- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálTŘICETILETÁ VÁLKA (1618-1648), VESTFÁLSKÝ MÍR, ČECHY PO TŘICETILETÉ VÁLCE.
Třicetiletá válka byla sérií celoevropských konfliktů, které trvaly od 1618 do roku 1648. Třicetiletá válka byla velmi rozsáhlým mocenským konfliktem. Jednalo se de facto o válku hospodářsko-nábožensko-politickou.
Příčiny války:
Příčiny se vytvořily již v 16. století, kdy dochází ke vzniku německé reformace. Díky reformaci se římská církev rozštěpila na katolíky (Habsburkové – Španělsko, Rakousko) a protestanty. Tridentský koncil katolické církve, který se konal v letech 1545 – 63, byl svolán zejména kvůli potřebě řešit krizi v katolické církvi. Snažil se prosadit: „Čí území, toho víra“. Toto rozhodnutí přineslo velké problémy, hlavně v Českých zemích – ty byly protestantské. Válka měla přispět k tomu, aby se Evropa vrátila zpět ke katolictví. Měla být projevem protireformace.
Během vády císaře Rudolfa II. byla Habsburská říše velice nábožensky neklidná. Na území Německa se ničit protestantské kostely a různě omezovaly protestantské bohoslužby. Vedly se také spory o tom, jestli se mohou protestantské modlitebny stavět na katolické půdě. Ani jedna strana nechtěla ustoupit.
Až drobný konflikt v Německu o to, jestli se mohou pořádat katolické procesy v skoro protestantském městě. Tento konflikt vedl k tomu, že byla v roce 1608 zaležená Evangelická unie. Evangelická (Protestantská) unie sdružovala kalvinistická knížata pod vedením Fridricha Falckého. K Protestantské unii se hlásilo Sasko, Braniborsko, Facko a nepřátelé Habsburků v Evropě (Anglie, Nizozemí, Francie a Skandinávie) a také vzbouření čeští stavové. Jako reakce na Evangelickou unii se v roce 1609 zrodila Katolická unie (liga), která sdružovala katolická knížata v čele s Maxmiliánem I. Ke Katolické unii se hlásilo Bavorsko a Rakousko. Aby Rudolf uklidni situaci ve své říši vydal Majestát v roce 1609, který zaručoval náboženskou svobodu vyznání. Ovšem po smrti Rudolfa začal být tento dekret porušován a protestanti byli opět pronásledováni a utlačováni.
Další příčinou byla snaha španělských a rakouských Habsburků o hegemonii v Evropě. To se nelíbilo některým státům v Evropě. Habsburkové se spojili s Katolickou ligou
V průběhu 16. století se také prohloubily hospodářské a společenské rozdíly mezi jednotlivými evropskými státy. Byly způsobeny nerovnoměrným hospodářským vývojem. V západních zemích se již běžně používaly manufaktury, ale například v Českých zemích tento pokrok brzdil cechovní systém. Takto vzniklo celoevropské napětí a nerovnováha..
Celou válku, která byla jedním z nejničivějších konfliktů v Evropské historii, můžeme rozdělit do čtyř fází. Nejčastěji jsou uváděny a datovány takto:
Česká (1618-1620)
Falcká (1621-1625)
Dánská (1625-1629)
Švédská (1630-1635)
Švédsko- francouzská (1635-1648).
1. Česká fáze (válka; 1618-1620).
.V roce 1617 byl v Praze korunován Ferdinand Štýrský českým krále. Panovník uznával katolictví jako jedinou náboženskou víru. Ferdinand sice slíbil, že bude respektovat svobodu náboženství, ale nesplnil to. Kromě svobody náboženství porušoval také zemské svobody a prosazoval proti nim zájmy Habsburků. Král také prosazoval absolutistický způsob vlády. To vyvolalo v Čechách nepokoje a velkou nespokojenost.
V této době se přemýšlelo o tom, zda by nebylo výhodné svrhnout panovníka. Aby se projednala tato myšlenka, byl svolán českými stavy sněm. Na tomto sněmu se stavové dohodli, že pošlou stížnost císaři na porušování zemských svobod a Majestátu. Panovník (Matyáš) zamítl jejich stížnost a zakázal jim, aby pokračovali ve sněmu. Stavové přece jen uskutečnili další sněm. Za místo jednání si zvolili pražské Karolinum. Poprvé se sešli 21.5. 1618. Hlavními osobnostmi, které stáli v čele tohoto sněmu byli Albrecht Jan Smiřický, Matyáš Thurn a Václav Bundovec z Budova.
23.5. 1618 vyšli čeští stavové z Karolina na Pražský hrad, kde chtěli jednat s královskými místodržícími Jaroslavem Bořitou z Matrinic a Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka. Během jednání s oběma místodržícími se rozhodlo, že je nutné oba za přísné porušování svobod potrestat. Společně s jejich písařem Filipem Fabrickém byli oba místodržící svrženi z okna do hradního příkopu, byli tzv. defenestrováni. Všichni přežili, protože příkop byl v té době vyplněn odpadky, hnojem a smetím. Tato akci českých stavů se nazývá Druhá Pražská defenestrace ( jinak je to třetí v české historii:1. v roce 1419, 2. v roce 1483 za Vladislava Jagelonského). Tímto činem chtěli dát stavové najevo svůj postoj vůči Habsburkům. Pražskou defenestrací byla zahájena otevřená vzpoura proti Habsburkům-tzv. české stavovské povstání.
Stavovský sněm pokračoval další den v jednání, na kterém byla 25.5. zvolena vláda třiceti direktorů. V této vádě byly zastoupeny po deseti lidech všechny tři stavy: vyšší šlechta (páni), nižší šlechta a měšťané. V čele této vády stál Václav Vilém z Roupova. Začalo se také se shromažďováním vojska (toto vojsko bylo žoldnéřské). Vrchním velitelem vojsk se stal Jindřich Matyáš Thurn. Těmito kroky začal tzv. stavovský odboj, který se mimo jiné zasloužil o vyhnání jezuitů ze země.
Stavové odmítali, aby se na odboji podílela chudina, protože měli strach ze sociálních vzpour. Čeští stavové předpokládali, že se spojí s dalšími protihabsburskými silami v Evropě. Hlavně se stavy těch zemí, kde vládli Habsburkové. Ale jejich pomoci se nedočkali. Anglie v čele s Jakubem I. neměla ještě vyřešený vztah ke Španělsku, Francie v té době byla ještě spíše na straně Habsburků ( měla také spory s hugenoty) a dánský král tuto akci pokládal spíše za neposlušnost k panovníkovi. Čeští stavové si také dělali naděje na pomoc od sedmihradského vévody Gabriela (Gábora) Bethlena, který byl sice v protihabsburském postavení, ale mě vysoké finanční požadavky a sledoval své zájmy-uherskou korunu. Pouze Nizozemí pomoha alespoň finančně českým stavům. Vedlo totiž také boj proti Španělům.
Na druhé straně stáli Habsburkové, kteří měli dostatek financí, aby si dovolili mnohem lepší a větší žoldnéřskou armádu. Měli velkou podporu od španělských příbuzných, od katolické německé Ligy, od polského krále a luteránského kurfiřta Jana Jiřího (ten zradil protestanty). Velkou podporu měli ovšem ze strany papeže, který je podporoval jak financemi, tak armádou.
K prvním střetům této fáze války došlo již v roce 1618, kdy Ferdinand společně s vojskem katolické Ligy podnik tažení do Čech. V čele císařských vojsk stá generál Karel Buquoy a Jindřich Duval Dampiérre. V čele českých vojsk stáli Thurn a Jiří Jindřich Hohenlohe. Česká vojska zastavila na podzim roku 1618 habsburskou ofenzívu a postupně postupovala až k Vídni. Tento postup byl ale přerušen zimou. V červnu 1619 pak Thurn zamířil znovu se svou armádou na Vídeň. Jeho tažení znamenalo oslabení vojenských sil v Čechách. Jeho vojsko se také skládalo ze žoldnéřů, kteří byli nespokojeni s výší žoldu. Proto byl nucen se vrátit zpět do Čech.
V roce 1619 pak zemřel císař Matyáš. Svým nástupcem ustanovil Ferdinanda. Toho ale čeští stavové zbavili české koruny. Proti jeho nástupnictví se postavili i stavové na Moravě, ve Slezsku a v Lužici. Díky protestu vůči následnictví Ferdinanda se spojily země Koruny české. V Praze se v červenci shromáždil generální sněm zemí Koruny české, který vyhlásil novou ústavu, která obsahovala, že Koruna česká bude spojením rovnoprávných zemí ( Čechy, Morava, Slezsko a obě Lužice), které budou volit krále. Královská moc, ale podle nové ústavy měla být značně omezena stavy. Zároveň byla znovu ustanovena svoboda náboženského vyznání.
27. srpna v roce 1619 zvolil generální sněm za nového českého krále Fridricha Falckého (1619-1620), který získal označení „zimní král“, protože jako král vládl v Čechách pouze jednu zimu.
V roce 1619 byla znovu Vídeň obklíčená česko-moravsko-rakouským vojskem, které vedl Kristián z Anhaltu. Toto vojsko bylo dočasně podporováno velmi nejistým spojencem-Gabrielem Bethlenem. Ovšem ani toto obležení nemělo žádný úspěch. Vojsko se velmi rychle vrátilo zpět do Čech.
V březnu v roce 1620 se k českým stavům připojili také stavové uherští a rakouští. Tím byla moc Habsburků velice oslabena, a pro se snažili o obnovení jejich moci. Obnovení jejich moci záleželo na tom, zda porazí české stavovské povstání.
V roce 1620 habsburská vojska začala získávat převahu a stavovská armáda musea ustoupit až k Praze, kde 8. listopadu došlo k rozhodující bitvě v této fázi války. Jednalo se o bitvu na Bílé hoře, kde proti sobě stáli na jedné straně vojska českých stavů a Fridricha Falckého, a na druhé straně císařská armáda, která byla podporovaná vojskem Maxmiliána Bavorského.
Hlavním velitelem císařské armády byl Karel Buquoy. Stavovská vojska vedl Jindřich Matyáš Thurn a vojsko Fridricha Falckého Kristián z Anhaltu. Na straně povstalců bylo méně bojovníků, ale za to měli výhodnější postavení (rozestavěli se vedle letohrádku Hvězda na bělohradském kopci) a byli velmi dobře sešikováni. Celá bitva trvala pouze dvě hodiny. Po prvním útoku se stavovská armáda rozutekla.V této bitvě i přes výhody stavovské armády, vyhrála habsburská armáda. Hned po vítězství začal císař Ferdinand II. připravovat přísná opatření proti povstalcům.
Příčin neúspěchu stavovského povstání je několik. Jednak stavovská armáda byla nejednotná, vlád v ní chaos. Vojáci (žoldnéři) nebyli spokojeni s výší žoldu, proto odmítali bojovat za české stavy. Jednání představitelů armád i povstalců bylo zbrklé a naivní. Jinak byly stavy celkově osamocené, protože jim žádná evropská mocnost přímo nepomohla, všechny si raději držely stranou. Také se nepočítalo s účastí poddaných v této válce, díky které nastaly vzpoury nekatolické šlechtické elity. Ale také zde hrála svou roli epidemie a had, které zemi postihly během povstání.
Po bitvě nastalo pronásledování účastníků odboje. Proto řada představitelů odboje uprchla ze země. Někteří dokonce žádali císaře o milost, ale neuspěli, protože Ferdinand jejich žádost odmítl. Jmenoval knížete Karla z Lichtenštejna místodržícím v Čechách a pověřil ho sestavením seznamu účastníků odboje, kteří měli být popraveni.
Povstalci, kteří uprchli, byli odsouzeni ke ztrátě hrdla, cti a majetků. Jejich majetek byl zabaven. Jim hrozila poprava, pokud by se vrátili do země.
Nejméně byli potrestáni ti, kteří pouze uznali Fridricha Falckého za českého krále. Na jejich statky byla uvalena pokuta, a jestliže zastávali úřad byli ho zbaveni. Jejich činnost byla hodnocená, jako přímá pomoc povstalcům.
Nepřísněji byli potr
Vloženo: 5.06.2011
Velikost: 91,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu D - Dějepis
Podobné materiály
- D - Dějepis - Tricetileta valka
- D - Dějepis - Třicetiletá válka
- 12 - Dějepis - Třicetiletá válka 2. část
- D - Dějepis - Třicetiletá válka
- D - Dějepis - Vznik mnohonárodní (jagellonské a habsburské) monarchie, naše země a třicetiletá válka.
- D - Dějepis - Třicetiletá válka
- D - Dějepis - Stavovské povstání, Třicetiletá válka
- D - Dějepis - Třicetiletá válka
- D - Dějepis - Tricetileta Valka
- D - Dějepis - Tricetileta valka
- D - Dějepis - TRICETILETA VALKA
- D - Dějepis - Třicetiletá válka
- D - Dějepis - Třicetiletá válka + Barokní kultura
- D - Dějepis - Evropa v 16.stol., Třicetiletá válka
- D - Dějepis - Habsburská monarchie, třicetiletá válka
- D - Dějepis - Tricetileta valka
- D - Dějepis - TŘICETILETÁ VÁLKA
- D - Dějepis - Český stavovský odboj 1618-20, třicetiletá válka
- D - Dějepis - Druhá světová válka
- CJ - Český jazyk - 1světová válka
- CJ - Český jazyk - První světová válka a jají obraz v literatuře (1)
- CJ - Český jazyk - První světová válka a jají obraz v literatuře
- CJ - Český jazyk - Česká poezie mezi dvěma válkami v Čechách
- CJ - Český jazyk - Česká poezie mezi válkami
- CJ - Český jazyk - Česká próza mezi dvěma světvými válkami
- CJ - Český jazyk - Česká próza mezi válkami
- CJ - Český jazyk - České drama mezi dvěma válkami
- CJ - Český jazyk - Člověk a válka v literatuře
- D - Dějepis - Druhá světová válka
- D - Dějepis - První světová válka a její důsledky
- D - Dějepis - První světová válka
- D - Dějepis - Svět mezi dvěma válkami
- D - Dějepis - Svět mezi světovými válkami
- LIT - Literatura - Hlavní směry české a světové poezie mezi světovými válkami
- LIT - Literatura - I. světová válka v literatuře
- LIT - Literatura - II. světová válka v literatuře
- CJ - Český jazyk - Čapek Válka s mloky
- 12 - Dějepis - 30tiletá válka 1.část
- D - Dějepis - 2. sv. válka
- D - Dějepis - Počátek českého státu, vrcholný středověk, Stoletá válka
- D - Dějepis - Vietnamská válka
- D - Dějepis - Druhá světová válka - diplomacie a vývoj na světových frontách.
- D - Dějepis - První světová válka a vznik ČSR
- D - Dějepis - Druhá světová válka
- D - Dějepis - První světová válka 1914 - 1918
- D - Dějepis - 1. světová válka
- D - Dějepis - SSSR, Studená válka
- D - Dějepis - Stoletá válka
- D - Dějepis - Vznik ČSR a 1. světová válka
- D - Dějepis - Válka a násilí
- LIT - Literatura - Poselství české poezie mezi světovými válkami (poezie soci
- LIT - Literatura - Člověk a válka v umění, odraz války v naší a světové próze
- D - Dějepis - 1 Světová Válka
- D - Dějepis - Občanská Válka V Usa
- D - Dějepis - Stoletá Válka
- CJ - Český jazyk - Svět. lit. mezi válkami
- CJ - Český jazyk - Vývoj čes. poezie mezi válkami a v okupaci
- CJ - Český jazyk - 1.světová válka
- CJ - Český jazyk - Drama a poezie mezi světovými válkami
- CJ - Český jazyk - Česká poezie mezi světovými válkami
- CJ - Český jazyk - Česká poezie mezi válkami
- CJ - Český jazyk - Česká próza mezi válkami
- D - Dějepis - 1. svetova valka
- D - Dějepis - 2. svetova valka
- D - Dějepis - Ceskoslovensko mezi valkami
- LIT - Literatura - DRUHA SVETOVA VALKA V LITERATURE 3
- LIT - Literatura - Druhá světová válka v literatuře 2
- LIT - Literatura - Druhá světová válka v literatuře
- LIT - Literatura - Člověk a válka v literatuře
- LIT - Literatura - Karel Čapek - Válka s Mloky
- D - Dějepis - Druhá světová válka
- D - Dějepis - Evropa a svět mezi světovými válkami
- D - Dějepis - První světová válka
- D - Dějepis - Řecko a peloponéská válka - kultura klasického období
- LIT - Literatura - Česká poezie mezi dvěma světovými válkami
- LIT - Literatura - Česká proza mezi 2 světovými válkami
- CJ - Český jazyk - Hlavní proudy v české próze mezi světovými válkami
- CJ - Český jazyk - Prvni svetova valka 2
- CJ - Český jazyk - Prvni svetova valka
- CJ - Český jazyk - Vývoj české poezie mezi světovými válkami
- D - Dějepis - Druha svetova valka
- D - Dějepis - Prvni svetova valka
- LIT - Literatura - Válka s mnohozvířetem V. Páral
- D - Dějepis - 2. Svetova valka
- CJ - Český jazyk - svetova literatura mezi valkami
- CJ - Český jazyk - Česká próza mezi válkami v přehledu důraz na tvorbu I. Olbr
- LIT - Literatura - Válka s Mloky
- LIT - Literatura - Druha svetova valka v literature
- LIT - Literatura - Spolecenska proza v obdobi mezi dvema svetovimi valkami
- LIT - Literatura - Vyvojove etapy ceske poezie v obdobi mezi dvema valkami
- LIT - Literatura - česká poezie mezi válkami
- D - Dějepis - 1. Světová válka
- D - Dějepis - 2. světová válka od Mnichovské konference
- D - Dějepis - Franklin Delano Roosevelt a válka
- CJ - Český jazyk - První světová válka a její obraz ve světové i české
- CJ - Český jazyk - válka
- D - Dějepis - 1 SVĚTOVÁ VÁLKA
- D - Dějepis - 1. světová válka
- D - Dějepis - 2. světová válka
- D - Dějepis - Dějiny mezi válkami
- D - Dějepis - OBČANSKÁ VÁLKA V USA
- D - Dějepis - STOLETÁ VÁLKA
- LIT - Literatura - Americká proza mezi válkami
- LIT - Literatura - NĚMECKY PSANÁ PROZA MEZI VÁLKAMI
- CJ - Český jazyk - 2.svět.válka
- CJ - Český jazyk - I svetova valka
- CJ - Český jazyk - Česká próza mezi dvěma světovými válkami
- CJ - Český jazyk - Česká próza mezi světovými válkami
- CJ - Český jazyk - České básnictví mezi světovými válkami
- D - Dějepis - 1. SVĚTOVÁ VÁLKA A VZNIK ČSR
- D - Dějepis - druhá světová válka 2
- D - Dějepis - DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA
- D - Dějepis - Evropa a svět mezi světovými válkami
- D - Dějepis - PRNÍ S VĚTOVÁ VÁLKA S OHLEDEM NA ČESKÉ ZEMĚ.
- D - Dějepis - první světová válka 2
- D - Dějepis - první světová válka
- D - Dějepis - RUSKO V ROCE 1917, SSSR MEZI VÁLKAMI
- D - Dějepis - SVĚT MEZI VÁLKAMI
- D - Dějepis - Občanská válka v USA
- D - Dějepis - Světová válka 1914
- CJ - Český jazyk - Německy psaná proza mezi válkami
- CJ - Český jazyk - Próza mezi válkami
- CJ - Český jazyk - 1.světová válka v naší i světové literatuře
- CJ - Český jazyk - CESKÁ PRÓZA MEZI VÁLKAMI
- CJ - Český jazyk - LITERATURA MEZI VÁLKAMI
- CJ - Český jazyk - Osobnosti české literatury mezi válkami
- CJ - Český jazyk - první světová válka v české literatuře
- D - Dějepis - DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA, PŘÍČINY, PRŮBĚH, VÝSLEDEK A DŮSLEDKY 22A
- D - Dějepis - DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA
- D - Dějepis - HOSPODÁŘSKÉ A POLITICKÉ POMĚRY V EVROPSKÝCH ZEMÍCH MEZI DVĚMA SVĚTOVÝMI VÁLKAMI, VZNIK FAŠISMU 2
- D - Dějepis - PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA, PŘÍČINY, ROZLOŽENÍ SIL, PRŮBĚH, VÝSLEDEK A DŮSLEDKY 25A
- D - Dějepis - PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA
- ZSV - Základy společenských věd - VOJENSKÁ INTEGRACE V EVROPĚ A VE SVĚTĚ, NATO, STUDENÁ VÁLKA
- ZSV - Základy společenských věd - Vojenská integrace vEvropě a ve světě. NATO.Studená válka
- ZSV - Základy společenských věd - Vojenská integrace, studená válka
- CJ - Český jazyk - Válka+s+M..
- LIT - Literatura - Německá světová proza mezi válkami, experimentální proza
- LIT - Literatura - Světová próza mezi válkami
- CJ - Český jazyk - poezie mezi valkami
- CJ - Český jazyk - 1sv. valka v literature
- CJ - Český jazyk - 2.sv válka v č. literatuře
- CJ - Český jazyk - Ceska proza mezi valkami
- CJ - Český jazyk - FAŠISMUS A 2 SVĚTOVÁ VÁLKA V NAŠÍ A SVĚTOVÉ LIT
- CJ - Český jazyk - Fašismus a 2.světová válka v naší a světové literatuře
- CJ - Český jazyk - poezie mezi valkami
- CJ - Český jazyk - Poezie Mezi Valkami2
- CJ - Český jazyk - ČESKÁ PRÓZA MEZI DVĚMA SVĚTOVÝMI VÁLKAMI
- CJ - Český jazyk - Česká próza mezi dvěma světovými válkami
- D - Dějepis - Rusko-japonská válka, Vznik SSSR,...
- D - Dějepis - .sv.válka, vznik ČSR
- D - Dějepis - 1.sv.válka, vznik ČSR
- D - Dějepis - Druhá světová válka
- D - Dějepis - Hosp.a polit. poměry v Ev. mezi válkami, vznik fašism
- D - Dějepis - Křížové výpravy, stoletá válka1
- D - Dějepis - občanská válka
- D - Dějepis - První světová válka
- D - Dějepis - Reformace a protireformace, Šmalkadská válka,...
- D - Dějepis - Rusko-japonská válka, Vznik SSSR,...
- D - Dějepis - Svět mezi dvěma světovými válkami - fašismus
- D - Dějepis - Světová válka
- D - Dějepis - Třeicetiletá válka
- D - Dějepis - válka za nezávislost
- LIT - Literatura - Vývoj české prózy a dramatu mezi dvěma válkami
- LIT - Literatura - Válka s Mloky
- Z - Zeměpis - Válka v Kongu
- LIT - Literatura - 2. svetova valka v literature
- LIT - Literatura - Světová válka a literatura
- LIT - Literatura - První světová válka v literatuře
- D - Dějepis - 1.sv.válka, Versailleský mír, ruské revoluce
Copyright 2024 unium.cz