- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál11) Struktura a vlastnosti plynů
Kinetická teorie látek
Kinetická teorie látek je teorie, která objasňuje strukturu a vlastnosti látek pohybem a vzájemným působením atomů, molekul a iontů, z nichž se látky skládají. Základem této teorie jsou tři experimentálně ověřené poznatky:
Látky kteréhokoli skupenství se skládají z částic - atomů, molekul nebo iontů. Mezi částicemi jsou mezery. Proto mluvíme o nespojité (diskrétní) struktuře látky.
Částice se neustále a neuspořádaně (chaoticky) pohybují. Tento druh pohybu nazýváme tepelný pohyb.
Částice libovolné látky na sebe navzájem působí silami. Tyto síly jsou při velmi malých vzdálenostech odpudivé, při větších vzdálenost přitažlivé. Síly jsou elektromagnetické povahy (elektromagnetická interakce).
O reálné existenci částic nás přesvědčuje moderní zobrazovací technika. Zobrazovací technikou se zjistilo, že rozměry atomů a jednotlivých molekul jsou řádově 10-10 m = 0,1 nm. To dobře souhlasí s teoretickými výpočty.
O tepelném pohybu částic v látkách svědčí mnohé jevy, např. difuze, transfuze, osmóza, Brownův pohyb.
Difuze
Difuze je samovolné pronikání částic jedné látky mezi částice látky druhé téhož skupenství, jsou-li tělesa z těchto látek uvedena do vzájemného styku. Probíhá velmi rychle u plynů, pomaleji u kapalin a velmi pomalu u pevných látek.
Difuzi vysvětlujeme tepelným pohybem částic. Při vyšší teplotě pozorujeme rychlejší průběh difuze. Z toho usuzujeme, že při vyšší teplotě se částice pohybují rychleji.
Brownův pohyb
Brownův pohyb je nepřetržitý a chaotický pohyb drobných částic vznášejících se v tekutinách. Vznášející se částice o průměru několika mikrometrů (nebo i menších) se nazývají Brownova částice. Jejich pohyby jsou vzájemně nezávislé a trvají libovolně dlouho bez viditelných změn. Rychlost pohybu Brownových částic vzrůstá s teplotou tekutiny, se zmenšováním její viskozity a se zmenšováním rozměrů těchto částic. Příčinou Brownova pohybu jsou nepravidelné nárazy molekul tekutiny na Brownovy částice.
Vzájemné působení částic
Mezi částicemi libovolné látky současně působí přitažlivé a odpudivé síly. Např. soudržnost pevných a kapalných látek potvrzuje existenci přitažlivých sil. Naopak malá stlačitelnost kapalin a odpor pevných těles při jejich deformaci tlakem svědčí o existenci odpudivých sil mezi částicemi
Nejjednodušší je interakce mezi dvěma částicemi, jejichž kladně nabitá jádra jsou obklopena záporně nabitými elektrony.
Grafické znázornění závislosti velikosti výsledné síly F, která působí mezi dvěma částicemi, na jejich vzdálenosti r, je na obrázku. Podle dohody se průběh přitažlivé síly, kreslí pod osu r a průběh odpudivé síly nad tuto osu. Z grafu vyplývají tyto vlastnosti interakce dvou částic:
Při určité vzdálenosti r0 mezi částicemi je výsledná síla, kterou na sebe částice navzájem působí, nulová. Obě částice jsou navzájem v rovnovážné poloze.
Ve vzdálenosti větší než r0 je síla působí mezi částicemi přitažlivá. Nejdříve se její velikost zvětšuje (tomu odpovídá úsek od průsečíku křivky s osou r k vrcholu křivky), potom s rostoucí vzdáleností se účinek přitažlivé síly rychle zmenšuje. Při velké vzdálenosti je tato síla zanedbatelně malá, částice již na sebe nepůsobí . Každá částice je tedy přitahována jen nejbližšími částicemi ve svém okolí. Toto okolí se znázorňuje myšlenou koulí zvanou sféra vzájemného působení.
Ve vzdálenosti menší než r0 působí mezi částicemi odpudivá síla, která roste velmi rychle se zmenšující se vzdáleností.
Síly, jimiž na sebe působí atomy v molekule, nazýváme vazebné síly. Tyto síly určují strukturu molekul, vzájemnou polohu částic.
Z existence vzájemného působení mezi částicemi vyplývá, že soustava částic tvořící těleso má vnitřní potenciální energii.
Pro rovnovážnou polohu částic se tato energie nazývá vazebná energie (energie vazby, disociační energie). Je rovna práci, kterou by bylo třeba vykonat působením vnějších sil, aby došlo k rozrušení vazby mezi částicemi.
Model struktury plynné látky
Molekuly plynu se skládají z jednoho nebo několika atomů, mají různé tvary a rozměry. Za normálních podmínek, tj. teploty 0 oC a tlaku 101, 325 kPa, jsou střední vzdálenosti mezi molekulami asi 3 nm, tedy větší než rozměry molekul (kolem 1 nm). Následkem toho jsou vzájemné přitažlivé síly mezi částicemi plynu zanedbatelné, částice se volně pohybují, narážejí na sebe i na stěny nádoby, což se projevuje tlakem plynu.
Poněvadž síly, kterými na sebe navzájem působí molekuly plynu, jsou velmi malé, je hodnota celkové vnitřní potenciální energie soustavy molekul plynu vždy značně menší, něž celková kinetická energie částic téhož plynu stejné hmotnosti.
Ideální plyn
Při odvozování zákonů platných pro plyn se skutečný plyn nahrazuje zjednodušeným modelem, ideálním plynem. O molekulách ideálního plynu vyslovujeme tři předpoklady:
O molekulách ideálního plynu vyslovujeme tři předpoklady.
Rozměry molekul ideálního plynu jsou ve srovnání se střední vzdáleností molekul od sebe zanedbatelně malé.
Molekuly ideálního plynu mimo vzájemné srážky na sebe navzájem silově nepůsobí.
Vzájemné srážky molekul ideálního plynu a srážky těchto molekul se stěnou nádoby jsou dokonale pružné.
Poněvadž molekuly ideálního plynu nepůsobí na sebe navzájem silami (s výjimkou velmi krátkých okamžiků jejich vzájemných srážek), je potenciální energie soustavy molekul ideálního plynu nulová.
Za podmínek, které se příliš neliší od tzv. normálních podmínek (podle dohody tn = 0 oC, pn = 1, 013 25 × 105 Pa ≈ 105 Pa), lze většinu plynů s dostatečným stupněm přesnosti považovat za ideální plyn.
Rozdělení molekul ideálního plynu podle rychlostí
Všechny molekuly plynu, který je v rovnovážném stavu, nemají v určitém okamžiku stejnou rychlost. Je to způsobeno tím, že se vzájemnými srážkami molekul neustále mění velikost a směr jejich rychlostí.
Nejpravděpodobnější rychlost je rychlost, jakou má za daných podmínek největší počet molekul plynu. Nejpravděpodobnější rychlost narůstá s teplotou plynu (při pokojové
Vloženo: 14.05.2012
Velikost: 282,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu F - Fyzika
Podobné materiály
- 06 - Postavení a finanční zdroje ve sportu - Struktura rozhodování a finančních toků ze státního rozpočtu, Sazky a ČOV
- 23 - Základy a aplikovaný management - Sparta Praha - organizační struktura
- ZSV - Základy společenských věd - Sociální struktura, otázka rovnosti
- LIT - Literatura - Struktura zápisu četby
- BI - Biologie - chemické složení buňky, mikroskopická a submikroskopická struktura, rozdíly mezi živoč. a rostl. buňkou
- E - Ekonomie - Fungování podniku a majetková struktura majetku
- E - Ekonomie - Národní hospodářství a jeho struktura
- F - Fyzika - Struktura a vlastnosti kapalin
- F - Fyzika - Struktura a vlastnosti pevných látek
- PSY - Psychologie - Osobnost a její struktura, vlastnosti aktivačně-motivační a výkonové
- VV - Výtvarná výchova - Struktura výtvarných zaměstnání
- CJ - Český jazyk - Struktura dramatickeho dila a jeho typicke znakY
- IVT - Informatika a výpočetní technika - HTML - struktura WWW stránky
- ZSV - Základy společenských věd - Pragmatismus a strukturalismus
- E - Ekonomie - Majetková a kapitálová struktura podniku
- BI - Biologie - Struktura buněk, cytoplazmatické struktury
- E - Ekonomie - Majetková a finanční struktura podniku
- FIL - Filozofie - Strukturalismus, novopozitivismus, postmoderna
- CJ - Český jazyk - STRUKTURA DÍLA A JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY
- Z - Zeměpis - Struktura oceánského dna
- E - Ekonomie - Druhy organizací a jejich struktura
- E - Ekonomie - Fungování podniku a majetková struktura majetku
- E - Ekonomie - Struktura hospodaření s dlouhodobým majetkem
- E - Ekonomie - Zásobování, struktura materiálových zásob, normy zásob, plán
- UCE - Účetnictví - Výsledek hospodaření – struktura, výpočet základu daně z p
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie Skupinová struktura společnosti
- ZSV - Základy společenských věd - Struktura osbnosti
- FIL - Filozofie - Strukturalismus v Čechách
- CJ - Český jazyk - Struktura jazyka, jazykověda, její disciplíny a vývoj
- E - Ekonomie - Základní subjekty a složky trhu, struktura trhu
- E - Ekonomie - Finanční struktura podniku
- MNG - Management - Finanční struktura firmy
- MNG - Management - FINANČNÍ ŘÍZENÍ PODNIKU, STRUKTURA A ORGANIZACE
- MNG - Management - Majetková struktura firmy
- E - Ekonomie - Zasobovani, struktura materialovych zasob, normy zasob, plan zasobovani...
- UCE - Účetnictví - Výsledek hospodaření - struktura, podklad pro výpočet základu daně z příjmů
- ZSV - Základy společenských věd - SOCIÁLNÍ STRUKTURA
- ZSV - Základy společenských věd - Struktura společnosti
- E - Ekonomie - Majetková a finanční struktura podniku
- MKT - Marketing - a) Marketingový systém řízení, struktura firemního strategického plánu
- E - Ekonomie - Struktura NH ČR
- E - Ekonomie - Zasobovani, struktura materialovych zasob, normy zasob, plan zasobovani...
- F - Fyzika - Struktura a vlastnosti pevných látek
- F - Fyzika - Struktura a vlastnosti kapalin
- F - Fyzika - Struktura a vlastnosti kapalin
- F - Fyzika - Struktura a vlastnosti pevných látek
- F - Fyzika - Struktura a vlastnosti plynného skupenstí látek
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie osobnosti, typologe, vlastnosti osobnosti
- ZSV - Základy společenských věd - Psychické vlastnosti
- CH - Chemie - VLASTNOSTI CHLORU.doc
- CH - Chemie - VLASTNOSTI SIROVODÍKU.doc
- CH - Chemie - VLASTNOSTI VODÍKU 1.doc
- CH - Chemie - VLASTNOSTI VODÍKU 2.doc
- F - Fyzika - Světlo a jeho vlnové vlastnosti
- PSY - Psychologie - Osobnost a její vlastnosti dynamické a seberegulační
- PSY - Psychologie - Osobnost a její vlastnosti vztahově-postojové, vztahy ve skupině
- UCE - Účetnictví - Zvláštnosti účtování v a.s. a s.r.o.
- UCE - Účetnictví - Zvláštnosti účtování v jednotlivých obchodních společnostech
- VV - Výtvarná výchova - Fáze, pojmy a zvláštnosti dětské kresby
- CJ - Český jazyk - Zvláštnosti stylizace obhcodního dopisu
- Z - Zeměpis - Mořská voda - Fyzikální a chemické vlastnosti
- Z - Zeměpis - Slozeni a vlastnosti pudy
- CH - Chemie - ,d´-prvky – vlastnosti kovů - prvky skupiny zinku
- CH - Chemie - ,d´-prvky –charakteristika, vlastnosti kovů - prvky skupiny
- CH - Chemie - ,s´prvky-alkalické kovy- charakteristika,vlastnosti, nejdůl
- CH - Chemie - Kyslík – výroba, vlastnosti, význam, oxidy, peroxidy, ozon,
- CH - Chemie - p5 - prvky – charakteristika, vlastnosti, nejdůležitější sl
- CH - Chemie - Rozdělení a vlastnosti sacharidů, monosacharidy, přehled, t
- UCE - Účetnictví - Zvláštnosti účtování v a.s. a s.r.o
- CH - Chemie - Hmota, látky a jejich vlastnosti
- MNG - Management - Somatické vlastnosti subjektů
- CJ - Český jazyk - Tvoření slov, jeho zvláštnosti a zásady
- CJ - Český jazyk - Zvláštnosti a nepravidelnosti větné stavby
- BI - Biologie - Obecná charakteristika organismů, vlastnosti, složení
- UCE - Účetnictví - Zvláštnosti účtování v akciové společnosti
- UCE - Účetnictví - Zvláštnosti účtování ve společnosti s ručením omezeným
- ZSV - Základy společenských věd - osobnost a její vlastnosti
- AJ - Anglický jazyk - Vlastnosti, vzhled
- UCE - Účetnictví - Zvlastnosti pravnich forem
- ZSV - Základy společenských věd - SEBEREGULAČNÍ VLASTNOSTI NŽS
- CH - Chemie - Dukaz redukcnich vlastnosti vitaminu C
- F - Fyzika - Základní vlastnosti jednotlivých skupenství látek, fázové změny
- F - Fyzika - Základní vlastnosti světla
- F - Fyzika - Vlnové vlastnosti světla
- CJ - Český jazyk - Zvláštnosti ve větném členění
- F - Fyzika - Vlastnosti kapalin
- PSY - Psychologie - psychické vlastnosti
- F - Fyzika - Vlastnosti atomového jádra, jaderné reakce
- F - Fyzika - Mechanika kapalin a plynů
Copyright 2024 unium.cz