- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálímu střetnutí došlo koncem roku 218 u řek Ticina a Trebie. V obou bitvách byli Římané poraženi. Roku 217 Hanibal přesunul své vojsko na sever Itálie. Konzul čekal Hanibala na silně opevněných pozicích města Arretia. Hanibal se nechtěl zdržovat, a proto obešel město krajinou, která byla považována za neschůdnou kvůli povodním. Kartaginská armáda opět dokázala nemožné. Když se konzul dozvěděl o Hanibalově manévru, splašeně pospíchal za jeho armádou. Když Římané vstoupili do soutěsky u Trasimerského jezera, padli do Hanibalovy léčky. To nebyla bitva, normální jatka všech Římanů, i konzul zde padl. Po této porážce vypukla v Římě panika, byl vyhlášen výjimečný stav a diktátorem byl zvolen Quintus Fabius Maximus. Byly zničeny mosty přes Tiberu a narychlo vybudováno opevnění. Došlo k bitvě u Cann 216 př.n.l. Řím měl 80000 pěšáků, 6000 jezdců a Kartaginci měli jen 40000 pěšáků a 14000 jezdců. Hanibal zvolil taktiku půlměsíce. Do středu postavil nejslabší jednotky a na hrotech měsíce měl své nejlepší jezdce. Římané zaútočili podle předpokladu do středu a když se dostali na úroveň hrotů měsíce, vpadli jim jezdci do zad a začali Římany masakrovat. Zahynulo 54000 Římanů, Hanibalovo jednoznačné vítězství. Tato bitva je pokládána za nepřekonatelný příklad válečné taktiky. Po této bitvě přešla většina Itálie na Hanibalovu stranu, dokonce navázal vztahy s Makedonií. Římané opustili Itálii, izolovali tak Hanibala. Římská vojska se vylodila na Sicílii, kde roku 211 dobyla Syrakusy (spojenec Hanibala). Dál se vojska vydala do Hispánie a po urputném boji s Kartaginskými jednotkami, které tu zůstali dobyl Nové Kartágo (209 př.n.l.). Římané také podnikli tažení do samotné Itálie, obklíčili Capuu (město, které bylo Hanibalovou základnou). Aby Hanibal odlákal římská vojska podnikl tažení na Řím (byla to jenom zástěrka, v té době už neměl tolik bojových sil aby to dokázal). Římané tuto lest prokoukli a pokračovali v obléhání Capui. Capua poté brzy padla (211 př.n.l.). Hanibal požádal o pomoc svého bratra, aby přivedl Kartaginskou armádu z Hispánie. To vedlo ke značnému oslabení Kartaginských držav v Hispánii, toho využil Scipio. Hanibalovu bratrovi se podařil stejný kousek jako Hanibalovi samotnému, přešel Alpy. Dostalo se mu ovšem uvítání v podobě silného římského vojska. Tato armáda padla roku 207 př.n.l. Hanibal byl nucen opustit Itálii. Roku 205 př.n.l. po návratu Scipia z Hispánie se začala uskutečňovat tažení do severní Afriky, což byl poslední krok k vyhrání války.
Na jaře roku 202 př.n.l. byl Hanibal poražen v bitvě u Zamy. Roku 201 uzavírá Kartágo s Římem mír. Kartágo muselo zaplatit Římu válečné náhrady (260 tun stříbra) a přišlo o všechny kolonie ve prospěch Říma. 3. Punská válka (149 – 146 př.n.l.): Nobilita chtěla úplně zničit Kartágo, ale neměli k tomu žádnou záminku. Záminku jim obstaral numidský král, který chtěl ke svému územní připojit část Kartaginského území. Římané obvinili Kartágo, že hledá spojence proti nim a vyhlásili jim válku. Ukázalo se, že dobytí Kartága nebude snadná záležitost. Vedením římských vojsk byl pověřen adoptivní vnuk Scipia a provedl absolutní blokádu Kartága. V roce 146 př.n.l. provedl generální útok. Následovali týdenní pouliční boje, při nichž bylo Kartágo definitivně dobyto. Kartágo bylo zapáleno a hořelo celých 16 dní. Území bylo poté zoráno a posoleno Kartaginské území bylo připojeno k Římu.
Války s Makedonií – Makedonie pořádala výboje v Řecku. První válku s Makedonií pojali Římané jako vyčkávací a zkoušeli, jak jsou Makedonci silní. Druhá válka již nebyla tak poklidná jako ta první. Římané nezapomněli na spojeneckou smlouvu Makedonie a Hanibala. Římské vojsko po vítězství nad Kartágem značně zagresivnělo. Roku 200 př.n.l. se Římané vylodili v Ilýrii, roku 199 př.n.l. se podařilo Římanům získat na svou stranu Aitolský a o rok později i Achajský spolek, kterým se nelíbil styl Makedonské politiky (vykořisťovali je). Roku 197 př.n.l. způsobili Římané Makedoncům rozhodující porážku. Makedonii zbylo jenom vlastní území, všechny kolonie musela přenechat Římu. Makedonie se po určité době vzchopila (za vlády Persea), začala rozšiřovat svá území a hledala spojence proti Římu (např. Kartágo), ale nikoho nesehnali. Řím vyhlásil Makedonii 3. válku (171 př.n.l.) Perseus měl zpočátku úspěch, ale poté se průběh boje obrátil. Perseus chtěl uzavřít mír, ale Římané po něm požadovali úplnou kapitulaci. To Perseus samozřejmě odmítl, válka pokračovala dál a roku 168 př.n.l. římská vojska porazila Perseovu armádu v bitvě u Pyndy => pád Makedonského státu.
Krize Římské republiky
hospodářství: Jako kořist z výbojných válek výrazně vzrůstá počet otroků, kteří byli hlavní pracovní silou, a jejich práce byla velice levná. Díky tomu měli otrokáři možnost prodávat své výrobky levněji než svobodní rolníci, dále byl velkým problémem dovoz laciného obilí z provincií. Řím měl občanskou armádu a během dlouhých válek se rolníci nemohli starat o svá pole, která mezitím zpustla. Na velkostatcích se produkuje levněji než na samostatných jednotlivých statcích, rolníci krachují a stávají se z nich bezzemci, kteří nemohou do armády => oslabení vojska. Vzniká velký majetkový rozdíl mezi obyvateli, nobilita získává větší moc a skupuje všechny pozemky, na kterých zakládá nové velkostatky. Tiberius Gracchus se snaží najít řešení (Gracchus byl tribunem lidu pro rok 133 př.n.l.), zastával názor, že by se měla nadměrná půda velkostatkářů rozdělit mezi bezzemky a posílit tak římské vojsko. Byl zabit senátory při volbách tribuna lidu na další rok. Gaius Gracchus – tribun lidu v letech 123 a 122 př.n.l., který se angažoval pro městskou chudinu, prosadil obilní zákon = prodej levného obilí nemajetným, dále vytvořil soudy vyšetřující zločiny správců provincií (úplatky, monopolizace – jeden druhého zruinoval a pak skoupil jeho majetek). Bezzemky chtěl usídlit na jihu Itálie, na Sicílii a v severní Africe. Chtěl prosadit zákon na udělení občanských práv všem spojencům Itálie, ale nepodařilo se mu to. Snažil se upevnit republiku a zajistit dobrou armádu.(nakonec zabit odpůrci). Gaius Marius: Byl zvolen konzulem v letech 104 – 100 př.n.l. a zavedl reformu římského vojska. Do armády přijal bezzemky, výcvik a výzbroj začal hradit stát a ne každý sám, zavedl žoldnéřskou armádu (plat a podíl na kořisti), slíbil příděl půdy po 16 odsloužených letech v armádě. Úspěšně bojoval proti Germánům v letech 102 – 101 př.n.l. Krize ovšem nekončí – Řím měl problémy se spojenci, všichni obyvatelé říše museli platit daně a vykonávat vojenskou službu, ale jen zlomek z nich měl občanská práva. Proto mezi Římem a spojenci vypukla válka, která probíhala v letech 90 – 88 př.n.l., spojenci získali převahu a proto roku 88 př.n.l. byla občanská práva rozšířena na všechny svobodné obyvatele jižně od Pádu.
Občanská válka: Byla za příčiněna odlišnými názory na správní zřízení říše. Na jedné straně stáli populárové (stoupenci lidu, tvořeni hlavně lidmi ze střední vrstvy a měšťany, chtěli prosadit, aby měli přístup k úřadům i málo majetní lidé), jejich vůdcem byl Gaius Marius. Na straně druhé stáli Optimáti (stoupenci neomezené moci senátu, odpůrci změn, byli proti rozdělení pozemků, chtěli použít klidně i násilí k udržení současných poměrů), jejich vůdcem byl Lucius Cornelius Sulla. Vůdce populárů vedl s vůdcem optimátů spor o to, kdo získá vrchní velení ve válce s pontským králem Mithridatem VI., který roku 89 př.n.l. napadl římskou provincii v Malé Asii. Velením byl pověřen Sulla, ale senát prosadil Gaia Maria. Sulla proto dobyl Řím roku 88 př.n.l., zneškodnil své odpůrce a vytáhl do boje proti Mithridatovi. Jeho nepřítomnosti využil Marius, zmocnil se Říma a prohlásil Sullu za nepřítele státu. Roku 85 př.n.l. ukončil Sulla vítězně boj, odplul do Itálie a roku 82 př.n.l. již podruhé dobyl Řím. Prohlásil se doživotním diktátorem a vytvořil proskripce (zabito 40 senátorů a 1600 jezdců). Po Sullově smrti byla obnovena republika.
Do Itálie byli dovezeni otroci v řádech statisíců. Vzhledem k tomu, že pracovali jen za oblečení a nejnutnější stravu, často měli okovy na nohou a vypálená znamení a byli k práci nuceni bitím, měli velkou vůli bojovat za vlastní svobodu, a to za jakoukoli cenu, a proto byli trvalou hrozbou pro římskou republiku.
2 povstání otroků na Sicílii v letech 136 – 132 př.n.l. a 104 – 101 př.n.l. byla potlačena až po velkém boji, otroci byli ukřižováni podél cest jako výstraha, nebo byli shazováni ze skal. Spartakus (gladiátor) v letech 73 – 71 s dalšími 70 gladiátory uprchl z Říma, srýval se v okolí Vesuvu, počet vzbouřenců z původních 70 vzrostl na 60000. Spartakus porazil 2 armády, které byli vyslány, aby ho zničily. Chtěl se dostat na Sicílii, zaplatil pirátům za přepravu, ale oni se na něj vykašlali. Rozhodl se proto dostat na sever Itálie, mezitím však Crassus nechal vybudovat opevnění v domnění, že Spartaka odřízne a počká na posily. Spartakova armáda přesto prorazila, ale za cenu obrovských ztrát, ale poté byli ubiti. Spartakus zmizel, zřejmě padl v boji. 6000 otroků ze Spartakovi armády bylo ukřižováno.
1. triumvirát (60 př.n.l.) – Byla to tajná dohoda mezi Pompeiem, Crassem a Caesarem, měli se snažit pomáhat jeden druhému při realizaci cílů. Crassus se odebral do Sýrie (jako správce provincie), chtěl se proslavit v boji proti Parthské říši, roku 53 př.n.l. utrpěl velkou porážku v bitvě u Karrh (zemřel tam). Pompeius měl zpočátku navrch (porazil Mithridata, potlačil vzpouru v Hispánii), ale Caesar dobyl Galii v letech 57 – 56 př.n.l. a podnikl tažení do Británie. Byl velice populární u lidí, získal velkou válečnou kořist, jeho vojáci ho milovali a byli mu velmi oddaní (před každým bojem si vždy oblékal růžový plášť aby byl k rozeznání od ostatních). Roku 52 př.n.l. zvolil senát Pompeia konzulem, ale jako jediného, takže byl v podstatě diktátor. Caesarovi přívržence vyhnal z Říma, samotného Caesara vyzval, aby se vzdal Galie (záminka k válce mezi Pompeiem a Caesarem)
2. občanská válka v letech 49 – 45 př.n.l. První bitva se uskutečnila v Řecku (u města Dyrrhachium), kde byl Caesar poražen. Ale Pompeius toho nedokázal využít, většina jeho vojáků dokonce dezertovala k Caesarovi. Rozhodující bitva se odehrála roku 48 př.n.l. u Farsalu v Thessálii. Pompeius uprchnul do Egypta, kde byl později zavražděn. V dalších letech se Caesar vypořádal se stoupenci Pompeia v Africe a v Hispánii. Roku 45 př.n.l. se Caesar stává neomezeným vládcem Říma. 15. 3. 44 př.n.l. byl Caesar zavražděn. Zavraždil ho Marcus Junius Brutus a Gaius Cassius Longinus.
43 př.n.l. vznikl 2. triumvirát. Uzavřeli ho 3 Caesarovi stoupenci – Gaius Octavius (zvaný Octavianus – Caesarův adoptivní syn), Marcus Antonius a Marcus Aurelius Lepidus. Roku 43 př.n.l. se uskutečnila bitva za účasti všech tří výše zmíněných mužů, a to bitva u Bononie, kde došlo k dohodě.Zahájili válku proti Brutovi a Cassiovi, sepsali proskripce (proskripce = prohlášení člověka za nepřítele státu).
Vloženo: 6.06.2011
Velikost: 94,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu D - Dějepis
Podobné materiály
- ZSV - Základy společenských věd - Kriminalita
- D - Dějepis - řím
- LIT - Literatura - Autoři experimentálního románu
- LIT - Literatura - Experimentální román
- AJ - Anglický jazyk - Criminality
- D - Dějepis - svatá říše římská
- D - Dějepis - Vývoj římské otrokářské společnosti
- F - Fyzika - KALORIMETRICKÁ ROVNICE II.doc
- F - Fyzika - KALORIMETRICKÁ ROVNICE.doc
- CJ - Český jazyk - Rimska literatura a literatura obdobi stredoveku
- CJ - Český jazyk - Starověká literatura Řecka a Říma
- D - Dějepis - Vývoj římské otrokářské společnosti
- E - Ekonomie - Daně se zaměřením na nepřímé daně
- E - Ekonomie - Nepřímé daně
- E - Ekonomie - Přímé daně 1
- E - Ekonomie - Přímé daně
- LIT - Literatura - Řecká a římská literatura
- M - Matematika - Kvadraticka fce, vzajemna poloha primky a roviny
- M - Matematika - Posloupnosti,vzajemna poloha dvou primek
- M - Matematika - Rovnice primky,exponencialni funkce
- PSY - Psychologie - Rodina jako primární, neformální , sociální skupina
- D - Dějepis - Absolutismus ve Francii, rok 1848, mezinárodní vztahy po 30ti leté válce, Svatá říše římská
- D - Dějepis - Vrcholný středověk v Evropě (12. - 15. stol.) - Francie, Anglie, Svaté říše římská, Mongolové a Rusko, Balkán atd.
- E - Ekonomie - Daně přímé
- E - Ekonomie - Přímé daně
- D - Dějepis - Řím
- E - Ekonomie - Daňová soustava, charakteristika nepřímých daní
- E - Ekonomie - Daňová soustava, charakteristika přímých daní
- E - Ekonomie - Nepřímé daně
- E - Ekonomie - Přímé daně
- CJ - Český jazyk - Prima sezóna(Škvorecký)
- D - Dějepis - Starověký Řím
- LIT - Literatura - Rimske Obdobi
- E - Ekonomie - Daně přímé
- E - Ekonomie - Nepřímé daně 2
- E - Ekonomie - Nepřímé daně 4
- E - Ekonomie - Nepřímé daně
- VV - Výtvarná výchova - Římské umění
- CJ - Český jazyk - Antická Řecká a Římská literatura
- E - Ekonomie - Nepřímé daně
- E - Ekonomie - Přímé daně - daně majetkové
- E - Ekonomie - Přímé daně, daně z příjmů
- VV - Výtvarná výchova - Architektura a sochařství starověkého Říma
- VV - Výtvarná výchova - Malířství starověkého Řecka a Říma
- D - Dějepis - řím
- CJ - Český jazyk - Antická literatura - Řím
- CJ - Český jazyk - Větná stvaba Řeč přímá nepřímá Slovesa Věta podle kontextu
- CJ - Český jazyk - Větná stvaba Řeč přímá nepřímá Věta podle kontextu Složité
- D - Dějepis - Doba bronzová, kamenná a římská
- D - Dějepis - Krize římské republiky
- D - Dějepis - Pozdní císařství v Římě
- D - Dějepis - Starověký Řím
- D - Dějepis - Řím v období republiky
- D - Dějepis - Římské císařství
- E - Ekonomie - Nepřímé a majetkové daně - DPH
- E - Ekonomie - Nepřímé daně
- E - Ekonomie - Přímé daně
