- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Romantismus v evropské literatuře, autoři, ukázky
CJ - Český jazyk
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálRomantismusRomantismus je umělecký směr, který se začíná uplatňovat od konce 18. století a ovlivňuje uměleckou tvorbu první poloviny 19. století. Vychází z ideálů obsažených v myšlenkách osvícenství a Velké francouzské revoluce, hlásající ideály rovnosti, volnosti a bratrství, a je pokračováním tendencí, které přináší do umění preromantismus. V některých zemích se uplatňuje souběžně s druhým významným směrem 19. století, s realismem. Označení romantismus je odvozeno ze slova román.Román z fr. - původní význam tohoto slova označuje literární dílo psané národním, lidovým jazykem, (z lat. lingua romána = jazyk románský, tj. lidový, na rozdíl od lingua latina). Slovo romantický pak původně znamenalo "románový, dobrodružný jako v románě".ROMÁN je rozměrný, zpravidla epický žánr, zobrazující rozsáhlé úseky života, rozmanité vztahy mezi lidmi a jejich psychické prožívání nastolené situací. Hlavní dějová linie bývá většinou rozvětvována vedlejšími motivy. Zpravidla zachycuje události i v delším časovém období.Tento umělecký směr vzniká v Anglii a ve Francii, v zemích, které prošly buržoazními revolucemi a které jsou spojeny s hospodářským vzestupem nové společenské třídy - buržoazie. Romantismus tak vlastně odráží zkušenosti období společenských revolučních zvratů, napoleonských válek, ale i tuhých policejních režimů, které vznikají jako důsledek obrany stávajících systémů proti změnám. Romantismus odmítá staré formy a tradice již překonaného světa a namísto nich staví nové ideály - svobodu a lásku, které mají přetvořit svět a přiblížit jej k dokonalosti. Logickým důsledkem takového přístupu je pak rozpor mezi vysněnou podobou světa a skutečnosti. Konfrontace se skutečností přináší trpké zklamání z nenaplnění ideálů, rozčarování z vývoje společnosti, ale i z osobního života, tedy to, co je označuje jako romantický pocit. Romantismus prošel v různých podobách a v nestejném období všemi literaturami Evropy. Mnohdy je pod tento pojem zahrnován i předchozí preromantismus, s nímž má romantismus řadu společných znaků, jako je například obliba dávnověku, exotiky, zájem o lidovou slovesnost, zvláště pak lidovou píseň, a i mimořádnost lidských osudů.Svoji pozornost soustřeďuje romantismus tak jako již předtím renesanční umění na jedince, ale zobrazuje jej v jiných souvislostech. Rozumový přístup ke světu je zde ale téměř zcela potlačen a je nahrazen citovým přístupem. Tato změna se pak nejzřetelněji projevuje v oblasti literatury.Ústředními postavami literárních děl jsou většinou výjimeční hrdinové, kteří mnohdy sice touží po osobním uplatnění ve společnosti, ale záhy zjišťují, že by to bylo možné jen tehdy, pokud popřou své morální zásady a přizpůsobí se jejím normám, které jsou, jak zjistí v rozporu s jejich vnitřním přesvědčením. Jejich svět se tak mnohdy omezuje jen na jejich nitro, na vnitřní svět, který je vlastně náhražkou skutečného, ale nedokonalého světa. Tak se vědomě sami vylučují ze středu společnosti, nebo naopak jsou pro svoje názory a postoje, někdy i okolnosti, které sami hrdinové nemohou ovlivnit (vzezření, původ, činy předků atd.) zavrhováni samotnou společností.Vzdor jedince proti světu je často vyjadřován motivem vzpoury, která ale vždy končí hrdinovým nezdarem. Mnohdy se hrdinové ve své hrdé osamělosti a tedy i nadřazenosti okolnímu světu sami dopouštějí násilných činů, když se snaží vzít spravedlnost do svých rukou a proměnit své názory v čin.Rozpor v dílech romantiků není jen mezi jedincem a společností, ale mnohdy i hrdinové sami o sobě jsou rozporuplnými jedinci, tak jako je rozporuplný samotný lidský cit. Samotný citový prožitek je totiž ve své podstatě neopakovatelný, tedy ryze individuální, proto se také velmi často se do literárních postav přímo promítají citově laděné osobní zážitky a názory autorů. Proto také dostávají především ústřední postavy mnohdy celou řadu autobiografických rysů a splývají tak s autorem. Sám autor mnohdy v osobním životě prožívá tíživý rozpor mezi snem a skutečností a také díky tomu, že tyto rozpory mnohdy pociťuje silněji než jeho okolí, chápe sebe samého jako výjimečného jedince.Tato vnitřní rozervanost hrdinů je velmi často vyjadřována prostřednictvím motivů lásky. Romantický hrdina touží po absolutní lásce a přitom si dobře uvědomuje, že taková láska ve skutečnosti ani existovat nemůže a tedy nikdy ji nemůže ani nalézt. Proto je i jeho hledání předem odsouzeno k nezdaru a láska tedy ani nemůže být tím, co by mu přineslo pocit uspokojení. Naopak láska přináší hrdinovi zpravidla jen trýzeň a zklamání. Hrdina je vždy zamilován nešťastně, protože žádná žena nedokáže naplnit jeho ideál. Milostné příběhy končí vesměs tragicky, buď smrtí milované ženy, která by mohla být naplněním jeho hledání (Máchova Marinka), či podlou milostnou zradou z její strany, někdy i rozčarováním z milostného vztahu. Hrdina si mnohdy totiž svoji milenku natolik zidealizuje ve svých snech a představách, že při konfrontaci s jejím skutečným obrazem prožívá pocit rozčarování. Ženy by se tedy mohly jevit v těchto příbězích jako bytosti neschopné vyššího citu, ale podstata zklamání tkví především v tom, že ani nejdokonalejší z žen se nikdy nemůže chovat tak, jak si ji vypodobní hrdina ve svých přáních. Proto tedy ani Láska nemůže být východiskem z vnitřní hrdinovy krize.1. Romantismus v evropské literatuře1.1. Anglický romantismusGeorge Gordon ByronLord George Gordon Noël de Byron (1788 - 1824) [džórdž górdn bajern]. Narodil se 22. ledna 1788 v Londýně, ale vyrůstal ve skotském přístavu Aberdeenu, kam se s ním matka brzy po jeho narození přestěhovala. Po matce i po otci pocházel ze starých šlechtických rodin. Jeho otec, nazývaný pro svoji nákladnost k alkoholu a k hazardu bláznivý Jack (mad Jack), zemřel, když byly Georgovi tři roky. Byl dvakrát ženatý, oba sňatky byly sice výhodné, ale přesto stačil veškerý majetek rozházet a neustále se topil v dluzích. Z prvního manželství se narodila dcera Augusta, z druhého George, který později přijal po matce příjmení Gordon. Matčin skotský rod se sice pyšnil ještě starším původem než Byronové, ale byli to snad ještě divočejší násilníci a dobrodruhové než příbuzní z otcovy strany. Matka často podléhala návalům hysterie, při nichž syna buď přehnaně hýčkala, nebo naopak týrala. George od narození trpěl deformací pravé nohy, a proto kulhal, a matka mu prý často při svých záchvatech vzteku pro tuto vadu nadávala do chromých spratků. Starost o synovu výchovu matka prakticky přenechala skotské chůvě, Agnes Grayová, velice zbožné protestantce. Ta jej zřejmě přivedla k úctě k bibli, ale také od ní zřejmě získal pověrčivost a kalvínskou víru v predestinaci, tedy předem stanovenené předurčení o spáse nebo zatracení každého člověka. Také ona jej seznámila se skotskými pohádkami a legendami. Odtud zřejmě pocházejí Byronův zájem o historická díla a rytířské romány, které četl vedle latinských děl ve škole v Aberdeen, a zájem o literaturu jako takovou. Když mu bylo deset let, zemřel jeho strýc, řečený "zlý lord Byron", a protože byl bezdětný, stal George jeho jediným dědicem. Zdědil po strýci titul a pozemky a velké jmění. Rád četl historické a rytířské romány. V té době se rozloučil s matkou. Ta totiž zůstala v Aberdeenu a on odjel na své panství Newstead do Nottinghamu. V Nottinghamu nahradila Agnes Grayovou její sestra May, která na jedné straně byla také pobožná jako sestra, ale na druhé straně byla značně volných mravů. Do domu vodila různé různé hosty z nottinghamských krčem a nevěstinců a v domě se pořádala divoké pitky. Nová chůva také prý připravila Goerge o panictví. Odtud pramení některé zvláštnosti v jeho chování. Získává silný odpor k pokryteckému náboženskému moralismu.Nastupuje do soukromé školy v Harrow. Mezi spolužáky se prosadil sportovními výkony, sečtělostí a duševními schopnostmi. Zde také prožil svoji první lásku. K zbláznění se zamiloval do Mary Chaworthové, dívky ze sousedního panství. Ta však jeho city nesdílela a v jeho doslechu své komorné jednou řekla, že přece nikdy nemůže milovat "toho kulhavého chlapce". Byrona to ranilo a dlouho se nemohl zbavit zklamání z první velké lásky k této dívce. Pokračoval ve studiích na Trinity College v Cambridgi (1805-8), zde si našel několik nových přátel na celý život, především Johna Cama Hobhouse, C. B. Daviese a C. S. Matthewse. Proslul výstředním a marnotratným způsobem života, velmi rád se účastnil nočních zábav. Na pokoji žil údajně s dívkou převlečenou za chlapce (inspirace pro poemu Lara). Tehdy se také seznámil se svou nevlastní sestrou Augustou Mary Leigh.V druhém roce svých studií v Cambridge vydal Byron nejdříve pro malý kroužek přátel a později knižně své první básnické pokusy pod názvem "Hodiny zahálky". Po studiích v Cambridgi na koleji Trinity se opět vrací do Newsteadského opatství. Zde se setkal se svou láskou z dětství, tehdy již vdanou a zklamanou. První zastávka v přístavním Lisabonu dále pokračoval do Sevilly, na Maltu, do Albánie a do Řecka. Při plavbě Lamanšským kanálem začíná psát poemu Childe - Harold. v letech 1816-23 žil v Itálii. Od roku 1823 se zapojil do povstání Řeků proti turecké nadvládě. Zemřel 19. dubna 1824 na revmatickou horečku (morovou nákazu) v řeckém Missolonghi.Se zděděným titulem se mohl účastnit zasedání ve sněmovně lordů. Zde několikrát vystoupil. Hájil práva dělníků, jejichž práce byla nahrazována stroji. Ti se proti těmto snahám bouřili - ničili stroje. Byli nazýváni luddité (luddité - od jména Ludd, jenž byl prvním, kdo začal stroje ničit). Také bojoval proti trestu smrti. Mezi jeho nejlepší přátele patřil také mladý básník Percy Bysshe Shelley.Literárně začal Byron tvořit pod vlivem Horátia a Edgara Allana Poea, popisoval zejména krizi osobnosti a společenského řádu. Jeho hrdinové jsou odbojní individualisté, toužící po svobodě a nezávislosti. Byron významným způsobem ovlivnil tvorbu evropských i českých romantiků (např. Goetha, Heineho, Mickiewicze, Puškina, u nás především Máchu). Povídka 'Upír' (1816), publikovaná pod Byronovým jménem, pochází od anglického prozaika, básníka a lékaře Johna Williama Polidoriho. Sbírka měla velký úspěch, ale asi po půl roce vyšla ve čtvrtletníku "Edinburgh" zdrcující kritika, ve které mu bylo doporučeno, aby zanechal svých pokusů a všechny své básně roztrhal. Byron se rozzlobil a napsal satiru "Angličtí bardové a skotští recenzenti", ve kterém zkritizoval všechny významné a uznávané anglické a skotské básníky. Když hněv opadl, všem se omlouval...Téhož roku dosáhl Byron plnoletosti a měl zaujmout své místo ve Sněmovně lordů. Francouzskou revoluci v roce 1789 přivítala anlická mládež s nadšením, období jakobínského teroru už méně a za vlády Napoleona ve většině Angličanů vzplál hněv vlastenectví. Byron si byl vědom, že ani vládnoucí strana torynů, ani strana liberálních whigů, není schopna situaci zvládnout. Odjel do Portugalska, pak do Španělska, do Řecka a nakonec i do Cařihradu. Řecko mu však učarovalo nejvíce...Na anglickou půdu opět vstoupil roku 1811. Zemřela jeho matka a jeden z trojlístku jeho cambridgeských přátel - Mathews. Aby trochu na svůj smutek zapomněl, připravuje vydání své básně o dvou zpěvech a zároveň i poetický deník své cesty "Putování Childe Harolda", někdy nazývané jako "Childe Haroldova pouť". Začátkem následujícího roku pronesl svůj první projev ve sněmovně. Měl úspěch a nedlouho poté byl jmenován do výboru, který změnil trest smrti pro odsouzence na peněžní pokutu nebo vězení. Jeho politický úspěch však posunul poněkud do pozadí obrovský úspěch jeho "Putování Childe Harolda". Do té doby přehlížený Byron se stal velice slavnou osobností a byl zván do všech londýnských salónů. U své důvěrnice lady Melbournové poznal její mladou a krásnou snachu Caroline Lambovou, která se do něj k zbláznění zamilovala, která svého náladového milence pronásledovala na každém kroku a dokonce se náznakově pokusila o sebevraždu. Po čtyřech letech se setkal se svou nevlastní sestrou Augustou, která žila v nešťastném maželství. S Byronem si velmi dobře rozuměla. Dokonce tolik, že se jí v dubnu roku 1814 narodila dcera Elizabeth Medora, která je s velikou pravděpodobností dcera Byrona. Však také mnoho svých básní Byron Augustě věnoval.Začátekm roku 1815 se však oženil s bohatou dědičkou a nadanou básnířkou Annabellou Milbankovou. Jejich manželství však nebylo příliš šťastné. Byron zastával názor, že každý z manželů si může jít svou cestou... Annabella byla přísně nábožensky založená a rozhodla se, že "zachrání Byronovu hříšnou duši". To se jí však nikdy nemohlo podařit. Byron dál udržoval milostný vztah se svou nevlastní sestrou Augustou a mnohými dalšími a měl pocit, že ho manželka pořád sleduje a omezuje. Koncem roku 1815 se jim narodila dcera Augusta Ada, ale už o měsíc později odjela Annabella k rodičům a požádala o svolení k rozluce. Souhlasil s tím, protože mu nic jiného nezbývalo. Annabella hrozila, že zveřejní jeho vztah s Augustou...Byron měl však pořád přátele, kteří za ním stáli. Byla to i jistá Claire Clairmontová. Požádala ho o schůzku a Byron měl pocit, že ji nesmí zklamat. Nejvíce ho na ní zaujal její neoficiální příbuzenský vztah k mladému básníkovi P. B. Shellymu. Shelley totiž žil s její sestrou Mary. Krátkou milostnou aférku s Claire si Byron příliš nepřipouštěl. Zajímal ho výhradně Shelley a Claire je mohla seznámit. Byron odjel do Porýní, v Belgii shlédl bojiště, kde se odehrávala slavná bitva u Waterloo a pak odjel do Ženevy. Tam za ním přijela i Claire se sestrou Mary a hlavně básníkem Shellym a sdělila mu, že s ním čeká dítě. Jeho vztah ke Claire se však změnil v pouhou nechuť. Zato s Shelleyem si byli sympatičtí na první pohled. Navštívili spolu mimo jiné Chillonský hrad, který Byrona inspiroval k napsání básně "Chillonský vězeň".Ze Švýcarska odjel nejdříve do Milána, a odtud přes Veronu do Benátek. Na jaře roku 1818 přijíždí do Benátek Shelley, Mary a Claire s její a Byronovou nemanželskou dcerou Allegrou. Byron byl ochoten se o svou dceru postarat, ale její matku nechtěl ani vidět. V Itálii Byron poznal krásnou devatenáctiletou dívku Terezu, která se musela provdat za šedesátiletého hraběte Guiccioliho. Tereza se brzy stala jeho milenkou. Jejímu manželovi se to však ani trochu nelíbilo, a proto ji odvezl do Ravenny. Tereza však vážně onemocněla a její příbuzní se rozhodnou požádat Byrona, aby za ní přijel. V Ravenně se však příliš dlouho nezdrží a odjíždí s Terezou a jejími příbuznými do Pisy. Tereza požádá papeže o rozvod a žije s Byronem.Malou dceru Allegru mezitím umístí do ženského kláštera. Shelleyovům napíše, že je to pouze dočasné. Také se zhoršuje Byronův vztah k jeho nakladateli Murrayovi. Přesto ještě vydává jeho dílo Kain, které velmi pobouří anglickou společnost. Příliš se dotýká zažitých konvencí... Když však napíše výsměšnou parodii na Southeyovu báseň Vidina soudu (Southey tam líčil příchod slabomyslného krále Jiřího III. do ráje), věděl, že udělal pro tohoto nekonvenčního básníka až dost.Poslední zpěvy "Dona Juana" a "Vidinu soudu" už vydává John Hunt. Na jaře roku 1822 dostal Byron zprávu, že jeho dcera Allegra v klášteře vážně onemocněla. Poslal jí svého nejlepšího lékaře a přítele Shelleye. Allegra však zemřela. Shelleymu však také už nezbývalo příliš života. Začátkem léta téhož roku si koupil malou plachetnici, kterou pojmenoval "Ariel". Jednoho dnes se on a Williams plavili přes zátoku Livorna ke svým rodinám. Za bouře oba zahynuli... Toskánská vláda nařídila, že obě mrtvoly musí být spáleny. A tak se Byron zúčastnil podivného, téměř pohanského obřadu. Pak skočil do moře a plaval daleko od břehu...Brzy potom se Byron s Terezou přestěhovali do Janova. Pracoval na dalších zpěvech "Dona Juana", ale v hloubi duše cítil, že jeho dny v Itálii už končí. Nechtěl Tereze ublížit, ale svůj další život tam si už nedovedl představit. Ale nechtěl se vrátit ani do Londýna...Nechal se kooptoval roku 1823 do řeckého výboru a vážně se zabýval přípravami na pomoc řeckému povstání proti turecké nadvládě. Začal jednat jako politik a diplomat. Do Řecka přišel se střízlivým odhadem situace a připraven na všechny obtíže. Přistál začátkem roku 1823 u Mesolóngionu. Přivezl střelivo, léky i peníze pro vojáky. O svém osudu si iluze nedělal. Přijel do Řecka zemřít. Představoval si, že padne v bitvě, ale to se mu nesplnilo. V únoru 1823 dostal záchvat podobný mrtvici. Několik týdnů poté se nachladil a přes úsilí doktorů, kteří mu i pouštěli žilou, 19. dubna 1824 zemřel. Zbyla po něm jen jeho nesmrtelná poezie a vzpomínky na tohoto věčného dobrodruha...Pocházel ze starých šlechtických rodů pověstných skandály. Otec brzy opustil jeho matku a poté zemřel. Zanechal rodině pouze dluhy. Baronova matka trpěla hysterií, často se u ní střídaly nálady. Její syn k ní ale nikdy nebyl lhostejný. Byron od narození kulhal, měl však dobrou fyzickou kondici. Byl tvrdohlavý, neústupný a měl obdivuhodnou vůli. V deseti letech se stal hlavou rodu Byronů, a to po smrti strýce z otcovy strany. Jeho novým domovem se stalo panství Newstead, kam se odstěhoval s matkou. Po dobu léčení jeho postižené nohy se o něj starala vychovatelka, která mu jeho život značně traumatizovala. Díky tomu se u něj později vyskytla promiskuita a sexuální výstřednosti. Jako patnáctiletý se zamiloval do Mary Ann Chaworthové ze sousedství. Ona ho však odmítala a to ho hluboce ranilo. Sblížil se s nevlastní sestrou Augustou, kterou velmi miloval a to tak, že se jí v roce 1814 narodila jeho dcera. Byron měl hodně přátel ze studií v Cambridgi, se kterými se vydal dvouletou cestu Portugalskem, Španělskem, Maltou, Albánií a Řeckem. Z těchto cest si přivezl náměty ke svým lyricko-epickým povídkám. V roce 1815 se znovu oženil a zplodil druhou dceru, manželství nevydrželo. Protože jeho rozvod byl skandální a jeho politické názory vyvolaly odpor, musel opustit Anglii. Jeho cesta vedla do Belgie a poté do Švýcarska. Tam ho velmi uchvátila příroda. Seznámil se zde s Shelleym a jeho ženou Mary. Přátelství s ním ho velmi ovlivnilo a to jak lidsky, tak myšlenkově. Odstěhoval se do Itálie. Tato země ho opět inspirovala k jeho tvorbě. Během let 1816-19 pobýval v
Vloženo: 5.02.2011
Velikost: 96,58 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu CJ - Český jazyk
Podobné materiály
- D - Dějepis - Romantismus
- LIT - Literatura - BAROKO, OSVÍCENSTVÍ, KLASICISMUS, PREROMANTISMUS, HNUTÍ STURM UND DRANG
- LIT - Literatura - ROMANTISMUS VE SVĚTOVÉ A ČESKÉ LITERATUŘE
- CJ - Český jazyk - Evropský klasicismus, preromantismus
- CJ - Český jazyk - Romantismus v Evropské literatuře
- CJ - Český jazyk - Romantismus v české literatuře
- CJ - Český jazyk - Romantismus ve světové literatuře
- CJ - Český jazyk - Romantismus ve světové literatuře
- CJ - Český jazyk - Romantismus ve světě
- CJ - Český jazyk - Romantismus
- CJ - Český jazyk - Vyvoj svetove literatury od baroka po preromantismus
- CJ - Český jazyk - Český romantismus 19. století
- LIT - Literatura - Evropský romantismus
- LIT - Literatura - Klasicismus, osvícenství a preromantismus
- LIT - Literatura - Klasicismus, osvícenství, preromantismus
- LIT - Literatura - Klasicismus,osvicenstvi a preromantismus v evr.
- LIT - Literatura - Preromantismus a romantismus ve světě, tvorba K. H. Máchy
- LIT - Literatura - Romantismus 1
- LIT - Literatura - Romantismus v tvorbě evropských autorů
- LIT - Literatura - Romantismus v tvorbě našich autorů - dílo K.H.Máchy
- LIT - Literatura - Romantismus v české literatuře, K. H. Mácha, K. J. Erben
- LIT - Literatura - Romantismus ve světové literatuře
- LIT - Literatura - Romantismus ve světové literatuře
- LIT - Literatura - Romantismus ve světě a u nás
- LIT - Literatura - Romantismus
- LIT - Literatura - Romantismus
- LIT - Literatura - Ruchovci,Lumírovci,novoromantismus - 70. - 80.léta 19.století
- LIT - Literatura - Český romantismus
- LIT - Literatura - Romantismus
- CJ - Český jazyk - Baroko, klasicismus, osvícenství, preromantismus
- CJ - Český jazyk - Evropský romantismus
- CJ - Český jazyk - Preromantismus a romantismus v evropské literatuře
- CJ - Český jazyk - Romantismus a realismus v dílech autorů české literatury 30
- LIT - Literatura - Světový klasicismus, osvícenectví, preromantismus, romanti
- HV - Hudební výchova - Romantismus
- LIT - Literatura - Romantismus V Anglii
- LIT - Literatura - Romantismus Ve Francii
- CJ - Český jazyk - Romantismus
- CJ - Český jazyk - Preromantismus
- CJ - Český jazyk - Romantismus ve světové a české literatuře
- CJ - Český jazyk - Romantismus
- LIT - Literatura - ROMANTISMUS
- CJ - Český jazyk - Klasicismus, osvícenectví a preromantismus v evropské liter
- CJ - Český jazyk - Romantismus v Evropě
- CJ - Český jazyk - Romantismus, Mácha, Májovci
- CJ - Český jazyk - Preromantismusve světě a u nás
- CJ - Český jazyk - Romantismus v české literatuře - autoři, díla
- CJ - Český jazyk - Klasicismus, osvícenství, preromantismus
- CJ - Český jazyk - Romantismus (Romantismus ve světové literatuře, nejvýznamně
- CJ - Český jazyk - Romantismus ve světové literatuře
- CJ - Český jazyk - Romantismus, u nás a ve světě, Mácha
- LIT - Literatura - Romantismus v české literatuře
- LIT - Literatura - Romantismus ve světové literatuře
- LIT - Literatura - Anglický romantismus
- LIT - Literatura - Francouzský romantismus
- LIT - Literatura - Novoromantismus
- LIT - Literatura - Německý romantismus
- LIT - Literatura - Preromantismus
- LIT - Literatura - Romantismus
- LIT - Literatura - Ruský romantismus
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.2- Romantismus v evropské a naší literat
- CJ - Český jazyk - Preromantismus a romantismus ve světě
- CJ - Český jazyk - Préromantismus1
- CJ - Český jazyk - Romantismus 2
- CJ - Český jazyk - Romantismus v evropské literatuře
- CJ - Český jazyk - Romantismus v české literatuře, K. H. Mácha
- CJ - Český jazyk - Romantismus
- CJ - Český jazyk - Český a slovenský romantismus
- LIT - Literatura - Romantismus
- LIT - Literatura - Klasicismus, osvícenství, preromantismus v evropské litera
- LIT - Literatura - Maďarský, ruský a americký romantismus
- LIT - Literatura - Novoromantismus, Ruchovci
- LIT - Literatura - Osvícenství, preromantismus
- LIT - Literatura - Romantismus v české a evropské literatuře
- LIT - Literatura - Romantismus, francouzský a anglický
- CJ - Český jazyk - Klasicismus a Preromantismus ve světě
- CJ - Český jazyk - klasicismus, osvicenstvi, preromantismus
- CJ - Český jazyk - Osvícenství, klasicismus, preromantismus(sentimentalismus)
- CJ - Český jazyk - Romantismus v ceske literature
- CJ - Český jazyk - Romantismus ve svetove literature 2
- CJ - Český jazyk - Romantismus ve svetove literature
- CJ - Český jazyk - Romantismus ve světové literatuře (1.pol.19.st.) (2)
- CJ - Český jazyk - Romantismus ve světové literatuře (1.pol.19.st.)
- CJ - Český jazyk - romantismus ve světové literatuře
- CJ - Český jazyk - Romantismus
- VV - Výtvarná výchova - Romantismus
- LIT - Literatura - Romantismus ve svetove a ceske literarni tvorbe
- CJ - Český jazyk - Klasicismus, osvícenství a preromantismus
- CJ - Český jazyk - Světový romantismus!
- CJ - Český jazyk - Český romantismus a vyvrocholení Národního obrození!
- CJ - Český jazyk - Romantismus v české i světové literatuře
- HV - Hudební výchova - ROMANTISMUS
- LIT - Literatura - ROMANTISMUS V ANGLII
- LIT - Literatura - ROMANTISMUS VE FRANCII
- LIT - Literatura - V. Hugo romantismus
- CJ - Český jazyk - Evropský a český romantismus
- CJ - Český jazyk - Klasicismus, osvícenství, preromantismus
- CJ - Český jazyk - Osvícenství, preromantismus a romantismus ve světovém písemnictví
- CJ - Český jazyk - Preromantismus 2
- CJ - Český jazyk - Preromantismus
- CJ - Český jazyk - Romantismus ve světě a v Čechách
- CJ - Český jazyk - Romantismus
- CJ - Český jazyk - Romantismus
- CJ - Český jazyk - romantismus ve světové i české literatuře
- CJ - Český jazyk - KLASICISMUS OSVICENSTVÍ, PREROMANTISMUS
- CJ - Český jazyk - klasicismus,preromantismus
- CJ - Český jazyk - Preromantismus
- CJ - Český jazyk - romantismus 2
- CJ - Český jazyk - ROMANTISMUS V ČESKÉ A SVĚTOVÉ LITERATUŘE
- CJ - Český jazyk - Romantismus v české literatuře
- CJ - Český jazyk - Romantismus ve světové literatuře
- CJ - Český jazyk - Romantismus
- LIT - Literatura - Osvícenství a preromantismus
- LIT - Literatura - romantismus ve světové literatuře
- LIT - Literatura - Maďarský, ruský a americký romantismus
- LIT - Literatura - Novoromantismus, Ruchovci
- LIT - Literatura - Osvícenství, preromantismus
- LIT - Literatura - Romantismus, francouzský a anglický
- CJ - Český jazyk - Evropska literatura od klasicismu po preromantismus
- CJ - Český jazyk - romantismus - poe, macha
- CJ - Český jazyk - Cesky a slovensky romantismus
- CJ - Český jazyk - Evropsky preromantismus a romantismus
- CJ - Český jazyk - KLASICISMUS, OSVÍCENSTVÍ, PREROMANTISMUS
- CJ - Český jazyk - Klasicismus, osvíscenství, preromantismus
- CJ - Český jazyk - Romantismus svet
- CJ - Český jazyk - Romantismus v ceske literature-upraveno
- CJ - Český jazyk - Romantismus v české literatuře
- CJ - Český jazyk - Romantismus v české literatuře1
- CJ - Český jazyk - ROMANTISMUS V
- CJ - Český jazyk - Romantismus ve svetove literature - upraveno
- CJ - Český jazyk - Romantismus ve světové lit.
- CJ - Český jazyk - Romantismus ve světě a u nás
- CJ - Český jazyk - ROMANTISMUS VE SVĚTĚ A U NÁS2
- CJ - Český jazyk - ROMANTISMUS, SLOVANSKÉ JAZYKY, VYPRAVOVÁNÍ
- CJ - Český jazyk - romantismus
- CJ - Český jazyk - Romantismus3
- CJ - Český jazyk - Český Romantismus + slovenský
- LIT - Literatura - Romantismus ve světové literatuře
- LIT - Literatura - Český literární romantismus
- VV - Výtvarná výchova - Romantismus a realismus v Čechách
- VV - Výtvarná výchova - Romantismus
- LIT - Literatura - romantismus
- LIT - Literatura - Klasicismus, osvícenství, preromantismus
- LIT - Literatura - Romantismus
- LIT - Literatura - Romantismus
- LIT - Literatura - PREROMANTISMUS
- LIT - Literatura - Romantismus
- CJ - Český jazyk - Romantismus
- CJ - Český jazyk - Preromantismus, národní obrození, romantismus
- CJ - Český jazyk - Indoevropské a neindoevropské jazyky
- LIT - Literatura - RENESANCE A HUMANISMUS V EVROPSKÉ LITERATUŘE
- Z - Zeměpis - Evropské aglomerace
- D - Dějepis - významné evropské rody
- CJ - Český jazyk - Indoevropské jazyky
- CJ - Český jazyk - Indoevropské jazyky
- CJ - Český jazyk - Kritický realismus a naturalismus v evropské literatuře
- CJ - Český jazyk - Renesance a humanismus v evropské literatuře
- CJ - Český jazyk - Starověké mimoevropské literatury
- CJ - Český jazyk - Indoevropske jazyky
- ZSV - Základy společenských věd - Orgány Evropské unie
- CJ - Český jazyk - Ideál všestranně rozvinutého člověka v evropské i české lit
- CJ - Český jazyk - Klasicismus a osvícenství v evropské literatuře
- LIT - Literatura - Renesance a humanismus v evropské literatuře
- LIT - Literatura - Světová literatura evropského kontinentu po 2. sv. válce
- CJ - Český jazyk - Baroko v evropské literatuře
- CJ - Český jazyk - Literatura evropského středověku + členění
- CJ - Český jazyk - Starověké mimoevropské literatury
- PSY - Psychologie - Vývoj psychologie v rámci novodobé evropské filozofie
- E - Ekonomie - evropske integrace
- LIT - Literatura - Realismus v Evropské literatuře
- Z - Zeměpis - Evropské středomoří
- E - Ekonomie - Instituce Evropské unie
- CJ - Český jazyk - Renesance a humanismus v evropské literatuře
- D - Dějepis - EVROPSKÉ VÝTVARNÉ UMĚNÍ, KULTURA, ARCHITEKTURA A HUDBA V 19. STOLETÍ 22B
- LIT - Literatura - Baroko a klasicicmus ve evropské literatuře
- LIT - Literatura - Renesance a humanismus v evropské literatuře
- LIT - Literatura - Od temného středověku k renesanci v evropském písemnictví
- LIT - Literatura - Evropské drama po roce 1945
- CJ - Český jazyk - INDOEVROPSKÉ JAZYKY
- CJ - Český jazyk - Evropske baroko
- D - Dějepis - Evropské revoluce v 16
- D - Dějepis - Mimoevropské civilizace
- LIT - Literatura - Vývoj evropské literatury v 17. a 18. stol. - klasicismus, osvícenství,
- Z - Zeměpis - Evropské středomoří
- Z - Zeměpis - Stredoevropske staty
- CJ - Český jazyk - Karel Čapek- demokratický proud v č. literatuře, Bass, Poláček, Glazarová
- LIT - Literatura - Baroko v literatuře, česká pobělohorská literatura, osobnost a dílo J.A.Komenského
- AJ - Anglický jazyk - Role of literature, newspapers, magazines and TV in everyda
- CJ - Český jazyk - Realismus ve světové literatuře, nejvýznamnější představite
- LIT - Literatura - Baroko v naší i světové literatuře, Jan Amos Komenský
- CJ - Český jazyk - Ohlasová poezie, autoři, ukázky
- CJ - Český jazyk - Symbolismus, autoři, ukázka
- CJ - Český jazyk - František Gellner, díla, ukázky
- CJ - Český jazyk - Jan Neruda, díla, ukázky
- CJ - Český jazyk - Jaroslav Vrchlický, díla, ukázky
- CJ - Český jazyk - Julius Zeyer,díla, ukázky
- CJ - Český jazyk - Karel Havlíček Borovský, ukázky, díla
- CJ - Český jazyk - Karel Toman, díla, ukázky
- CJ - Český jazyk - Karel Václav Rais, díla, ukázky
- CJ - Český jazyk - Karolina Světlá, díla, ukázky
- CJ - Český jazyk - Vítězslav Hálek, díla, ukázky
- CJ - Český jazyk - Homérské eposy + ukázky
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: