- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál3.
PSYCHICKÉ PROCESY A STAVY
psychické jevy osobnosti - rozdělení
psychické procesy osobnosti – charakteristika: vnímání, představy, fantazie; myšlení, řeč; paměť; emoce, vůle
učení, zásady efektivního učení
psychické stavy osobnosti – charakteristika: pozornost, nálada, vědomí
Psychické jevy osobnosti
Psychické jevy osobnosti – souhrnný název pro psychické vlastnosti (viz. otázka č.2), procesy a stavy osobnosti. Všechny tyto psychické jevy jsou navzájem úzce propojeny a působí současně, odlišují se přitom mírou proměnlivosti a stálosti z hlediska časového. Některé psychické jevy se mění v průběhu vývoje člověka méně a některé více.
PSYCHICKÉ PROCESY OSOBNOSTI
Psychické procesy (děje, pochody) jsou části lidské činnosti, výsledky složitého lidského fungování. Mají poměrně krátké trvání. Na rozdíl od psychických stavů a vlastností může jednotlivý psychický proces trvat jen okamžik a může být vystřídán v zápětí jiným. Psychické procesy trvají od zlomků sekund u senzomotorických reakcí k desítkám minut či hodin při myšlení. Jejich průběh se mění s vývojovými změnami člověka, stavem organismu, vlivy prostředí.
Dělí se na:
1) poznávací procesy – vnímání, představy, fantazie; myšlení, řeč
2) paměťové procesy – zapamatování, uchování, vybavení
3) motivační procesy – emoce, vůle
1) Poznávací procesy
VNÍMÁNÍ
každé poznávání začíná vnímáním.
psychický proces, kterým zachycujeme to, co v přítomném okamžiku působí na naše smysly
Informuje nás o vnějším světě (barevná rozkvetlá louka, hlas zvonu, vůně a chuť čaje, běžící dítě apod.) a také o vnitřním stavu orgánů našeho těla (bolest hlavy, zrychlené dýchání atd.)
jeho výsledkem je (rozlišujeme 2 druhy zážitků):
vjem = je obrazem předmětu nebo jevu jako celku (např. kniha)
počitek = je obraz některého jednotlivého znaku vnímaného předmětu (např. barva knihy), počitky jsou součástí vjemů a nevyskytují se samostatně
vnímání je výběrové (neustále na nás působí řada podnětů a není možné je vnímat stejně intenzivně – tzn. zaměříme se na to, co je pro nás důležité a podstatné, rozlišujeme podstatnou informaci od nahodilých jevů)
je ovlivněno zkušeností člověka a nejrůznějšími psychickými procesy, stavy a vlastnostmi konkrétního člověka, které mohou vnímání zdokonalovat, ale také vést k smyslovým klamům.
závisí nejen na podnětech, ale také na tom, jak tyto podněty zpracujeme.(srovnání s dřívější zkušeností, zařazení do vztahů s představami a pojmy)
vnímání neprobíhá jen uvnitř smyslových orgánů, předpokládá existenci celého systému, který umožňuje poznávání (např. při hodu zapojujeme zrak, mozek a ruku, tzn. nastavujeme ruku podle tvaru hozeného předmětu
smysly (receptory, kterými vnímáme,se dokáží po čase adaptovat (přizpůsobit se podnětu) = adaptace smyslů
kompenzace smyslů – vyrovnání absence nějakého smyslu jiným
DRUHY VNÍMÁNÍ:
- vnímání prostoru, tvarů, pohybu, času, sociální (=vnímání druhých lidí)
- podle smyslových orgánů: zrakové, čichové, chuťové, sluchové (významná funkce při osvojování řeči, bez sluchu se řeč těžko osvojuje), hmat, dotykem (tzv. kožní analyzátor)
Počitky a vjemy zanechávají v našem mozku stopy, obraz, který z nich vzniká se nazývá představa, proces představivost.
PŘEDSTAVA, PŘEDSTAVIVOST
je názorný obraz něčeho, co v daném okamžiku nepůsobí na naše smyslové orgány, zakládá se na minulém vnímání a je tedy více či méně přesným obrazem toho, co už jsme někdy vnímali, je většinou méně výstižná než bezprostřední vjem (př. porodní bolesti)
představy vznikají v našem mozku, mají fyziologický základ (někdy mohou při představách nastat obdobné fyziologické změny jako při skutečné situaci – např. při pomyšlení na zítřejší písemnku jsem nervózní, mám žaludeční křeče a průjem)
Mezi základní DRUHY PŘEDSTAV patří:
paměťové (vzpomínkové) představy – obrazy předmětů a jevů, které jsme dříve vnímali a vybavíme si je z paměti (viděli jsme, slyšeli, vnímali pohyb…….)
fantazijní představy – obrazy předmětů a jevů, které jsme v dané podobě nikdy nevnímali, vznikají psychickou činností, kombinací nebo prolínáním prvků z minulých jevů, např. představa nadpřirozených pohádkových bytostí.
Za zvláštní druh představ jsou označeny: halucinace – klamné vjemy, které vznikají chorobně, při narušeném stavu organismu (horečka, drogy, duševní poruchy atd.) bez příslušného podnětu. Nemocný je přesvědčen o jejich reálné existenci.
spojené představy = asociace, jedna představa vyvolá druhou až celý řetěz
FANTAZIE
psychický proces, ve kterém vytváříme relativně nové představy. Relativně nové proto, že jde spíše o vytváření nových a neobvyklých spojení našich dosavadních zkušeností, vjemů a paměťových představ.
Rozlišujeme fantazijní představy:
- záměrné – řídí se vědomým záměrem, např. vytvořit nové technické zařízení
- bezděčné – představy se vybavují samy, bez vědomého záměru, je neusměrněná, např. ve spánku)
- rekonstrukční – vytvoření představy na základě slovního popisu (např. při čtení knihy si představujeme prostředí) nebo schematického znázornění (v technických oborech)
- tvůrčí – vytvoření nové představy, např. v umělecké či vědecké tvorbě, složení písně
- bdělé snění (např. vytváření představ o vlastní budoucnosti, ideální představy o sobě a svých blízkých) a sny ve spánku
MYŠLENÍ
je poznávací proces, kterým získáváme zprostředkované a zobecněné poznání předmětů a jevů, a to na základě pochopení jejich vzájemných souvislostí a vztahů.
neboli je to schopnost člověka na základě smyslového vnímání poznávat obecné zákonitosti, souvislosti a vztahy
je nerozlučně spjato s vnímáním (i s pamětí), avšak oblast toho, o čem přemýšlíme, je širší než oblast toho, co vnímáme. Poznat skutečnost v celé její složitosti nám umožňuje teprve myšlení. (př. pokus se šimpanzy německým profesorem Wolfgangem Köhlerem: šimpanzům umístil potravu vně klece a do klece jim dal tyče, jejichž délka samotná však k dosažení na banány nestačila. Tyče bylo nutno zasunout do sebe a teprve potom s nimi mohli šimpanzi dosáhnout na banány. Nestačilo zde tedy samotné vnímání – to pouze zprostředkovává přehled o situaci, bylo třeba zapojit intelekt (myšlení)! – otázka zda šimpanz skutečně přemýšlel, či zda použil metodu pokus omyl!!!!)Při procesu myšlení zpracováváme obsahy vnímání a paměti, nacházíme v nich řád a vztahy, které vedou k vyřešení problému. Myšlení tedy bezprostředně slouží k řešení problémů.
je těsně spjato s ŘEČÍ = je nástrojem myšlení a forma dorozumívání; pomocí řeči vyjadřujeme své myšlenky a můžeme je tedy sdílet s ostatními (komunikovat).
Je nutné rozlišit řeč a jazyk; JAZYK = je nástrojem řeči, prostředek dorozumívání. Člověk si nejprve musí osvojit např. anglický jazyk, aby mohl správně používat řeč.(i když neovládáme daný jazyk, můžeme komunikovat, používáme řeč!!!!! – význam neverbální komunikace!)
základní formy (výsledky) myšlení jsou
POJMY = vystižení obecných a podstatných znaků a vztahů určité skupiny jevů (např. pojem savec, dům …); vyjadřujeme je pouze slovně (nevystihuje je názorný obraz, neboť např. pod zobecňujícím pojmem savec si můžeme představit různé savce - opici, velrybu, člověka …)
SOUD – vyjádření vztahu mezi dvěma pojmy (např. Dům je veliký), může být i omyl,lež
ÚSUDEK
Vloženo: 6.03.2011
Velikost: 84,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu PSY - Psychologie
Podobné materiály
- 09 - První pomoc - Křečové stavy
- BI - Biologie - Nemoci dýchací soustavy
- BI - Biologie - Interní stavy.doc
- BI - Biologie - Řídící soustavy člověka
- PSY - Psychologie - Psychicke procesy a stavy
- PSY - Psychologie - Psychické stavy
- ZSV - Základy společenských věd - Psychické procesy a stavy
- IVT - Informatika a výpočetní technika - MS Access - tiskové sestavy
- BI - Biologie - Stavba a funkce rozmnožovací soustavy člověka
- BI - Biologie - Vývoj, stavba a funkce dýchací soustavy
- BI - Biologie - Vývoj, stavba a funkce smyslové soustavy
- BI - Biologie - Vývoj, stavba a funkce trávicí soustavy
- BI - Biologie - Vývoj, stavba a funkce vylučovací soustavy
- BI - Biologie - Vývoj, stavba a činnost cévní soustavy
- BI - Biologie - Řídící soustavy
- PSY - Psychologie - Zátěžové stavy
- CJ - Český jazyk - Osvobozené divadlo postavy
- BI - Biologie - Soustavy
- PSY - Psychologie - Psychicke procesy a stavy, Vule a volni akt
- PSY - Psychologie - Zamerenost osobnosti, Predstavy, Zajmy, Citove procesy
- UCE - Účetnictví - Účetní soustavy a organizace účetnictví
- BI - Biologie - Funkce a onemocnění trávicí soustavy, trávicí truBIce
- BI - Biologie - Kožní deriváty, onemocnění kožní soustavy
- BI - Biologie - Močové cesty, onemocnění vylučovací soustavy
- BI - Biologie - Nerespirační funkce dýchací soustavy, onemocnění
- BI - Biologie - Onemocnění nervové soustavy
- PSY - Psychologie - Psychické stavy
- BI - Biologie - Orgánové soustavy
- ZSV - Základy společenských věd - PSYCHICKÉ STAVY OSOBNOSTI
- ZSV - Základy společenských věd - Psychické stavy
- ZSV - Základy společenských věd - Vnímání, představy, fantazie
- ZSV - Základy společenských věd - VNÍMÁNÍ, PŘEDSTAVY, FANTAZIE
- PSY - Psychologie - Maturitní otázka - 2. Vědomí, stavy vědomí a nevědomí
- ZSV - Základy společenských věd - Poznávací procesy
- ZSV - Základy společenských věd - Psychické procesy-emoce,paměť,učení
- ZSV - Základy společenských věd - Psychické procesy-vnímání, myšlení
- ZSV - Základy společenských věd - Sociologické útvary a procesy
- BI - Biologie - růstové a vývojové procesy rostlin, význam vody, světla tepla pro rostliny
- E - Ekonomie - Integrační procesy po druhé světové válce
- PSY - Psychologie - Charakteristika psychických procesů se zaměřením na procesy citové a volní
- PSY - Psychologie - Charakteristika psychických procesů se zaměřením na procesy poznávací
- PSY - Psychologie - Citové a volní procesy
- PSY - Psychologie - Poznávací procesy
- PSY - Psychologie - Psychické procesy
- Z - Zeměpis - Klimaticke procesy a jevy
- Z - Zeměpis - Procesy urbanizace
- Z - Zeměpis - Transformační procesy v post komunisticke evrope
- Z - Zeměpis - Litosfera- exogenni procesy
- Z - Zeměpis - Litosféra-složení zem. tělesa a endogenní procesy
- PSY - Psychologie - Motivační psychické procesy
- PSY - Psychologie - Pamětní psychické procesy
- PSY - Psychologie - Poznávací psychické procesy
- Z - Zeměpis - Svahy, svahové procesy
- D - Dějepis - Dějiny raného novověku Čarodějnické procesy
- Z - Zeměpis - Integrační procesy v Evropě
- BI - Biologie - Genetika populací malá populace, procesy narušující genetic
- PSY - Psychologie - Dějiny psychologie, kognitivní procesy
- Z - Zeměpis - Litosfera- exogenni procesy
- Z - Zeměpis - Litosféra-složení zem. tělesa a endogenní procesy
- ZSV - Základy společenských věd - KOGNITIVNÍ PROCESY
- ZSV - Základy společenských věd - PROCESY UČENÍ
- F - Fyzika - PLC procesy
- PSY - Psychologie - Psychické procesy
Copyright 2024 unium.cz