- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál3. Starověký Řím
Osídlení apeninského poloostrova probíhá od poloviny 2. tisíciletí. Nejsilnější vlna osídlení proběhla při přesunu mořských národů ve 12. – 9. stol. př.n.l.. 1. vlnou byli Italikové, kteří osídlili největší část Itálie. Italikové byli tvořeni mnoha kmeny (např. Latinové, Umbrové …). Ovládali především střední část Itálie, okolí Říma apod.. Další důležitou vlnou byli Ilyrové, kteří osídlili jižní Itálii (Kalábrie), krátce po nich přišli Veneti, kteří se usídlili v okolí Benátek, přinesli s sebou znalost zpracování železa a jezdeckého koně. V 8. století přicházejí Řekové v důsledku velké řecké kolonizace. Osídlili jižní a východní pobřeží Sicílie a založily města jako např. Neapol a Syrakusy. Přináší do Itálie vyspělou řeckou kulturu.
Kolem roku 400 přicházejí na sever Itálie Galové (Keltové), Féničané – ovládli západní pobřeží Sicílie – přišli z Kartága. Dále se na území Itálie v oblasti dnešního Toskánska objevují Etruskové. Jejich původ je nejasný a existuje několik variant, odkud se vzali v Itálii. 1) mohli být přistěhovalci z Malé Asie, 2) jejich báje hovoří o tom, že pocházejí z Lýdie (území v dnešním Turecku poblíž pobřeží) problém tkví v tom, že podle kosterních nálezů to nejsou Indoevropané, 3) nebo jsou místní odjakživa. Počátky jejich civilizace datujeme do 9. století, písmo převzali od Řeků, zachovaly se jejich nápisy, dodnes ale nejsou úplně rozluštěné. Rozkvět říše Etrusků nastal přibližně v 7. stol. př.n.l., kdy jsou Etruskové na vrcholu.Nikdy nevytvořili jednotný stát, jen samostatná opevněná města. V 6. stol. probíhají boje mezi 3 nejvyspělejšími mocnostmi, tj. mezi Řeky, Etrusky a Kartaginci. Rozhodující byla námořní bitva roku 540 př.n.l. u Alálie. Etruskové se spojili s Kartaginci a porazili Řeky. Etruskové byli výborní stavitelé – znali klenbu a oblouk, kanalizaci i vodovody. Byli velmi dobří ve zpracovávání kovů a uměli vysoušet bažiny (vznik Říma).
Počátky Říma: Doba královská (753 – 510 př.n.l.) Podle pověsti po dobytí Tróje přivedl zbytky Trójanů do Itálie Aeneas, bratři Romulus a Remus (podle pověsti odchováni vlčicí) bojovali o moc a o název města. Remus př.n.l. Římu vládli Etruskové přes 200 let, vláda dynastie Tarquiniů. Mezi nejznámější krále patřil Servius Tullius, který provedl reformu, která rozdělila obyvatelstvo do 5 majetkových tříd podle výše majetku v penězích nebo podle výměry pozemků. Každá třída měla povinnost postavit určitý počet centurií (jednotek vojska), převahu měli členové první třídy, kteří stavěli nejvíce centurií. Být členem vojska byl základ vážnosti v občanském životě. Poslední Etruský král Tarquinius Superbus byl vyhnán z Říma roku 510 př.n.l. Poté vzniká republika.
Řím za republiky (510 – 31 př.n.l.) Státní zřízení: V čele stojí 2 konzulové (nejvyšší úředníci), kteří měli společnou zodpovědnost, byli voleni z patricijů senátem na období 1 roku. Měli v rukou moc správní, soudní i vojenskou. K ruce měli 2 pomocníky – kvestory – kteří spravovali státní pokladnu. Později přibyli ještě praestoři, kteří měli na starost výkon práva. Pouze v době ohrožení Říma volen na ˝ roku diktátor. Senát se skládal z 300 senátorů (patricijů). Římské vojsko: Ve vojsku mohli být všichni svobodní občané vlastnící majetek (výzbroj na vlastní náklady, služba v armádě neplacena). Ten, kdo plnil vojenskou službu, se mohl ucházet o nějaký úřad. Římská společnost: 1) Patriciové, římští aristokraté, privilegovaní, plnoprávní, držící politickou moc. 2) Plebejové, přistěhovalci nebo jejich potomci, bez přístupu k úřadům. Plebejové bojovali s Patriciji (plebejové 3x odešli z Říma s tím, že si založí vlastní město), způsobili tím vojenské oslabení Říma, Patricijové proto museli přistoupit na jejich požadavky. Plebejové si volili tribuny lidu – vlastní úředníky (nejprve 2, později 10) na jeden rok, měli právo veta. Zákony 12 desek (449 př.n.l.) 1. římský zákoník, zajišťoval rovnost Římanů před zákonem, právo plebejců uzavírat sňatky s patriciji. Od roku 445 př.n.l. získali i právo být voleni jako konzulové, od roku 367 př.n.l. právo zastávat kněžské funkce. Roku 300 př.n.l. zrovnoprávnění plebejů s patriciji, zpřístupnily se jim všechny úřady – ale jen pro bohaté plebeje, vytvořili s patriciji novou vrstvu, nobilitů (nobilis – vznešený).
Válečné události: Po vypuzení Tarquinia Superba podstoupili Římané urputný boj s Etrusky. Po velké porážce Etrusků roku 506 př.n.l. se Římanům podařilo plně se vymanit z etruské nadvlády. Zaneprázdnění Říma válkou využil spolek 6ti latinských měst, to vedlo k válce mezi Římem a Latiny, mír uzavřen roku 493 př.n.l. a došlo ke vstupu Říma do tzv. Latinské federace. Postavení Říma se postupně upevňovalo a od 2. pol. 5. stol. př.n.l. přešli Římané k protiofenzivě proti Etruskům. Nejurputnějším bojem této války bylo desetileté obléhání města Veje v letech 406 – 396 př.n.l. Město bylo dobyto, vydrancováno, obyvatelé byli prodáni do otroctví a pozemek města zabrán k římské obci.
Na počátku 4. stol. př.n.l. byl Řím vystaven vpádu Galů (Keltů). K první srážce s Galy došlo roku 390 př.n.l. Římané byli poraženi, část vojska uprchla do Vejí. Řím zůstal bez ochrany, byl zpustošen a vypálen. Po 7 měsících drancování souhlasili Galové s odchodem za vysoké výkupné (1000 liber zlata). Když Římané odvažovali Galům zlato, objevil se jeden z jejich generálů, porazil Galy a osvobodil Řím. Ten se poměrně rychle vzpamatoval z drancování. Roku 348 se Galové znovu pokusili o vpád, ale byli snadno poraženi. Roku 344 byli Galové nuceni přijmout mír. Poté následovaly 3 války se Samnity (kmeny Latinů). Latinská města, která byla podmaněna Římem, se rozhodla využít boje Římanů se Samnity k tomu, aby dosáhli rovnoprávného postavení v Latinské federaci. Latinové chtěli stejná práva jako Římané. Vypukla 1. Samnitská válka (340 – 338 př.n.l.). V rozhodující bitvě u Triffana Římané jasně vyhráli. Obce nejbližší Římu získali Římské právo, ostatní obce byly vyrovnány ve všech občanských právech, vyjma volebního práva. Římané se zmocnili řeckého města Neapol, což zapříčinilo jasnou nadřazenost Říma v Latinské federaci, a to byla záminka k druhé Samnitské válce (326 – 304 př.n.l.). Úspěchy byly střídavě na straně Říma a na straně Samnitů. Zlom nastal roku 314, kdy Řím dobyl hl. Samnitské město (Boviana). 3. Samnitská válka (298 – 290 př.n.l.). Samnité postavili silnou koalici s Etrusky, Umbry a Galy. Rozhodující bitva se odehrála roku 295 př.n.l. u Sentina. Po této bitvě se Etrurie a Umbrie vzdaly Římu. Po dalším vítězství nad zbytky Galů a Etrusků se Řím zmocnil celé střední Itálie.
