- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálisty různého tvaru (břečťan)
na příčném řezu rozlišujeme:
pokožku – na svrchní i spodní straně listu, pokrytá kutikulou, s průduchy převážně na spodní straně
mezofyl – mezi spodní a svrchní pokožkou, je rozlišen na:
palisádový parenchym – pod svrchní pokožkou listu, tvořen protáhlými buňkami s velkým množstvím chloroplastů
houbový parenchym – buňky nepravidelného tvaru obsahující menší množství chloroplastů, odděleny velkými mezibuněčnými prostorami, sběrné buňky odvádějí asimiláty, které vznikají v mezofylu, do lýka cévních svazků
cévní svazky – mají vodivou funkci a zpevňují list, od mezofylu jsou odděleny parenchymatickou nebo sklerenchymatickou pochvou, postupným rozvětvováním se ztenčují, uspořádání cévních svazků (žilek) v listové čepeli se nazývá listová žilnatina (např. souběžná, zpeřená, dlanitá nebo rovnoběžná)
listy mohou plnit různé funkce – přizpůsobení tvaru a vnitřní stavby, modifikace:
trny – trnité výběžky, mají ochrannou funkci (trnovník akát)
listové úponky – umožňují přichycení (hrách)
cibule – zdužnatělé listy, slouží k hromadění látek a vegetativními rozmnožování (cibule kuchyňská)
trn vznikl přeměnou listu, osten je výběžek, na jehož vzniku se podílely pokožkové a podpokožkové buňky!!
listy některých rostlin slouží jako potrava pro člověka (hlávkové zelí, špenát, kapusta), léčivo (máta), koření (vavřín – bobkový list, majoránka), pochutina (čajovník), surovina pro průmysl (tabák) nebo krmivo pro zvířata (pícniny)
Květ
soubor přeměněných listů, sloužící k pohlavnímu rozmnožování
složen z květní stopky upevňující list ke stonku, květního lůžka – rozšířené horní části květní stopky, na němž jsou umístěné květní obaly (kalich, koruna, popř. okvětí) a reprodukční orgány (tyčinky a pestík)
květní obaly se nepodílejí přímo na rozmnožování, bávají barevně a tvarově rozlišené na:
kalich (calyx) – vnější část květního obalu, většinou tvořen zelenými lístky, v pupenu obaluje a chrání ostatní části květu
korunu (corolla) – vnitřní část květního obalu, většinou nápadná, pestře zbarvená
nejsou-li květní obaly rozlišeny na kalich a korunu, jedná se o okvětí (perigon), skládá se z tvarově a barevně nerozlišených okvětních lístků – typické pro jednoděložné rostliny
reprodukční orgány se přímo podílejí na rozmnožování, rozeznáváme:
tyčinky – samčí pohlavní orgány, produkují pylová zrna (mikrospory), jsou rozlišeny na tenkou nitku a prašník tvořený dvěma prašnými váčky, z nichž každý má dvě prašná pouzdra, ve kterých se diferencují pylová zrna, soubor tyčinek v květu se nazývá andreceum
pestík – samičí pohlavní orgán, vznikl srůstem jednoho nebo několika plodolistů (megasoprofylů), soubor plodolistů v jednom květu se nazývá gyneceum, skládá se z:
semeníku – spodní rozšířená část pestíku, nachází se na něm jedno nebo více vajíček, existuje semeník spodní (květní obaly a tyčinky vyrůstají nad ním – hvězdicovité), svrchní (obaly a tyčinky vyrůstají pod semeníkem – brukvovité), polospodní (obaly a tyčinky vyrůstají uprostřed semeníku – lomikámen)
čnělky – střední část pestíku, obvykle má protáhlý tvar
blizny – vrcholová část pestíku, na ní se zachycují a klíčí pylová zrna
většina krytosemenných rostlin má v květech tyčinky i pestíky ( květy oboupohlavné
květní diagram znázorňuje schematicky postavení a počet květních orgánů při pohledu do květu shora
podle souměrnosti rozlišujeme květy:
souměrné – mají jednu rovinu souměrnosti (violka)
pravidelné – mají více rovin souměrnosti (rožec)
asymetrické – nemají žádnou rovinu souměrnosti (kozlík)
podle pohlavnosti rozlišujeme květy:
oboupohlavné – obsahují samčí (tyčinky) i samičí (pestíky) pohl. org. (jabloň)
jednopohlavné – mohou být samčí nebo samičí
rostlina může mít samčí i samičí květy na témže jedinci, takovou rostlinu označujeme jako jednodomou (dub)
rostlina může mít jedince jen se samičími a jedince jen se samčími květy ( dvoudomá rostlina (vrba)
Květenství
soubor květů uspořádaných na společném stonku ( hlavní vřeteno (hlavní stonek), větví se na vřetena postranní
rozlišujeme květenství:
hroznovitá – postranní vřetena nepřerůstají hlavní vřeteno:
hrozen – květy vyrůstají na přibližně stejně dlouhých stopkách (rybíz)
lata – hlavní stonek nese postranní hrozny, které se směrem k vrchu zkracují (šeřík)
klas – květy jsou přisedlé (jitrocel)
jehněda – převislé květenství s přisedlými květy, opadává vcelku (líska)
okolík – přibližně stejně dlouhé květní stopky vyrůstají z jednoho místa (prvosenka)
hlávka (strboul) – vřeteno je velmi zkrácené, květy jsou téměř přisedlé a rozestavěné na všechny strany (jetel)
úbor – květy přisedají na rozšířené lůžko, soubor listenů na spodní straně tvoří zákrov (heřmánek)
vrcholičnatá – postranní vřetena přerůstají zkrácené hlavní vřeteno
vrcholík mnohoramenný – má více postranních vřeten, jsou nestejné výši (bez černý)
vidlan – dvouramenný vrcholík, má dvě postranní vřetena (knotovka bílá)
vijan – jednoramenný vrcholík, vyvíjí se jen jedno postranní vřeteno (pomněnka)
podle složitosti rozdělujeme květenství na jednoduché (hroznovitá nebo vrcholičnatá) a složená květenství (vznikají kombinací dvou jednoduchých květenství stejného nebo různého typu), např. složený okolík – skládá se z několika okolíčků (miříkovité) nebo hrozen z vijánů (jírovec)
květy (popř. květenství) některých rostlin se využívají např. k výrobě léčiv (lípa, divizna, heřmánek), krémů a parfémů (růže, šeřík, jasmín) nebo slouží jako zelenina (květák – zdužnatělá květenství)
Plod
mnohobuněčný rozmnožovací orgán krytosemenných rostlin
vyživuje a chrání semena během zrání a často se podílí i na jejich rozšiřování
skládá se ze:
semen – mnohobuněčných útvarů, které vznikají na mateřské rostlině po oplození vajíčka, každé semeno tvoří:
osemení – vzniká přeměnou vaječných obalů a má ochrannou funkci
živné pletivo (endosperm) – obsahuje zásobní látky (tuky, bílkoviny a škrob), které jsou využívány při klíčení semen
zárodek (embryo) – nejmladší vývojové stádium rostliny, je rozlišeno v kořínek (radikula), článek podděložní (hypokotyl), vzrostný vrchol a dělohy
oplodí (stěna plodu) – vzniká přeměnou plodolistů (nebo i dalších částí květů), tvoří ho (zejména u dužnatých plodů) tři vrstvy:
exokarp – blanitá slupka, často charakteristicky zbarvená (peckovice)
mezokarp – střední vrstva, tvořená dužnatým až šťavnatým parenchymem
endokarp – vnitřní vrstva, bývá často blanitý (jádřinec u malvic) nebo sklerenchymatický (pecka u peckovic)
souplodí – soubor plodů, který vzniká z gynecea jednoho květu vzájemně spojených květním lůžkem (souplodí nažek – jahoda, souplodí peckoviček – malina, souplodí nažek ve zdužnatělé češuli – šípek)
plody některých rostlin jsou využívány jako potraviny (ovoce, zelenina, obilí, luštěniny), pochutiny (kávovník, kakaovník, hořčice), koření (kmín, paprika) nebo léčivo (mák)
semena a plody se můžou šířit např.:
vlastními silami (autochorie) – vymršťování semene ze zralých plodů (netýkavka)
větrem (anemochorie) – pomocí létacích zařízení – křídel (javor), chmýru (pampeliška), chlupů (bavlník)
vodou (hydrochonie) – u vodních a bahenních rostlin, jejíž plody a semena se udrží delší dobu na hladině (kosatec)
živočichy (zoochorie), a to:
na povrchu těla – plody nebo semena mají příchytná zařízení - háčkovité chlupy (svízel)
trávicím ústrojím – plody nebo semena, která jsou potravou živočichů, nestrávené mohou být roznášeny trusem na velkou vzdálenost (jeřáb)
člověkem (antropochorie) – záměrný i nezáměrný přenos, např. při pěstování kulturních rostlin
částice, které slouží k šíření rostlin, obecně nazýváme diaspory – mohou vznikat vegetativním i generativním způsobem, jsou to např. semena, plody, šlahouny, spory,….
DĚLENÍ PLODŮ PODLE KONZISTENCE OPLODÍ
suché – oplodí je kožovité, nebo tvrdé, sklerenchymatické
pukavé – v době zralosti se otevírají, bývají vícesemenné
měchýřek – otevírá se podélnou skulinou (blatouch)
lusk – puká od vrcholu dvěma chlopněmi (hrách)
šešule a šešulka – otevírají se ve švech ve dvě chlopně oddělené blanitou přehrádkou (hořčice)… (šešulka je zkrácená šešule)
tobolka – otevírá se různě - děrami (mák), víčkem (jitrocel)
nepukavé – jednosemenné plody, v době zralosti se neotevírají, oddělují se od rostliny celé
nažka – má blanité nebo kožovité oplodí (pampeliška)
oříšek – jednosemenný, s tvrdým, zdřevnatělým oplodím (líska)
obilka – osemení srůstá s oplodím v blanitý obal (pšenice)
poltivé – v době zralosti se neotvírají, ale rozpadají se na jednosemenné díly
struk – příčnými přehrádkami rozdělený na jednosemenné části (ohnice)
dvounažka – rozpadá se na dvě jednosemenné nažky (javor)
tvrdka – rozpadá se na čtyři jednosemenné části (hluchavka)
dužnaté – oplodí rozlišena na vnější, střední a vnitřní část
bobule – obvykle vícesemenný dužnatý plod (srstka)
peckovice – obvykle jednosemenný plod s oplodím zřetelně rozlišeným na vnější blanitou vrstvu, střední dužnatou a vnitřní sklerenchymatickou – pecku (třešeň)
malvice – vícesemenný dužnatý plod s kožovitým endokarpem (jablko)
Vloženo: 5.03.2011
Velikost: 7,84 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BI - Biologie
Podobné materiály
- E - Ekonomie - Majetková výstavba podniku
- BI - Biologie - buněčná teorie, stavba prokaryotické a eukaryotické buňky
- BI - Biologie - Buňka význam a stavba.doc
- BI - Biologie - fylogeneze a stavba oka a ucha
- BI - Biologie - Stavba rostlinného těla.doc
- CH - Chemie - stavba atomu 1
- CH - Chemie - Stavba atomu
- CH - Chemie - Stavba atomu.doc
- CJ - Český jazyk - Tématická výstavba literátního díla
- CJ - Český jazyk - Vetna stavba
- BI - Biologie - Stavba a funkce rozmnožovací soustavy člověka
- BI - Biologie - Vývoj, stavba a funkce dýchací soustavy
- BI - Biologie - Vývoj, stavba a funkce smyslové soustavy
- BI - Biologie - Vývoj, stavba a funkce trávicí soustavy
- BI - Biologie - Vývoj, stavba a funkce vylučovací soustavy
- BI - Biologie - Vývoj, stavba a činnost cévní soustavy
- E - Ekonomie - Majetková a kapitálová výstavba podniku
- BI - Biologie - Stavba rostlin
- BI - Biologie - Stavba Rostlinné Buňky
- CH - Chemie - Stavba atomu
- CH - Chemie - Stavba atomu,modely atomu,atomová kvantová čísla,radioaktiv
- E - Ekonomie - Dlouhodobý majetek a Investiční výstavba
- CH - Chemie - stavba atomu
- CJ - Český jazyk - Stavba složitých souvětí a polovětné konstrukce
- CJ - Český jazyk - Projevy mluvene recnicky sty, utvary, vystavba
- Z - Zeměpis - Stavba a složení Země
- BI - Biologie - CNS mozek stavba, mozkový kmen
- BI - Biologie - Nervová soustava, stavba neuronu
- BI - Biologie - Nukleové kyseliny stavba, RNA, DNA
- BI - Biologie - Protoorganismy, viry, stavba virionu
- BI - Biologie - Prvoci stavba
- BI - Biologie - Stavba, genetika, tvar a životní cyklus bakterií
- BI - Biologie - Vylučovací soustava, ledviny stavba
- BI - Biologie - STAVBA ROSTLINNÉ BUŇKY
- BI - Biologie - Rostlinná buňka, pletiva a stavba vegetativních orgánů
- BI - Biologie - Stavba buňky
- CJ - Český jazyk - Tématická výstavba literátního díla
- CJ - Český jazyk - mluvnice - Zvuková stavba
- E - Ekonomie - Investicni vystavba
- E - Ekonomie - investicni vystavba
- CH - Chemie - 02 Stavba atomu
- ZSV - Základy společenských věd - Řeč těla
- CJ - Český jazyk - Sloh Čím bych chtěla být
- BI - Biologie - Látkové složení těla
- BI - Biologie - Látkové složení rostlinného těla, fotosyntéza
- AJ - Anglický jazyk - Slovíčka - rostliny
- BI - Biologie - pohyby rostlin
- BI - Biologie - prostredi rostlin
- BI - Biologie - rust rostlin
- BI - Biologie - Vyziva rostlin
- BI - Biologie - Vývoj rostlin a živočichů
- BI - Biologie - zivotni cyklus rostlin
- BI - Biologie - Čeledi dvouděložných rostlin
- BI - Biologie - Rostlinná pletiva a orgány
- BI - Biologie - Semenné rostliny
- BI - Biologie - Výživa rostlin
- BI - Biologie - Životní projevy rostlin
- BI - Biologie - Fyziologie cévnatých rostlin
- BI - Biologie - Kapraďorosty a rostliny nahosemenne
- BI - Biologie - Krytosemenné rostliny
- BI - Biologie - nahosemenné rostliny
- BI - Biologie - nižší rostliny 1
- BI - Biologie - Nižší rostliny
- BI - Biologie - pohyby rostlin
- BI - Biologie - Rostlinná pletiva a tkáně
- BI - Biologie - Rostlinné orgány
- BI - Biologie - růstové a vývojové procesy rostlin, význam vody, světla tepla pro rostliny
- BI - Biologie - systém krytosemenných rostlin
- BI - Biologie - vegetativní orgány rostlin
- BI - Biologie - vyšší rostliny 1
- BI - Biologie - Vyšší rostliny
- BI - Biologie - Vyšší rostliny.doc
- BI - Biologie - výživa a vodní režim rostliny
- BI - Biologie - výživa rostlin - heterotrofie
- BI - Biologie - Výživa rostlin
- BI - Biologie - Životní funkce a projevy rostlin.doc
- BI - Biologie - Mineralní výživa a látkový metabolismus rostlin
- BI - Biologie - Vyssi rostliny (mechorosty,...)
- BI - Biologie - Vyssi rostliny (nahosemenne,...)
- BI - Biologie - Vyvoj a charakteristika nizsich rostlin
- BI - Biologie - Nahosemenne Rostliny
- BI - Biologie - Pohyby Rostlin
- BI - Biologie - Přehled vývoje rostlin, rostlinné orgány - kořen, stonek
- BI - Biologie - Rostlinné orgány - list, květ, plod
- BI - Biologie - Rust Rostlin
- BI - Biologie - Ekologie rostlin a živočichů - část II
- BI - Biologie - Ekologie rostlina a živočichů - část I
- BI - Biologie - Fyziologie rostlin - fotosyntéza, dýchání
- BI - Biologie - Fyziologie rostlin - vodní režim, minerální výživa, pohyby
- BI - Biologie - Generativní rostlinné orgány
- BI - Biologie - Krytosemenné rostliny
- BI - Biologie - Nahosemenné rostliny
- BI - Biologie - Nižší rostliny- řasy
- BI - Biologie - Rostlinná pletiva
- BI - Biologie - Vegetativní rostlinné orgány
- BI - Biologie - Vyšší rostliny- kapraďorosty
- BI - Biologie - Vyšší rostliny- mechorosty
- BI - Biologie - Rostlinné a živočišné tkáně
- BI - Biologie - Nahosemenné a krytosemenné rostliny
- BI - Biologie - Rostlinná pletiva
- BI - Biologie - Autotrofni a heterotrofni vyziva rostlin
- BI - Biologie - Děje probíhající v rostlinách
- BI - Biologie - Nizsi rostliny
- BI - Biologie - Reprodukční rostlinní orgány
- BI - Biologie - Rozmnozovani rostlin
- BI - Biologie - Vegetativní rostlinné orgány
- BI - Biologie - Vyssi rostliny
- BI - Biologie - Dělení rostlinných orgánů, kořen
- BI - Biologie - NAHOSEMENNE ROSTLINY
- BI - Biologie - POHYBY ROSTLIN
- BI - Biologie - RUST ROSTLIN
- BI - Biologie - Nahosemenné a krytosemenné rostliny
- BI - Biologie - Životní funkce rostlin
- BI - Biologie - rostliny
- BI - Biologie - Vodní reřim rostlin
- BI - Biologie - řasy,pohyby rostlin
- BI - Biologie - Rostlinná pletiva
- BI - Biologie - Růst rostlin
- BI - Biologie - Vegetativní rostlinné orgány
- BI - Biologie - Semenné rostliny
- BI - Biologie - krytosemenne rostliny
- BI - Biologie - léčivé rostliny
- BI - Biologie - Látková přeměna, fotorespirace, buněčné dýchání, výživa rostlin
- BI - Biologie - Mimokořenová výživa rostlin
- BI - Biologie - Růst rostliny
- BI - Biologie - Sinice, rostliny- počátení charakteristika
- BI - Biologie - Vodní režim rostliny, rozmnožování
- BI - Biologie - Krytosemenné rostliny
- BI - Biologie - rostliny a voda
Copyright 2024 unium.cz