- PRA - Právo - Demokracie - přímá a nepřímá
- CH - Chemie - Komplexometrická odměrná analýza, merkurimetrie
- LIT - Literatura - Římská literatura
- CJ - Český jazyk - Druhy přímé řeči
- D - Dějepis - Pozdne rimske utvary
- D - Dějepis - Staroveky Rim
- D - Dějepis - Svata rise rimska
- CJ - Český jazyk - Škvorecký- PRIMA SEZÓNA
- LIT - Literatura - Není římského lidu J. Loukotková
- BI - Biologie - Šelmy,sudokopytníci, lichokopytníci, primáti
- LIT - Literatura - Antická literatura -rétorika, drama, Řím
- AJ - Anglický jazyk - Crime and violence on the rise aminy teenagers
- E - Ekonomie - Nepřímé daně
- E - Ekonomie - Přímé daně
- UCE - Účetnictví - nepřímé daně
- UCE - Účetnictví - přímé daně
- PSY - Psychologie - Člověk a primáti
- CJ - Český jazyk - Římská literatura
- D - Dějepis - ŘÍM
- D - Dějepis - STAROVĚKÝ ŘÍM
- LIT - Literatura - RIMSKE OBDOBI
- D - Dějepis - starověký Řím 2
- D - Dějepis - starověký řím
- D - Dějepis - VÝVOJ ŘÍMSKÉHO OTROKÁŘSKÉHO STÁTU
- E - Ekonomie - MO13 Daňová soustava - přímé daně
- E - Ekonomie - MO14 Nepřímé daně a fiskální politika
- E - Ekonomie - Přímé, nepřímé a reálné daně
- D - Dějepis - Starověký Řím
- BI - Biologie - Vodní reřim rostlin
- BI - Biologie - Primáti
- BI - Biologie - Vyšší primáti
- D - Dějepis - Antická kultura-Řím
- D - Dějepis - Řím + přínos římské kultury
- D - Dějepis - Řím republika
- E - Ekonomie - Nepřímé daně
- ZSV - Základy společenských věd - FILOZOFICKÉ ŠKOLY V OBDOBÍ HELÉNISMU A ANTICKÉHO ŘÍMA
- CJ - Český jazyk - Prima sezóna
- LIT - Literatura - Rimska literatura
- BI - Biologie - Vejcorodí, primáti
- BI - Biologie - Šelmy,sudokopytníci, lichokopytníci, primáti
- LIT - Literatura - Antická literatura -rétorika, drama, Řím
- LIT - Literatura - Německá světová proza mezi válkami, experimentální proza
- CJ - Český jazyk - Experimentální próza
- CJ - Český jazyk - prima sezóna
- CJ - Český jazyk - ANTIKA (ŘECKO A ŘÍM)
- CJ - Český jazyk - řeč přímá,neprima
- D - Dějepis - .Charakteristika římského císařství
- D - Dějepis - Antická kultura-Řím
- D - Dějepis - Charakteristika římského císařství
- D - Dějepis - Rimská republika
- D - Dějepis - Starověký Řím
- D - Dějepis - Vznik a zánik římské rep.
- D - Dějepis - Řím - císařství + kultura
- D - Dějepis - Řím republika
- D - Dějepis - Řím- počátky, království, republika
- D - Dějepis - Římská otrokářská společnost = 4.
- D - Dějepis - Římské impérium
- E - Ekonomie - Daně nepřímé
- E - Ekonomie - Daně přímé
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Siforvaci a komprimacni algoritmy
- LIT - Literatura - Literatura antického Řecka a Říma
- Z - Zeměpis - 9 Geografie primární sféry
- E - Ekonomie - Daně nepřímé
- E - Ekonomie - Prime dane
- AJ - Anglický jazyk - Crime
- CJ - Český jazyk - Josef Őkvoreckř - Prima sezona
- MKT - Marketing - Přímý marketing
- CJ - Český jazyk - Řecká a římská literatura
- CJ - Český jazyk - Experimentální tendence
- D - Dějepis - Starověký Řím I.
- D - Dějepis - Starověký Řím II.
- D - Dějepis - Starověký Řím III.
- D - Dějepis - Starověký Řím IV.
- D - Dějepis - Starověký Řím V.
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: