- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál; Francie získala část Alsaska, část území Lotrinska a pevnosti Mety, Toulouise a Verdun; Braniborsko získalo Východní Pomořany; Bavorsko získalo Horní Falc, a Sasko získalo Lužici. Rýnská (Dolní) Falc byla obnovena v rozsahu z roku 1621 a předána do rukou syna Fridricha Falckého. Švýcarsko a Nizozemí přestaly být pokládány za součást římskoněmecké říše. Císařská moc se stala zcela závislou na říšském sněmu. Říšští stavové získali potvrzení svrchovanosti (nesměli se pouze spolčovat proti zájmům císaře a říše). Restituční edikt (rozhodnutí císaře Ferdinanda II. z roku 1629 o navrácení veškerých území, která byla v Německu odňata katolické církvi po roce 1552) byl odvolán a náboženské poměry vráceny do roku 1624 do stavu, který vycházel ze smyslu zásad Augsburského náboženského míru (dohoda německých stavů s císařem Karlem V. o náboženském vyznání v Německu, uzavřen 25.9. 1555. Země rozdělena na katolickou a protestantskou část podle zásady "cuius regio, eius religio" = čí území, toho víra) rozšířeného i na kalvinisty. Katolické i evangelické náboženství bylo zrovnoprávněno. Bohužel se habsburské diplomacii podařilo potlačit politický vliv českých pobělohorských emigrantů což znamenalo, že Morava a Slezsko zůstaly součástí habsburského soustátí a náboženské svobody byly zaručeny jen v Čechách. Habsburkové posílili svou moc v rakouských i uherských zemích. Provedení mírových podmínek na území římskoněmecké říše kontroloval v letech 1649 - 1651 norimberský exekuční sněm.
Vojska a zbraně třicetileté války.Vojska :Vojska byla většinou žoldnéřská, tedy profesionální. Oproti dřívějším vojskům zde byly hlavní útočnou silou palné zbraně. Moderní vojsko třicetileté války se skládalo ze tří základních složek, a to z pěchoty, jezdectva a dělostřelectva. V bitvě byl nutný soulad všech tří složek. Nejčastěji se používala klasická taktika s pěchotou ve středu a jízdou na křídlech. Děla byla většinou rozmístěna před pěchotou nebo na nějakém strategickém pahorku nad bitevním polem. Pěchota :Pěchota byla tvořena dvěma typy vojáků. Byli to píkovníci (pikenýři) a mušketýři. Píkovník byl vyzbrojen 5-6 metrů dlouhou píkou a kordem. Chráněn byl přilbou (marion nebo šišák) a kyrysem. Píkovníci vytvářeli těsné čtvercové nebo obdélníkové šiky, které velmi připomínaly Makedonské falangy. Hlavní úloha píkovníků byla chránit mušketýry, ale mohli i pozvolna útočit. Mušketýr byl vyzbrojen mušketou a kordem. Mušketa byla až 7 kg těžká puška s doutnákovým zámkem, která se nabíjela zepředu a musela se podepírat. Měla účinný dostřel asi 140 metrů a byla na tehdejší poměry docela přesná. Mušketýři operovali spolu s píkovníky, kteří je kryli při nabíjení. Jezdectvo :Jezdectvo se skládalo ze tří složek : z těžké jízdy (kyrysníků), lehké jízdy (arkebuzířů) a dragounů. Kyrysník byl vyzbrojen dvěmi až čtyřmi pistolemi a mečem. Kryt byl brněním až ke kolenům a na hlavě měl stále ještě rytířskou helmu s hledím, která byla později vystřídána lehčím typem helmy. Těžká jízda operovala přímo v bitvě v kompaniích po 100 až 300 koních. Příslušník lehké jízdy bojoval arkebuzou, což je lehká puška, pistolí a mečem. Lehké jezdectvo se většinou nepoužívalo přímo v bitvě, ale sloužilo k průzkumu, přepadům a zásobování.Dragouni byl nový typ vojáků, který využíval výhod jezdectva i pěchoty. Dragouni jezdili na koních, takže byli velmi mobilní, ale na bitevním poli sesedli a bojovali jako pěchota. Tak mohli využívat momentu překvapení a rychle posilovat a doplňovat vlastní řady. Dělostřelectvo :Děla nebyla příliš přesná a bylo jich ve vojsku poměrně málo (9,4 děl na 1000 vojáků), přesto se stali důležitou součástí vojska, především proti velkým pěším jednotkách, zakopaným mušketýrům a při dobývání měst.
Následky třicetileté války.
Římskoněmecká říše se definitivně stala politicky bezmocným sdružením států, kde se uplatňovaly vnější zájmy, hlavně švédské a francouzské. Toto území bylo postiženo největšími škodami z celé třicetileté válce. Nastalo také velké vylidnění měst a vesnic. Obětí války nebylo mnoho v porovnání s oběťmi hladomoru, epidemií moru, tyfu a úplavice.
Po třicetileté válce nastal úpadek křesťanské moráky. Církevní kruhy přestaly být tolerantní k pokrokům v přírodních vědách-Galileo Galilei (byl donucen odvolat své přesvědčení o teorii, že Slunce je středem vesmíru).
Dá se říci, že kvůli třicetileté válce nastalo zaostání střední Evropy za západní. Ve většině monarchií panovníci nastolili absolutistickou formu vlády. Nejlépe (posílena) vyšla z války Francie.
České země po třicetileté válce.
Vestfálský mír v roce 1648 potvrdil moc katolických Habsburků v zemi. Další vývoj upevnil absolutistickou a centralizovanou monarchii. Panovník vládl buď zcela sám, nebo za pomoci jemu podřízených institucí. Starší stavovské instituce přetrvaly, ale jejich pravomoc byla velmi omezená.
Mocenskou oporou panovníka (jeho absolutismu) se stali feudální magnáti a katoličtí představitelé. V českých zemích se usídlily nové šlechtické rody: Eggenbergové, Buquoyové, Colloredové, Forgáchové a Pazmányiové. Nové rody ovády v Čechách mnoho území. Pobělohorská šlechta byla původem německá, španělská, italská, anglická i maďarská. Některé cizí rody časem zanikly nebo odešly. Ne jejich místo pak přišly další rody, nyní většinou Němci-vévodové savojští, bavorští, bádenští, Fúrstenbergové, Auerspergové, Swerts-Spoirkové a Sinzendorfové. Postupně se šlechta poněmčovala. Němčina se velice rychle ujímala jako úřední jazyk.
V panském stavu mělo hlavní postavení několik knížat, nižší stupeň představovali hrabata a baroni. Tento stav byl sice početný, ale hlavní slovo majetkoví vlastníci. V Čechách to byli hlavně Eggenbergové, a Schwarzenbergové, kteří vlastnili jižní Čechy. K další patřili Černínové, Slavatové, Lobkovicové a Trauttmannsdorffové. Válka oslabila rytířský stav.
Své pozice obnovila majetkové i politicky katolická církev. Zaujala místo prvního stavu na sněmu. Církev sice měla velkou moc, ale takovou jakou měla ve středověku již nedosáhla.
Od poloviny 17. století se na trůnech jednotlivých habsburských držav vystřídalo mnoho panovníků, kteří byli také císaři Svaté říše římské národa německého. Od konce třicetileté války se na trůnu vystřídali:
Ferdinand III.
Leopold I.
Josef I.
Kare VI.
Josef I. a Kare VI. jsou nazýváni posledními barokními císaři. Dvůr stále sídlil ve Vídni.
Ve Vídni měla již od roku 1624 své sídlo česká dvorská kancelář, která byla nejvyšší institucí českého státu, ale svůj význam pomalu ztrácela. Upadal i význam Prahy, která se postupně měnila v provinční město. Toto potvrzovalo hluboký úpadek samostatnosti českého státu. Jednotlivé části českého státu se postupně stávaly provinciemi centralizujícího se habsburského soustátí, které bylo nazýváno Rakousko.
Velmocenská politika habsburské monarchie a její války (hlavně s Turky), znamenaly stále vyšší finanční požadavky. Základní zdroj příjmů zajišťovaly berně. Snaha získat pro berní potřeby přehled poddanského majetku veda k prvním soupisům poddanské půdy-katastry. V Čechách byly v letech 1653-1656 zpracovány seznamy všech poddaných s inventářem jako tzv. berní rula. Na Moravě to byly lánové rejstříky z let 1656-1679. ve Slezsku vznikly první katastry až počátkem 18. století.
Potřeba zabezpečit prosperitu šlechtických velkostatků vedla po třicetileté válce ke zvyšování sobotních povinností a útlaku venkovského obyvatelstva. Tento jev je označován jako druhé nevolnictví. Nevolníci se proti tomu bouřili útěky z panství a neúspěšnými protesty u císařského dvora. V roce 1680 jejich nespokojenost vyústila v Čechách a na Moravě v první velké selské povstání. Povstání bylo sice potlačeno, ale v jeho důsledku byl ještě stejného roku císařem Leopoldem I. vydán první robotní patent, ve kterém byl regulován počet robotních dní. V roce 1692 vypuklo na Domažlicku povstání Chodů. V roce 1695 bylo poraženo a jeho vůdce Jan Sladký Kozina popraven. Povstání propukala i v dalších letech. To vedlo v roce 1717 k vydání dalšího robotního patentu. Zásadněji však bylo postavení nevolníků řešeno po porážce jejich posledního a největšího povstání v roce 1775 za vlády Josefa II., kdy bylo v roce 1781 nevolnictví zrušeno.
Nástrojem upevňování panovnického absolutismu bylo katolictví. Po třicetileté válce došlo k další rekatolizaci. Byly pořizovány soupisy poddaných, kde se zaznamenávala jejich náboženská příslušnost. K nástrojům patřilo např. usidlování vojska v oblastech, kde se poddaní rekatolizaci bránili. Bylo vyhlášeno devadesát svátků do roka a účast na jejich oslavách v kostelech se přísně sledovala.
Obrácení na katolickou víru měli na starost hlavně jezuitské misie. Součástí protireformace byl zákaz čtení a vlastnictví nekatolických knih. V roce 1729 vydal jezuitský páter Koniáš pod názvem „Klíč kacířské bludy k rozeznání otevírající, k vykořenění zamykající“ oficiální seznam zakázaných knih. Byl zahájen rozhodný boj proti husitské tradici. V roce 1729 byl prohlášen za svatého nový český světec Jan Nepomucký.
Systematické a usilovné protireformační úsilí dosáhlo svých cílů:většina obyvatel se opět postupně vrátila ke katolické víře. Evangelíci tvořili jen malé skupiny v horách, hlavně v severních Čechách, Vysočině a Valašsku.
Snaha udržet jednotu a rozsah habsburské monarchie veda k tomu, že císař Ferdinand II. ve své závěti stanovil , že jednotlivá království a země habsburské monarchie mají jako nedílný celek připadnout nejstaršímu mužskému dědici habsburské dynastie. Tento vnitřní zákon panovnického rodu dále upravil Leopold I. Po něm pak nastoupil Josef I. v roce 1705, který v roce 1711 zemřel bez mužských potomků. Dědictví se v českých, rakouských a uherských zemích ujal Kare VI., který v roce 1713 stanovil nový nástupnický řád habsburské dynastie. Tento řád je znám jako pragmatická sankce. Ta určovala především nedílnost vlády nad zeměmi pod habsburským žezlem. Nástupnictví mělo přesně stanovená pravidla. První nárok připadl mužským potomkům Karla VI. Pokud by žádné neměl, připadali v úvahu dědicové po přeslici, na prvním místě jeho dcera.
V zájmu mezinárodního uznání tohoto řádu byl Karel VI. nucen ustoupit ve svých nárocích na španělské dědictví. I tak trvalo uznání pragmatické sankce velmi dlouho a bylo provázeno komplikacemi, které naplno vystaly po nástupu jeho nejstarší dcery Marie Terezie. Zároveň Karel VI. usiloval o to, aby pragmatickou sankci přijaly sněmy v jednotlivých zemí habsburské monarchie. Přijetí proběhlo bez problémů během let 1720-1723.
Vloženo: 5.06.2011
Velikost: 91,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu D - Dějepis
Podobné materiály
- D - Dějepis - Tricetileta valka
- D - Dějepis - Třicetiletá válka
- 12 - Dějepis - Třicetiletá válka 2. část
- D - Dějepis - Třicetiletá válka
- D - Dějepis - Vznik mnohonárodní (jagellonské a habsburské) monarchie, naše země a třicetiletá válka.
- D - Dějepis - Třicetiletá válka
- D - Dějepis - Stavovské povstání, Třicetiletá válka
- D - Dějepis - Třicetiletá válka
- D - Dějepis - Tricetileta Valka
- D - Dějepis - Tricetileta valka
- D - Dějepis - TRICETILETA VALKA
- D - Dějepis - Třicetiletá válka
- D - Dějepis - Třicetiletá válka + Barokní kultura
- D - Dějepis - Evropa v 16.stol., Třicetiletá válka
- D - Dějepis - Habsburská monarchie, třicetiletá válka
- D - Dějepis - Tricetileta valka
- D - Dějepis - TŘICETILETÁ VÁLKA
- D - Dějepis - Český stavovský odboj 1618-20, třicetiletá válka
- D - Dějepis - Druhá světová válka
- CJ - Český jazyk - 1světová válka
- CJ - Český jazyk - První světová válka a jají obraz v literatuře (1)
- CJ - Český jazyk - První světová válka a jají obraz v literatuře
- CJ - Český jazyk - Česká poezie mezi dvěma válkami v Čechách
- CJ - Český jazyk - Česká poezie mezi válkami
- CJ - Český jazyk - Česká próza mezi dvěma světvými válkami
- CJ - Český jazyk - Česká próza mezi válkami
- CJ - Český jazyk - České drama mezi dvěma válkami
- CJ - Český jazyk - Člověk a válka v literatuře
- D - Dějepis - Druhá světová válka
- D - Dějepis - První světová válka a její důsledky
- D - Dějepis - První světová válka
- D - Dějepis - Svět mezi dvěma válkami
- D - Dějepis - Svět mezi světovými válkami
- LIT - Literatura - Hlavní směry české a světové poezie mezi světovými válkami
- LIT - Literatura - I. světová válka v literatuře
- LIT - Literatura - II. světová válka v literatuře
- CJ - Český jazyk - Čapek Válka s mloky
- 12 - Dějepis - 30tiletá válka 1.část
- D - Dějepis - 2. sv. válka
- D - Dějepis - Počátek českého státu, vrcholný středověk, Stoletá válka
- D - Dějepis - Vietnamská válka
- D - Dějepis - Druhá světová válka - diplomacie a vývoj na světových frontách.
- D - Dějepis - První světová válka a vznik ČSR
- D - Dějepis - Druhá světová válka
- D - Dějepis - První světová válka 1914 - 1918
- D - Dějepis - 1. světová válka
- D - Dějepis - SSSR, Studená válka
- D - Dějepis - Stoletá válka
- D - Dějepis - Vznik ČSR a 1. světová válka
- D - Dějepis - Válka a násilí
- LIT - Literatura - Poselství české poezie mezi světovými válkami (poezie soci
- LIT - Literatura - Člověk a válka v umění, odraz války v naší a světové próze
- D - Dějepis - 1 Světová Válka
- D - Dějepis - Občanská Válka V Usa
- D - Dějepis - Stoletá Válka
- CJ - Český jazyk - Svět. lit. mezi válkami
- CJ - Český jazyk - Vývoj čes. poezie mezi válkami a v okupaci
- CJ - Český jazyk - 1.světová válka
- CJ - Český jazyk - Drama a poezie mezi světovými válkami
- CJ - Český jazyk - Česká poezie mezi světovými válkami
- CJ - Český jazyk - Česká poezie mezi válkami
- CJ - Český jazyk - Česká próza mezi válkami
- D - Dějepis - 1. svetova valka
- D - Dějepis - 2. svetova valka
- D - Dějepis - Ceskoslovensko mezi valkami
- LIT - Literatura - DRUHA SVETOVA VALKA V LITERATURE 3
- LIT - Literatura - Druhá světová válka v literatuře 2
- LIT - Literatura - Druhá světová válka v literatuře
- LIT - Literatura - Člověk a válka v literatuře
- LIT - Literatura - Karel Čapek - Válka s Mloky
- D - Dějepis - Druhá světová válka
- D - Dějepis - Evropa a svět mezi světovými válkami
- D - Dějepis - První světová válka
- D - Dějepis - Řecko a peloponéská válka - kultura klasického období
- LIT - Literatura - Česká poezie mezi dvěma světovými válkami
- LIT - Literatura - Česká proza mezi 2 světovými válkami
- CJ - Český jazyk - Hlavní proudy v české próze mezi světovými válkami
- CJ - Český jazyk - Prvni svetova valka 2
- CJ - Český jazyk - Prvni svetova valka
- CJ - Český jazyk - Vývoj české poezie mezi světovými válkami
- D - Dějepis - Druha svetova valka
- D - Dějepis - Prvni svetova valka
- LIT - Literatura - Válka s mnohozvířetem V. Páral
- D - Dějepis - 2. Svetova valka
- CJ - Český jazyk - svetova literatura mezi valkami
- CJ - Český jazyk - Česká próza mezi válkami v přehledu důraz na tvorbu I. Olbr
- LIT - Literatura - Válka s Mloky
- LIT - Literatura - Druha svetova valka v literature
- LIT - Literatura - Spolecenska proza v obdobi mezi dvema svetovimi valkami
- LIT - Literatura - Vyvojove etapy ceske poezie v obdobi mezi dvema valkami
- LIT - Literatura - česká poezie mezi válkami
- D - Dějepis - 1. Světová válka
- D - Dějepis - 2. světová válka od Mnichovské konference
- D - Dějepis - Franklin Delano Roosevelt a válka
- CJ - Český jazyk - První světová válka a její obraz ve světové i české
- CJ - Český jazyk - válka
- D - Dějepis - 1 SVĚTOVÁ VÁLKA
- D - Dějepis - 1. světová válka
- D - Dějepis - 2. světová válka
- D - Dějepis - Dějiny mezi válkami
- D - Dějepis - OBČANSKÁ VÁLKA V USA
- D - Dějepis - STOLETÁ VÁLKA
- LIT - Literatura - Americká proza mezi válkami
- LIT - Literatura - NĚMECKY PSANÁ PROZA MEZI VÁLKAMI
- CJ - Český jazyk - 2.svět.válka
- CJ - Český jazyk - I svetova valka
- CJ - Český jazyk - Česká próza mezi dvěma světovými válkami
- CJ - Český jazyk - Česká próza mezi světovými válkami
- CJ - Český jazyk - České básnictví mezi světovými válkami
- D - Dějepis - 1. SVĚTOVÁ VÁLKA A VZNIK ČSR
- D - Dějepis - druhá světová válka 2
- D - Dějepis - DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA
- D - Dějepis - Evropa a svět mezi světovými válkami
- D - Dějepis - PRNÍ S VĚTOVÁ VÁLKA S OHLEDEM NA ČESKÉ ZEMĚ.
- D - Dějepis - první světová válka 2
- D - Dějepis - první světová válka
- D - Dějepis - RUSKO V ROCE 1917, SSSR MEZI VÁLKAMI
- D - Dějepis - SVĚT MEZI VÁLKAMI
- D - Dějepis - Občanská válka v USA
- D - Dějepis - Světová válka 1914
- CJ - Český jazyk - Německy psaná proza mezi válkami
- CJ - Český jazyk - Próza mezi válkami
- CJ - Český jazyk - 1.světová válka v naší i světové literatuře
- CJ - Český jazyk - CESKÁ PRÓZA MEZI VÁLKAMI
- CJ - Český jazyk - LITERATURA MEZI VÁLKAMI
- CJ - Český jazyk - Osobnosti české literatury mezi válkami
- CJ - Český jazyk - první světová válka v české literatuře
- D - Dějepis - DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA, PŘÍČINY, PRŮBĚH, VÝSLEDEK A DŮSLEDKY 22A
- D - Dějepis - DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA
- D - Dějepis - HOSPODÁŘSKÉ A POLITICKÉ POMĚRY V EVROPSKÝCH ZEMÍCH MEZI DVĚMA SVĚTOVÝMI VÁLKAMI, VZNIK FAŠISMU 2
- D - Dějepis - PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA, PŘÍČINY, ROZLOŽENÍ SIL, PRŮBĚH, VÝSLEDEK A DŮSLEDKY 25A
- D - Dějepis - PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA
- ZSV - Základy společenských věd - VOJENSKÁ INTEGRACE V EVROPĚ A VE SVĚTĚ, NATO, STUDENÁ VÁLKA
- ZSV - Základy společenských věd - Vojenská integrace vEvropě a ve světě. NATO.Studená válka
- ZSV - Základy společenských věd - Vojenská integrace, studená válka
- CJ - Český jazyk - Válka+s+M..
- LIT - Literatura - Německá světová proza mezi válkami, experimentální proza
- LIT - Literatura - Světová próza mezi válkami
- CJ - Český jazyk - poezie mezi valkami
- CJ - Český jazyk - 1sv. valka v literature
- CJ - Český jazyk - 2.sv válka v č. literatuře
- CJ - Český jazyk - Ceska proza mezi valkami
- CJ - Český jazyk - FAŠISMUS A 2 SVĚTOVÁ VÁLKA V NAŠÍ A SVĚTOVÉ LIT
- CJ - Český jazyk - Fašismus a 2.světová válka v naší a světové literatuře
- CJ - Český jazyk - poezie mezi valkami
- CJ - Český jazyk - Poezie Mezi Valkami2
- CJ - Český jazyk - ČESKÁ PRÓZA MEZI DVĚMA SVĚTOVÝMI VÁLKAMI
- CJ - Český jazyk - Česká próza mezi dvěma světovými válkami
- D - Dějepis - Rusko-japonská válka, Vznik SSSR,...
- D - Dějepis - .sv.válka, vznik ČSR
- D - Dějepis - 1.sv.válka, vznik ČSR
- D - Dějepis - Druhá světová válka
- D - Dějepis - Hosp.a polit. poměry v Ev. mezi válkami, vznik fašism
- D - Dějepis - Křížové výpravy, stoletá válka1
- D - Dějepis - občanská válka
- D - Dějepis - První světová válka
- D - Dějepis - Reformace a protireformace, Šmalkadská válka,...
- D - Dějepis - Rusko-japonská válka, Vznik SSSR,...
- D - Dějepis - Svět mezi dvěma světovými válkami - fašismus
- D - Dějepis - Světová válka
- D - Dějepis - Třeicetiletá válka
- D - Dějepis - válka za nezávislost
- LIT - Literatura - Vývoj české prózy a dramatu mezi dvěma válkami
- LIT - Literatura - Válka s Mloky
- Z - Zeměpis - Válka v Kongu
- LIT - Literatura - 2. svetova valka v literature
- LIT - Literatura - Světová válka a literatura
- LIT - Literatura - První světová válka v literatuře
- D - Dějepis - 1.sv.válka, Versailleský mír, ruské revoluce
Copyright 2024 unium.cz