- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálSociální filosofie
filosofie
filein – milovat, sofia – moudrost
vznikla ve starověkém Řecku
Herodot – filozof je člověk, který touží po vědění, poznání
usiluje o dosažení moudrosti, o dosažení stavu, kdy pochopíme podstatu světa
Thukidios – dějiny peloponéské války – vychvaluje dobro aténské obce, Perikles tvrdí, že Atéňané jsou milovníky moudrosti
Pythagoras – nazval sám sebe filozofem, protože moudrý je jen Bůh, filozof ví, že nemůže nikdy dosáhnout dokonalosti a úplné moudrosti
filozofie je snaha o dosažení pravdivé, pravé, autentické vzdělanosti a vnitřní proměny člověka
Sokrates – nikdy přesně neřekl Vím, že nic nevím; jsou lidé nevědomí, ale nevadí jim to, a pak jsou ti, co skutečně moudří jsou a ti nepotřebují filozofovat např.: bohové; pak jsou prostřední ti, co chtějí svou nevědomost překonat, ale i člověk může dosáhnout moudrosti, pokud přestaneme hledat moudrost, přestáváme být lidmi
Klé říká, že jsme mezi dvěma horami zvířat a bohů v temném údolí, člověk se chce dostat na jednu z těchto dvou hor, ví o své nevědomosti a buď ji chce dosáhnout a nebo chce radši žít v nevědomosti jako zvíře
každý člověk žije jiným způsobem, a každého může způsob jeho života uspokojovat nebo ne
tolerance je podmínkou lidského soužití
štěstí je to co druhému nezpůsobuje neštěstí a utrpení
filozofové se také zabývali tím, zda člověk dokáže celý život žít šťastně, především díky prožitku slasti
protikladem filozofie je věda, věda se však zrodila z filozofie
předmětem zkoumání filozofů je celý svět, je univerzální, od náboženství se liší způsobem, jak svět pojímá,
každý člověk žije podle určité teorie pomocí, které si vysvětluje svět
náboženství je součástí existence člověka, vysvětluje věci kolem nás na základě nadpřirozenosti na rozdíl od vědy
věda se vyznačuje tím, že to, co je ve skutečnosti spojeno rozdělí, aby to bylo lépe popsatelné a pochopitelné
celá věda se dělí na celou řadu disciplín, ale už z těch jednotlivých disciplín nemůžeme utvořit celek, každá disciplína má své východiska, své pojmosloví
filozofie se ptá na otázku proč je tu vůbec svět? proč je člověk? proč je něco a ne nic?, svědomí, morálka,
vědec nám dá návod jak sestrojit atomovou bombu, ale neřekne nám proč ji vůbec sestrojit?
věda se vydělila z filozofie v 19. stol.
snaha o rozumové poznání stejná pro filozofy i vědu
Kant
co mohu vědět – gnozeologie
co mám dělat – etika
v co smím doufat – filozofické pojednání o Bohu, smyslu života
co je člověk – filozofická antropologie
=> provází filozofii od začátku
základní charakteristiky vědy:
předmět zkoumání, různé odvětví, nepatří zde otázka mělo by to tak být či ne?
výsek reality
metody
filozofie by mohla nalézt pojmy, které by části spojily v celek
metoda – co je známo, uznávaný pohled na svět, co bude sám zkoumat, empirická zkušenost, pozorování, experiment
hypotéza – pokusná odpověď, může být však více hypotéz
ověření = vertifikace => zbude jedna hypotéza
každá teorie je dočasná a postupně je nahrazována jinou pravděpodobnější
filozofie
spekulativní
pomocí myšlenkové spekulace chce pochopit svět
sám problém je co je filozofie? různí autoři, různé pojetí
základní filozofické disciplíny:
ontologie
je nejstarší, ale název až potom
= metafyzika
nauka o bytí, co je to, co je všem věcem společné
ontos – věc, logos – zákon, řád, slovo, nauka
zkoumá soucno
metafyzika – vznikla náhodou; Andronikos seřazoval knihy, a ty co byly základem věcí zařadil do metafyziky – to, co je za fyzikou; to bylo základem filozofie vůbec, kde je počátek toho, co je
gnozeologie
noetika
gnozis = poznání
co je poznávací schopnost, má hranice?, co je zdrojem
co je podstata jazyka?
etika
co je podstatou správného života, dobro x zlo
co je štěstí, blaženost, smysl života
filozofická antropologie – co je podstatou člověka, čím se vyznačuje čím jsme jiní
sociální filozofie
pokračování témat etiky
etika se týká jednotlivce
sociální filozofie to řeší na úrovni společnosti
dobro, spravedlnost, institucionální uspořádanost společnosti
z čeho se společnost skládá
jak se uplatňuje moc
první filozofové:
zrodila se ve starověkém Řecku
nevíme ale proč, z jakých příčin
z 99 % jsme žili ve společnosti, ve které si tyhle otázky nikdo nepokládal (Egypt, sběrači, lovci)
vládce jako by byl vybrán Bohem, vyvolený
na prahu archaické doby se lidé snaží o přirozené vysvětlení
příčiny jevů se snaží nalézt v přírodě
Thales z Milétu – vysvětlení zemětřesení, snaha vysvětlit jevy jinak bez mytologie
Platón – 7 mudrců, kteří přišli do Delph a tam uložili první střípky moudrosti
co je příčinou věcí
za rozmanitostí musí být jednotka, někde je počátek všeho říká se ji teda filozofie kosmologická
jak obnovit řád, aby byla obnovena spravedlnost
hledají poučení v přírodě, hledají řád přírody, musíme ho dodržet
k obratu zpátky k člověku v klasickém období
Řekové hledají střed, uměřenost, kde nalézt míru, střed?
Jak určit míru? Co je pro ně nejlepší?
lidské práva, zákony
Stoikové – božský rozum => svět, všichni jsou si rovni, marxismus
společenský řád – protikladné třídy => třídní boj
lidská společnost je pokračování návratu člověka k sobě samému
jsme pokračováním vývoje hmoty
marxismus – jeden ze základních fil. směrů
socialismus vlivná politická ideologie – Hegel + Marx jsou základem
gnozeologie
jaké jsou zdroje, podmínky poznání
co je pravda?
2. základní linie poznání:
1. smyslová zkušenost – všechno má nějaký smysl
2. racionalisti – idea je pravzor, Platón – idea je jen jedna, vše ostatní existuje na základě této ideje
platonismus – když se díváme na věci rozeznáváme v nich ideji, máme je dopředu dány v naší mysli, dle Platóna jsme před narozením žili ve světě idejí, Descartes – ideje máme od Boha
Kant
spojuje racionalismus a empirismus
dopředu je dáno, jak budeme svět chápat
bez smyslové zkušenosti by ale poznání nebylo vůbec možné
Popper
poznatky z etologie
tučňáci první, co spatří, považují za svou matku
i oko je teorie – dopředu určuje, jak budeme svět vnímat
jak mozek zpracovává podněty? => odvěká otázka
co je to, co vidíme? jak to vznikne, že vnímáme právě takto
povaha poznání je jiná než povaha zobrazení
Platón sám kritizuje svou teorii:
jak může být jedno a přitom být ve všem ostatním?
to, co já vidím a vnímám, neexistuje jinde než v mé mysli
svět je nějak v nás, to co je mimo něj, když je to poznané se nějak ocitne ve mně
kladivo, kleště jsou nástroje až potom, co je k něčemu použiji
skrze nás se člověk, svět dívá sám na sebe
etika
chování, jednání jednotlivce
sociální filozofie – jde nad jedince, je obecná, podstata dobré společnosti
všichni filozofové se etikou zabývají
Platón šel ve stopě Sokratově, Demokritos – atomista
otázky dobrého života
co je dobro x co zlo, spravedlnost
je univerzální měřítko, že určitá situace je za každou cenu dobrá a nebo někdy správná a někdy ne
morální relativismus:
1. každý člověk by se měl řídit morálkou, která je aktuální v jeho společnosti
2. každý si má dělat, co chce (není univerzální morálka)
adt. 1
ve spoustě společnosti není jeden morální koncept jej jich více
mnoho lidí uznává člověka, který vytvořil morální koncept, který ale sám popíral určitý dřívější morální koncept
adt. 2
je to banální
vždy dělá člověk to, co chce
když ho někdo donutí, tak to dělá, aby se něčemu vyhnul
dobrý život je dobrý jen tehdy pokud děláme to, co je v souladu s naší přirozeností
morální relativismus říká, že je to samé někoho zabít a někoho okrást, podvést, někomu půjčit peníze nebo mu zachránit život
hledání univerzálních zásad
v jedné společnosti určité chování chváleno, jinde zatracováno
hédonismus – cílem života je slast a vyhýbání se utrpení
Sokrates – jestli je cílem slast, tak nejšťastnější člověk je ten, co se může pořád škrábat
cílem zachovat sám sebe za každou cenu
etika je proto, že sami určujeme, co budeme a co nebudeme dělat, zároveň my sami se učíme, jak žít, jak se chovat správně
rodíme se pouze s dispozicemi, které se mohou ale nemusí rozvinout
9. 3. 10
- More došel k závěru, že pokud řekneme, že dobré je např. zdravé, tak to slovo dobré je nahrazeno a není třeba používat slovo dobrý => nemůže tedy dobré zaměňovat za cokoliv jiného; toho si všimli i stavěcí Řekové, odpověď nalezneme tak, že si ujasníme co každý z nás chceme, o co usilujeme, co je našim posledním dobrem => cesta životem
- opravdu vždy chceme sebezáchovu? nebo chceme umřít hrdinskou smrtí?
axiologie
axio = hodnoty
úzce souvisí s morálkou a sociální filozofií
radost je znak života, setkání s hodnotou přináší potěšení a radost
hodnota – vše co nám může přinést radost a potěšení, celá řada věcí, jsou originální
jak můžeme rozpoznat hodnotu něčeho?? osobní zkušeností poznáme hodnoty a můžeme je srovnávat
k hodnotám se musíme určitým způsobem dostat, když ne, tak se s nimi vůbec nemusíme setkat a nemusí pro nás mít význam
hodnota je něco, co se objevuje až tehdy když musíme něco hodnotit
mohou vyvolávat konflikty
lidé mohou žít mnoha odlišnými ale šťastnými způsoby života, které jsou vzájemně neslučitelné
bezpečí a svobodu můžeme vyměnit za svobodu, nemůžeme však mít obojí
socialismus a liberalismus jsou protikladné
hodnoty mohou být zdrojem konfliktu, ale mohou být i pojítkem a východiskem (kuřáci i nekuřáci se shodnou, že zdraví je důležitější hodnota než kouření)
trvalou a skutečnou hodnotu má to, co pro nás může být užitečné celý život
droga pro nás nemůže být trvalou hodnotou
hodnotou je jen to, k čemu jsme sami dospěli a co nás těší např.: přátelství, partnerství, děti, rodina
filozofická antropologie
vzniká poměrně pozdě, vztahuje se k otázkám podstaty člověka (pojetí člověka)
člověk
vnější sféra - OBJEKTIVI
Vloženo: 5.06.2011
Velikost: 108,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu FIL - Filozofie
Podobné materiály
- ZSV - Základy společenských věd - Služby sociální péče, bezpečnost
- ZSV - Základy společenských věd - Sociální situace
- ZSV - Základy společenských věd - socialni psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Sociální struktura, otázka rovnosti
- LIT - Literatura - Socialni tema realismu
- FIL - Filozofie - Sociální filosofie
- PSY - Psychologie - Vývojová sociální psychologie, SOCIALIZACE
- CJ - Český jazyk - Sociální tendence v poezii 20.let
- CJ - Český jazyk - Územní a sociální diferenciace češtiny
- E - Ekonomie - Daně, poplatky, zdravotní a sociální pojištění
- E - Ekonomie - Rozpoctova a socialni politika statu
- E - Ekonomie - Sociální a vnější hospodářská politika
- LIT - Literatura - Obraz sociálních vztahů na vesnici v literární tvorbě 19. století
- LIT - Literatura - Sociální a imaginativní linie v české meziválečné próze
- PSY - Psychologie - Rodina jako primární, neformální , sociální skupina
- ZSV - Základy společenských věd - Sociální a vývojová psychologie
- PSY - Psychologie - Sociální skupiny
- PSY - Psychologie - Sociální a biologická determinace
- UCE - Účetnictví - ZÚČTOVÁNÍ SE ZAMĚSTNANCI A INSTITUCEMI SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČ
- E - Ekonomie - Sociální a zdravotní pojištění
- E - Ekonomie - Pojišťovnictví komerční, sociální a zdravotní pojištění
- ZSV - Základy společenských věd - Antropologický obrat k antické filosofii Sociální interakce
- CJ - Český jazyk - Mezivalecna poezie socialniho citeni
- PSY - Psychologie - Sociální a biologická determinace psychiky
- ZSV - Základy společenských věd - Socialni utvary
- E - Ekonomie - Sociální dávky
- PSY - Psychologie - sociální učení
- ZSV - Základy společenských věd - SOCIÁLNÍ DYNAMIKA
- ZSV - Základy společenských věd - sociální psychologie (socializace, soc. učení, soc. interakce, soc. skupiny a útvary, soc. pat
- ZSV - Základy společenských věd - Sociální skupiny
- ZSV - Základy společenských věd - SOCIÁLNÍ STRUKTURA
- ZSV - Základy společenských věd - Sociální vztahy
- ZSV - Základy společenských věd - SOCIÁLNÍ ÚTVARY
- ZSV - Základy společenských věd - Sociální útvary
- E - Ekonomie - Sociální dávky
- E - Ekonomie - Sociální zákon
- PRA - Právo - právo v sociální praxi
- PSY - Psychologie - předmět sociální psychologie
- PSY - Psychologie - Sociální interakce
- PSY - Psychologie - Sociální skupiny
- PRA - Právo - Sociální tématika Zásady trestního řízení
- ZSV - Základy společenských věd - PRAKTICKÁ A SOCIÁLNÍ ETIKA
- ZSV - Základy společenských věd - sociální skupiny, Praktická a sociální etika
- ZSV - Základy společenských věd - SOCIÁLNÍ SKUPINY
- ZSV - Základy společenských věd - SPOLEČNOST, POJEM SOCIALIZACE, PROCES SOCIALIZACE, SOCIÁLNÍ INTERAKCE A KOMUNIKACE, SOCIÁLNÍ P
- D - Dějepis - Hospodářské a sociální problémy třetího světa
- E - Ekonomie - Socialni pojisteni
- PSY - Psychologie - Socializace, sociální učení
- LIT - Literatura - Anarchističtí buřiči a sociální poezie Petra Bezruče
- LIT - Literatura - socialni krize ve 14. a 15. stoleti, predhusitske, husitske a po
- E - Ekonomie - ekonomie, socialni ekonomie
- PSY - Psychologie - Malé sociální skupiny
- PSY - Psychologie - Sociální konflikty
- PRA - Právo - Sociální politika
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie doby helénismu
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie osvícenství a německá klasická filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie postmoderní doby
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie.doc
- ZSV - Základy společenských věd - Kant a německá klasická filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Novověká filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Předsokratická filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Renesanční filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Středověká filosofie
- FIL - Filozofie - Evropská filosofie 17., 18. stol.
- FIL - Filozofie - Filosofie pozitivismu
- FIL - Filozofie - Renesanční filosofie společnosti
- FIL - Filozofie - Co je filosofie
- FIL - Filozofie - Filosofie 19. stoleti
- FIL - Filozofie - Filosofie osvicenstvi
- FIL - Filozofie - Nemecka filosofie
- FIL - Filozofie - Stredoveka filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie - období středověku
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie 19. století
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie po Aristotelovi
- ZSV - Základy společenských věd - Klasická německá filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Předsokratovská řecká filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Renesanční filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Vývoj gnoseologických teorií v dějinách filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie jako věda, její rozdělení a základní problémy
- ZSV - Základy společenských věd - Renesanční evropská filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Středověká filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - FILOSOFIE
- ZSV - Základy společenských věd - Novoveka filosofie
- FIL - Filozofie - HELÉNISTICKÉ OBDOBÍ ANTICKÉ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - PŘEDSOKRATOVSKÉ OBDOBÍ ŘECKÉ ANTICKÉ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - RENESANČNÍ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - STŘEDOVĚKÁ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - VRCHOLNÁ ŘECKÁ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - Úvod do filosofie
- FIL - Filozofie - Antická filosofie
- FIL - Filozofie - Antropologická filosofie
- FIL - Filozofie - Helenistická filosofie
- FIL - Filozofie - Hermetická filosofie a filosofie společnosti
- FIL - Filozofie - Kosmologická - přírodní filosofie
- FIL - Filozofie - Přírodní filosofie
- FIL - Filozofie - Renesanční filosofie
- FIL - Filozofie - Středověká filosofie
- FIL - Filozofie - Systematická filosofie
- FIL - Filozofie - Úvod do studia filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Dynamika osobnosti I.Kant - německá filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Předmět filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Výroba a výrobní faktory Osobnosti české filosofie 19.-20.s
- ZSV - Základy společenských věd - Ústavní právo Filosofie novověku
- ZSV - Základy společenských věd - anticka filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - nemecka klasicka filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - novoveka filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - stredoveka a renesancni filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie, teologie
- FIL - Filozofie - Středověká filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Středověká filosofie
- FIL - Filozofie - filosofie v renesanci
- ZSV - Základy společenských věd - ZSV úvod do filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - ZSV úvod do filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - ZSV úvod do filosofie
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: