- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál(stránka neexistuje)" Ashach, , , HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ybbs&action=edit&redlink=1" \o "Ybbs (stránka neexistuje)" Ybbs, HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Erlauf&action=edit&redlink=1" \o "Erlauf (stránka neexistuje)" Erlauf, HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Traisen&action=edit&redlink=1" \o "Traisen (stránka neexistuje)" Traisen, HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=V%C3%ADde%C5%88_%28%C5%99eka%29&action=edit&redlink=1" \o "Vídeň (řeka) (stránka neexistuje)" Vídeň (řeka) a odvodňují oblasti "Štýrsko" Štýrska, a a Vídně, ležící na jih od Dunaje.
NK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Velk%C3%BD_M%C3%BChl&action=edit&redlink=1" \o "Velký Mühl (stránka neexistuje)" Velký a HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mal%C3%BD_M%C3%BChl&action=edit&redlink=1" \o "Malý Mühl (stránka neexistuje)" Malý Mühl, HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rodl&action=edit&redlink=1" \o "Rodl (stránka neexistuje)" Rodl, HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Aist&action=edit&redlink=1" \o "Aist (stránka neexistuje)" Aist, HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kamp&action=edit&redlink=1" \o "Kamp (stránka neexistuje)" Kamp, HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Schmida&action=edit&redlink=1" \o "Schmida (stránka neexistuje)" Schmida a HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ru%C3%9Fbach&action=edit&redlink=1" \o "Rußbach (stránka neexistuje)" Rußbach, stejně jako () a () na východních hranicích, odvodňují oblasti Horních a Dolních Rakous položené severně od Dunaje.
Řeka odvodňuje Salcburské Lungau a PERLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0t%C3%BDrsko" \o "Štýrsko" Štýrsko a ústí v do řeky , která odvodňuje a . Dráva se v Chorvatsku vlévá do Dunaje.
NK "http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%BDn" \o "Rýn" Rýn odvodňuje největší část , protéká jezero" Bodamským jezerem a ústí do Severního moře.
Řeka (později česká řeka Lužnice) není sice v Rakousku důležitá z hlediska své velikosti, je však jedinou rakouskou řekou, která se v vlévá do a její vody tak končí v Severním moři.
Podnebí
or:Klapotetz.jpg"
bits.wikimedia.org/skins-1.17/common/images/magnify-clip.png" \* MERGEFORMATINET
v jižním edia.org/wiki/%C5%A0t%C3%BDrsko" \o "Štýrsko" Štýrsku
Rakouské klima je označováno za smíšení a ln%C3%AD_klima" \o "Kontinentální klima" kontinentálního klimatu, resp. . Díky zvláštnostem těchto podnebí je východní Rakousko známé mrazivými zimami a horkými léty s celoročně nízkými srážkami. Západ země podléhá zpravidla méně silným podnebním podmínkám, a tak jsou zimy většinou mírnější a léta spíše teplá. Leží zde také oblasti bohaté na srážky. Z geografických podmínek vychází další klimatická zóna, a to , které způsobuje v horách silnější zimu než na hlouběji položeném východě. Další zajímavostí jsou občasné severní a jižní řeky, které jsou na jedné straně polárně ledové a na straně druhé s sebou někdy přinášejí saharský písek.
Díky tomu se Rakousko zcela oprávněně řadí k středoevropskému přechodovému klimatu, s ohledem k Alpám ve středu a na západě a k na východě země.
Teploty
Když působí stabilní tlaková výše z východu (ideálně „Omega-Hoch“ či v podobě posledních písmen řecké abecedy) může člověk počítat s dlouhým a nerušeným sluníčkem a až dvěma týdny vysokých teplot. V zimě ovlivňuje tlaková výše svit slunce a ostré mrazy (do −20 °C). Délka svitu slunce je kolem 10 až 20 % delší než kupříkladu v severním Německu.
Topná sezóna je běžně od poloviny října do poloviny dubna a působí vysokou spotřebu energie.
Nejnižší teplota naměřená v Rakousku: "Sonnblick (stránka neexistuje)" Sonnblick-Gipfel (SBG), −37,2 °C ( )
Nejnižší teplota naměřená v Rakousku: ERLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/Zwettl" \o "Zwettl" Zwettl (NÖ), −36,6 °C ( )
Nejvyšší teplota naměřená v Rakousku: (K), + 39,7 °C ( )
Srážky
Stejně jako směrem ze západu na východ slábne oceánské klima, klesá i průměrné množství srážek. To způsobuje, že např. ve jsou pouze poloviční srážky než v . Ve východních a jihovýchodních částech země se již projevuje panonské kontinentální klima, které je v jižních jezerních oblastech částečně ovlivněno středomořským klimatem.
Celoročně se také oblasti podél alpských hřebenů vyznačují vysokými srážkami, do těchto poloh s nízkým tlakem vanou vlhké vzdušné proudy ze severu či jihu a zmizí zase jako srážka. To způsobuje v zimě vysoké množství na horách i v údolích, stejně jako kalamitní oblasti na severu i jihu. V létě jsou následkem vysokých srážek silné deště, kipedia.org/wiki/Eroze" \o "Eroze" eroze půdy a záplavy. Kraje s nejsilnějšími dešti jsou: celé , , " tyrolský HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Okres_Reutte&action=edit&redlink=1" \o "Okres Reutte (stránka neexistuje)" okres Reutte a HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/Bregenzsk%C3%BD_les" \o "Bregenzský les" Bregenzský les. Zde spadne až 3000 mm dešťových srážek (nebo sněhu) za rok (průměrně 900 mm).
Na a na je možné všechno – od sněžení po horka. Denní teploty mohou v červenci a srpnu nezřídka vystoupit i přes 30 °C, vlhkost vzduchu je většinou vysoká, často dochází k tvorbě dešťových mraků a následně i k náhlým bouřkám.
V posledních letech bylo Rakousko, stejně jako sousední země, častou obětí poruch počasí, které byly mnoha experty označovány jako důsledky (průměrné teploty se trvale zvedají). Kvůli silným dešťům byly již několikrát ničivé záplavy a sesuvy půdy, které si vyžádaly i oběti na životech. Náhodně dochází i k bouřím síly a ohromným hp?title=V%C3%A1nice&action=edit&redlink=1" \o "Vánice (stránka neexistuje)" vánicím, které vedou k tomu, že mnoho obcí je zcela odříznuto od světa a množí se také pády . Zemi v posledních letech sužovala ale i častá sucha.
Obyvatelstvo
Související informace lze nalézt také v článku .
[on=edit§ion=13" \o "Editace sekce: Vývoj" editovat] Vývoj
Změny obyvatelstvadle
Rok
Obyvatelkolem 15271 500 000kolem 16001 800 000kolem 17002 100 00017542 728 00017802 970 00017903 046 00018003 064 00018103 054 00018213 202 00018303 476 50018403 649 70018503 879 70018574 075 50018704 520 00018804 941 00018905 394 00019005 973 00019106 614 00019136 767 00019196 420 00019236 535 00019306 684 00019396 653 00019516 935 00019617 086 00019717 500 00019817 569 00019887 697 00019917 755 00020018 043 00020048 175 000
Vývoj počtu obyvatelstva 1961–2003 (v tis.)
/wiki/Soubor:T-mobil_center_wien.jpg"
: dálnice A23, centrum společnosti „T-mobile Austria“
První , které odpovídá dnešním kritériím, se konalo v Rakousku-Uhersku v letech a . Od počátku sčítání v oblasti dnešního Rakouska počet obyvatel každoročně stoupal až do posledního před začátkem , které se konalo roku . Až do rozpadu Rakouska-Uherska byl silný nárůst obyvatelstva v oblasti dnešního Rakouska způsoben významnou měrou přísunem z ostatních korunních zemí Rakouska. Lidé se přesouvali do velkých měst, především do hlavního města . Při prvním sčítání po konci války se počet obyvatel snížil o 347 000. Ale již roku se opět zvýšil o 35 000 osob a zvedal se dále kontinuálně až do roku ://cs.wikipedia.org/wiki/1935" \o "1935" 1935. Snížení přírůstku mezi lety 1934 a už pouze na 1000 osob následoval opětovný pokles (poprvé od 1. světové války), a to o 3000 osob. Počet obyvatel dále klesal až do roku , kdy se konalo poslední sčítání před koncem . Byl zaznamenán pokles o 108 000 lidí v porovnání k dosavadnímu maximu z roku 1935. Když byl v roce zjišťován počet obyvatelstva, poprvé od konce války, na základě potravinových lístků, bylo spočteno cca. 7 mil. obyvatel, čímž bylo vytvořeno nové maximum – i přes velké válečné ztráty.
Do roku opět spadly počty osob o přibližně 672 000 na 6 928 000. Nadále pak stoupal díky vysoké porodnosti na nové maximum v roce , kdy žilo v Rakousku 7 599 000 osob. Následujících 6 let pak obyvatelstvo nepatrně oslabovalo (s výjimkou roku 1976) na 7 549 000 osob v roce LINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/1980" \o "1980" 1980. Na začátku 80. let se střídaly drobné přírůstky a úbytky, aby pak roku 1987 začal počet obyvatelstva opět znatelně sílit. Od 90. let má znatelný vliv imigrace přistěhovalců, ke konci roku NK "http://cs.wikipedia.org/wiki/2004" \o "2004" 2004 žilo v Rakousku 8 175 000 obyvatel.
Mezi lety a bylo počítáno přítomné civilní obyvatelstvo, od 1869 do se zakládaly počty na výsledcích počtů s desetiletými mezerami, přičemž byly mezi počítáními zjišťovány změny a od 1869" \o "1869" 1869 do počítáno přítomné civilní obyvatelstvo a od do 1981 obyvatelstvo s trvalým pobytem. Mezi lety RLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/1982" \o "1982" 1982 a se sice konalo sčítání obyvatelstva, ale bylo zpětně zjištěno z průměrných změn obyvatelstva. Od roku edia.org/wiki/2002" \o "2002" 2002 spočívá sčítání lidu na na Centrálním rejstříku přihlašovaných osob (něm. Zentralen Melderegister), z kterého se mohou tyto informace zjišťovat, a počítání lidu čistě k účelu zaznamenání změny obyvatelstva tak už vlastně nebude potřeba.
Délka života
Průměrná Rakušanů je v současnosti (rok 2005) u žen 82,1 let a u mužů 76,4 let (v porovnání s rokem 1971: 75,7 ženy a 73,3 muži). je kolem 0,45 %.
Jazyky
Němčina je úřední a mateřský jazyk přibližně 98 % rakouských občanů. Ačkoli neexistuje žádná „rakouská spisovná němčina“, rakouské varianty vykazují určité odchylky od ostatních německy hovořících zemí. Ty jsou zachyceny v HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rakousk%C3%BD_slovn%C3%ADk&action=edit&redlink=1" \o "Rakouský slovník (stránka neexistuje)" Rakouském slovníku, který je pak brán jako zdroj pravidel nad HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Duden&action=edit&redlink=1" \o "Duden (stránka neexistuje)" Dudenovým slovníkem. V Rakousku se vyskytují především dva základní :
( Alamannisch) – především a Tyrolský okres tránka neexistuje)" Reutte)
( Bairisch) – ve všech ostatních spolkových zemích, tzn. sedm milionů Rakušanů mluví středním nebo jižním bairišským dialektem.
Vedle toho mluví také některé původní menšiny slovanskými a jinými jazyky, to jsou například rg/w/index.php?title=Burgenlandsk%C3%A1_chorvat%C5%A1tina&action=edit&redlink=1" \o "Burgenlandská chorvatština (stránka neexistuje)" burgenlandská chorvatština, HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/Slovin%C5%A1tina" \o "Slovinština" slovinština a HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/Ma%C4%8Far%C5%A1tina" \o "Maďarština" maďarština. Obyvatelé hovořící těmito jazyky mají také vliv na výuku a úřední styk v daném mateřském jazyce. Burgenlandská chorvatština a slovinština jsou dodatečné úřední jazyky v těch správních a soudních okresech , a /wiki/Korutany" \o "Korutany" Korutan, kde žije chorvatské nebo slovinské, respektive smíšené, obyvatelstvo. Dále je v obcích uje)" Oberpullendorf, HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Oberwart&action=edit&redlink=1" \o "Oberwart (stránka neexistuje)" Oberwart, HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rotenturm&action=edit&redlink=1" \o "Rotenturm (stránka neexistuje)" Rotenturm a HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Unterwart&action=edit&redlink=1" \o "Unterwart (stránka neexistuje)" Unterwart vedle němčiny úředním jazykem také maďarština. Svoji vlastní řeč mají také . Kromě toho žije v Rakousku také přibližně 35 000 =Jeni%C5%A1ov%C3%A9&action=edit&redlink=1" \o "Jenišové (stránka neexistuje)" Jenišů, z kterých přibližně 3500 vede stále kočovný život. V 60. letech minulého století se usadili v Burgenlandsku, \o "Mühlviertel" Mühlviertel, HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/Waldviertel" \o "Waldviertel" Waldviertel, na HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/Hausruck" \o "Hausruck" Hausrucku, v HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/Totes_Gebirge" \o "Totes Gebirge" Totes Gebirge, v HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seet%C3%A1lsk%C3%A9_Alpy&action=edit&redlink=1" \o "Seetálské Alpy (stránka neexistuje)" Seetálských a HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Fischbachsk%C3%A9_Alpy&action=edit&redlink=1" \o "Fischbachské Alpy (stránka neexistuje)" Fischbachských Alpách.
Náboženství
Související informace lze nalézt také v článku .
73,6 % obyvatelstva náleží k a 4,7 % k jedné z evangelických církví (//cs.wikipedia.org/wiki/Protestantstv%C3%AD" \o "Protestantství" protestantství; převážně , méně již .org/w/index.php?title=Helvetick%C3%A9_vyzn%C3%A1n%C3%AD&action=edit&redlink=1" \o "Helvetické vyznání (stránka neexistuje)" Helvetické vyznání: evangelická církev A. B. resp. H. B.). Přibližně 180 000 křesťanů jsou členi .org/wiki/Pravoslav%C3%AD" \o "Pravoslaví" ortodoxních církví. K se hlásí cca. 8140 lidí (Stav k v roce ); podle údajů vídeňské je to dokonce 15 000. Kolem 338 998 osob náleží k různým náboženským směrům. K , který byl v Rakousku uznán jako samostatná „církev“ v roce , se hlásí něco přes 10 000 obyvatel. 20 000 lidí jsou aktivní členové . Ti se snaží dosáhnout plnohodnotného právního uznání jako církev. Přibližně 12 % obyvatelstva náleží k menším náboženským spolkům uznaným v Rakousku.
Města
Související informace lze nalézt také v článku .
Největší obydlená oblast Rakouska je s odstupem Vídeň s počtem obyvatel 2 067 652 (stav k roku 2005). Koncentruje v sobě celou čtvrtinu obyvatel země. Kolem 200 rakouských má . Velký problém, především v hospodářsky slabších oblastech, je velký odliv obyva
Vloženo: 22.01.2011
Velikost: 865,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz