- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálpozději vyslalo Kartágo ze severní Afriky novou armádu na osvobození západní Sicílie . Pyrrhos udržel pouze Syrakusy . Řím podnikl ofenzivní tažení do jižní Itálie , dobyl zpět ztracené území. Zbytky řeckých měst a Italických kmenů ,kteří ještě si uchovali nezávislost , požádali Pyrrha o pomoc. Ten se vzdal Sicílie a roku 275 př.n.l. se vydal do Itálie ( na zpáteční cestě ztratil polovinu vojska ) . Roku 275 př.n.l. došlo k rozhodující bitvě u Beneventa. Pyrrhos utrpěl porážku , on sám uprchnul. Roku 267 př.n.l. zlomil Řím odpor posledních kmenů. Tak se Řím zmocnil celé Itálie .
Vrcholný rozkvět republiky ( 264 - 133 př.n.l. ) Kartaginci měli absolutní nadvládu v západním středomoří , mírová smlouva s Římem. Boj mezi bývalými spojenci byl nevyhnutelný , obě strany byly zastánci agresivní a dobyvačné politiky. Spor o město Messanu ( velmi bohaté ) , které bylo obsazeno Mamertiny , bývalými žoldnéry syrakuského tyrana Agathokla . Nový syrakuský vládce Heiron druhý chtěl dobýt město zpět , zahájil boj proti Mamertinům , ti požádali o pomoc jak Kartagince tak Římany . Nejdříve přišli Kartaginci , ale Římané je vyhnali . Došlo k 1. Punské válce ( 264 - 241 př.n.l. , Římané říkali Kartagincům Punové ). Řím měl z počátku velké úspěchy , dobyli Kartaginské město Akragant . Římanům bylo ovšem jasné , že musí vybudovat také loďstvo. V abnormálně krátké době vyrobili 120 válečných lodí ( později s můstky a háky - při střetu 2 lodí se můstky spustili , boj jako na souši , v tom byli Římané lepší ). V roce 260 př.n.l. dosáhli Římané prvního námořního vítězství , roku 256 př.n.l. podnikli výpravu do samotného Kartága na sever Afriky. Konzul Regulus uštědřil Kartágu několik porážek , Kartaginci žádali o mír , ten byl římany odmítnut. Reguluis poslal na zpět část svého vojska ( tak moc si věřil ) Kartaginci toho využili , Římany porazili , Regulus byl zajat a zbytek armády bylo zničeno bouří . Boje dál pokračují na Sicílii se střídavými úspěchy. Až v roce 251 př.n.l. Římané vyhráli u Panorma ( Palermo ) , Kartaginci museli opustit Sicílii , válka se rozhodla na moři , rozhodující bitva byla u Aegatských ostrovů roku 241 př.n.l. Kartágo muselo zaplatit Římu válečné náhrady ve stříbře , vzdalo se Sicílii , Římané ještě zabrali Sardinii a Korsiku. Kartágo se ovšem rychle vzpamatovalo , podmanili si Hispánii ( bohaté město Saguntum) , zabral ho Hannibal - nové Kartágo.
2. punská válka ( 218 - 201 př.n.l. ) - Římané měli plán , že vytvoří dvě armády . První se vydá do severní Afriky a napadne Kartágo , druhá armáda se vydá do Hispánie a upoutá pozornost Hannibalovy armády. Na jaře roku 218 se ovšem Hannibalova armáda ( 80000 pěšáků , 12 000 jezdců a 37 válečných slonů ) dala na pochod . Vydali se přes Alpy na sever Itálie. Obě armády Říma po odhalení Hannibaliva plánu se vrátili zpět do Itálie. Po 33 dnech došel Hannibal k Pádu . Aniž by se s někým utkal , utrpěl obrovské ztráty ( Kartaginci v životě neviděli sníh ) . V Gálii se podařilo Hannibalovi doplnit armádu o místní kmeny ( vzpoura protiˇřímské nadvládě ) . K prvnímu střetnutí došlo koncem roku 218 u řek Ticina a Trebie. V obou bitvách byli Římané poraženi. Roku 217 Hannibal přesunul své vojsko do sever. Etrurie. Gaius Flaminus ( konzul na rok 217 ) čekal Hannibala na silně opevněných pozicích města Arretia. Hannibal se nechtěl zdržovat a proto se rozhodl obejít město krajinou , která byla považována za neschůdnou kvůli povodním. Kartaginská armáda opět dokázala nemožné. Když se Flaminus dozvěděl o manévru Hannibala , splašeně pospíchal za jeho armádou. Když Římané vstoupili do soutěsky u Trasimerského jezera , padli do léčky Kartaginského vojska , kterou vymyslel Hannibal . To nebyla bitva , ale nemilosrdná řež všech Římanů . Flaminus zde také zemřel. Po této porážce v Římě vypikla panika , byl vyhlášen vyjímečný stav , diktátorem byl zvolen Quintus Fabius Maximus . Byli zničeny mosty přes Tiberu a narychlo vybudováno opevnění. Došlo k bitvě u Cann 216 př.n.l. - Řím měl 80000 pěšáků , 6000 jezdců .Kartaginci měli 40000 pěšáků , 14000 jezdců . Hannibal zvolil taktiku půlměsíce , do středu postavil nejslabší jednotky ,na hrotech měsíce byli jeho nejlepší jezdci. Římané zaútočili do středu ( což Hannibal předpokládal ) , tlačili Kartagince před sebou. Když se ovšem dostali na úroveň jezdců , tak jezdci okamžitě vyrazili Římanům do zad a začali Římany masakrovat. Zahynulo 54000 Římanů , Hannibalovo jednoznačné vítězství. Tato bitva je pokládána za nepřekonatelný příklad válečné taktiky. Po této bitvě přešla většina Itálie na Hannibalovu stranu , dokonce navázal kontakty s Makedoniíí ( Filippos patý ) . Římané opustili Itálii , izolovali tak Hannibala. Římská vojska se vylodila na Sicílii , kde dobyli Syrakusy roku 211př.n.l. ( Hannibalův spojenec ). Do čela armády se postavil mladý Publius Cornelius Scipio.Ten se vydal do Hispánie . Po urputném boji s Kartaginskými vojsky , které zde zůstali , dobyl hlavní centrum Kartága v Hispánii - Nové Kartágo - 209 př.n.l. Římané také podnikli tažení do samotné Itálie . Obklíčili Capuu , město , které bylo základnou Hannibalova vojska v Itálii .Aby Hannibal odlákal římská vojska , podnikl tažení na Řím.( byla to jenom zástěrka , v té době už neměl tolik bojových sil , aby to dokázal ). Římané tuto lest prokoukli a dál obléhali Capuu. Capua poté brzy padla - 211 př.n.l. Hannibal požádal o pomoc svého bratra Hasdrubala , aby přivedl Kartaginskou armádu z Hispánie. ( značné oslabení držav Kartága v Hispánii , čehož využil Scipio ) . Hasdrubalovi se povedl stejný husarský kousek jako bratrovi ( přešel Alpy ) . Ovšem dostalo se mu uvítání v podobě silného římského vojska. Hasrubalova armáda vpadla roku 207 př.n.l. Hannibal byl nucen opustit Itálii. Roku 205 př.n.l. po návratu Scipia z Hispánie se začala uskutečňovat tažení do severní Afriky , což bylo posledním krokem k vyhrání války. Na jaře roku 202 př.n.l. byl Hannibal poražen v bitvě u Zamy. Roku 201 př.n.l. uzavírá Kartágo s Římem mír. Kartágo muselo zaplatit Římu válečné náhrady ( 260 tun stříbra ) a přišli o všechny kolonie ve prospěch Říma. 3. punská válka ( 149 - 146 př.n.l. ) - Nobilita chtěla úplně zničit Kartágo , ovšem neměli k tomu žádnou záminku. Tu jim obstaral numidský král Masinissa ,který chtěl připojit ke své zemi část Kartaginského území. Římané obvinili Kartágo , že hledá spojence proti nim a vyhlásili Kartágu válku. Ukázalo se , že dobytí Kartága nebude snadná záležitost . Vedením římských vojsk byl pověřen Publius Scipio Aemilianus ( adoptivní vnuk Scipia ) a provedl absolutní blokádu Kartága. V roce 146 př.n.l. provedl generální útok. Následovali týdenní pouliční boje , při níž bylo Kartágo definitivně dobyto. Kartágo bylo zapáleno a hořelo celých 16 dnů. Území bylo poté zoráno a posoleno , Kartaginské území bylo připojeno k Římu. Války s Makedonií - Makedonie pořádala výboje v Řecku , první válku s Makedonií pojali Římané jako vyčkávací a zkoušeli , jak jsou Makedonci silní ( 216 př.n.l. ). Druhá válka již nebyla tak poklidná jako ta první. Římané nezapomněli na spojeneckou smlouvu Makedonie a Hannibala. Římské vojsko po vítězství nad Kartágem značně zagresívnělo . Roku 200 př.n.l. se Římané vylodili v Ilýrii , roku 199 př.n.l. se podařilo Římanům získat na svou stranu Aitolský spolek a roku 198 př.n.l. i Achajský spolek , kterým se nelíbil styl Makedonské politiky ( vykořisťovali je ). Roku 197 př.n.l. způsobili Římané ( Titus Quinctius Flaminius ) Makedoncům rozhodující porážku u Kynoskefal. Makedonii zbylo pouze vlastní území , kolonie musela přenechat Římu. Makedonie se po určité době vzchopila ( vládl zde Perseus ) , začala rozšiřovat své území , hledala spojence proti Římu ( např. Kartágo ) , ale Makedonci nikoho nesehnali. Řím vyhlásil Makedonii 3. válku - 171 př.n.l. , Perseus měl z počátku úspěch , ale poté se průběh boje obrátil , Perseus chtěl uzavřít mír , Římané však po něm chtěli úplnou kapitulaci. To samozřejmě Perseus odmítl , válka pokračovala dál a roku 168 př.n.l. římská vojska pod vedením Lucia Aemilia Paula porazila Perseovu armádu v bitvě u Pyndy - pád Makedonského státu.
Krize Římské republiky a. v hospodářství - vzrůst počtu otroků ( kořist výbojných válek ) , hlavní pracovní síla , levnější práce otroků umožnila otrokářům prodávat své výrobky levněji než svobodným rolníkům , dovoz laciného obilí z provincií. Řím měl občanskou armádu , během dlouhých válek se rolníci nemohli starat o svá pol
Vloženo: 6.06.2011
Velikost: 72,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu D - Dějepis
Podobné materiály
- ZSV - Základy společenských věd - FILOZOFIE A JEJÍ POČÁTKY, ROZDĚLENÍ, CHARAKTERISTIKA A ZÁKLADNÍ FILOZOFICKÉ POJMY
- Z - Zeměpis - Česká republika - přírodní podmínky
- Z - Zeměpis - Česká republika - socioekonomická charakteristika
- Z - Zeměpis - SLOVENSKÁ REPUBLIKA.
- Z - Zeměpis - čínská lidová republika
- D - Dějepis - Řím republika
- Z - Zeměpis - Česká republika - přírodní podmínky
- Z - Zeměpis - Česká republika - socioekonomická charakteristika
- D - Dějepis - Rimská republika
- D - Dějepis - Řím republika
- NJ - Německý jazyk - Bundesrepublik Deutschland - Německá spolková republika
- NJ - Německý jazyk - Tschechische Republick - Česká republika
- Z - Zeměpis - 21-Česká republika
- Z - Zeměpis - 22 ceska republika
- Z - Zeměpis - Spolková republika Německo
- Z - Zeměpis - Česká republika
- D - Dějepis - Vznik ČSR + První republika
- Z - Zeměpis - Česká republika - úvod
- AJ - Anglický jazyk - Česká republika
Copyright 2024 unium.cz