- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálŘ'd8í'edm
Podle pově'ecsti založ'9een Romulem 21 . dubna 753 př'f8ed Kristem vyorá'e1ní ím posvá'e1tné'e9 brá'e1zdy kolem Palatinu ( snaha vytvoř'f8it historii , která'e1 by se mohla rovnat ř'f8ecké'e9 (obecn á'e1 tendence Ř'd8í'edma , snaha napodobit Ř'd8ecko a dodat své'e9mu pů'f9 vodu vá'e1hy skrze ně'ecj viz . Vergilius ) ) osí'eddlení'ed vš'9aak mnohem d ř'f8í'edve…'85
...na Apeninské'e9m poloostrově'ec bylo pestré'e9
Ř Ř ekové'e9 (osidlovali Již'9ení'ed Itá'e1lii a Sicí'edlii v první'edm tisí'edciletí'ed př'f8ed naš'9aí'edm letopoč'e8tem ). Založ'9eili mě'ec sta Tarent , Kú'famy a Syrá'e1kú'fasy .
Kart á'e1ginci (Fé'e9nič'e8ané'e9 ) osidlovali zá'e1padní'ed pobř'f8ež'9eí'ed Sic í'edlie , Korsiku a Sardinii . Zde založ žili mě'ecsta Lilybaeum (dneš'9aní'ed Marsala ), Drepanum (dneš'9aní'ed Trapani ) a Panormus (dneš'9aní'ed Palermo ).
Etruskov é'e9 osidlovali severozá'e1padní'ed č'e8 á'e1st Apeninské'e9ho poloostrova . Založ'9e ili mě'ecsta Pisae , Florencii a dalš ší'ed . Etruskové'e9 mě'ecli velký'fd politický'fd vliv , kulturní'ed př'f8 evahu nad mí'edstní'edmi Italický'fdmi kmeny . Nezná'e1me jejich pů'f9vod a nebyl rozluš'9atě'ecn ani jejich jazyk . Jistě'ec vš'9aak ví'edme , ž'9ee to nebyli Indoevropané'e9 . Zaklá'e1dali mě'ec sta s pravidelný'fdm pů'f9dorysem z kamene a z cihel , mě'ecsta opevň ňovali hradbami . Znali dokonce i kanalizaci a vodovody . V architektuř'f8e již'9e použ'9eí'edvali klenbu i oblouk . Um ě'ecli i odvodň'f2ovat pů'f9du . Dnes ná'e1m po nich zů'f9stali nekropole , pohř'f8ebiš'9atě'ec, kde jsou zachovan é'e9 pamá'e1tky , a zdobené'e9 rakve - sarkofá'e1gy .
Italikov é'e9 tvoř'f8ili ně'eckolik asi nejpoč'e8etně'ecjš'9aí'ed ná'e1rodnost na tehdejš'9aí'edm Apeninské'e9m poloostrov ě'ec. Italické'e9 kmeny tvoř'f8ili nap ř'f8. Senani , Sabini , Aequi , Vestini , Paeligui , Fretani , Marsi , Latini , Volsci , Aurunci , Sicani , Siculi , Herinci a Eliuni .)
rozkouskujeme ř'f8í'edmské'e9 dě'ecjiny
struč'e8ně'ec rozč'e8lenit dě'ecjiny Ř'd8í'edma mů ůž'9eeme ná'e1sledovně'ec:
od 7. století'ed až'9e do 5. století'ed BC krá'e1lovstv í'ed pod nadvlá'e1dou Etrusků'f9,
od roku 510 BC až'9e do roku 60 BC kdy vznikl první'ed triumvirá át,
od roku 27 BC cí'edsař'f8ství'ed, které'e9 trvalo až'9e do
pá'e1du starově'ecké'e9ho zá'e1padní'edho Ř'd8í íma v roce 476 AC
Krá'e1lovství'ed: krá'e1l mě'ecl nejvyš'9aš'9a í'ed sprá'e1vní'ed i ná'e1bož'9eenskou moc, poslední í krá'e1l byl Tarquinius Superbus, vyhná'e1n v roce 510 BC; kulturn ě'ec hodně'ec př'f8ijí'edmali od Etrusků'f9, vliv mě ěla i helé'e9nská'e1 kultura
Republika:
ź VLÁ'c1DLI dva konzulové'e9 , kter é'e9 volilo ná'e1rodní'ed shromá'e1ž'9edě'ecní í (mě'ecli nejvyš'9aš'9aí'ed soudní'ed a trestní í pravomoc, svolá'e1vat sně'ecmy a sená'e1t, nejvyš'9aš ší'ed kně'ecz, pé'e9č'e8e o poř'f8á'e1dek a bezpe č'e8nost a také'e9 stá'e1tní'ed hospodá'e1ř'f8ství í a prá'e1vo ruš'9ait nař'f8í'edzení'ed vš'9aech ú'fař'f8ední'edků'f9 kromě'ec tribuna lidu, vrchní í vojenské'e9 velení'ed), sená'e1t na ně'ec m ě'ecl dohlí'edž'9eet (pouze urození'ed muž'9ei; vydá ával nezá'e1vazná'e1 doporuč'e8ení'ed senatus consulum , volil diktá'e1tora, soudil velezradu, velmi velmi dů'f9lež žitý'fd), vedle ně'echo existovalo lidové'e9 shromá'e1 ž'9edě'ecní'ed (volilo ú'fař'f8ední'edky, ob č'e8an se k ně'ecmu mohl odvolat, když'9e nad ní'edm byl vynesen rozsudek smrti, rozhodovalo o dů'f9lež'9eitý'fdch otá'e1zká ách pospolitosti). Ú'dař'f8ad tribuna lidu slouž'9eil k ochraně'ec plebsu a muž'9e, který'fd ho vykoná'e1val byl nedotknuteln ý'fd Forum Romanum slouž'9eilo k politický'fdm, ná'e1bož ženský'fdm i společ'e8enský'fdm schů'f9zí'edm a setk á'e1ní'edm
ź DŮ'd9LEŽ'8eITÉ'c9 UDÁ'c1LOSTI :
ź rozpory mezi patriciji a plebeji - Plebejů'f9 m se postupně'ec podař'f8ilo zí'edskat prá'e1vo volit své'e9 př'f8edstavitele (tribuny lidu - 2 - 10 ), ti mě'ec li há'e1jit prá'e1va plebejů'f9, mě ěli té'e9ž'9e vý'fdjimeč'e8ná'e1 prá'e1va (např'f8í'edklad prá'e1vo veto - tzn . prá'e1vo zruš'9ait to , co je namí'edř'f8eno proti plebejů ům ).Roku 449 byly vydá'e1ny zá'e1kony dvaná'e1cti desek (mě'ecdě'ecné'e9 ). Dosud se totiž'9e soudilo podle zvyku (zvykové'e9 prá'e1vo ), až'9e nyní'ed dostal zá'e1kon pí'edsemnou podobu s hlavní'edmi charakterový'fdmi znaky jako „'84Co je psá'e1no , je dá'e1no “'93 a „'84Co není'ed zaká'e1zá'e1no , je dovoleno“'93 . V roce 367 plebejové'e9 dosá'e1hli toho , ž'9ee jeden z konzulů'f9 byl volen z patricijů'f9 i plebejů'f9, co ž'9e upevnilo ř'f8í'edmskou společ'e8nost . Doš'9alo ke změ'ecně'ec diferenciace ř'f8í'edmské'e9 společ'e8nosti , vznikly dvě'ec vrstvy - nobilita (patricijové'e9 a bohatí'ed plebejové'e9 ), privilegovaná'e1 vrstva , která'e1 má'e1 vliv a moc ; a proletariá'e1t (prolé'e9s = potomstvo ).
ź vá'e1lky Ř'd8í'ed ma za ovlá'e1dnutí'ed Itá'e1lie - v 5 . století'ed př'f8ed Kristem Ř Ří'edmané'e9 bojovali s Etrusky - roku 474 je porazili v bitvě'ec u Kum (= ú'fapadek Etruské'e9 moci ). Dobytí'ed Etruské'e9 obce Veje a prodá'e1ní'ed obyvatel do otroctví'ed př'f8edstavuje dalš'9aí'ed dů'f9kaz ú'fapadku Etrusk é'e9 moci . Na poč'e8á'e1tku 4 . století'ed př'f8ed Kristem ohrož'9eovali Ř'd8í'edm Galové'e9 (Keltové'e9 ), kte ř'f8í'ed pronikali z pá'e1dské'e9 ní íž'9einy do Etrurie a odtud v roce 387 do Latia . Galové'e9 ovlá'e1dli a vyplenili Ř'd8í'edm , ubrá'e1nila se pouze posá'e1dka na vrchu Kapitol . Ř'd8 í'edmané'e9 se naš'9atě'ecstí'ed vyplatili . Po tomto vpá'e1du byly okolo Ř'd8í'edma postaveny hradby . Od 5 . stolet í'ed př'f8ed Kristem Ř'd8í'edmané é bojovali s Italický'fdmi kmeny Samnety a Sabiny a tí'edm ovlá'e1dli stř řed Apeninské'e9ho poloostrova . Ve 3 . stolet í'ed př'f8ed Kristem bojovali na jihu o rozš'9aí'edř'f8ení'ed Itá'e1 lie proti tamní'edm Ř'd8eků'f9m ( v č'e8ele Tarent ). Na pomoc Tarentu p ř'f8iš'9ael ř'f8ecký'fd krá'e1l z Epeiu Pyrrhos . (odtud Pyrrhovo ví'edtě ězství'ed = ví'edtě'eczství'ed s velký'fdmi ztrá'e1tami ) Pyrrhos doslova ř'f8 ekl : „'84Ješ'9atě'ec jedno takov é'e9 ví'edtě'eczství'ed , a nemá'e1 m komu velet .“'93 V roce 272 se vrá'e1til zpě'ect do Ř'd8ecka a Tarent kapituloval . V roce 265 doš šlo ke sjednocení'ed celé'e9 Itá'e1lie (Ř'd8í'edmané'e9 porazili poslední'ed Etruské'e9 mě'ecsto Balsinie ). Ř'd8í ímané'e9 vytvoř'f8ili spojence (sdruž žení'ed obcí'ed pod ř'f8í'edmskou nadvlá'e1du ), mě'ecli hospodá'e1ř'f8skou a vojenskou př'f8evahu , byli na vy š'9aš'9aí'edm stupni vý'fdvoje . Ř'd8í ímané'e9 vlá'e1dli způ'f9sobem Dividi et impera (rozdě'ecl a panuj ). Ně'eckterý'fdm spojenců'f9m dali ř ří'edmské'e9 obč'e8anství'ed (s omezen ý'fdmi prá'e1vy ), odebrali jim samosprá'e1 vu , a ně'eckteré'e9 tvrdě'ec potrestali . Na dobyté'e9m ú'fazemí'ed zaklá'e1 dali kolonie svý'fdch obč'e8anů'f9, stav ě'ecli se zde silnice dů'f9lež žité'e9 pro obchod a rychlý'fd p ř'f8esun vojska (cesta Via tippia ).
ź Punské'e9 vá'e1lky s Kartá'e1gem – první'ed 264 až'9e 241 BC o Sicí'edlii, Ř'd8í'edm vyhrá ál a zí'edskal Sicí'edlii a Sardinii a ovlá'e1dl moř'f8e, druhá'e1 218 až'9e 202 BC vyvolaná'e1 Kartá'e1gem, vojevů ůdce Hannibal, vpadl na Apeninský'fd poloostrov, pomá'e1hali mu Ř Řekové'e9, vyhrá'e1val, ale ztratil Hispá'e1nii a prohrá'e1 l u Zamy, Kartá'e1go jako velmoc bylo vyř'f8í'edzeno, tř'f8et í'ed 149 až'9e 146 BC př'f8edstavovala pouhé'e9 vyř'f8í ízení'ed Kartá'e1ga a srovná'e1ní'ed se zemí'ed
ź Reformy bratř'f8í'ed Gracchů'f9 zač'e8 aly 133 BC kdy byl tribun lidu Tiberius Gracchus; pozemková'e1 reforma, posileni plebsu na ú'fakor patricijů'f9, zabili ho, jeho bratr Gaius 123 BC pokracoval v agrarnich reformach, zabit 121; optimá'e1ti (patricijove) vs. populari ( pro reformu, pro plebs)
ź Marius a Sulla aneb obč'e8anská'e1 vá'e1lka , bojovali o to, kdo povede vojsko do vá'e1lky proti spojenců'f9m, co zradili; sená'e1t vybral Sullu a lidové'e9 shromá'e1ž'9edě ění'ed Maria, prosadil se Sulla, vytahl do vá'e1lky, vratil se Marius a povraž'9edil optimá'e1ty, vrá'e1til se Sulla a povraž'9edil populá'e1ry a stal se diktá'e1torem
ź Spartakus vedl v letech 73 až'9e 71 BC povstá'e1ní í gladiá'e1torů'f9 a otroků'f9, které'e9 bylo neú'fa spě'ecš'9ané'e9 vinou neshod mezi vů'f9dci povstá'e1ní í
ź Triumvirá'e1t – Caesar, Pompeius a Crassus se stali ( zprvu) neformá'e1lní'edmi a tajný'fdmi spojenci proti sená'e1 tu; dva vojevů'f9dci a bohá'e1č'e8; Crassus zahynul navá'e1le č'e8né'e9 vý'fdpravě'ec proti Parthů'f9m a Caesar a Pompeius se obrá'e1tili proti sobě'ec (49 BC Rubikon); zví'edtě'eczil Caesar roku 49 BC diktá'e1torem, 44 BC zavraž'9edě'ecn
ź Druhý'fd triumvirá'e1t byl spojení'edm Octaviana , Marca Antonia a Lepida; spory mezi Octavianem a Marcem Antoniem kvů'f9li Antoniově'ec vztahu s Kleopatrou; vá'e1lka, 31 BC bitva u Acta, smrt Antonia a Kleopatry; Octavianus se nechá'e1 prohlá'e1sit konzulem na osm let a pak cí'edsař'f8em.
PODROBN Ě'ccJŠ'8aÍ'cd ROZPIS UDÁ'c1LOSTÍ'cd OD OVLÁ'c1DNUTÍ'cd ITÁ'c1LIE DO VLÁ ÁDY OCTAVIANA
Ovlá ádnutí'ed Apeninské'e9ho poloostrova umož žnilo Ř'd8í'edmu pustit se do vý ýrazně'ecjš'9aí'edch bojů'f9 s vn ě'ecjš'9aí'ed konkurencí'ed →'9b Kartá'e1go
1. pú'fanská'e1 vá'e1lka (264 - 241 )
Spor o Sicí'edlii skonč'e8il bitvou u Aegatský'fdch ostrovů'f9 (241 ) - ví'edt ě'eczství'ed Ř'd8í'edma . Sicí'edlie byla př'f8ipojena k Ř'd8í'edmu (Mimoitalsk é'e9 ú'fazemí'ed ) - provincie . Ř'd8í'ed m využ'9eil sporů'f9 s Kartá'e1gem , př'f8ipojil Sardinii a Korsiku , Kartá'e1 go muselo platit Ř'd8í'edmu vá'e1leč čné'e9 ná'e1hrady .
Mezidobí'ed (241 - 218 ) Ř'd8í'edmané'e9 bojovali s Illyry na vý'fdchodní'edm pob ř'f8ež'9eí'ed Jaderské'e9ho moř'f8 e , zví'edtě'eczili , upevnili si tak vliv , ovlá'e1dli plavbu z Itá'e1lie na Balká'e1n , rozš'9aí'edř'f8ili kontakty s Ř'd8eckem . Ú'daspeš'9ane bojovali také'e9 s Galy , což'9e znamenalo dalš ší'ed rozš'9aí'edř'f8ení'ed Ř'd8 í'edmské'e9ho ú'fazemí'ed .
2. pú'fanská'e1 vá'e1lka ( 218 - 202) Druhé'e9 pú'fanské'e9 vá'e1lce p ř'f8 edchá'e1zelo rozš'9aí'edř'f8 ení í vlivu Kartá'e1ga v Hispá'e1nii, př ř i upevň'f2 ová'e1ní'ed moci se vyznamenal hispá'e1nský'fd vojevů'f9 dce zvaný'fd Hannibal ( jeho otec byl Hamilkar Barkas). V Hispá'e1nii byly objeveny stř ří'ed brné'e9 doly, což'9e vedlo k rychlé'e9mu splá'e1cení'ed dluhů'f9 Ř Ří'ed mu. To se Ř'd8í'ed manů'f9 m samozř'f8 ejmě'ec nezamlouvalo. Zá'e1minku Ř'd8í'ed mu k vá'e1lce proti Kartá águ dal nakonec Hannibal ovlá'e1dnutí'edm mě'ec sta Saguntum, které'e9 ovlá'e1dl proti vů'f9 li Ř'd8í'ed manů'f9. Hannibal podnikl taž'9e ení'ed př'f8 es ř'f8 eku Iberus ( Ebro), která'e1 oddě ě lovala sfé'e9ry zá'e1jmů'f9, a t í'edm doš'9alo ke vzniku druhé'e9 p ú'fanské'e9 vá'e1lky. Hannibal př'f8 ekro č'e8 il Pyreneje a Alpy, pronikl do Pá'e1dské'e9 ní'edž'9e iny, v severní í Itá'e1lii se k ně'ec mu př ř idali Galové'e9, kteř'f8í'ed zde č č ekali na př'f8í'ed lež'9e itost dobý'fdt Ř'd8í'ed m, doš'9alo ke st ř'f8 etu s Ř'd8í'ed many, Hannibal byl vš'9aak poraž'9e en. Roku 217 svedl i Ř'd8í'ed mané'e9 bitvu u Trasimenské ého jezera, kde byli poraž'9e eni - potupa Ř'd8í'ed manů'f9. V Ř'd8í'ed mě'ec zvolen diktá'e1tor Quintus Fabius Maximus ( „'84 vá'e1havec“'93 , „'84 loudavec“'93) proto, ž'9e e se vyhý'fdbal př'f8í í mé'e9mu stř'f8 etu s protivní'edkem , zvolil formu partyzá'e1nské'e9ho boje ( př'f8 epadal). V Ř'd8í'ed mě'ec vš šak zavlá'e1dla obava ze zaú'fatoč'e8 ení'ed Hannibala na Ř'd8í'ed m, diktá átor byl sesazen, do č'e8 ela vojska byli umí'edstě'ec ni dva konsulové'e9 - Aemilius Paulus a Terentius Varro. Roku 216 do š'9alo k dalš'9aí'edmu stř'f8 etu mezi Hannibalem a Ř'd8í'ed many,
Vloženo: 7.02.2011
Velikost: 76,11 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu D - Dějepis
Podobné materiály
- ZSV - Základy společenských věd - Kriminalita
- D - Dějepis - řím
- LIT - Literatura - Autoři experimentálního románu
- LIT - Literatura - Experimentální román
- AJ - Anglický jazyk - Criminality
- D - Dějepis - svatá říše římská
- D - Dějepis - Vývoj římské otrokářské společnosti
- F - Fyzika - KALORIMETRICKÁ ROVNICE II.doc
- F - Fyzika - KALORIMETRICKÁ ROVNICE.doc
- CJ - Český jazyk - Rimska literatura a literatura obdobi stredoveku
- CJ - Český jazyk - Starověká literatura Řecka a Říma
- D - Dějepis - Vývoj římské otrokářské společnosti
- E - Ekonomie - Daně se zaměřením na nepřímé daně
- E - Ekonomie - Nepřímé daně
- E - Ekonomie - Přímé daně 1
- E - Ekonomie - Přímé daně
- LIT - Literatura - Řecká a římská literatura
- M - Matematika - Kvadraticka fce, vzajemna poloha primky a roviny
- M - Matematika - Posloupnosti,vzajemna poloha dvou primek
- M - Matematika - Rovnice primky,exponencialni funkce
- PSY - Psychologie - Rodina jako primární, neformální , sociální skupina
- D - Dějepis - Absolutismus ve Francii, rok 1848, mezinárodní vztahy po 30ti leté válce, Svatá říše římská
- D - Dějepis - Vrcholný středověk v Evropě (12. - 15. stol.) - Francie, Anglie, Svaté říše římská, Mongolové a Rusko, Balkán atd.
- E - Ekonomie - Daně přímé
- E - Ekonomie - Přímé daně
- E - Ekonomie - Daňová soustava, charakteristika nepřímých daní
- E - Ekonomie - Daňová soustava, charakteristika přímých daní
- E - Ekonomie - Nepřímé daně
- E - Ekonomie - Přímé daně
- CJ - Český jazyk - Prima sezóna(Škvorecký)
- D - Dějepis - Starověký Řím
- LIT - Literatura - Rimske Obdobi
- E - Ekonomie - Daně přímé
- E - Ekonomie - Nepřímé daně 2
- E - Ekonomie - Nepřímé daně 4
- E - Ekonomie - Nepřímé daně
- VV - Výtvarná výchova - Římské umění
- CJ - Český jazyk - Antická Řecká a Římská literatura
- E - Ekonomie - Nepřímé daně
- E - Ekonomie - Přímé daně - daně majetkové
- E - Ekonomie - Přímé daně, daně z příjmů
- VV - Výtvarná výchova - Architektura a sochařství starověkého Říma
- VV - Výtvarná výchova - Malířství starověkého Řecka a Říma
- D - Dějepis - řím
- CJ - Český jazyk - Antická literatura - Řím
- CJ - Český jazyk - Větná stvaba Řeč přímá nepřímá Slovesa Věta podle kontextu
- CJ - Český jazyk - Větná stvaba Řeč přímá nepřímá Věta podle kontextu Složité
- D - Dějepis - Doba bronzová, kamenná a římská
- D - Dějepis - Krize římské republiky
- D - Dějepis - Pozdní císařství v Římě
- D - Dějepis - Starověký Řím
- D - Dějepis - Řím v období republiky
- D - Dějepis - Římské císařství
- E - Ekonomie - Nepřímé a majetkové daně - DPH
- E - Ekonomie - Nepřímé daně
- E - Ekonomie - Přímé daně
- PRA - Právo - Demokracie - přímá a nepřímá
- CH - Chemie - Komplexometrická odměrná analýza, merkurimetrie
- LIT - Literatura - Římská literatura
- CJ - Český jazyk - Druhy přímé řeči
- D - Dějepis - Pozdne rimske utvary
- D - Dějepis - Staroveky Rim
- D - Dějepis - Svata rise rimska
- CJ - Český jazyk - Škvorecký- PRIMA SEZÓNA
- LIT - Literatura - Není římského lidu J. Loukotková
- BI - Biologie - Šelmy,sudokopytníci, lichokopytníci, primáti
- LIT - Literatura - Antická literatura -rétorika, drama, Řím
- AJ - Anglický jazyk - Crime and violence on the rise aminy teenagers
- E - Ekonomie - Nepřímé daně
- E - Ekonomie - Přímé daně
- UCE - Účetnictví - nepřímé daně
- UCE - Účetnictví - přímé daně
- PSY - Psychologie - Člověk a primáti
- CJ - Český jazyk - Římská literatura
- D - Dějepis - ŘÍM
- D - Dějepis - STAROVĚKÝ ŘÍM
- LIT - Literatura - RIMSKE OBDOBI
- D - Dějepis - starověký Řím 2
- D - Dějepis - starověký řím
- D - Dějepis - VÝVOJ ŘÍMSKÉHO OTROKÁŘSKÉHO STÁTU
- E - Ekonomie - MO13 Daňová soustava - přímé daně
- E - Ekonomie - MO14 Nepřímé daně a fiskální politika
- E - Ekonomie - Přímé, nepřímé a reálné daně
- D - Dějepis - Starověký Řím
- BI - Biologie - Vodní reřim rostlin
- BI - Biologie - Primáti
- BI - Biologie - Vyšší primáti
- D - Dějepis - Antická kultura-Řím
- D - Dějepis - Řím + přínos římské kultury
- D - Dějepis - Řím republika
- E - Ekonomie - Nepřímé daně
- ZSV - Základy společenských věd - FILOZOFICKÉ ŠKOLY V OBDOBÍ HELÉNISMU A ANTICKÉHO ŘÍMA
- CJ - Český jazyk - Prima sezóna
- LIT - Literatura - Rimska literatura
- BI - Biologie - Vejcorodí, primáti
- BI - Biologie - Šelmy,sudokopytníci, lichokopytníci, primáti
- LIT - Literatura - Antická literatura -rétorika, drama, Řím
- LIT - Literatura - Německá světová proza mezi válkami, experimentální proza
- CJ - Český jazyk - Experimentální próza
- CJ - Český jazyk - prima sezóna
- CJ - Český jazyk - ANTIKA (ŘECKO A ŘÍM)
- CJ - Český jazyk - řeč přímá,neprima
- D - Dějepis - .Charakteristika římského císařství
- D - Dějepis - Antická kultura-Řím
- D - Dějepis - Charakteristika římského císařství
- D - Dějepis - Rimská republika
- D - Dějepis - Starověký Řím
- D - Dějepis - Vznik a zánik římské rep.
- D - Dějepis - Řím - císařství + kultura
- D - Dějepis - Řím
- D - Dějepis - Řím republika
- D - Dějepis - Řím- počátky, království, republika
- D - Dějepis - Římská otrokářská společnost = 4.
- D - Dějepis - Římské impérium
- E - Ekonomie - Daně nepřímé
- E - Ekonomie - Daně přímé
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Siforvaci a komprimacni algoritmy
- LIT - Literatura - Literatura antického Řecka a Říma
- Z - Zeměpis - 9 Geografie primární sféry
- E - Ekonomie - Daně nepřímé
- E - Ekonomie - Prime dane
- AJ - Anglický jazyk - Crime
- CJ - Český jazyk - Josef Őkvoreckř - Prima sezona
- MKT - Marketing - Přímý marketing
- CJ - Český jazyk - Řecká a římská literatura
- CJ - Český jazyk - Experimentální tendence
- D - Dějepis - Starověký Řím I.
- D - Dějepis - Starověký Řím II.
- D - Dějepis - Starověký Řím III.
- D - Dějepis - Starověký Řím IV.
- D - Dějepis - Starověký Řím V.
Copyright 2024 unium.cz