- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál8. maturitní otázka
Rozkvět feudalismu v Evropě od 11. do 15. st.
(HTML náhled)
Sociální struktura měst
Anglie
Francie
Itálie
Německo
Gotika
Rusko
Rozvoj ekonomiky je úzce spjatý s rozvojem obchodu a řemesel, tudíž i s rozvojem měst. Ta se začala dělit na královská, kde obyvatelé byli svobodní a na města poddanská, kde obyvatelé byli poddaní své vrchnosti. Města se ve velké většině začala specializovat na určité odvětví průmyslu a tak vznikala města horní, tržní, námořní, reprezentativní. A aby město bylo městem, muselo mít městské práva, která udělovala vrchnost. Mezi nejznámější městská práva patřila např. právo tržní, mílové ( monopol výroby v okruhu jedné míle = 9 km ), skladné , celní, várečné, hrdelní, a hradební. Rovněž došlo ke zvýšení produkce v zemědělské sféře díky zavedení 3polního systému. Pole se totiž rozdělilo na 3 části – na tu, která se zasela na jaře, na druhou, zasévanou na podzim a pouze jedna třetina ležela ladem ( pasta pro dobytek, které se říká úhor ). A začalo se při uzavírání smluv mezi pozemkovými magnáty a zemědělci používat emfyteutické právo. SOCIÁLNÍ STRUKTURA MĚST Plnoprávní – nejbohatší, vlastníci nějakého majetku – dům, řemeslné dílny, nejvlivnější osoby ve městě – dostalo se jim označení městský patriciát. Nejmajetnější obyvatelé města byli voleni do městské rady a řídili město. K majetným patřili i někteří řemeslníci jako např. řezníci, soukeníci, krejčí a ševci. Částečně plnoprávní a neplnoprávní – střední vrstva a chudina – bez nějakého většího majetku a bez podílu na správě města. Sem patřili tovaryši, což byli vyučení řemeslníci, kteří pracovali v dílnách u mistra za nízkou mzdu. Pokud se chtěli osamostatnit, museli vyjít povinně do „světa“ na zkušenou, poté udělat zkoušky a zhotovit mistrovský kus ve svém oboru. Vedle tovaryšů sem rovněž patřili učedníci, kteří se teprve řemeslu učili a vykonávali příležitostné práce u něj doma. Pracovali pouze za šat a stravu. Asi nejhůře na tom byli nádeníci, kteří se zabývali příležitostnými pracemi za velmi nízkou mzdu. A Židé, kteří byli vyhoštěni na okraj města a uzavřeni v ghettech. Stav sám pro sebe představovala šlechta společně s duchovenstvem, univerzitní učitelé a studenti, kteří sice žili ve městě , ale podléhali jiným právním normám. ANGLIE Od roku 1066 zde vládl Vilém Dobyvatel z francouzské Normandie. Byl sice anglickým králem, ale současně také leník francouzského krále. Snažil se vytvořit centralizovaný stát – zmocnil se proto veškeré půdy ( část daroval svým vojákům jako léno ). Nechal sepsat soupis majetku každého občana a jeho příjmů – Kniha Posledního soudu ( domesday book ), která se stala východiskem pro stanovení daně. Dalším významným panovníkem byl Jindřich II. Plantagenet ( 1154 – 1189 ), který upevnil královskou moc v Anglii, omezil moc šlechty a církve – položil tak základ k centralizované monarchii. Zdokonalil správu země, ve které zavedl novou funkci šerifa ( tj. putující soudci ). Provedl i vojenskou reformu. Jindřich II. vlastnil kromě Anglie Normandii ( dědictví ) a získal Aquitánii sňatkem ( 1 ze 4 historických zemí Franské říše ) – tzn. vládl nad celou západní polovinou Západní Evropy. To znamenalo nebezpečí pro Francii, která tak ztratila přístup k moři. Po Jindřichovi II. nastoupil na anglický trůn Richard Lví Srdce ( 1189 – 1199 ) Za jeho vlády došlo k oslabení královské moci, jelikož on sám se velmi často nacházel mimo Anglii a šlechta tak měla volné pole působnosti. Richard se zúčastnil 3. křížové výpravy, pak se stal zajatcem v Německu. Za jeho vlády žil údajně v Sherwoodu legendární zbojník Robin Hood. Za dobu jeho nepřítomnosti ( samozřejmě Richarda )vládl jeho bratr Jan II. Bezzemek ( král po Richardově smrti v letech 1199 – 1216 ). Jan byl velice slabý panovník, který ztratil všechny anglické državy ve Francii v letech 1202 – 1214 v bojích s králem Francie Filipem II. Augustem ( 1180 – 1223 ). Jan II. se rovněž ( jako náš panovník ) zapojil do sporu mezi Štaufy a Welfy o říšský trůn Oty IV. On se však připojil na stranu Welfů,kteří prohráli v bitvě u Bouvines. Tato bitva přeměnila poměr sil v západní Evropě. Došlo k izolaci Anglie, kde stále větší vliv získávala šlechta, církev i města. Zástupci stavů si na králi vynutili Velkou listinu svobod ( Magna charta libertatum ) = 1215. To je dokument o 63 článcích s řadou výsad – slib svolávání zástupců šlechty a měst, svobodná volba biskupů a opatů, dodržování zvykového práva, došlo k povolení vstupu cizího kapitálu a obchodníků do země – to vše spělo ke vzniku stavovské monarchie. Králem byla potvrzena existence Velké královské rady – královských vazalů, která se stala základem pro pozdější parlament ( ten fungoval od roku 1265, ve 14. století byl rozdělen na dvě komory – horní sněmovnu lordů ( baroni a duchovenstvo ) a dolní sněmovnu ( zástupci města rytíři )). Po Janu Bezzemkovi vládl 9letý Jindřich III. ( 1216 – 1272 ) a jeho nástupce Eduard I. znovu obnovil král. moc. Francie Roku 987 sice došlo k sjednocení jádra Francie, ale Francie v celém svém rozsahu ( v dnešní podobě ) čekala na sjednocení dlouhá tři staletí. Ve Francii došlo v 2. polovině 11. století k rozvoji zemědělství a následně na to k rozvoji měst a obchodu. Na jihu r
Vloženo: 2.08.2011
Velikost: 50,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu D - Dějepis
Podobné materiály
- D - Dějepis - Dovršení rozkladu feudalismu a nástup kapitalismu v rakouské monarchii
- D - Dějepis - Feudalismus od 11. do 15. století
- D - Dějepis - Kultura raného a rozvinutého feudalismu
- D - Dějepis - Počátky feudalismu
- D - Dějepis - Rozpad rodového zřízení a počátky feudalismu
- LIT - Literatura - Slovanské kořeny našeho písemnictví a vznik českých literárních památek v době raného feudalismu
- LIT - Literatura - České iterární památky v době rozvitého feudalismu - úsilí o demokratizaci literatury
- D - Dějepis - Počátky středověku (feudalismus - vznik), Barbarské státy, Franská říše, Sámův svaz, Byzanc, Velká Morava, Arabové a islám.
- D - Dějepis - Slovanské státy ve vrcholném feudalismu
- CJ - Český jazyk - Literatura v Cechach v dobe rozvinuteho feudalismu.Ohlas doby husitske v literature.
- D - Dějepis - počátky feudalismu
- D - Dějepis - Ranný feudalismus ve vých.Evropě
- CJ - Český jazyk - Renesance a humanismus v evr. lit.
- LIT - Literatura - Klasicismus,osvicenstvi a preromantismus v evr.
- LIT - Literatura - Renesance a humanismus v evr. a české lit
- D - Dějepis - Vyvoj v evr. ve 2. pol. 19. stol.
- CJ - Český jazyk - Renesance a humanismus v evr. lit
Copyright 2024 unium.cz