- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
UTOPIE, ALEGORIE, SCI-FI, FANTASY (VIZE, PŘÁNÍ, VAROVÁNÍ)
CJ - Český jazyk
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálUtopie, alegorie, sci-fi, fantasy
Vědeckofantastická literatura
se jako literární žánr objevuje v USA na začátku 20. století. Využívá formy románu, novely a povídky. Anglické pojmenování science fiction v sobě spojuje pojmy science - věda, a fiction - fikce, fantazie. Je založena na soudobé znalosti vědy a techniky, předpovídá její vývoj do budoucna.
Utopie
jako představa o ideálním světě vznikala už v antice.. Jednou z těchto utopií je i Platónův traktát o ideálním státním zřízení zvaný Republika. Antická díla tohoto charakteru jsou však za předchůdce literatury sci-fi považována jen zřídka.
Za pravé předchůdce vědeckofantastické literatury však můžeme považovat až utopistická díla vzniklá v renesanci. Jedním z předních autorů této doby je anglický humanista Thomas More (1478 - 1535), který umisťuje děj svého latinsky psaného románu Utopia na stejnojmenný smyšlený ostrov. Zobrazil tu své představy o ideálním světě - odstranil majetkové rozdíly a chudobu, a tím i kriminalitu. Majetek všech je společný a všichni dobrovolně pracují pro veřejné blaho. Velké věrohodnosti More dosáhl uvedením mnoha podrobností - včetně mapy a místního písma.
Podobný námět má také dílo Itala Tommasa Campanelly (1568-1639) Sluneční stát (město obklopené zdmi, centrem je moudrost), a Angličana Francise Bacona, Nová Atlantida. Zde je použit motiv města Benzalému, jehož obyvatelé disponují pokrokovými vymoženostmi, jako řízení zemědělství (hnojiva) a počasí nebo objevy mikroskopu a ponorky.
Utopií jsou i satirické cestopisy Cyrana de Bergerac Cesta na měsíc a Cesta do sluneční říše. Soudobý pozemský svět je zde konfrontován s fantastickým životem na jiných planetách, předpovězeny jsou evoluční teorie, vynález záznamu zvuku a rakety.
Gulliverovy cesty Jonathana Swifta (1561-1626), které jsou rovněž řazeny mezi utopie, obsahují kritiku soudobé společnosti
V dalším vývoji vědeckofantastické literatury se spíše než utopie jako takové objevují tzv. antiutopie. Ty naopak ukazují, jak by to vypadat nemělo. Mezi nejznámější antiutopie patří 1984 od George Orwella, Konec civilizace (krásný nový svět) Aldouse Huxleyho nebo Zamjatinův román psaný deníkovou formou My. Všechna tato tři díla varují před totalitární společností, vytyčují její nejhorší prvky, ukazují naši možnou budoucnost a naznačují, že vzpoura jednotlivce bude v takto zavedené společnosti marná.
Nejvýznamnějším spisem starší české utopické literatury je Labyrint světa a ráj srdce Jana Ámose Komenského.
Alegorie má ve světě vědeckofantastické literatury rovněž své místo. Asi nejznámějším alegorickým dílem v této oblasti je Farma zvířat anglického prozaika George Orwella, kde zvířata jednají jako lidé a představují vývoj socialistické společnosti – od dobré myšlenky k jejímu zneužití.
Hororové prvky se vyskytují zejména v novějších fantasy románech, ale jejich počátky můžeme vysledovat již v první polovině století. V této době sepsala svou hororovou povídku Frankenstein pojednávající o stvoření umělého člověka Mary Shellyová, druhá manželka P.B. Shellyho.
Rovněž známý americký povídkář, jeden ze zakladatelů vědeckofantastické literatury Edgar Allan Poe (1809 - 1849) ve své tvorbě používá hororové prvky. Ty se objevují např. v povídce Jáma a kyvadlo ze stejnojmenné sbírky.
Americká science fiction 20. století
Na počátku americké literatury sci-fi stojí na počátku 20. Století takzvané „pulp magazines“. Tyto časopisy tištěné na nekvalitním papíře (odtud název pulp) se na pultech objevují zhruba od 20. Let 20. Století nejprve se zaměřením na detektivní (Detective Story) a kovbojské (Western Story) příběhy a na červenou knihovnu (Love Stories). Science fiction do těchto časopisů pronikla velice záhy – ponejprv se vyskytla v časopise elektrotechnika Hugo Gernsbacka nazvaném Modern Electrics, později přejmenovaného na Science and Inventions. Tentýž vydavatel se potom v roce 1926 postaral o vznik prvního literárního magazínu zaměřeného čistě na SF – Amazing Stories. Proto bývá H. Gernsback označován za otce americké science fiction.. Časopis po třech letech zkrachoval, ale o další tři roky později byl založen konkurenční časopis Astounding Stories of Super Science, který pod názvem Analog existuje dodnes.
Osmiletou etapu vývoje americké science fiction označujeme za zlatý věk SF a to především díky novému editorovi Astounding Stories – v této době přejmenovaných na Astounding Science Fiction – Johnu W. Campbellovi. Jeho přísným požadavkům na kvalitu uveřejňovaných příběhů vyhovovalo jen několik autorů (např. L. Sprague de Camp, L. Ron Hubbard, Clifford D. Simak či Jack Williamson) a z nich největší proslulosti dosáhli ti, které si Campbelle vychoval: Isaac Asimov, Robert A. Heinlein, Theodore Sturgeon A. E. van Vogt.
Konec 2. světové války znamenal i konec zlatého věku SF. Svět se převratně změnil a skutečnost daleko překonala vše, co si dokázali vymyslet autoři science fiction. Snaha o hledání nových cest se objevila už v březnu 1945, kdy byl v magazínu Amazing Stories otištěn článek Richarda Shavera Vzpomínám na Lemurii. Z tohoto literárního falzifikátu se odvíjí linie literární mystifikace, která vyvrcholila v pseudovědeckých teoriích Ericha von Dänikena a jeho následovníků. Shaver, nepříliš úspěšný autor science fiction, oznámil užaslému čtenářstvu, že Země byla původně obydlena prastarou rasou, která přišla z kosmu a po níž zbyly jen nejasné vzpomínky v l
Vloženo: 6.09.2011
Velikost: 60,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz