- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál7. MAT. OTÁZKA
Stavba těla rostlin
nejníže organizované rostliny tvoří jedna buňka (krásnoočko)
vyšší stupeň organizace – spojení buněk v kolonie (váleč) – určitá specializace buněk
nejjednodušší mnohobuněčné rostliny mají stélku (thallus), buňky jsou tvarově i funkčně málo rozlišeny (řasy, sinice, houby, primitivnější mechorosty, některá vývojová stadia přesliček, kapradin a plavuní)
těla vyšších rostlin jsou tvořena pletivy
Pletiva
soubory buněk, které vykonávají stejné funkce a které mají přibližně stejný tvar a stejnou velikost
histologie – nauka o rostlinných pletivech
dva druhy pletiv podle schopnosti dělení:
dělivá (meristematická) – mají zachovanou dělivou schopnost, parenchymatické buňky s relativně velkými jádry
trvalá – vznikají činností dělivých pletiv, funkčně rozlišené buňky, které ztratily schopnost dále se dělit
dva druhy pletiv podle původu:
pravá – vznikají dělením buněk
nepravá - vyskytují se u hub, vznikají druhotným srůstem z vláken - plektenchym
čtyři druhy rostlinných pletiv podle tloušťky buněčné stěny, podle přítomnosti či nepřítomnosti mezibuněčných prostorů a podle tvaru:
parenchym - tvořen tenkostěnnými buňkami stejných rozměrů ve všech směrech
četné mezibuněčné (intracelulárami) prostory
palisádový – vjednom směru protáhlé vzájemně rovnoběžné buňky (asimilační pletivo listu)
mezenchym – buňky kulovitého tvaru s četnými mezibuněčnými prostorami (v mladých částech rostlin)
zvláštní podskupina - aerenchym - u vodních rostlin, které potřebují být hodně nadlehčené ( intracelulární prostor větší než samotné buňky
prosenchym - složen z jednosměrně protažených buněk se šikmými příčnými přehrádkami
bez intracelulár
nejčastěji v cévních svazcích
mladší buňky tenkostěnné, starší tlustostěnné
kolenchym - v místech, kde byly intraceluláry, je buněčná stěny nápadně ztloustlá (v rozích)
tvořena tenkostěnnými buňkami
ve zvláštních případech může mít buňka ztloustlou celou jednu stěnu - deskovitý kolenchym
vyskytuje se ve stoncích, v mladých, rostoucích orgánech
sklerenchym - buněčné stěny značně ztloustlé s kanálky
kanálky pronikají jemná plasmatická vlákenka – plasmodesmy -( umožňují spojení se sousedními buňkami
buňky později odumírají a sklerenchymatické pletivo má funkci mechanické opory
v plodech
idioblasty – buňky, které se od ostatních buněk v pletivu liší tvarem, buněčným obsahem (obsahují ve vakuole třísloviny), apod.
Systémy pletiv
pletiva dělivá (meristémy) – umožňují růst rostlin
zachovávají si trvale nebo dočasně schopnost dělení buněk
buňky malé, tenkostěnné, těsně k sobě přiléhají, mají velké jádro, hodně cytoplasmy a vysokou intenzitu látkové přeměny
dělení:
protomeristém – původní dělivé pletivo, tvoří ho jedna nebo několik buněk
primární meristém – vzniká z protomeristému a vyskytuje se ve vegetačních vrcholech kořenů a stonků a v různých zónách listu, v kolénkách trav, podporuje napřimování rostlin
sekundární meristém – vzniká obnovením dělivé funkce trvalých pletiv, nejdůležitější jsou kambium a felogén, které se vyskytují u druhotně tloustnoucích rostlinných orgánů (činnost kambia – vznikají druhotná vodivá pletiva, činnost felogénu – druhotná kůra)
pletiva krycí – pokrývají povrch rostlinných orgánů
chrání rostlinu proti nepříznivým vlivům z vnějšího prostředí a zprostředkovávají výměnu látek mezi vnějším prostředím a rostlinou
systém krycích pletiv tvoří:
pokožka – většinou jedna vrstva buněk, které k sobě těsně přiléhají a neobsahují chloroplasty, na povrchu pokožky nadzemních částí je kutikula chránící buňku a snižující ztráty vody výparem
tvořena kutinem – látka tukovité povahy, může být pokryta vosky, tloušťka závisí na druhu rostliny (nejsilnější u rostlin suchých stanovišť)
nadzemní část pokožky – epidermis, pokožka kořene – rhizoermis
pokožka cibule
chlupy (trichomy) – vyrůstají z pokožkových buněk většiny rostlin, mohou být jednobuněčné nebo mnohobuněčné, mají rozmanitý tvar, délku a hustotu, rozlišujeme např. tichomy:
krycí – doplňují ochrannou funkci pokožky, snižují riziko přehřátí, umožňují rozšiřování semen a plodů
žláznaté – slouží k vyměšování některých látek, např. silic (máta)
žahavé – po odlomení jejich koncové části dojde k uvolnění pálivé tekutiny (kopřiva)
průduchy – struktury v pokožkových pletivech nadzemních částí rostlin regulující výměnu plynů a vypařování vody, vyskytující se ve všech mladých zelených částech vyšších rostliny
tvořeny dvěma svěracími buňkami ledvinovitého tvaru – mezi nimi skulina průduchu zajišťující styk s prostředím; velikost štěrbiny ovlivněna turgorem svěracích buněk (čím víc naplněné vodou, tím jsou od sebe dál)
na listech zejména na spodní straně, pouze u vodních rostlin se vzplývavými listy i na svrchní straně
vodní skuliny (hydatody) – mají stejnou stavbu jako průduchy, ale jinou funkci, jejich prostřednictvím se z těla vytlačuje přebytečná voda ve formě kapek (gutace), nemají možnost se uzavírat
korek (druhotné krycí pletivo) – tvoří se u většiny zdřevnatělých stonků, nahrazuje pokožku, která se při ztloustnutí stonku trhá
vzniká činností druhotného meristému felogénu (zakládá se pod pokožkou), je tvořen odumřelými buňkami se ztloustlými buněčnými stěnami, které nepropouštějí vodu ani plyny
tepelný a mechanický izolátor, chrání rostlinu před infekcí
u některých rostlin vnější vrstvy korku praskají, odlupují se ( borka (lidově kůra)
styk s vnějším prostředím pomocí lenticel (čočinek) – spec. dýchacích pórů
emergence (ostny) – výběžky, na jejichž tvorbě se kromě pokožkových buněk podílejí i buňky podpokožkové (r§že, ostružiník)
pletiva vodivá – vyvinula se v souvislosti s přechodem rostlin na souš
umožňují transport vody a v ní rozpuštěných látek po těle rostliny
vodivou soustavu tvoří soubor cévních svazků
cévní svazek je složen z:
dřevní části (xylém) – přivádí roztoky minerálních látek z půdy (tzv. transpirační proud) kořeny a stonkem do listů, kde jsou využity pro metabolické přeměny, tvoří ji:
cévy (tracheje) – trubice tvořené dlouhými řadami mrtvých buněk, vznikly z buněk stojících nad sebou, které rozpustily příčné přehrádky
cévice (tracheidy) – vyskytují se hlavně u jehličnanů a kapradin, jsou tvořeny protáhlými mrtvými buňkami, jejich příčné přehrádky se nerozpouštějí, ale proděravějí
lýkové části (floém) – vede z listů asimiláty neboli produkty fotosyntézy (tzv. asimilační proud) do míst spotřeby (vzrostné vrcholy stromu, kořene) a k místům jejich uložení (cibule, hlízy,...), tvoří ji:
sítkovice – řada živých tenkostěnných buněk, mezi nimiž jsou proděravěné přepážky, fungují jen jedno vegetační období (otvory sítkovic se na konci vegetačního období ucpávají amorfní hmotou, tzv. kalotou), činností kambia se každé jaro tvoří nové sítkovice
uzavřený cévní svazek druhotně netloustne, vzniká diferenciací celého prvotního systému na trvalá pletiva (u jednoděložných rostlin)
otevřený cévní svazek může druhotně tloustnout činností kambia ( tvoří se druhotné dřevo a druhotné lýko (stonek nebo kořen druhotně tloustnou)
druhotným tloustnutím přibývá zejména dřevo
u našich dřevin produkuje kambium na jaře tenkostěnné široké tracheje (tracheidy), tzv. jarní dřevo, a v létě tlustostěnné malé tracheje, tzv. letní dřevo
na průřezu druhotně tloustnoucího stonku se rozdílnost jarního a letního dřeva projevuje jako letokruhy
součástí cévních svazků jsou i doprovodná pletiva – dřevní a lýkový parenchym a sklerenchym – často zásobní nebo mechanická funkce
podle vzájemného postavení lýka dřeva rozeznáváme cévní svazky:
soustředné (koncentrické) – jedna část cévního svazku obklopuje druhou
lýkostředné – lýko je obklopeno dřevem, např. u jednoděložných rostlin
dřevostředné – dřevo je obklopeno lýkem, např. u kapradin
paprsčité (radiální) – oddělené dřevní a lýkové části se pravidelně střídají, např. u kořenů cévnatých rostlin
bočné (kolaterální) – dřevo a lýko jsou umístěny za sebou, dřevo nejčastěji na vnitřní straně, lýko na vnější, např. u stonků a listů semenných rostlin
letokruhy jsou nejlépe patrny u dřevin mírných a chladných oblastí ( rozdíly v zásobení kambia vodou během roku (jarní – světlejší, letní – tmavší část)
čím jsou letokruhy užší, tím je dřevo tvrdší
letokruhy nejsou patrny u stromů tropických deštných lesů
pletiva základní – vyplňují prostor mezi pletivy krycími a vodivými nejméně rozšířena u vodních rostlin, nejmohutněji u dřevin, mají rozmanité funkce:
asimilační pletiva – obsahují velké množství chloroplastů, slouží k fotosyntetické asimilaci oxidu uhličitého (zpravidla v listech)
vyměšovací pletiva – slouží k vylučování nebo hromadění produktů metabolismu (silic, alkaloidů atd.), jsou to např.
medníky – žlázky tvořící se hlavně v květech na květním lůžku, vylučují sladké cukerné roztoky (nektar) a lákají tak opylovače
mléčnice – trubicovité buňky, které ve vakuole obsahují mléčnou šťávu (latex), jsou charakteristické pro čeledi pryšcovité, mákovité,...
mléčná šťáva kaučukovníku ( výroba přírodního kaučuku, některé látky v mléčné šťávě – zásobní, ho
Vloženo: 5.03.2011
Velikost: 7,84 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BI - Biologie
Podobné materiály
- E - Ekonomie - Majetková výstavba podniku
- BI - Biologie - buněčná teorie, stavba prokaryotické a eukaryotické buňky
- BI - Biologie - Buňka význam a stavba.doc
- BI - Biologie - fylogeneze a stavba oka a ucha
- BI - Biologie - Stavba rostlinného těla.doc
- CH - Chemie - stavba atomu 1
- CH - Chemie - Stavba atomu
- CH - Chemie - Stavba atomu.doc
- CJ - Český jazyk - Tématická výstavba literátního díla
- CJ - Český jazyk - Vetna stavba
- BI - Biologie - Stavba a funkce rozmnožovací soustavy člověka
- BI - Biologie - Vývoj, stavba a funkce dýchací soustavy
- BI - Biologie - Vývoj, stavba a funkce smyslové soustavy
- BI - Biologie - Vývoj, stavba a funkce trávicí soustavy
- BI - Biologie - Vývoj, stavba a funkce vylučovací soustavy
- BI - Biologie - Vývoj, stavba a činnost cévní soustavy
- E - Ekonomie - Majetková a kapitálová výstavba podniku
- BI - Biologie - Stavba rostlin
- BI - Biologie - Stavba Rostlinné Buňky
- CH - Chemie - Stavba atomu
- CH - Chemie - Stavba atomu,modely atomu,atomová kvantová čísla,radioaktiv
- E - Ekonomie - Dlouhodobý majetek a Investiční výstavba
- CH - Chemie - stavba atomu
- CJ - Český jazyk - Stavba složitých souvětí a polovětné konstrukce
- CJ - Český jazyk - Projevy mluvene recnicky sty, utvary, vystavba
- Z - Zeměpis - Stavba a složení Země
- BI - Biologie - CNS mozek stavba, mozkový kmen
- BI - Biologie - Nervová soustava, stavba neuronu
- BI - Biologie - Nukleové kyseliny stavba, RNA, DNA
- BI - Biologie - Protoorganismy, viry, stavba virionu
- BI - Biologie - Prvoci stavba
- BI - Biologie - Stavba, genetika, tvar a životní cyklus bakterií
- BI - Biologie - Vylučovací soustava, ledviny stavba
- BI - Biologie - STAVBA ROSTLINNÉ BUŇKY
- BI - Biologie - Rostlinná buňka, pletiva a stavba vegetativních orgánů
- BI - Biologie - Stavba buňky
- CJ - Český jazyk - Tématická výstavba literátního díla
- CJ - Český jazyk - mluvnice - Zvuková stavba
- E - Ekonomie - Investicni vystavba
- E - Ekonomie - investicni vystavba
- CH - Chemie - 02 Stavba atomu
- ZSV - Základy společenských věd - Řeč těla
- CJ - Český jazyk - Sloh Čím bych chtěla být
- BI - Biologie - Látkové složení těla
- BI - Biologie - Látkové složení rostlinného těla, fotosyntéza
- AJ - Anglický jazyk - Slovíčka - rostliny
- BI - Biologie - pohyby rostlin
- BI - Biologie - prostredi rostlin
- BI - Biologie - rust rostlin
- BI - Biologie - Vyziva rostlin
- BI - Biologie - Vývoj rostlin a živočichů
- BI - Biologie - zivotni cyklus rostlin
- BI - Biologie - Čeledi dvouděložných rostlin
- BI - Biologie - Rostlinná pletiva a orgány
- BI - Biologie - Semenné rostliny
- BI - Biologie - Výživa rostlin
- BI - Biologie - Životní projevy rostlin
- BI - Biologie - Fyziologie cévnatých rostlin
- BI - Biologie - Kapraďorosty a rostliny nahosemenne
- BI - Biologie - Krytosemenné rostliny
- BI - Biologie - nahosemenné rostliny
- BI - Biologie - nižší rostliny 1
- BI - Biologie - Nižší rostliny
- BI - Biologie - pohyby rostlin
- BI - Biologie - Rostlinná pletiva a tkáně
- BI - Biologie - Rostlinné orgány
- BI - Biologie - růstové a vývojové procesy rostlin, význam vody, světla tepla pro rostliny
- BI - Biologie - systém krytosemenných rostlin
- BI - Biologie - vegetativní orgány rostlin
- BI - Biologie - vyšší rostliny 1
- BI - Biologie - Vyšší rostliny
- BI - Biologie - Vyšší rostliny.doc
- BI - Biologie - výživa a vodní režim rostliny
- BI - Biologie - výživa rostlin - heterotrofie
- BI - Biologie - Výživa rostlin
- BI - Biologie - Životní funkce a projevy rostlin.doc
- BI - Biologie - Mineralní výživa a látkový metabolismus rostlin
- BI - Biologie - Vyssi rostliny (mechorosty,...)
- BI - Biologie - Vyssi rostliny (nahosemenne,...)
- BI - Biologie - Vyvoj a charakteristika nizsich rostlin
- BI - Biologie - Nahosemenne Rostliny
- BI - Biologie - Pohyby Rostlin
- BI - Biologie - Přehled vývoje rostlin, rostlinné orgány - kořen, stonek
- BI - Biologie - Rostlinné orgány - list, květ, plod
- BI - Biologie - Rust Rostlin
- BI - Biologie - Ekologie rostlin a živočichů - část II
- BI - Biologie - Ekologie rostlina a živočichů - část I
- BI - Biologie - Fyziologie rostlin - fotosyntéza, dýchání
- BI - Biologie - Fyziologie rostlin - vodní režim, minerální výživa, pohyby
- BI - Biologie - Generativní rostlinné orgány
- BI - Biologie - Krytosemenné rostliny
- BI - Biologie - Nahosemenné rostliny
- BI - Biologie - Nižší rostliny- řasy
- BI - Biologie - Rostlinná pletiva
- BI - Biologie - Vegetativní rostlinné orgány
- BI - Biologie - Vyšší rostliny- kapraďorosty
- BI - Biologie - Vyšší rostliny- mechorosty
- BI - Biologie - Rostlinné a živočišné tkáně
- BI - Biologie - Nahosemenné a krytosemenné rostliny
- BI - Biologie - Rostlinná pletiva
- BI - Biologie - Autotrofni a heterotrofni vyziva rostlin
- BI - Biologie - Děje probíhající v rostlinách
- BI - Biologie - Nizsi rostliny
- BI - Biologie - Reprodukční rostlinní orgány
- BI - Biologie - Rozmnozovani rostlin
- BI - Biologie - Vegetativní rostlinné orgány
- BI - Biologie - Vyssi rostliny
- BI - Biologie - Dělení rostlinných orgánů, kořen
- BI - Biologie - NAHOSEMENNE ROSTLINY
- BI - Biologie - POHYBY ROSTLIN
- BI - Biologie - RUST ROSTLIN
- BI - Biologie - Nahosemenné a krytosemenné rostliny
- BI - Biologie - Životní funkce rostlin
- BI - Biologie - rostliny
- BI - Biologie - Vodní reřim rostlin
- BI - Biologie - řasy,pohyby rostlin
- BI - Biologie - Rostlinná pletiva
- BI - Biologie - Růst rostlin
- BI - Biologie - Vegetativní rostlinné orgány
- BI - Biologie - Semenné rostliny
- BI - Biologie - krytosemenne rostliny
- BI - Biologie - léčivé rostliny
- BI - Biologie - Látková přeměna, fotorespirace, buněčné dýchání, výživa rostlin
- BI - Biologie - Mimokořenová výživa rostlin
- BI - Biologie - Růst rostliny
- BI - Biologie - Sinice, rostliny- počátení charakteristika
- BI - Biologie - Vodní režim rostliny, rozmnožování
- BI - Biologie - Krytosemenné rostliny
- BI - Biologie - rostliny a voda
Copyright 2024 unium.cz