- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálUmění starověkého Egypta
– Starověký Egypt tvoří uzavřené území po obou březích Nilu (5. tisíciletí až 15.st.př.n.l.)
– celé dlouhé období starověké egyptské kultury probíhalo za vlády 30 dynastií faraonů a lze je zhruba
rozdělit do několika vývojových období:
1. předdynastické období (5000-2700 př.n.l.)
2. Stará říše (2700-2181 př.n.l.) – 3. až 6. dynastie
3. Střední říše (2040-1786 př.n.l.) – 11 až 12. dynastie
4. Nová říše (1560-1080 př.n.l.)
– Egyptský panovník – farao – vydával se za syna boha Hora, později za boha Hora, vyžadoval pro sebe
božské pocty, jemu patřila půda, kterou pronajímal poddaným
– egypťané věřili, že duše žije po smrti, a snažili se o věčný a šťastný pobyt v záhrobí
ARCHITEKTURA
– ideální podmínky pro rozvoj monumentální architektury (svahy údolí Nilu v Horním Egyptě poskytovali
dostatek kamene, žuly, čediče i pískovce)
předdynastické období – před sjednocením Horního a Dolního Egypta
– pro panovníka a významné osobnosti (kněží, vysoké státní úředníky, faraónovy manželky) byly budovány
podzemní hroby – hrob faraóna Meni
– příbytky nižších vrstev se nedochovaly, byly z hlíny, dřeva a proutí
Stará říše
– dva typy pohřebních staveb:
1. mastaby – komplex budov, kde sídlili kněží a vykonávali náboženské obřady
+ podzemní komory (půdorys lodě) – kde byly uloženy ostatky panovníka
– na stěnách pohřebních komor byli často nápisy (přání do posmrtného života, důležité
události za faraónovy vlády…), nástěnné malby a mělké reliéfy
– nejznámější mastaby – Mererukova, Cujova…
2. pyramidy – monumentální hrobky faraonů
1. stupňovitá – vznikly spojením několika mastab nad sebou, 4-6 stupnů (jako schody po kterých faraón
vystoupá do posmrtného života), budování složitých zabezpečovacích zařízení (falešná hrobka,
spleť chodeb X i přesto vykrádány)
– Džóserova pyramida u Sakkáry – 6 stupňů, rozsáhlý labyrint chodeb, hrobka vytesána
do skály v podzemí
– architekt Imhotep
2. zkosená – Snofrevova u Dášuru
3. pravidelná – obrovské pravidelné jehlany o čtvercové základně
– pyramidy u Gízy: Chufewova (řecky Cheopsova) – nejvyšší
Raachefova (Chefrénova)
Menkauréova (Mykerinova)
Nová říše
– pyramidy byli nahrazeny skalními hroby, šlo o komplexy chrámů, které vytvářely skalní města
– k chrámům vedla alej sfing (sfinga = lidská (mužská) hlava a zvířecí (lví) tělo) nebo posvátných býků či
beranů, na konci aleje byly jehlancovité obelisky, bránu střežily obrovské sedící sochy králů (kolosy)
– k nejznámějším patří: Tutanchamonova hrobka – nevyloupena, našly se zde zlaté šperky, sochy,
nádobí, kompletní nábytek, vozy, lodě
– v okolí města Weset v tzv.údolí králů a údolí královen – skalní Amonův chrám v Luxoru a Kranaku
SOCHAŘSTVÍ
– hl. sochařská odvětví – skulptura (kamenictví a řezbářství)
– plastika (keramika a kovolitectví)
– monumentální sochařství přímo související s architekturou – kolosy faraónů na pylonech
– sochy jsou velmi často součástí sloupů – protodorský typ sloupu (dřík, kanelování, hlavice)
– využívalo se architrávového systému, na sloupech často nápisy
– paleta krále Narmera (Meniho)
– volné sochy – faraónů – socha Džosérova a Chefrénova
hodnostářů – kníže Rahotep a jeho paní Nofret – Nofret je jednou z prvních ženských podobizen
– busta královny Nefertiijti
služebnictva – Sedící písař, Starosta
– sošky služek a otroků – velmi drobné, zobrazovali práci na poli, v dílně atd.
