- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálSociální filosofie – předmět, problémy
V této kapitole bychom si měli stručně představit z čeho vychází a čím se zabývá sociální filosofie. To lze nejlépe udělat tak, že si ukážeme, jaké otázky si klade a jaké problémy se snaží řešit. V návaznosti na to, co bylo řečeno dříve, bychom mohli říci, že oblast jejich problémů spadá do všech tří oblastí skutečnosti, které jsme si vymezili v předešlé kapitole. Proto je soudobá sociální filosofie typickým interdisciplinárním oborem, který musí nutně čerpat podněty a poznatky z mnoha jiných filosofických a vědních disciplín.
Sociální filosofie je dnes mnohdy považována za moderní obor, který svou povahou dobře odráží celkovou snahu dnešního člověka proniknout co nejhlouběji do podstaty společnosti, která rozhodujícím způsobem určuje podobu jeho existence. Proto bylo vždy jejím cíle objasnit vznik společnosti, její funkci a význam pro člověka. Z toho pak bezprostředně plyne její snaha o objasnění sociálních procesů a především o nalezení řešení sociálních problémů. Posledně jmenované téma sociální filosofie spadá do třetí oblasti zkoumání skutečnosti, tedy do oblasti hodnot a norem.
Pojem společnost
Už z jejího názvu vyplývá, že hlavním předmětem zkoumání sociální filosofie je společnost a její podstata. V této souvislosti se snaží odpovědět především na dva základní okruhy otázek. První okruh se týká vzniku a podstaty společnosti. Je třeba vyjasnit jak a proč společnost vzniká, tedy co je příčinou její existence. Dále je třeba vymezit, co vlastně budeme pod pojmem společnost chápat.
Uveďme si nejprve tři různého příklady vymezení společnosti. Na nich si ukážeme, v čem se různá pojetí společnosti shodují.
„Společnost je nepřetržitý řetězec rolových očekávání a chování plynoucího z rolových očekávání. Řečeno jinými slovy, společnost je poměrně stabilní síť vztahů mezi lidmi založených na relativně jednotném a předpověditelném chování, které se dodržuje mezi konkrétními lidmi v přesně stanovených pozicích.“
Joseph Bensman a Bernard Rosenberg, Mass, Class, and Bureaucracy: The Evolution of Contemporary
„Společnost je vskutku smlouvou. (...) A protože cílů takovéto společnosti nelze dosáhnout ani v mnoha generacích, stává se partnerstvím nejen těch, kdo právě žijí, ale všech živých, zemřelých a dosud nenarozených.“
Edmund Burke, Reflections on the Revolution in France
„Jednotlivec odkázaný jen sám na sebe by byl závislý na své tělesné síle: jestliže takové závislosti dokázal uniknout, jestliže se z ní osvobodil a stal se osobností, pak jen proto, že se mohl uchýlit pod ochranu mocné síly sui generis, síly mocné, protože vzniklé spojením všech individuálních sil, ale současně síly rozumné a morální, tedy schopné zneškodnit inteligencí nenadanou a nemorální energii přírody: to jest síly kolektivní. Teoretici mohou dokazovat, že člověk má právo na svobodu; ale ať už je hodnota těchto důkazů jakákoli, jisté je, že tato svoboda se stala skutečností jen ve společnosti a jejím prostřednictvím.“
Émile Durkheim. Sociologie
(Thompson 2001, str. 128-129)
Jistě jste postřehli, že přes všechny rozdíly se všechna tři pojetí společnosti shodují v tom, že se jedná o soubor jedinců, kteří se nějak ovlivňují, nějak na sebe působí a utvářejí si vzájemné vztahy.
Úkolem všech sociálně filosofických koncepcí je vyjasnit povahu těchto vztahů a určit, do jaké míry je člověka ve svém životě určován a ovlivňován existencí a vzájemným působením druhých lidí. Na tuto otázku mohou existovat dvě extrémní odpovědi.
Na jedné straně lze tvrdit, že společnost není nic jiného než souhrn individuí, suma jedinců, kteří nemají nic společného, takže existence druhých lidí nic nového do života člověka nepřináší. Společnost se tak stává prázdným pojmem, který nic neoznačuje.
Druhým extrémem je názor, že člověk je jednoznačně, plně a jedině společenskou bytostí, tzn. že nelze o člověku uvažovat jako o jednotlivci, protože svoji lidskou podstatu čerpá z existence vyššího, nadřazeného celku společnosti, která jeho způsob bytí plně určuje. Mezi těmito dvěma extrémními pól
Vloženo: 5.09.2010
Velikost: 85,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu FIL - Filozofie
Podobné materiály
- ZSV - Základy společenských věd - Služby sociální péče, bezpečnost
- ZSV - Základy společenských věd - Sociální situace
- ZSV - Základy společenských věd - socialni psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Sociální struktura, otázka rovnosti
- LIT - Literatura - Socialni tema realismu
- PSY - Psychologie - Vývojová sociální psychologie, SOCIALIZACE
- CJ - Český jazyk - Sociální tendence v poezii 20.let
- CJ - Český jazyk - Územní a sociální diferenciace češtiny
- E - Ekonomie - Daně, poplatky, zdravotní a sociální pojištění
- E - Ekonomie - Rozpoctova a socialni politika statu
- E - Ekonomie - Sociální a vnější hospodářská politika
- LIT - Literatura - Obraz sociálních vztahů na vesnici v literární tvorbě 19. století
- LIT - Literatura - Sociální a imaginativní linie v české meziválečné próze
- PSY - Psychologie - Rodina jako primární, neformální , sociální skupina
- ZSV - Základy společenských věd - Sociální a vývojová psychologie
- PSY - Psychologie - Sociální skupiny
- PSY - Psychologie - Sociální a biologická determinace
- UCE - Účetnictví - ZÚČTOVÁNÍ SE ZAMĚSTNANCI A INSTITUCEMI SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČ
- E - Ekonomie - Sociální a zdravotní pojištění
- E - Ekonomie - Pojišťovnictví komerční, sociální a zdravotní pojištění
- ZSV - Základy společenských věd - Antropologický obrat k antické filosofii Sociální interakce
- CJ - Český jazyk - Mezivalecna poezie socialniho citeni
- PSY - Psychologie - Sociální a biologická determinace psychiky
- ZSV - Základy společenských věd - Socialni utvary
- E - Ekonomie - Sociální dávky
- PSY - Psychologie - sociální učení
- ZSV - Základy společenských věd - SOCIÁLNÍ DYNAMIKA
- ZSV - Základy společenských věd - sociální psychologie (socializace, soc. učení, soc. interakce, soc. skupiny a útvary, soc. pat
- ZSV - Základy společenských věd - Sociální skupiny
- ZSV - Základy společenských věd - SOCIÁLNÍ STRUKTURA
- ZSV - Základy společenských věd - Sociální vztahy
- ZSV - Základy společenských věd - SOCIÁLNÍ ÚTVARY
- ZSV - Základy společenských věd - Sociální útvary
- E - Ekonomie - Sociální dávky
- E - Ekonomie - Sociální zákon
- FIL - Filozofie - sociální filosofie
- PRA - Právo - právo v sociální praxi
- PSY - Psychologie - předmět sociální psychologie
- PSY - Psychologie - Sociální interakce
- PSY - Psychologie - Sociální skupiny
- PRA - Právo - Sociální tématika Zásady trestního řízení
- ZSV - Základy společenských věd - PRAKTICKÁ A SOCIÁLNÍ ETIKA
- ZSV - Základy společenských věd - sociální skupiny, Praktická a sociální etika
- ZSV - Základy společenských věd - SOCIÁLNÍ SKUPINY
- ZSV - Základy společenských věd - SPOLEČNOST, POJEM SOCIALIZACE, PROCES SOCIALIZACE, SOCIÁLNÍ INTERAKCE A KOMUNIKACE, SOCIÁLNÍ P
- D - Dějepis - Hospodářské a sociální problémy třetího světa
- E - Ekonomie - Socialni pojisteni
- PSY - Psychologie - Socializace, sociální učení
- LIT - Literatura - Anarchističtí buřiči a sociální poezie Petra Bezruče
- LIT - Literatura - socialni krize ve 14. a 15. stoleti, predhusitske, husitske a po
- E - Ekonomie - ekonomie, socialni ekonomie
- PSY - Psychologie - Malé sociální skupiny
- PSY - Psychologie - Sociální konflikty
- PRA - Právo - Sociální politika
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie doby helénismu
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie osvícenství a německá klasická filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie postmoderní doby
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie.doc
- ZSV - Základy společenských věd - Kant a německá klasická filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Novověká filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Předsokratická filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Renesanční filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Středověká filosofie
- FIL - Filozofie - Evropská filosofie 17., 18. stol.
- FIL - Filozofie - Filosofie pozitivismu
- FIL - Filozofie - Renesanční filosofie společnosti
- FIL - Filozofie - Co je filosofie
- FIL - Filozofie - Filosofie 19. stoleti
- FIL - Filozofie - Filosofie osvicenstvi
- FIL - Filozofie - Nemecka filosofie
- FIL - Filozofie - Stredoveka filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie - období středověku
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie 19. století
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie po Aristotelovi
- ZSV - Základy společenských věd - Klasická německá filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Předsokratovská řecká filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Renesanční filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Vývoj gnoseologických teorií v dějinách filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie jako věda, její rozdělení a základní problémy
- ZSV - Základy společenských věd - Renesanční evropská filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Středověká filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - FILOSOFIE
- ZSV - Základy společenských věd - Novoveka filosofie
- FIL - Filozofie - HELÉNISTICKÉ OBDOBÍ ANTICKÉ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - PŘEDSOKRATOVSKÉ OBDOBÍ ŘECKÉ ANTICKÉ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - RENESANČNÍ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - STŘEDOVĚKÁ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - VRCHOLNÁ ŘECKÁ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - Úvod do filosofie
- FIL - Filozofie - Antická filosofie
- FIL - Filozofie - Antropologická filosofie
- FIL - Filozofie - Helenistická filosofie
- FIL - Filozofie - Hermetická filosofie a filosofie společnosti
- FIL - Filozofie - Kosmologická - přírodní filosofie
- FIL - Filozofie - Přírodní filosofie
- FIL - Filozofie - Renesanční filosofie
- FIL - Filozofie - Středověká filosofie
- FIL - Filozofie - Systematická filosofie
- FIL - Filozofie - Úvod do studia filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Dynamika osobnosti I.Kant - německá filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Předmět filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Výroba a výrobní faktory Osobnosti české filosofie 19.-20.s
- ZSV - Základy společenských věd - Ústavní právo Filosofie novověku
- ZSV - Základy společenských věd - anticka filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - nemecka klasicka filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - novoveka filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - stredoveka a renesancni filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie, teologie
- FIL - Filozofie - Středověká filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Středověká filosofie
- FIL - Filozofie - filosofie v renesanci
- ZSV - Základy společenských věd - ZSV úvod do filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - ZSV úvod do filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - ZSV úvod do filosofie
Copyright 2024 unium.cz