍ AMERIKA
- Z - Zeměpis - Střední, V a JV Evropa
- Z - Zeměpis - Střední Evropa, Švýcarsko
- Z - Zeměpis - Stredni Asie a Zakavkazsko
- D - Dějepis - Vývoj absolutistických monarchií v západní a střední Evr
- Z - Zeměpis - Stredni Evropa
- Z - Zeměpis - Strední Evropa - Alpy
- D - Dějepis - Střední, vých. Evropa
- Z - Zeměpis - 13. Střední a Jižní Amerika
- Z - Zeměpis - 19 trans zeme stredni evropy
- Z - Zeměpis - 21. Státy střední Evropy a Pobaltí
- Z - Zeměpis - 27 Střední Evropa, Švýcarsko
- Z - Zeměpis - Stredni Asie a Zakavkazsko
- Z - Zeměpis - Střední Asie
- Z - Zeměpis - Střední Evropa
- D - Dějepis - Evropa a svět po roce 1945
- D - Dějepis - Evropa a české země ve 2. polovině 19. století
- Z - Zeměpis - Jižní Evropa
- Z - Zeměpis - Severní Evropa
- D - Dějepis - Francouzská revoluce, její příčiny a důsledky, Napoleonské války a Evropa po Vídeňském kongresu.
- D - Dějepis - Vývoj ve světě po druhé světové válce (Amerika, Evropa, Asie, Afrika).
- Z - Zeměpis - Jižni Evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - Zapadni Evropa
- D - Dějepis - Evropa po třicetileté válce
- D - Dějepis - Evropa po Vídeňském kongresu
- D - Dějepis - Evropa v 2. pol. 19. st
- D - Dějepis - Meziválečná Evropa
- Z - Zeměpis - Jizni Evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- D - Dějepis - Evropa a svět mezi světovými válkami
- D - Dějepis - Evropa a české země po vídeňském kongresu
- D - Dějepis - Evropa a české země ve 2. polovině 19. století
- D - Dějepis - Evropa v 16. stol.
- D - Dějepis - Evropa v 17. stol.
- D - Dějepis - Napoleonova vybojna politika, Evropa po videnskem kongresu
- D - Dějepis - Zapadni Evropa a vrcholny stredovek
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- D - Dějepis - Francie a Evropa
- Z - Zeměpis - Evropa, EU aj.
- Z - Zeměpis - Evropa
- Z - Zeměpis - JIZNI EVROPA
- Z - Zeměpis - SEVERNI EVROPA
- Z - Zeměpis - Severní Evropa
- Z - Zeměpis - Západní Evropa
- Z - Zeměpis - Jižní Evropa, Itálie
- Z - Zeměpis - severní evropa, švédsko
- Z - Zeměpis - západní evropa, anglie
- D - Dějepis - Evropa a svět mezi světovými válkami
- D - Dějepis - Evropa a české země po vídeňském kongresu do roku 1948
- D - Dějepis - Evropa a české země ve druhé pol. 19. stol.
- D - Dějepis - Evropa za raného a vrcholného středověku
- D - Dějepis - FRANCOUZSKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE, EVROPA ZA NAPOLEONA
- Z - Zeměpis - Evropa
- D - Dějepis - Evropa a svět
- Z - Zeměpis - Evropa
- D - Dějepis - EVROPA OD 2. POLOVINY 19. STOLETÍ DO 1914
- D - Dějepis - Evropa po roce 1848 do WW1
- D - Dějepis - EVROPA V LETECH 1815-1848
- D - Dějepis - Pravěká Evropa
- Z - Zeměpis - Jižni Evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - Zapadni Evropa
- D - Dějepis - Evropa 11.-15.století
- D - Dějepis - Evropa po vídeňském kongresu, revoluční rok 1848
- D - Dějepis - Evropa po víděnském kongresu 1.pol.19.stol.
- D - Dějepis - Evropa v 16.stol., Třicetiletá válka
- D - Dějepis - Evropa v období rozvinutého středověku
- D - Dějepis - Pravěká Evropa
- D - Dějepis - Ranný feud. záp.astř.Evropa, kultura = 6.+..
- LIT - Literatura - Literatura ve stredoveku - evropa
- Z - Zeměpis - 15 evropa
- Z - Zeměpis - 16 severni evropa
- Z - Zeměpis - 17 zapadni evropa
- Z - Zeměpis - 18 jizni evropa
- Z - Zeměpis - 23 severní evropa, švédsko
- Z - Zeměpis - 23 Západní Evropa
- Z - Zeměpis - 24 západní evropa, anglie
- Z - Zeměpis - 26 Jižní Evropa, Itálie
- Z - Zeměpis - 8-Evropa
- Z - Zeměpis - Evropa II
- Z - Zeměpis - j evropa
- Z - Zeměpis - jv evropa
- Z - Zeměpis - s evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - str evropa
- Z - Zeměpis - Z evropa
- Z - Zeměpis - Jizni Evropa
- Z - Zeměpis - Severní Evropa
- Z - Zeměpis - Západní evropa
Copyright 2024 unium.cz