Po Samnitských válkách a podrobení střední Itálie se dostali Římané do styku s řeckými městy na jihu Itálie. V 80. letech 3. stol př.n.l. vše spělo k boji mezi Řeky a Římany. Jelikož Římané byli velice silní, požádali Řekové o pomoc epeirského krále Pirrha. Pyrrhos byl znamenitý vojevůdce (Alexandr makedonský ho označil za největšího vojevůdce všech dob). Roku 280 př.n.l. se Pyrrhos vylodil v Itálii. Jeho armáda se skládala z 22000 dobře vycvičených pěšáků, 3000 jezdců a 20 bojových slonů. K 1. bitvě došlo u města Herakleie. Pyrrhos zvítězil, Římané ztratili Lucanii. Všechna řecká města s výjimkou Neapole přešla na Pyrrhovu stranu. Roku 279 př.n.l. se Pyrrhos vydal do Apulie, kde Římané shromažďovali vojsko o 70000 mužích. U města Asculu se odehrála 2. velká bitva. Řím byl opět poražen, ale Pyrrhovy ztráty byly obrovské a Římské lidské zásoby zdaleka nebyly vyčerpány, protože latinští spojenci zůstali Římu věrní. Pyrrhos neměl dostatek prostředků k dalším bitvám. Řekové zatím obléhali Kartaginská města na západě Sicílie, ale potřebovali posily. Požádali Pyrrha o pomoc (doufali, že po porážkách se Římané nepokusí znovu o útok). Pyrrhos si usmyslil, že na Sicílii dosáhne větších úspěchů a bez větších ztrát a sjednával mír s Římem. Ten byl přijat, dokonce s výhodami pro Pyrrha, ale poté Kartaginci nabídli vojenskou pomoc Římu proti Pyrrhovi (chtěli ho udržet v Itálii) a Řím mírovou smlouvu zrušil. Pyrrhos přesto opustil roku 278 př.n.l. Itálii a vydal se na Sicílii. Zpočátku měl velké úspěchy, ale pak vyslalo Kartágo ze severní Afriky novou armádu na osvobození západní Sicílie. Pyrrhos udržel pouze Syrakusy. Řím v té době podnikl ofenzivní tažení do jižní Itálie a dobyl zpět ztracená území. Zbytky řeckých měst a Italických kmenů, kteří si ještě uchovali nezávislost, požádali Pyrrha o pomoc. Ten se vzdal Sicílie a roku 275 př.n.l. se vydal do Itálie (na zpáteční cestě do Itálie ztratil ˝ vojska). Roku 275 př.n.l. došlo k rozhodující bitvě (u Beneventa). Pyrrhova vojska utrpěla porážku, ale Pyrrhos sám zdrhnul. Roku 267 př.n.l. zlomil Řím odpor posledních kmenů a zmocnil se tak celé Itálie.
Vrcholný rozkvět republiky (264 – 133 př.n.l.)
Kartaginci měli absolutní nadvládu v západním středomoří a s Římem měli uzavřenu mírovou smlouvu. Boj mezi bývalými spojenci byl ale nevyhnutelný. Obě strany byly zastánci agresivní a dobyvačné politiky. Událostí, která spustila Punské války byl spor o Messanu (velmi bohaté město), které bylo obsazeno Mamertiny, bývalými žoldáky syrakuského tyrana. Nový syrakuský vládce chtěl dobýt město zpět a zahájil proti Mamertinům boj. Ti požádali o pomoc jak Kartagince, tak Římany. Nejprve přišli Kartaginci, ale Římané je vyhnali. Došlo k 1. Punské válce (264 – 241 př.n.l., Římané říkali Kartagincům Punové). Řím měl zpočátku velké úspěchy, dobyl Kartaginské město. Římanům bylo ovšem jasné, že musí postavit loďstvo. V abnormálně krátkém čase vyrobili 120 válečných lodí (později s můstky a háky – při střetu 2 lodí se můstky spustily, boj jako na souši, v tom byli Římané lepší). V roce 260 př.n.l. dosáhli Římané 1. námořního vítězství. Roku 256 př.n.l. podnikli výpravu do samotného Kartága na sever Afriky. Konzul Regulus uštědřil Kartágu několik porážek, Kartaginci žádali o mír, ale Římané odmítli. Regulus poslal část svého vojska zpět (tak moc si věřil), Kartaginci toho využili, porazili Římany, zajali Regula a zbytek jeho armády byl zničen bouří. Dál boje pokračují na Sicílii se střídavými úspěchy a neúspěchy. Až v roce 251 př.n.l. Římané vyhráli u Palerma. Kartaginci museli opustit Sicílii,
válka se rozhodla na moři.Rozhodující bitva proběhla roku 241 př.n.l. (u Aegatských ostrovů). Kartágo se ovšem rychle vzpamatovalo, podmanili si Hispánii, zabral ho Hanibal – nové Kartágo. 2. Punská válka (218 – 201 př.n.l.) Římané měli plán, že vytvoří 2 armády. Jednu pošlou do severní Afriky do Kartága a druhou do Hispánie, kde upoutají pozornost Hanibalovy armády. Na jaře roku 218 se ovšem Hanibalova armáda (80000 pěšáků, 12000 jezdců a 37 válečných slonů) dala na pochod. Vydali se přes Alpy do severní Itálie. Obě armády Říma po odhalení Hanibalova plánu se vrátily zpět do Itálie. Po 33 dnech došel Hanibal k Pádu. Aniž by se s někým utkal, utrpěl obrovské ztráty (Kartaginci v životě neviděli sníh). V Galii se podařilo Hanibalovi doplnit armádu o místní kmeny (vzpoura proti Římské nadvládě). K prvn
Vloženo: 6.06.2011
Velikost: 94,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu D - Dějepis
Podobné materiály
- ZSV - Základy společenských věd - Kriminalita
- D - Dějepis - řím
- LIT - Literatura - Autoři experimentálního románu
- LIT - Literatura - Experimentální román
- AJ - Anglický jazyk - Criminality
- D - Dějepis - svatá říše římská
- D - Dějepis - Vývoj římské otrokářské společnosti
- F - Fyzika - KALORIMETRICKÁ ROVNICE II.doc
- F - Fyzika - KALORIMETRICKÁ ROVNICE.doc
- CJ - Český jazyk - Rimska literatura a literatura obdobi stredoveku
- CJ - Český jazyk - Starověká literatura Řecka a Říma
- D - Dějepis - Vývoj římské otrokářské společnosti
- E - Ekonomie - Daně se zaměřením na nepřímé daně
- E - Ekonomie - Nepřímé daně
- E - Ekonomie - Přímé daně 1
- E - Ekonomie - Přímé daně
- LIT - Literatura - Řecká a římská literatura
- M - Matematika - Kvadraticka fce, vzajemna poloha primky a roviny
- M - Matematika - Posloupnosti,vzajemna poloha dvou primek
- M - Matematika - Rovnice primky,exponencialni funkce
- PSY - Psychologie - Rodina jako primární, neformální , sociální skupina
- D - Dějepis - Absolutismus ve Francii, rok 1848, mezinárodní vztahy po 30ti leté válce, Svatá říše římská
- D - Dějepis - Vrcholný středověk v Evropě (12. - 15. stol.) - Francie, Anglie, Svaté říše římská, Mongolové a Rusko, Balkán atd.
- E - Ekonomie - Daně přímé
- E - Ekonomie - Přímé daně
- D - Dějepis - Řím
- E - Ekonomie - Daňová soustava, charakteristika nepřímých daní
- E - Ekonomie - Daňová soustava, charakteristika přímých daní
- E - Ekonomie - Nepřímé daně
- E - Ekonomie - Přímé daně
- CJ - Český jazyk - Prima sezóna(Škvorecký)
- D - Dějepis - Starověký Řím
- LIT - Literatura - Rimske Obdobi
- E - Ekonomie - Daně přímé
- E - Ekonomie - Nepřímé daně 2
- E - Ekonomie - Nepřímé daně 4
- E - Ekonomie - Nepřímé daně
- VV - Výtvarná výchova - Římské umění
- CJ - Český jazyk - Antická Řecká a Římská literatura
- E - Ekonomie - Nepřímé daně
- E - Ekonomie - Přímé daně - daně majetkové
- E - Ekonomie - Přímé daně, daně z příjmů
- VV - Výtvarná výchova - Architektura a sochařství starověkého Říma
- VV - Výtvarná výchova - Malířství starověkého Řecka a Říma
- D - Dějepis - řím
- CJ - Český jazyk - Antická literatura - Řím
- CJ - Český jazyk - Větná stvaba Řeč přímá nepřímá Slovesa Věta podle kontextu
- CJ - Český jazyk - Větná stvaba Řeč přímá nepřímá Věta podle kontextu Složité
- D - Dějepis - Doba bronzová, kamenná a římská
- D - Dějepis - Krize římské republiky
- D - Dějepis - Pozdní císařství v Římě
- D - Dějepis - Starověký Řím
- D - Dějepis - Řím v období republiky
- D - Dějepis - Římské císařství
- E - Ekonomie - Nepřímé a majetkové daně - DPH
- E - Ekonomie - Nepřímé daně
- E - Ekonomie - Přímé daně
- PRA - Právo - Demokracie - přímá a nepřímá
- CH - Chemie - Komplexometrická odměrná analýza, merkurimetrie
- LIT - Literatura - Římská literatura
- CJ - Český jazyk - Druhy přímé řeči
- D - Dějepis - Pozdne rimske utvary
- D - Dějepis - Staroveky Rim
- D - Dějepis - Svata rise rimska
- CJ - Český jazyk - Škvorecký- PRIMA SEZÓNA
- LIT - Literatura - Není římského lidu J. Loukotková
- BI - Biologie - Šelmy,sudokopytníci, lichokopytníci, primáti
- LIT - Literatura - Antická literatura -rétorika, drama, Řím
- AJ - Anglický jazyk - Crime and violence on the rise aminy teenagers
- E - Ekonomie - Nepřímé daně
- E - Ekonomie - Přímé daně
- UCE - Účetnictví - nepřímé daně
- UCE - Účetnictví - přímé daně
- PSY - Psychologie - Člověk a primáti
- CJ - Český jazyk - Římská literatura
- D - Dějepis - ŘÍM
- D - Dějepis - STAROVĚKÝ ŘÍM
- LIT - Literatura - RIMSKE OBDOBI
- D - Dějepis - starověký Řím 2
- D - Dějepis - starověký řím
- D - Dějepis - VÝVOJ ŘÍMSKÉHO OTROKÁŘSKÉHO STÁTU
- E - Ekonomie - MO13 Daňová soustava - přímé daně
- E - Ekonomie - MO14 Nepřímé daně a fiskální politika
- E - Ekonomie - Přímé, nepřímé a reálné daně
- D - Dějepis - Starověký Řím
- BI - Biologie - Vodní reřim rostlin
- BI - Biologie - Primáti
- BI - Biologie - Vyšší primáti
- D - Dějepis - Antická kultura-Řím
- D - Dějepis - Řím + přínos římské kultury
- D - Dějepis - Řím republika
- E - Ekonomie - Nepřímé daně
- ZSV - Základy společenských věd - FILOZOFICKÉ ŠKOLY V OBDOBÍ HELÉNISMU A ANTICKÉHO ŘÍMA
- CJ - Český jazyk - Prima sezóna
- LIT - Literatura - Rimska literatura
- BI - Biologie - Vejcorodí, primáti
- BI - Biologie - Šelmy,sudokopytníci, lichokopytníci, primáti
- LIT - Literatura - Antická literatura -rétorika, drama, Řím
- LIT - Literatura - Německá světová proza mezi válkami, experimentální proza
- CJ - Český jazyk - Experimentální próza
- CJ - Český jazyk - prima sezóna
- CJ - Český jazyk - ANTIKA (ŘECKO A ŘÍM)
- CJ - Český jazyk - řeč přímá,neprima
- D - Dějepis - .Charakteristika římského císařství
- D - Dějepis - Antická kultura-Řím
- D - Dějepis - Charakteristika římského císařství
- D - Dějepis - Rimská republika
- D - Dějepis - Starověký Řím
- D - Dějepis - Vznik a zánik římské rep.
- D - Dějepis - Řím - císařství + kultura
- D - Dějepis - Řím republika
- D - Dějepis - Řím- počátky, království, republika
- D - Dějepis - Římská otrokářská společnost = 4.
- D - Dějepis - Římské impérium
- E - Ekonomie - Daně nepřímé
- E - Ekonomie - Daně přímé
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Siforvaci a komprimacni algoritmy
- LIT - Literatura - Literatura antického Řecka a Říma
- Z - Zeměpis - 9 Geografie primární sféry
- E - Ekonomie - Daně nepřímé
- E - Ekonomie - Prime dane
- AJ - Anglický jazyk - Crime
- CJ - Český jazyk - Josef Őkvoreckř - Prima sezona
- MKT - Marketing - Přímý marketing
- CJ - Český jazyk - Řecká a římská literatura
- CJ - Český jazyk - Experimentální tendence
- D - Dějepis - Starověký Řím I.
- D - Dějepis - Starověký Řím II.
- D - Dějepis - Starověký Řím III.
- D - Dějepis - Starověký Řím IV.
- D - Dějepis - Starověký Řím V.
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: