- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálVítězslav Hálek Vítězslav Hálek (1835 - 1874) - vlastním jménem Vincenc Hálek. Narodil se v Dolínku na Mělnicku, rodiče zde měli pronajatou hospodu. V roce 1838 se pak přestěhovali do Zátvora, odkud Hálek začal chodit do Zálezlic do školy, po šesti letech se pak přestěhovali opět, tentokrát na hospodu Bíškovicích. Podle představ otce se měl syn rovněž stát hostinským, a proto ho poslal na rok do Jestřábí, aby se naučil německy a po té pak na radu faráře na školu do Prahy. Na přímluvu téhož faráře pak nastoupil v roce 1847 na Staroměstské gymnázium akademické. Po ukončení gymnázia se měl podle přání rodičů věnovat studiu teologie a stát se knězem. On se ale rozhodl jinak a proti vůli rodičů se zapsal na studia na filozofické fakultě, chtěl se stát gymnazijním učitelem. To vedlo načas k rozchodu s rodiči a Hálek si musel na studia vydělávat sám. Na filozofické fakultě studoval od roku 1855, ale po třech letech v důsledku nezdarů studia opustil. Od založení Národních listů (1861) v nich pracoval jako redaktor, od roku 1862 byl redaktorem časopisu Lumír, který v roce 1864 změnil v časopis Zlatá Praha, s Nerudou začal vydávat časopis Květy (1865). Od roku 1873 vydával obnovený časopis Lumír. Byl i společensky činný, např. v Akademickém čtenářském spolku a v Umělecké besedě. Podnikl i několik zahraničních cest, na Balkán, do Polska a do Itálie. Zemřel náhle v roce 1874 v Praze.Ve své době nejoblíbenější básník lyrických, optimisticky laděných veršů vzdávajících hold lásce, přírodě a bezprostřední radosti ze života. Do literatury vstupuje už v roce 1854, kdy uveřejnil svoji první báseň Nekřestěncova dušička v časopisu Lumír. V roce 1858 vydal Hálek knižní prvotinu, romantickou lyricko epickou báseň Alfred. Tato báseň je napsána pod silným vlivem Máchova Máje (podobnost Alfreda s Máchovým Vilémem, rozdělení básně na čtyři zpěvy a intermezza), je zde i patrný vliv Baronovy poezie (báseň Džaur), ale i vliv Erbenův (Svatební košile - rej duchů na hřbitově má i slovní shody s touto básní). Alfred svedl dívku Marii, ta pak porodila nemanželské dítě, které zabila. Za tento čin byla postavena před soud. V porotě soudu shodou okolností zasedl i Alfred, aniž tušil, že on je rovněž viníkem. Marie přesto, že Alfreda poznala, neoznačila jej za otce. Za svůj čin zemřela na popravišti. Alfred ale nakonec poznal pravdu a veden výčitkami vstoupil do kláštera a sedm let trávil v pokání. Jednou ho nalezli bez života na Mariině hrobu a pochovali jej podle jeho přání vedle ní.Tato báseň vcelku logicky nevzbudila v národní společnosti větší ohlas. Úspěch autorovi přinesla teprve až druhá kniha, sbírka lyrické poezie Večerní písně (1859), a to jak ze strany kritiky, tak i čtenářů. Sbírka obsahuje drobné lyrické básně plné optimismu a radosti ze života. Ústředním námětem je oslava šťastné lásky. Po vzoru sbírky Heinricha Heineho Kniha písní (Buch der Lieber) zde Hálek opěvuje svoji lásku k Dorotce Horáčkové, které byl domácím učitelem a po létech čekání i manželem. Hálek však zde nezpřítomňuje milovanou dívku v její individualitě (např. nic neříká o její tělesné kráse) a jen na okraji jsou pro něho i psychické fáze a odstíny erotického vztahu. Zaměřuje se především na nadčasově a i dobově typické projevy lásky a na její jásavou oslavu jako nejvyšší životní hodnoty. V opětovných vřelých vyznáních vyslovuje vděčnost i za ten nejmenší projev milenčiny oddanosti. Chvíle strávené s milenkou jsou autorovi zdrojem nejvyššího štěstí. Dobovým rysem je užívání tradičních motivů tehdejší milostné lyriky: růžiček, slavíčků, holubiček, hrdliček apod.Láska je v této sbírce zároveň chápána jako lék na všechny útrapy světa. Ve sbírce je obsažen i motiv oslavy jarní probouzející přírodu (např. báseň I – Přilítlo jaro zdaleka). Jarní probouzející se příroda je zároveň chápána i jako symbolický příslib naděje národa na lepší budoucnost. Zastoupena jsou ale i společenská témata jako je oslava národa a umění, b. Kdo v zlaté struny zahrát zná, Nekamenujte proroky.Sbírka v definitivní verzi obsahuje 65 krátkých básní. Jednotlivé básně jsou bez názvů, jen číslovány. Většinou se tedy pro jejich označení užívá prvního verše. Některé z básní byly i zhudebněny, např. b. Nekamenujte proroky B. Smetanou, b. Umlklo stromů šumění Karlem Bendlem.Sbírka je uvedena citátem z W. Shakespeara, z dramatu Romeo a Julie.A rajskou krásou vzplane nebes tvář,že láskou k noci vzhoří celý svět.Tys jenom ještě poupátkoTys jenom ještě poupátko,jež sotva vzešlo do světa,a přece na Tvé tváři užpřekrásná růže vykvétá.A růže ta tak spanilá,a tak milounké vůně,že duše k ní zahořela a srdce po ní stůně.Když se na Tě dívám (XV.)Když se na Tě dívám –Tys holubička krotká,ta jemná, hravá, líbezná,když s holoubkem se potká.Mně nelze dost se nahledětna To Tvé krásné oko –to modrojasné brány jsoudo ňader přehluboko.Mně nelze dost se nahledětna tu Tvou tvář tak jemnou-z ní celá duše bez klamui srdce mluví se mnou.A když se na Tě dívám –ó sladká z nebes mano!zdaž to ústa nejsou též,která mi řekla“ Ano!Umlklo stromů šuměníUmlklo stromů šuměnía lístek sotva dýše,a ptáček dřímá krásný sentak tichounce, tak tiše.Na nebi vzešlo mnoho hvězda kolem je tak volno,jenom v těch ňadrech teskno taka u srdce tak bolno.Ve kvítků pěkný kalíšekse bílá rosa skládá –můj bože, a ta rosa téžse v moje oči vkrádá.Na nebi na sta hvězdiček (V.)Na nebi na sta hvězdičekměsíc se s nimi bratří,a s nebe pánbůh s andělysem na svět dolů patří.A s nebe anděl sestupuje,na tváři ani vráska,a krásný jako jarní dech –ten anděl to je láska.Ten kamkoliv se přiblíží,vše trne sladkou mukou,a slavíci a hrdličky –ty pěkné písně tlukou.A koho křídlem dotkne se,ten celičký se změnía v srdci něco pocítí,co není k vyslovení.Přilítlo jaro z dalekaPřilítlo jaro z dalekaa všude plno touhy,vše tlačilo se k slunci ven,že snilo sen tak dlouhý.Vylítly z hnízda pěnkavya drobné děti z chýše,a pestré kvítí na lukáchpřesladkou vůni dýše.Z větví se lístek tlačí vena ptáčkům z hrdla hlásky,a v ňadrech v srdci mlaďounkém –tam klíčí poupě lásky.Já jsem ten rytíř z pohádkyJá jsem ten rytíř z pohádky,jenž hrdě vyjel do světa,a bych tu pannu uviděl,jež jako růže vykvetá.O ní šla zvěst: kdo spatří ji
Vloženo: 5.02.2011
Velikost: 27,09 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu CJ - Český jazyk
Podobné materiály
- LIT - Literatura - Edison_Vítězslav Nezval
- LIT - Literatura - Vítězslav Nezval
- CJ - Český jazyk - Vítězslav Nezval
- CJ - Český jazyk - Nezval, Vítězslav - Edison
- CJ - Český jazyk - Alois Jirásek, díla, ukázka
- CJ - Český jazyk - František Gellner, díla, ukázky
- CJ - Český jazyk - Jan Neruda, díla, ukázky
- CJ - Český jazyk - Jaroslav Vrchlický, díla, ukázky
- CJ - Český jazyk - Josef Václav Sládek, díla, ukázka
- CJ - Český jazyk - Julius Zeyer,díla, ukázky
- CJ - Český jazyk - Karel Toman, díla, ukázky
- CJ - Český jazyk - Karel Václav Rais, díla, ukázky
- CJ - Český jazyk - Karolina Světlá, díla, ukázky
- CJ - Český jazyk - Karel Havlíček Borovský, ukázky, díla
- CJ - Český jazyk - Ohlasová poezie, autoři, ukázky
- CJ - Český jazyk - Romantismus v evropské literatuře, autoři, ukázky
- CJ - Český jazyk - Homérské eposy + ukázky
Copyright 2024 unium.cz