– ukládaly se do pánova hrobu, aby se i po smrti byl dobře obsloužen
– posmrtné masky – většinou ze zlata, oči nahrazeny drahokamy nebo polodrahokamy = INKRUSTACE
– Tutanchamónova pohřební maska
– perspektiva : a) pásová perspektiva – postavy a předměty byly umisťovány nad sebe
b) hieratická perspektiva – postavy seřazeny podle postavení, které zaujímali
ve společnosti, faraón = největší, otrok = nejmenší
– vždy musel být dodržen stanovený kánon: – postava musela stát, klečet nebo sedět
– jedna noha vždy nakročená
– na hlavě šátek, bederní rouška a nepravý vous
– sochy byly také zdobeny barvou = POLYCHROMIE X barva nebyla odrazem reality, ale symbolem
– podle kánonu: bledě růžová, žlutá = žena, hnědočervená = muž
Střední a nová říše
– reliéfní stély = kamenné náhrobky s reliéfním zpodobením zemřelého (reliéf úzce souvisí s malířstvím)
– nacházely se v předsíních hrobek
– zesnulý zobrazen vsedě, jak přijímá obětní dary
– reliéfy vyhloubeny do stěn (ve Staré říši reliéfy vystupovaly na stélách z pozadí)
MALÍŘSTVÍ
– polychromované reliéfy nebo ojedinělé malby na stěnách hrobek či slavnostních místností
– malovalo se štětcem a jemně rozetřenými přírodními hlinkami, jasné barvy
– stanoven přísný kánon: hlava a končetiny zobrazovány z profilu, oko a tělo zepředu
– pásová perspektiva = obrázky řazeny do pásů, zaznamenávány na papyrus či plátno
– náměty: náboženské motivy, faraónovy činy, obyčejný život, zoomorfní náměty
– ornamenty – tvořené geometrickými prvky (meandry, kruh), rostlinnými prvky (lotos, papyrus)
– součástí egyptského malířství bylo i písmo, které vzniklo zjednodušením obrázků, dělilo se na:
– hieroglyfy – složitější, používali jej hlavně kněží
– démotické (lidové) – jednodušší, zápisy daní…
UŽITÉ UMĚNÍ
– kamenictví – vytvářeli nejen plastiky všech rozměrů, ale také sarkofágy a kamenné vázy
– truhlářství – vynalezli základní formy nábytku (sedačky,stoličky, židle, křesla, stoly, postele, skříně…)
– používali obyčejných i vzácných dřev, které byly zdobeny intarzií (slonovina, eben,
sklovina, broušené drahokamy) a emailem.
– hrnčířství – různé druhy, typy a tvary váz, točených na hrnčířském kruhu
– zdobeny barevnou polevou (hlavně modro-zelenou) a malbou.
– keramika – pokryta geometrickou výzdobou
– TERAKOTA (vypálená hlína)
– sklářství – vázy z tyčinek žhavého skla navíjených kolem duté formy
– zlatnictví – nové tvary šperků – šnůry z korálů, zlaté prsteny, pečetítka, náhrdelníky a náramky
– zlacení kovů, dřeva (soch, skříní, dveří) a kamene (př. hrot obelisku) zlatou fólií
– textil – tkalcovské stavy, tkali vzory s různými náměty (látky 1,5m široké a až 18m dlouhé)
3.
Umění starověkého Egypta a východních despocií
EGYPT
Starověký Egypt byl rozlehlá oáza prostírající se v povodí Nilu v délce 2000 km. Celé dlouhé období
starověké egyptské kultury probíhalo za vlády 30 dynastií faraonů a lze je zhruba rozdělit do několika
vývojových období:
předdynastické období (5000-2700 př.n.l.)
Stará říše (2700-2200 př.n.l.)
Střední říše (2200-1500 př.n.l.)
Nová říše (1500-1000 př.n.l.)
V předdynastickém období, tj. období dvou prvních dynastií, byl uctíván bůh Usire, pán mrtvých, a ti,
kdo ho uctívali, měli hrob pod zemí.
Stará říše
Hlavním městem je Mennofer (Memfis), u moci III. dynastie v čele s faraonem Džoserem. Ten prosadil náboženskou reformu, spočívající
v odvrácení od boha mrtvých Usira a vzývání boha slunce Réa. Reforma se odrazila v pohřební architektuře – hroby už neměly podobu
podzemních jeskyň, ale staveb pod širým nebem.
dva typy pohřebních staveb:
a) mastaby – hrobky vyšších úředníků, kamenné stavby z pečlivě přitesaných kvádrů, obdélníkové základy, podoby komolého jehlanu
s úzkým vchodem
b) pyramidy – monumentální hrobky faraonů, nejdříve stupňové, které se zřejmě vyvinuly postavením několika mastab na sebe, potom
v podobě obrovských pravidelných jehlanů o čtvercové základně.
Prvním příkladem pyramidové stavby je Džóserova pyramida v Sakkáře, je stupňovitá. Autorem pyramidy byl Imhotep.
Nekropole v Gíze v Dolním Egyptě má tři obzvláště slavné pyramidy:
- Chufewova (Cheopsova) – nejvyšší
- Raachefova
- Menkauréova
V sousedství pyramid v Gíze se tyčí obrovská sfinga s lidskou hlavou. Je vytesaná do vápencového pahorku a je patrně symbolem krále
Raachefa.
Vedle pyramid se nacházejí také chrámy, které souvisely s kultem mrtvých. V nich byl faraón uctíván po své smrti jako bůh. K chrámům
vedla alej obrovitých sfing nebo posvátných býků či beranů. Na konci této aleje před chrámem se tyčily vysoké jehlancovité obelisky,
bránu střežily obrovské sedící sochy králů – kolosy. Sloupové nádvoří, sloupové síně, svatyně, obydlí kněží – vše bylo bohatě zdobeno
reliéfy, hieroglyfickými texty a malbami.
obytná architektura – vládnoucí vrstva sídlila v palácích vyzdobených podobně jako chrámy. Příbytky nižších vrstev se nedochovaly, byly
z hlíny, dřeva a proutí.
sochařství – velmi cenné památky, nejsenzačnějším objevem je dvojportrét Menkauréa s manželkou, typický příklad umění tehdejší doby:
zpodobení reálné osoby idealizovanou výtvarnou formou. Dvojportrét patří mezi nejstarší známá rodinná sousoší.
Významné jsou portrétní sochy IV. dynastie. Jako příklad realismu egyptského sochařství slouží dřevěná socha nazývaná Starosta obce –
má oholenou hlavu a prostý zevnějšek, realismus zvyšuje výraz lesknoucích se očí vykládaných křišťálem a mědí. Portrétní sochy tohoto
období mají oči často inkrustov
Vloženo: 6.02.2011
Velikost: 312,93 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu VV - Výtvarná výchova
Podobné materiály
- ZSV - Základy společenských věd - Tomáš Kulka - Umění a kýč
- CJ - Český jazyk - Film jako specifické umění
- CJ - Český jazyk - Zobrazení života dětía mládeže v literatuře a umění
- LIT - Literatura - Umění klasicismu, osvícenství a preromantismu
- VV - Výtvarná výchova - Druhy výtvarného umění
- VV - Výtvarná výchova - Předpoklady výtvarného umění
- VV - Výtvarná výchova - Starověké umění
- VV - Výtvarná výchova - Vznik a charakter renesančního umění a jeho porovnání s uměním gotickým
- VV - Výtvarná výchova - Základní rysy umění 70. a 80. let 20. století, zvláště situace v české moderní malbě
- CJ - Český jazyk - Literatura jako specifické umění
- LIT - Literatura - Počátky moderního umění ve světě i v Čechách v druhé polov
- LIT - Literatura - Člověk a válka v umění, odraz války v naší a světové próze
- VV - Výtvarná výchova - Byzantské umění
- VV - Výtvarná výchova - Etruské umění
- VV - Výtvarná výchova - Gotické umění
- VV - Výtvarná výchova - Významné sbírky výtvarného umění v Evropě
- VV - Výtvarná výchova - Významné sbírky výtvarného umění v Čechách
- VV - Výtvarná výchova - Římské umění
- CJ - Český jazyk - Bible a její vliv na kulturu a umění
- CJ - Český jazyk - Praha v literatuře a umění
- LIT - Literatura - BAROKNI LITERATURA A UMENI 3
- LIT - Literatura - Barokní literatura a umění 2
- LIT - Literatura - Barokní literatura a umění 3
- LIT - Literatura - Barokní literatura a umění
- LIT - Literatura - Renesanční literatura a umění 2
- LIT - Literatura - Renesanční literatura a umění
- LIT - Literatura - UMENI MEHO REGIONU
- LIT - Literatura - Úloha umění v životě člověka
- VV - Výtvarná výchova - Pravěké umění
- VV - Výtvarná výchova - Raně křesťanské umění
- VV - Výtvarná výchova - Renesanční umění na našem území
- VV - Výtvarná výchova - Románské umění u nás
- VV - Výtvarná výchova - Románské umění v zahraničí
- VV - Výtvarná výchova - Umění Velké Moravy
- VV - Výtvarná výchova - Zakladatelé abstraktního umění
- CJ - Český jazyk - Literatura jako součást umění
- ZSV - Základy společenských věd - Druhy umění - film, dějiny filmu
- CJ - Český jazyk - Baroko v umění světovém a českém
- CJ - Český jazyk - Dramatické umění v životě člověka, vývoj a význam divadla
- CJ - Český jazyk - Zrod moderního umění v poslední čtvrtině 19. století, nejvý
- ZSV - Základy společenských věd - Porozumění psychice
- PSY - Psychologie - Psychologie umění
- LIT - Literatura - O divadelnom umení B. Brecht
- PSY - Psychologie - Psychologie umění Kulka
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.17- Vývoj českého dramatického umění ve
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.22- Nástup moderního umění na přelomu 19
- VV - Výtvarná výchova - Secese ve světovém a českém umění
- D - Dějepis - ROMÁNSKÝ STYL ŽIVOTA A UMĚNÍ V ČECHÁCH
- D - Dějepis - EVROPSKÉ VÝTVARNÉ UMĚNÍ, KULTURA, ARCHITEKTURA A HUDBA V 19. STOLETÍ 22B
- D - Dějepis - Pravěké umění
- D - Dějepis - Umeni od konce 18
- D - Dějepis - VĚDA, KULTURA A UMĚNÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH V 19. STOLETÍ, NÁSTUP MODERNÍCH SMĚRŮ V UMĚNÍ A ARCHITEKT
- VV - Výtvarná výchova - Druhy umění, prostředky, žánry, individualita
- VV - Výtvarná výchova - Základní pojmy ve výtvarném umění
- CJ - Český jazyk - VLIVY CIZÍHO UMĚNÍ NA VÝVOJ NAŠEHO
- CJ - Český jazyk - Počátky slovesného umění
- CJ - Český jazyk - praha v literature a umeni
- CJ - Český jazyk - Vlivy cizího umění na vývoj našeho
- CJ - Český jazyk - ČLOVĚK A PŘÍRODA V UMĚNÍ
- CJ - Český jazyk - ČLOVĚK A PŘÍRODA V UMĚNÍ2
- D - Dějepis - Pravěké umění
- D - Dějepis - Umění, kultura,..v Evropě v 19.stol.
- D - Dějepis - Umění, kultura,..v ČR v 19.stol.
- LIT - Literatura - Odcizení a absurdita v umění 20. století
- NJ - Německý jazyk - Kultur und Kunst - kultura a umění
- VV - Výtvarná výchova - Secese ve světovém a českém umění
- LIT - Literatura - Umeni na prelomu 19. a 20. stoleti
- LIT - Literatura - Vznik cesky psane literatury, umeni gotiky
- LIT - Literatura - Literatura jako druh umění, její funkce, starověká literatura, n
- LIT - Literatura - BAROKNÍ UMĚNÍ
- VV - Výtvarná výchova - Architektura a sochařství starověkého Říma
- VV - Výtvarná výchova - Malířství starověkého Řecka a Říma
- ZSV - Základy společenských věd - Náboženství starověkého Egypta
- CJ - Český jazyk - Mika Waltari - Egyptan Sinuhet
Copyright 2024 unium.cz