- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálBitva se odehrále u Makedonského města Filipp (Caesarovi vrazi obsadili východní část říše). Římské vojsko porazilo Caesarovy vrahy ve dvou bitvách. Oba dva spáchali sebevraždu. Lepidus byl zbaven politické moci (nejvyšší kněz až do smrti), poté následovaly boje mezi Antoniem a Octavianem = 3. občanská válka. Octavianus posílil svůj vliv v Římě, zatímco Antonius budoval své postavení na východě. Octavianus vyhlásil Antoniovi válku, rozhodnutí padlol roku 31 př.n.l. v námořní bitvě u Aktia (západořecké pobřeží). Octavianus vyhrál a prohlásil se pánem celé říše = konec republiky.
Vznik Principátu (rané císařství 27 př.n.l. – 284 n.l.)
Octavianus začíná používat nové jméno – Augustus (vznešený). Nejprve se vzdal veškeré své moci, ale senát ho požádal, aby se znovu postavil do čela Říma. Octavianus ovšem požadoval od senátu ústupky a bylo mu vyhověno. Do senátu si dosazuje svoje vlastní lidi, kteří mu vyhovují, takže senát vydává zákony, které on sám chce. Octavianus je zakladatelem Julskoklaudiovské dynastie (vládla v letech 27 př.n.l. – 69 n.l.). Císař je konzulem, také tribunem lidu s právem veta, nejvyšší kněz (až po smrti Lepida roku 12 n.l.), má v rukou nejvyšší moc vojenskou i soudní => má moc nad vším. Principes inter pares = přední mezi rovnými. Principát je vlastně zavedení absolutní moci monarchie při zachování republikánských institucí. Byla rozšířena armáda na 25 legií (150000 římských občanů). Provincie se rozdělily do2 kategorií: 1) Císařské – nejvýznamnější, spravuje je císař za asistence vojska. 2) Senátní – spravuje je senát prostřednictvím úředníků. Rozvíjí se zemědělství, řemesla a obchod => rozkvět říše. Specializovala se výroba, budovala se římská opevnění na hranicích říše. Za Augusta začínají pronikat Germánské kmeny na římské území, došlo k bitvě v Teutoburském lese roku 9 n.l. Germánské kmeny pod vedením Arminia porazily 3 římské legie. Tiberius (vládl v letech 14 – 37, adoptivní syn Augusta), zkušený vojevůdce a diplomat, potlačil povstání legií v Panonii (požadavek vyššího žoldu, zkrácení vojenské služby), potlačil též povstání v Numidii. Caligula (v letech 37 – 41), měl velmi nákladný císařský dvůr, vládl velmi despoticky, ztrácel morální zábrany, založil „bordel“ (kurvy byly výhradně manželky senátorů), byl zavražděn. Claudius ( v letech 41 – 54), v letech 43 – 44 připojil k území říše jižní británii, dál připojil Maroko a upevnil římský vliv v Malé Asii. Nero (54 – 68) nejprve vládl s rádcem Senecou a senátem, potom nastolil absolutismus, rozbujely se vraždy členů císařského dvora, mnozí donuceni k sebevraždě (i Seneca). Zkonfiskoval majetek zavražděných, tím narůstal císařský majetek, roku 64 zapílil Řím, aby se nechal inspirovat pro svou báseň, obvinil z toho požáru křesťany, následovala obnova Říma, rostly daně. Nero spáchal sebevraždu a po jeho smrti následovaly boje o trůn. Na trůn nastupují Flaviovci. Titus Flavius Vespasianus (vládl 69 – 79), roku 70 dobyl Jeruzalém, zvítězil nad židy roku 73 a potlačil povstání v Egyptě. Titus (79 – 81) vládl ve shodě se senátem a dokončil židovskou válku. Dominitianus (81 – 96) byl krutý samovládce se skony k šílenství, rozšířil panství o území v Británii dále na sever, budoval ochranný val proti Germánům, požadoval aby byl oslovován titulem pán a bůh (dominus et deus), taky zavražděn.
Vláda adoptivních císařů:
Za vlády adoptivních císařů zažila říše největší územní rozmach a hospodářský rozkvět.
Marcus Cosseius Nerva (vládl v letech 96 – 98), byl zvolen senátem, dál byla zavedena adopce bez ohledu na příbuzenské vztahy, ale podle vojenských a diplomatických schopností.
Marcus Ulpius Traianus (98 – 117) byl prvním římským císařem neitalského původu (byl z Hispánie), také byl posledním dobyvatelem, dobyl Dácii, oblast dnešního Rumunska, bojoval s Parthy.
Publius Aelius Hadrianus (117 – 138) vybudoval systém opevnění limes romanus (strážní věže, umělé valy nebo řeky), silnice pro rychlou přepravu armády, na místě tehdejších pevností vznikla významná města (např. Vídeň). Roku 132 vypuklo protiřímské povstání židů v Jeruzalémě.
Antonius Pius (138 – 161), za jeho vlády rozkvétaly provincie, říše byla na vrcholu hospodářského rozkvětu. Marcus Aurelius (161 – 180), filosof, velice vzdělaný, autor díla Hovory k sobě. Přešel k obranným válkám, zesílil tlak barbarů. Tím začíná krize principátu. V letech 166 – 180 probíhali Markomanské války, Markomané zaútočili na limes romanus, pronikli do severní Itálie, roku 172 protiofenzíva římských vojsk, za bojů postoupilo vojsko až na území dnešního Slovenska.
Commodus (180 – 192) byl skutečným synem Marca Aurelia, uzavřel mír s Markomany, byl to magor, požadoval božské pocty a byl násilně odstraněn.
Severovská dynastie a vláda vojenských císařů (193 – 284):
Septimus Severus (193 – 211) se zmocnil Říma, omezil moc senátu na úkor císařské rady (to byl nejvyšší státní orgán), roku 208 podnikl tažení do Británie proti Keltům.
Caracalla (211 – 217) roku 212 udělil římská občanská práva všem svobodným obyvatelům říše. Byl zavražděn v boji s Parthy v Mezopotámii.
Seve rus Alexander (228 – 235) bojovel s novoperskou (Sasánovskou) říší. Byly to vyčerpávající boje, které zapříčinily vleklou krizi impéria. V letech 235 – 284 nastolena vojenská anarchie (armáda ovlivňuje politické osudy říše, císař je velitelem armády), hluboká krize Říma, běžně vládne několik císařů najednou, válčí mezi sebou o moc z toho plyne politická nestabilita, císařové vládnou velice krátce. Toho využívají podrobené státy, bouří se.
Decius (249 – 251) roku 249 vydal dekret o povinné účasti na obřadech podle oficiálních kultů. Pronásledoval křesťany.
Valeriánus (253 – 260) roku 257 vydal výnos o zákazu křesťanských bohoslužeb. Dočasně se rozpadá říše, uvnitř je naprostý chaos, jednota říše je vážně ohrožena a obnovena až za císaře Aureliána (270 – 275), kterému se podařilo obnovit impérium s výjimkou Dácie, nazýván „obnovitel světa“.
Pozdní císařství:
Zmatky končí za Diokleciána (284 – 305), původně byl otrokem, snažil se řešit krizi, dále se snažil posílit moc panovníka, reformoval správu, vyloučil vliv senátu. Vzniká Dominát – to je nová forma vlády, císař je pán všech, vzdávají se mu božské pocty, je nejvyšší velitel armády i nejvyšší soudce. Zavedl se nový dvorský ceremoniál – Adorace (pokleknutí a políbení roucha). Přizval si 3 spoluvládce – tím vznikla tetrarchie, 2 císařové s hodností Augusta a 2 mladší s titulem Caesara (nástupníci Augustů). Zákony se vydávaly jménem všech 4. Řím přestal být sídlem císařů. Diokleciánus v Malé Asii, druhý Augustus sídlil v Miláně, caesaři sídlili v Sirmiu (pannonie) a v Treveroru (Gálie).
Konstatntin Veliký (306 – 337) vydal roku 313 vydal Edikt Milánský, kterým zrovnoprávnil křesťansktví s oficiálním Římským náboženstvím, udělal to proto, že chtěl udržet jednotu říše. Křesťanství se ale začalo štěpit na několik směrů. Roku 325 proběhl Nikajský koncil, ten prosadil jediné náboženství, všichni ostatní jsou kacíři. Roku 330 založil nové hl. město – Konstantinopol, ta je roku 359 zrovnoprávněna s Římem. Po konstantinově smrti probíhá stěhování národů. Hunové vpadli do Evropy a vzniká proto nová hunská říše v uherské nížině. Germánské kmeny začínají pronikat do nitra impéria, roku 378 utrpěla říše velkou porážku u Hadrianopole od Vizigótů. Řím již nebyl schopen nahradit padlé vojáky a byl nucen spoléhat se na Federáty. Germánské kmeny získávají římskou půdu za obranu hranic.
Theodosius (379 – 395) roku 391 zakázal pohanské obřady, uznávalo se jen křesťanství a roku 395 rozdělil římskou říši na dvě části mezi své dva syny. Honorius získal západořímskou říši – Hispánie, Galie, Itálie, severní Balkán, severní Afrika. Arkadius získal východořímskou říši – Řecko, Malá Asie, Sýrie, Egypt. Císař ztrácí hlavní moc v zemi, tu získává velitel armády (magister militus). Na silvestra roku 406 prolomili barbaři hranice říše a vpadli do Galie, velitel armád stahuje jednotky z Británie, snaží se také získat spojence. V Římě vypukla panika, Honorius dal zavraždit velitele armád, toho využil vůdce Vizigótů a roku 410 dobyli Řím. Do čela legií se postavil Aëtius („poslední říman“) a po dohodě s Huny získal Galii zpět. Ale pro Řím nastaly komplikace, když se do čela Hunů postavil Attila. Sjednotil Huny a vytvořil obrovskou říši mezi Rýnem a Volhou. Roku 451 vtrhnul do Galie a došlo k bitvě na Katalaunských polích. Své zástupce tu měla skoro celá Evropa a ani jedna strana nebyla schopná dotáhnout bpj do konce.
Roku 452 Attila zpustošil Itálii, v jeho armádě ovšem vypukl mor tak se spokojil s odstupným a Řím nezničil. Roku 453 Attila umírá a říše Hunů se rozpadá. 454 je zavražděn Aëtius čehož využili Vandalové a roku 455 dobyli a zpustošili Řím. Vládne Orestes, potom Romulus Augustulus – přišla delegace Skitů a žádala ho o přidělení římské půdy, ale on je odmítl. Odoaker, velitel Romulovy gardy Skitům nabídl, že když ho udělají králem v Itálii, tu půdu jim dá. Augustulus svržen, Odoaker se prohlásil králem. Roku 476 zaniká západořímská říše a Itálii ovládly germánské kmeny.
Východořímská říše přežila stěhování národů hlavně díky tomu, že zde otrocká práce nikdy nepřevládla na prací svobodných rolníků a řemeslníků. Zůstávají města, ekonomika funguje a vydržuje se silná armáda.
Kultura v době republiky – vzdělání – pro chlapce i dívky ve věku 7 – 15 let, čtení, psaní, počítání, výklady básní, měli k dispozici soukromé i veřejné knihovny. Filosofie – většina myšlenek převzata od Řeků. Soudnictví- Zákony 12 desek = soupis zákonů vystavených na náměstí (vzor pro ostatní i ve středověku). Architektura – řecký sloup, etruská klenba a oblouk, akvadukty, kloaky, silnice, stavby hlavně veřejné a potřebné, chrámy až ve 2. stol (sídla boháčů).
Kultura v době principátu – Architektura – monumentální výstavba, forum bylo centrem všech významných událostí, chrámy – např. Pantheon, amfiteáter Koloseum (50000 diváků), veřejné lázně.
Kultura v období dominátu – Architektura – Monumentální stavby – Diokleciánův palác, Konstantinův vítězný oblouk v Římě.
Shrnutí v datech:
753 př.n.l. = mytologické založení Říma, vznik spojením několika vesnic
753 – 510 př.n.l. = Etruští králové – 7 králů – poslední Tarquiniovci – poslední král vyhnán z Říma 510 př.n.l.
510 – 31 př.n.l. = doba republiky
Punské války = Kartágo x Řím – 1. punská válka – 264 – 241 př.n.l., kartágo prohrává ; 2. punská válka – 218 – 201 př.n.l. – Hanibal, ze začátku Kartágo vyhrává, mírová smlouva; 3 punská válka – 149 – 146 př.n.l. Kartágo vymazíno z povrchu zemského
Krize republiky: Otrocká povstání, Bratři Gracchové (pozemkové reformy), válka se spojenci, Sullova diktatura, Spartakovo povstání (73 – 71 př.n.l.)
První Triumvirát: Crasus, Pompeius, Caesar
Druhý triumvirát: Antonius, Octavianus, Lepidus; Octavianus samovládcem => konec republiky
Císařství: Nejdřív principát, potom adoptivní císaři, následuje krize impéria(rozpad zevnitř), pak dominát
476 n.l. zánik západořímské říše
Vloženo: 6.06.2011
Velikost: 94,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu D - Dějepis
Podobné materiály
- ZSV - Základy společenských věd - Kriminalita
- D - Dějepis - řím
- LIT - Literatura - Autoři experimentálního románu
- LIT - Literatura - Experimentální román
- AJ - Anglický jazyk - Criminality
- D - Dějepis - svatá říše římská
- D - Dějepis - Vývoj římské otrokářské společnosti
- F - Fyzika - KALORIMETRICKÁ ROVNICE II.doc
- F - Fyzika - KALORIMETRICKÁ ROVNICE.doc
- CJ - Český jazyk - Rimska literatura a literatura obdobi stredoveku
- CJ - Český jazyk - Starověká literatura Řecka a Říma
- D - Dějepis - Vývoj římské otrokářské společnosti
- E - Ekonomie - Daně se zaměřením na nepřímé daně
- E - Ekonomie - Nepřímé daně
- E - Ekonomie - Přímé daně 1
- E - Ekonomie - Přímé daně
- LIT - Literatura - Řecká a římská literatura
- M - Matematika - Kvadraticka fce, vzajemna poloha primky a roviny
- M - Matematika - Posloupnosti,vzajemna poloha dvou primek
- M - Matematika - Rovnice primky,exponencialni funkce
- PSY - Psychologie - Rodina jako primární, neformální , sociální skupina
- D - Dějepis - Absolutismus ve Francii, rok 1848, mezinárodní vztahy po 30ti leté válce, Svatá říše římská
- D - Dějepis - Vrcholný středověk v Evropě (12. - 15. stol.) - Francie, Anglie, Svaté říše římská, Mongolové a Rusko, Balkán atd.
- E - Ekonomie - Daně přímé
- E - Ekonomie - Přímé daně
- D - Dějepis - Řím
- E - Ekonomie - Daňová soustava, charakteristika nepřímých daní
- E - Ekonomie - Daňová soustava, charakteristika přímých daní
- E - Ekonomie - Nepřímé daně
- E - Ekonomie - Přímé daně
- CJ - Český jazyk - Prima sezóna(Škvorecký)
- D - Dějepis - Starověký Řím
- LIT - Literatura - Rimske Obdobi
- E - Ekonomie - Daně přímé
- E - Ekonomie - Nepřímé daně 2
- E - Ekonomie - Nepřímé daně 4
- E - Ekonomie - Nepřímé daně
- VV - Výtvarná výchova - Římské umění
- CJ - Český jazyk - Antická Řecká a Římská literatura
- E - Ekonomie - Nepřímé daně
- E - Ekonomie - Přímé daně - daně majetkové
- E - Ekonomie - Přímé daně, daně z příjmů
- VV - Výtvarná výchova - Architektura a sochařství starověkého Říma
- VV - Výtvarná výchova - Malířství starověkého Řecka a Říma
- D - Dějepis - řím
- CJ - Český jazyk - Antická literatura - Řím
- CJ - Český jazyk - Větná stvaba Řeč přímá nepřímá Slovesa Věta podle kontextu
- CJ - Český jazyk - Větná stvaba Řeč přímá nepřímá Věta podle kontextu Složité
- D - Dějepis - Doba bronzová, kamenná a římská
- D - Dějepis - Krize římské republiky
- D - Dějepis - Pozdní císařství v Římě
- D - Dějepis - Starověký Řím
- D - Dějepis - Řím v období republiky
- D - Dějepis - Římské císařství
- E - Ekonomie - Nepřímé a majetkové daně - DPH
- E - Ekonomie - Nepřímé daně
- E - Ekonomie - Přímé daně
- PRA - Právo - Demokracie - přímá a nepřímá
- CH - Chemie - Komplexometrická odměrná analýza, merkurimetrie
- LIT - Literatura - Římská literatura
- CJ - Český jazyk - Druhy přímé řeči
- D - Dějepis - Pozdne rimske utvary
- D - Dějepis - Staroveky Rim
- D - Dějepis - Svata rise rimska
- CJ - Český jazyk - Škvorecký- PRIMA SEZÓNA
- LIT - Literatura - Není římského lidu J. Loukotková
- BI - Biologie - Šelmy,sudokopytníci, lichokopytníci, primáti
- LIT - Literatura - Antická literatura -rétorika, drama, Řím
- AJ - Anglický jazyk - Crime and violence on the rise aminy teenagers
- E - Ekonomie - Nepřímé daně
- E - Ekonomie - Přímé daně
- UCE - Účetnictví - nepřímé daně
- UCE - Účetnictví - přímé daně
- PSY - Psychologie - Člověk a primáti
- CJ - Český jazyk - Římská literatura
- D - Dějepis - ŘÍM
- D - Dějepis - STAROVĚKÝ ŘÍM
- LIT - Literatura - RIMSKE OBDOBI
- D - Dějepis - starověký Řím 2
- D - Dějepis - starověký řím
- D - Dějepis - VÝVOJ ŘÍMSKÉHO OTROKÁŘSKÉHO STÁTU
- E - Ekonomie - MO13 Daňová soustava - přímé daně
- E - Ekonomie - MO14 Nepřímé daně a fiskální politika
- E - Ekonomie - Přímé, nepřímé a reálné daně
- D - Dějepis - Starověký Řím
- BI - Biologie - Vodní reřim rostlin
- BI - Biologie - Primáti
- BI - Biologie - Vyšší primáti
- D - Dějepis - Antická kultura-Řím
- D - Dějepis - Řím + přínos římské kultury
- D - Dějepis - Řím republika
- E - Ekonomie - Nepřímé daně
- ZSV - Základy společenských věd - FILOZOFICKÉ ŠKOLY V OBDOBÍ HELÉNISMU A ANTICKÉHO ŘÍMA
- CJ - Český jazyk - Prima sezóna
- LIT - Literatura - Rimska literatura
- BI - Biologie - Vejcorodí, primáti
- BI - Biologie - Šelmy,sudokopytníci, lichokopytníci, primáti
- LIT - Literatura - Antická literatura -rétorika, drama, Řím
- LIT - Literatura - Německá světová proza mezi válkami, experimentální proza
- CJ - Český jazyk - Experimentální próza
- CJ - Český jazyk - prima sezóna
- CJ - Český jazyk - ANTIKA (ŘECKO A ŘÍM)
- CJ - Český jazyk - řeč přímá,neprima
- D - Dějepis - .Charakteristika římského císařství
- D - Dějepis - Antická kultura-Řím
- D - Dějepis - Charakteristika římského císařství
- D - Dějepis - Rimská republika
- D - Dějepis - Starověký Řím
- D - Dějepis - Vznik a zánik římské rep.
- D - Dějepis - Řím - císařství + kultura
- D - Dějepis - Řím republika
- D - Dějepis - Řím- počátky, království, republika
- D - Dějepis - Římská otrokářská společnost = 4.
- D - Dějepis - Římské impérium
- E - Ekonomie - Daně nepřímé
- E - Ekonomie - Daně přímé
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Siforvaci a komprimacni algoritmy
- LIT - Literatura - Literatura antického Řecka a Říma
- Z - Zeměpis - 9 Geografie primární sféry
- E - Ekonomie - Daně nepřímé
- E - Ekonomie - Prime dane
- AJ - Anglický jazyk - Crime
- CJ - Český jazyk - Josef Őkvoreckř - Prima sezona
- MKT - Marketing - Přímý marketing
- CJ - Český jazyk - Řecká a římská literatura
- CJ - Český jazyk - Experimentální tendence
- D - Dějepis - Starověký Řím I.
- D - Dějepis - Starověký Řím II.
- D - Dějepis - Starověký Řím III.
- D - Dějepis - Starověký Řím IV.
- D - Dějepis - Starověký Řím V.
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: