- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálestáni bývalí členi direktoria (rady třiceti). Nejpřísnějším trestem by trest smrti. Příslušníci panského a rytířského stavu byli vězněni v Bílé věži na Pražském hradě, měšťané ve staroměstském a novoměstském vězení. Všichni byli převezeni na Hrad, kde si vyslechli žalobu (četl jí prokurátor Přibík Jeníšek z Újezda. 21. června 1621 se konala poprava (exekuce) před radnicí na Staroměstském náměstí. Popraveno bylo celkem 27 osob-tři šlechtici, sedm rytířů a sedmnáct měšťanů. Většina z nich byla popravena useknutím hlavy, někteří byli pověšeni. Mistrem popravčím byl proslulý pražský kat Jan Mydlář. Mezi popravenými byli: Václav Bundovec z Budova (cestoval do Turecka), Kašpar Kaplíř ze Sulevic, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (cestovatel, hudebník), Jan Jessenius a Jáchym Ondřej Šlik. Druhý den byli ještě někteří účastníci potrestáni nižšími tresty, jako bylo vymrskání, nebo vyhnanství.
Tato akce měla odstrašit a zlomit další pokusy o povstání v zemi. Proto pro výstrahu všem byly hlavy odsouzenců vystaveny na obou věžích Karlova mostu. Vítězství Habsburků bylo dokončeno vydáním Obnoveného zřízení zemského v roce 1627, ve kterém Ferdinand uzákonil dědičné právo Habsburků na český trůn. Podle tohoto zákona bylo jediné povolené náboženství katolické. Němčina začala být užívána jako rovnoprávný jazyk s češtinou.
Všem účastníkům odboje byl zkonfiskován majetek. Nejprve byl zabrán majetek emigrantům a popraveným. Pak začal císař zabavovat majetek i ostatním – vždy ľ veškeré půdy. Generálním komisařem pro konfiskaci by císařem jmenován Kare z Lichtenštejna v Čechách a na Moravě František Ditrichštejn. Tato půda byla rozdělována mezi nové majitele, kterými se stávali prohabsbursky orientovaná katolická šlechta, jak domácí, tak cizí (hlavně německá, vlašská a španělská šlechta). Na novém majetku se obohatil také Albrecht z Valdštejna.
Po porážce českého stavovského odboje se hlavní bojiště přenesla na území říše. České země ovšem musely i po skončení české války platit velkou částku za vojenské výdaje. Byly také ničeny saskými a švédskými vojsky.
2. Falcká fáze (válka; 1621-1623).
Během této fáze se bojovalo o Falc. Ligistická (bavorská) a španělská vojska vtrhly do Falce. Proti nim se postavil Fridrich Falcký s pomocí Unie a Nizozemí. Fridrich sice porazil Tillyho armádu u Wieschu v dubnu 1622, ale i přesto neměl mnoho úspěch a ztratil Horní Falc (bylo to území, které přiléhalo k Českému lesu) a Dolní Falc ( bylo to území mezi Rýnem a Moselou). Dále ztratil hodnost kurfiřta, kterou místo něho získal Maxmilián Bavorský.
3. Dánská fáze (válka; 1625-1629).
Druhá fáze dosáhla mezinárodních úspěchů, když se německé protestantské státy snažily najít zahraniční pomoc proti obnovujícímu se katolicismu. Mocnosti se stále více obávaly rychle rostoucí moci Habsburkům, hlavně Nizozemci, kterým v roce 1621 skončilo několikaleté příměří se Španělskem. Nizozemí se začalo obávat habsburské expanze. Z těchto důvodů vznikla v Haagu tzv. haagská protihabsburská koalice. Jejími členy byly: Nizozemí, Anglie, dánsko-norský král, severoněmecké stavy a Francie. Svou pomoc nabídlo také Sedmihradsko a Osmanská říše. V čele stál dánský král Kristián IV. Většina členů koalice pomáhala finanční podporou, zvláště Francie, kde v této době vedl zahraniční politiku kardinál Richelieu. Finanční podporu si na těchto mocnostech vynutil dánský král. V této fázi války se bojovalo hlavně o území na Baltu. Obě strany měli zájem o to, aby vlastnily tuto oblast.
Úspěchy habsburské armády přinutily v roce 1625 vystoupit vojensky dánského a norského krále Kristiána IV. Kristián však utrpěl drtivou porážku v roce 1626 od ligistického vojevůdce Johanna Tillyho v bitvě u Lutteru. Ze stejných zdrojů čerpala finance také protestantská armáda Ernesta Mansfelda. Jeho armáda ovšem skončila stejně, jako dánská. Protestantská armáda byla poražena císařským vojevůdcem Albrechtem z Valdštejna v roce 1626 v bitvě u Dessavy (severně od Lipska). Albrecht by povolán císařem, aby hájil jeho zájmy.
Albrecht v letech 1626-1627 porazil také vzbouřené české sedláky, kteří protestovali proti rekatolizaci. Za tento krok získal od císaře, jako odměnu vévodství meklenburské, knížectví zaháňské a titul generalissima, tedy nejvyššího vojenského velitele na pevnině i moři m(oblast Baltu). Mě také uskutečnit utopický projekt španělského dvora na ovládnutí obchodu v Pobaltí.
V roce 1629 u Lúbecku byl uzavřen mír mezi císařem Fridrichem II., a dánským králem Kristiánem IV. Pro Dány byla tato mírová smlouva mírná-nemuseli platit žádné válečné reparace a podstoupit svá území. Museli jen slíbit, že se nebudou plést do vývoje v Německu. Byl také vydán restituční edikt, kterým císař Fridrich nařizoval obnovení biskupství a klášterů a návratu majetku katolické církvi, který si přivlastnili protestanti. Tento edikt nevstoupil ale v platnost, protože se proti němu postavili protestantská, ale i katolická knížata, která si vynutila v roce 1630 odvolání Valdštejna z jeho funkce. Edikt by totiž výrazně posílil císařskou moc na úkor říšských knížat a obnovil by výsadní postavení katolické církve v Říši.
3. Švédská fáze (válka; 1630-1635).
Ve stejné době, kdy se jednalo o odvolání Valdštejna z funkce, se vylodila v severním Německu (v Pomořansku) armáda švédského krále Gustava Adolfa II. Jeho armáda do této doby úspěšné válčila s Poláky a Litevci. Také švédský král měl zájem o území Baltu, ale usiloval o něj pod záminkou ochrany protestantů. Gustav Adolf se nezúčastnil předchozí fáze, protože by musel stát na stejné straně jako Dánsko. Adolf byl ve spojenectví s Braniborskem a Saskem. Byl podporován také Nizozemím, Francií a Ruskem.
Švédská armáda byla složená ze svobodných švédských a finských sedláků (nenároční, otužilí, hluboce věřící a oddaní králi). Švédská armáda měla také velmi dobré vybavení – modernější výzbroj. Proto také Gustav Adolf ze začátku vyhrával – např. v roce 1631 by císař poražen v bitvě u Breitenfeldu. Touto porážkou měli Švédové volnou cestu do německého vnitrozemí.
Na císařské straně se mu vyrovnal pouze Albrecht z Valdštejna, který byl opět povolán císařem jako vrchní velitel vojsk. Švédská vojska a vojska Albrechta se střetla v bitvě u Lútzenu (nedaleko Lipska) v roce 1632, ve které by zabit švédský král Gustav II. Adolf. Tato bitva skončila nerozhodně.Ve válce pokračoval jeho kancléř Axel Oxenstierna, který nebyl tak úspěšný. Po smrti Gustava Adolfa se švédská armáda stala armádou, jako byly ostatní – žoldnéřskou. Začala do svých řad přijímat lidi různých jazyků i různého vyznání. S tímto složením se stala postrachem všech – začala drancovat území, na kterých se nacházela (také drancovala v Českých), vypalovali, vraždili a znásilňovali.
Švédská vojska byla poražena v roce 1633 v bitvě u slezské Stínavy. Valdštejn nejprve členy armády zajal, ale později je propusti. Tím mu začaly problémy na obou stranách. Ani jedna strana mu již nedůvěřovala. Také šlechtici u dvora mu záviděli, jak si diktoval podmínky císaři, když ho povolal do války proti švédské armádě. Proto by v roce 1634 císařem zbaven velení jako zrádce. Nakonec by v roce 1634 zavražděn v Chebu vlastními důstojníky. Ve stejném roce vyhrála habsburská armáda s pomocí španělské (vedl je generál Tily) v bitvě u Nórdlingenu nad Švédy a německými protestanty. V roce 1635 byl pak uzavřen pražský mír mezi protestantskými německými knížaty a císařem v Praze. Touto smlouvou získalo Sasko obě části Lužice. Sasové i Braniboři viděli v habsburském císaři menší nebezpečí než ve švédské armádě, která jejich území ničila.
4. Švédsko-francouzská fáze (válka; 1635-1648).
Ale v roce 1635 začala nová válka, ve které na straně protestantů stálo Nizozemí, opět Švédsko a Francie (politiku Francie vedl již od roku 1624 kardinál Armand Jean Duplessis de Richelieu ). Francie vstoupila do třicetileté války až po té, co porazila posedné pevnost ( La Rochell) francouzských. Pak získal do svých sužeb armádu německých protestantů (tím, že jim zaplatil vyšší žold). Tuto armádu vedl výmarský vévoda Bernard. V této fázi války nabyl konflikt mocenských zájmů, nešlo již tolik o náboženské problémy. válka se proměnila v honbu za kořistí (došlo k vylidnění a zničení nejcivilizovanějších částí střední Evropy). Jednalo se hlavně o mocenský konflikt mezi Francií a Habsburky (španělskými i rakouskými) o hegemonii v Evropě. Během této fáze postupně na stranu císaře přešlo Sasko, Dánsko a Braniborsko.
Francouzská armáda pod velením Henryho Turenne a prince Ludvíka Condé porazila Španěly v roce 1634 v bitvě u Rocroi. V tomto období také nastalo velké pustošení zemí, hlavně v letech 1639 – 1642 švédskými vojsky, které vedl Johann Banner (po třech letech vystřídán Lennardem Torstenssonem). Češi měli stále naději na obnovu nezávislé stavovské monarchie. Nastalo ale veliké hospodářské vyčerpání a bída v Německu i v českých zemích.
V roce 1642 obsadil Torstensson Slezsko odkud podnikal výpravy na Moravu. Torstensson porazil císařského vojevůdce Leopolda a knížete Piccolominiho v bitvě u Breitenfeldu. Další porážku utrpěla habsbursko-bavorská armáda v roce 1645 v bitvě u Jankova (severně od Tábora). Tato bitva byla jednou z nejkrvavějších a největších bitev ve třicetileté válce.
V této chvíli byl císařem Habsburské říše Ferdinand III. (1637-1657), kterého před úplnou katastrofou zachránil separátní mír se sedmihradským knížetem Jiřím I. Rákóczym, který povolil před nátlakem istanbulského dvora. Osmanská říše procházela v letech 1606-1658 vnitřní krizí, a proto jí stačily nákladné dary od císaře. Tímto krokem byly naděje protihabsburských oddílů zmařeny. V roce 1626 byla obnovena ofenzíva v Čechách, a v roce 1648 byly obsazeny Hradčany a Malá Strana.
Vestfálský mír.
Mírová jednání ve vestfálských městech Münsteru a Osnabrücku začala již roku 1644. Mír nebyl uzavřen také proto, že Švédové se do poslední chvíle pokoušeli o rozhodující vítězství. 24.10.1648 byl podepsán systém mírových smluv právě v oněch vestfálských městech, které ukončili 30-ti letou válku. V Münsteru jednala delegace Francie, v čele s J Mazarinem a v Osnabrücku švédská delegace, v čele s A.G. Oxenstierem se zástupci Ferdinanda III. a jeho spojenců v římskoněmecké říši.
Vestfálský mír byl kompromisním vyústěním dosažené rovnováhy sil se zajištěním velmocenského postavení rakouských Habsburků, Francie a Švédska takže nastalo mnoho teritoriálních změn: Švédsko získalo Západní Pomořany a posílilo pozice v Baltském a Severním moři
Vloženo: 5.06.2011
Velikost: 91,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu D - Dějepis
Podobné materiály
- D - Dějepis - Tricetileta valka
- D - Dějepis - Třicetiletá válka
- 12 - Dějepis - Třicetiletá válka 2. část
- D - Dějepis - Třicetiletá válka
- D - Dějepis - Vznik mnohonárodní (jagellonské a habsburské) monarchie, naše země a třicetiletá válka.
- D - Dějepis - Třicetiletá válka
- D - Dějepis - Stavovské povstání, Třicetiletá válka
- D - Dějepis - Třicetiletá válka
- D - Dějepis - Tricetileta Valka
- D - Dějepis - Tricetileta valka
- D - Dějepis - TRICETILETA VALKA
- D - Dějepis - Třicetiletá válka
- D - Dějepis - Třicetiletá válka + Barokní kultura
- D - Dějepis - Evropa v 16.stol., Třicetiletá válka
- D - Dějepis - Habsburská monarchie, třicetiletá válka
- D - Dějepis - Tricetileta valka
- D - Dějepis - TŘICETILETÁ VÁLKA
- D - Dějepis - Český stavovský odboj 1618-20, třicetiletá válka
- D - Dějepis - Druhá světová válka
- CJ - Český jazyk - 1světová válka
- CJ - Český jazyk - První světová válka a jají obraz v literatuře (1)
- CJ - Český jazyk - První světová válka a jají obraz v literatuře
- CJ - Český jazyk - Česká poezie mezi dvěma válkami v Čechách
- CJ - Český jazyk - Česká poezie mezi válkami
- CJ - Český jazyk - Česká próza mezi dvěma světvými válkami
- CJ - Český jazyk - Česká próza mezi válkami
- CJ - Český jazyk - České drama mezi dvěma válkami
- CJ - Český jazyk - Člověk a válka v literatuře
- D - Dějepis - Druhá světová válka
- D - Dějepis - První světová válka a její důsledky
- D - Dějepis - První světová válka
- D - Dějepis - Svět mezi dvěma válkami
- D - Dějepis - Svět mezi světovými válkami
- LIT - Literatura - Hlavní směry české a světové poezie mezi světovými válkami
- LIT - Literatura - I. světová válka v literatuře
- LIT - Literatura - II. světová válka v literatuře
- CJ - Český jazyk - Čapek Válka s mloky
- 12 - Dějepis - 30tiletá válka 1.část
- D - Dějepis - 2. sv. válka
- D - Dějepis - Počátek českého státu, vrcholný středověk, Stoletá válka
- D - Dějepis - Vietnamská válka
- D - Dějepis - Druhá světová válka - diplomacie a vývoj na světových frontách.
- D - Dějepis - První světová válka a vznik ČSR
- D - Dějepis - Druhá světová válka
- D - Dějepis - První světová válka 1914 - 1918
- D - Dějepis - 1. světová válka
- D - Dějepis - SSSR, Studená válka
- D - Dějepis - Stoletá válka
- D - Dějepis - Vznik ČSR a 1. světová válka
- D - Dějepis - Válka a násilí
- LIT - Literatura - Poselství české poezie mezi světovými válkami (poezie soci
- LIT - Literatura - Člověk a válka v umění, odraz války v naší a světové próze
- D - Dějepis - 1 Světová Válka
- D - Dějepis - Občanská Válka V Usa
- D - Dějepis - Stoletá Válka
- CJ - Český jazyk - Svět. lit. mezi válkami
- CJ - Český jazyk - Vývoj čes. poezie mezi válkami a v okupaci
- CJ - Český jazyk - 1.světová válka
- CJ - Český jazyk - Drama a poezie mezi světovými válkami
- CJ - Český jazyk - Česká poezie mezi světovými válkami
- CJ - Český jazyk - Česká poezie mezi válkami
- CJ - Český jazyk - Česká próza mezi válkami
- D - Dějepis - 1. svetova valka
- D - Dějepis - 2. svetova valka
- D - Dějepis - Ceskoslovensko mezi valkami
- LIT - Literatura - DRUHA SVETOVA VALKA V LITERATURE 3
- LIT - Literatura - Druhá světová válka v literatuře 2
- LIT - Literatura - Druhá světová válka v literatuře
- LIT - Literatura - Člověk a válka v literatuře
- LIT - Literatura - Karel Čapek - Válka s Mloky
- D - Dějepis - Druhá světová válka
- D - Dějepis - Evropa a svět mezi světovými válkami
- D - Dějepis - První světová válka
- D - Dějepis - Řecko a peloponéská válka - kultura klasického období
- LIT - Literatura - Česká poezie mezi dvěma světovými válkami
- LIT - Literatura - Česká proza mezi 2 světovými válkami
- CJ - Český jazyk - Hlavní proudy v české próze mezi světovými válkami
- CJ - Český jazyk - Prvni svetova valka 2
- CJ - Český jazyk - Prvni svetova valka
- CJ - Český jazyk - Vývoj české poezie mezi světovými válkami
- D - Dějepis - Druha svetova valka
- D - Dějepis - Prvni svetova valka
- LIT - Literatura - Válka s mnohozvířetem V. Páral
- D - Dějepis - 2. Svetova valka
- CJ - Český jazyk - svetova literatura mezi valkami
- CJ - Český jazyk - Česká próza mezi válkami v přehledu důraz na tvorbu I. Olbr
- LIT - Literatura - Válka s Mloky
- LIT - Literatura - Druha svetova valka v literature
- LIT - Literatura - Spolecenska proza v obdobi mezi dvema svetovimi valkami
- LIT - Literatura - Vyvojove etapy ceske poezie v obdobi mezi dvema valkami
- LIT - Literatura - česká poezie mezi válkami
- D - Dějepis - 1. Světová válka
- D - Dějepis - 2. světová válka od Mnichovské konference
- D - Dějepis - Franklin Delano Roosevelt a válka
- CJ - Český jazyk - První světová válka a její obraz ve světové i české
- CJ - Český jazyk - válka
- D - Dějepis - 1 SVĚTOVÁ VÁLKA
- D - Dějepis - 1. světová válka
- D - Dějepis - 2. světová válka
- D - Dějepis - Dějiny mezi válkami
- D - Dějepis - OBČANSKÁ VÁLKA V USA
- D - Dějepis - STOLETÁ VÁLKA
- LIT - Literatura - Americká proza mezi válkami
- LIT - Literatura - NĚMECKY PSANÁ PROZA MEZI VÁLKAMI
- CJ - Český jazyk - 2.svět.válka
- CJ - Český jazyk - I svetova valka
- CJ - Český jazyk - Česká próza mezi dvěma světovými válkami
- CJ - Český jazyk - Česká próza mezi světovými válkami
- CJ - Český jazyk - České básnictví mezi světovými válkami
- D - Dějepis - 1. SVĚTOVÁ VÁLKA A VZNIK ČSR
- D - Dějepis - druhá světová válka 2
- D - Dějepis - DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA
- D - Dějepis - Evropa a svět mezi světovými válkami
- D - Dějepis - PRNÍ S VĚTOVÁ VÁLKA S OHLEDEM NA ČESKÉ ZEMĚ.
- D - Dějepis - první světová válka 2
- D - Dějepis - první světová válka
- D - Dějepis - RUSKO V ROCE 1917, SSSR MEZI VÁLKAMI
- D - Dějepis - SVĚT MEZI VÁLKAMI
- D - Dějepis - Občanská válka v USA
- D - Dějepis - Světová válka 1914
- CJ - Český jazyk - Německy psaná proza mezi válkami
- CJ - Český jazyk - Próza mezi válkami
- CJ - Český jazyk - 1.světová válka v naší i světové literatuře
- CJ - Český jazyk - CESKÁ PRÓZA MEZI VÁLKAMI
- CJ - Český jazyk - LITERATURA MEZI VÁLKAMI
- CJ - Český jazyk - Osobnosti české literatury mezi válkami
- CJ - Český jazyk - první světová válka v české literatuře
- D - Dějepis - DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA, PŘÍČINY, PRŮBĚH, VÝSLEDEK A DŮSLEDKY 22A
- D - Dějepis - DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA
- D - Dějepis - HOSPODÁŘSKÉ A POLITICKÉ POMĚRY V EVROPSKÝCH ZEMÍCH MEZI DVĚMA SVĚTOVÝMI VÁLKAMI, VZNIK FAŠISMU 2
- D - Dějepis - PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA, PŘÍČINY, ROZLOŽENÍ SIL, PRŮBĚH, VÝSLEDEK A DŮSLEDKY 25A
- D - Dějepis - PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA
- ZSV - Základy společenských věd - VOJENSKÁ INTEGRACE V EVROPĚ A VE SVĚTĚ, NATO, STUDENÁ VÁLKA
- ZSV - Základy společenských věd - Vojenská integrace vEvropě a ve světě. NATO.Studená válka
- ZSV - Základy společenských věd - Vojenská integrace, studená válka
- CJ - Český jazyk - Válka+s+M..
- LIT - Literatura - Německá světová proza mezi válkami, experimentální proza
- LIT - Literatura - Světová próza mezi válkami
- CJ - Český jazyk - poezie mezi valkami
- CJ - Český jazyk - 1sv. valka v literature
- CJ - Český jazyk - 2.sv válka v č. literatuře
- CJ - Český jazyk - Ceska proza mezi valkami
- CJ - Český jazyk - FAŠISMUS A 2 SVĚTOVÁ VÁLKA V NAŠÍ A SVĚTOVÉ LIT
- CJ - Český jazyk - Fašismus a 2.světová válka v naší a světové literatuře
- CJ - Český jazyk - poezie mezi valkami
- CJ - Český jazyk - Poezie Mezi Valkami2
- CJ - Český jazyk - ČESKÁ PRÓZA MEZI DVĚMA SVĚTOVÝMI VÁLKAMI
- CJ - Český jazyk - Česká próza mezi dvěma světovými válkami
- D - Dějepis - Rusko-japonská válka, Vznik SSSR,...
- D - Dějepis - .sv.válka, vznik ČSR
- D - Dějepis - 1.sv.válka, vznik ČSR
- D - Dějepis - Druhá světová válka
- D - Dějepis - Hosp.a polit. poměry v Ev. mezi válkami, vznik fašism
- D - Dějepis - Křížové výpravy, stoletá válka1
- D - Dějepis - občanská válka
- D - Dějepis - První světová válka
- D - Dějepis - Reformace a protireformace, Šmalkadská válka,...
- D - Dějepis - Rusko-japonská válka, Vznik SSSR,...
- D - Dějepis - Svět mezi dvěma světovými válkami - fašismus
- D - Dějepis - Světová válka
- D - Dějepis - Třeicetiletá válka
- D - Dějepis - válka za nezávislost
- LIT - Literatura - Vývoj české prózy a dramatu mezi dvěma válkami
- LIT - Literatura - Válka s Mloky
- Z - Zeměpis - Válka v Kongu
- LIT - Literatura - 2. svetova valka v literature
- LIT - Literatura - Světová válka a literatura
- LIT - Literatura - První světová válka v literatuře
- D - Dějepis - 1.sv.válka, Versailleský mír, ruské revoluce
Copyright 2024 unium.cz