- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálie; B. Koutník – Čtenář a kniha; O. Zich – Estetika dramatického umění; S. Drvota – Osobnost a tvorba;
psychologií umění se v menší míře zabývají členové kateder psychologie na našich filozofických fakultách, částečně také na fakultách pedagogických; určitá pozornost byla tomuto oboru v minulosti nebo v současnosti věnována v Psychologickém ústavu v Praze, v Psychologické laboratoři v Brně nebo v Ústavu experimentální psychologie v Bratislavě; přirozenými centry psychologie umění se u nás staly katedry teorie a dějin hudebních, dramatických a výtvarných umění našich vysokých uměleckých škol
„Umění je věc tak ideální a tak prchavá, že žádné nástroje nejsou nikdy dost vhodné a žádné prostředky dost rychlé“
Eugéne Delacroix
„Malíři mají hloubat jen se štětce v ruce“
Honoré de Balzac
„Ve spánku a snu prozrazuje a ukazuje moje duše, co bylo v mém srdci, projevuje to ve významných obrazech podle pravdy a v prorocké formě“
Fjodor Michailovič Dostojevskij
Metody psychologie umění
Experiment
zavedením experimentu do psychologie začínají její dějiny jako vědy; počítají se od roku 1879, kdy Wilhelm Wundt založil v Lipsku první psychologickou laboratoř
Rorschachův test
myšlenka využít beztvarých skvrn k podněcování představivosti pochází již od Boticelliho a Leonarda da Vinci; zabýval se jí také německý básník J. Körner; v roce 1921 publikoval švýcarský psychiatr Hermann Rorschach knihu o psychodiagnostice, kde popsal metodu, která dostala později název po něm; Rorschardův test je ve svém principu velmi jednoduchý; sestává z deseti tabulek, z nichž na každé je černá nebo vícebarevná inkoustová skvrna; způsob pojetí inkoustové předlohy vychází z toho, je-li základní představa zkoumaného jedince vyvolána celkem obrazce nebo jeho částmi, popř. nějakými detaily; celkové odpovědi svědčí pro systematické teoretické myšlení; odpovědi vycházející od části a detailů dávají naopak lidé prakticky zaměření, se smyslem pro realitu; ve druhé fázi vyhodnocování se zajímáme o to, byly-li odpovědi determinovány tvarem skvrny, nebo spíše její barvou, vlivem pohybových představ; tyto determinanty odpovědí vypovídají o způsobu prožívání světa, reaguje-li člověk více rozumem nebo citem; originální odpovědi svědčí o velké obrazotvornosti, osobitém myšlení, jsou běžné u umělecky nadaných lidí
Tematický apercepční test (TAT)
test se skládá ze třiceti tabulek, na nichž jsou figurální výjevy, které zobrazují situace s nejasným smyslem; zkoumaná osoba je vybídnuta, aby vyprávěla příběh k předloženému obrázku
zakládá se na hypotéze, že se zkoumaná osoba ztotožňuje s hlavní postavou příběhu; předpokládá se, že chování hrdiny je podobné chování vyšetřovaného v analogické situaci
TAT vznikl ve 30. letech našeho století a od té doby byl několikrát vylepšován; pro psychologii umění má význam především z hlediska vytváření a chápání příběhu a z hlediska identifikace vnímatelů s hrdiny příběhů
Analýza snů
protože umělci tvoří i ve spánku, nechávají se často svými sny inspirovat
snění denní – tyto sny jsou volné fantazie, které si člověk vytváří za plného vědomí; jejich obsah bývá silně egocentrický a týká se uspokojování různých egocentrických tužeb a přání
na rozdíl od toho většina snů, které člověk prožívá ve spánku, je nereálná, mnohdy nesmyslná
jedním z prvých, kdo poukázali na psychologický význam snů, byl Sigmund Freud; jeho psychoanalytické učení tvrdí, že „člověk, který snil, přesto ví, co jeho sen znamená, jenomže neví, že to ví, a myslí si proto, že to neví“
jedním z nejdůležitějších vyvolavatelů snů jsou přání
klasická psychoanalýza přivedla později vynikajícího psychologa a filozofa Ericha Fromma k úvahám o symbolickém jazyce, jenž je vlastní nejen snům, nýbrž i mýtům, pohádkám a umění
logika snění je úplně jiná než logika bdění
ve snu jsme proto méně moudří a slušní než ve skutečnosti, avšak také lepší a moudřejší než v bdělém stavu
Psychodrama
v roce 1921 založil Jacob Löwy Moreno nedaleko Vídeňské opery Stegreifstheater (Divadlo spatra); chtěl vybudovat divadlo, které by se více přiblížilo životu cestou improvizace a většího zapojení publika do divadelní inscenace; psychologický postřeh Morena ke zjištění, jak hluboko pronikala improvizovaná dramatizace aktuálního problémů z osobního života zúčastněných do psychiky herců i diváků; časem se zrodilo psychodrama jako divadlo uzpůsobené k psychologickým účelům; psychodrama je považováno za čistě psychologickou metodu
jedná se o improvizovanou dramatizaci děje, který je určen psychologickými záměry; psychodramatický projev je tedy z hlediska „herce“ nepřipravený a vždy se týká jeho osobního života; tato metoda má pět základních prostředků: jeviště, protagonistu, režiséra, pomocné herce a publikum
důležité je přivést protagonistu k tomu, aby byl na jevišti tím, čím je ve skutečnosti, a nikoli hercem; režisérem je psychoterapeut
psychodramatické inscenace mají tři fáze:
1. fáze rozehřátí – má vzniknout uvolněná, spontánní a tvořivá atmosféra; používají se různé pohybové hry, pantomimické a taneční techniky, ale i besedy a diskuse
2. fáze hry – pacient přehrává vybrané životní situace; k tomu si vybírá spoluherce, kteří mohou být také určeni režisérem-terapeutem
3. fáze sdílení pocitů diváka – v této fázi jde o zapojení publika do dění; dochází pak k odreagování pocitů; diváci nastavují protagonistovi a pomocným jedincům zrcadlo a poskytují jim tak zpětnou vazbu
z dílčích technik se nejčastěji aplikuje:
a) hraní role – pacient hraje sám sebe v různých životních situacích, hlavně konfliktních a stresových; jako spoluhráče si volí kohokoli z publika; hraní vlastní role je možno oživit technikou monologu, kdy protagonista „myslí nahlas“
b) dvojník a alter ego – dvojník hraje současně s protagonistou, chová se jako on a pomáhá mu vyjádřit jeho vnitřní myšlenky a pocity; alter ego představuje vnitřní hlas, hlas svědomí, „našeptávání ďábla“; někdy se dvojník a alter ego nerozlišují; jejich hlavní funkcí je dynamizovat děj a odhalovat skryté motivy chování protagonisty
c) výměna rolí – po přehrání určité scénky se vymění role a pacient je obsazen do jiné role, což jej přinutí vžít se do myšlení a cítění jiného člověka – třeba svého protivníka – a vidět se jeho očima
d) zrcadlo – pacient sedí v publiku a pomocní herci předvádějí jeho roli; jejich hru může komentovat; získává tak lepší sebenáhled (takto získává sebenáhled i porozumění sobě, zvyšuje se porozumění jiným, schopnost spontánního reagování, důležitá je emoční korektivní zkušenost)
„Vcelku je spisovatelův styl věrným odlitkem jeho nitra: Chce-li někdo psát jasným slohem, nechť má nejdříve jasno ve své duši; a chce-li někdo psát velkolepým slohem, nechť má velkolepý charakter“
J. W. Goethe
„Chcete být dobrým spisovatelem? Začněte tím, že se stanete dobrým člověkem“
D. Diderot
„Předpoklady dobrého básníka: fantazie, vynalézavost, duch, plodnost, dokonalá technická vybroušenost, studium a vážnost“
J. W. Goethe
Vidění
Chápání viděného
chápání viděného – uvědomění si „co vidím“, se děje na základě strukturace vjemového pole a pomocí perceptivních úkonů – tzv. vjemové činnosti; objektivně je můžeme pozorovat jako pohyby očí a postupné fixace různých bodů vizuální struktury
oko si kontury předmětů „ohmatává“, sleduje jejich křivku; oči fixují některé z důležitějších příznaků; např. když si prohlížíme něčí obličej, nejprve fixujeme krajinu očí, potom ústa, čelo a nos
vidění světa není pasivním odrazem objektivní skutečnosti; všímáme si pouze některých věcí a u těchto věcí zase jen některých jejich příznaků
formování vizuálních hypotéz má dva zdroje; jednak se utvářejí na základě různých viděných příznaků, jednak se konstituují na podkladě našeho očekávání; do jisté míry lze říci, že vidíme to, co chceme, co očekáváme; platí to především pro nejasné situace; vizuální hypotéza zpětně zasahuje do strukturace vjemového pole a dochází k tzv. restrukturaci
vnímání se téměř vždy odehrává v určitém kontextu
proces vidění lze popsat jako proces analýzy prostřednictvím syntézy
estetické vnímání moderního díla předpokládá vysokou tvořivou aktivitu diváka, která se vyznačuje pohotovým utvářením vizuálních hypotéz, jejich pružným ověřováním a proměňováním stejně jako aktivní restrukturací vizuální předlohy
Observační strategie
svou logiku má také pozorování (observace), prohlížení si věcí
různé směry pohledu, různé jeho úhly skýtají mozku různé informace; syntetizující rozum je pak skládá do smysluplných celků, čímž vlastně rekonstruuje celý reálný jev; hovoříme o mozaikové povaze vnímání; na tuto zdánlivou samozřejmost nás upozornil rozvoj filmového umění, konkrétně filmové montáže (střihu)
observační strategie – rozvržení pohledu, které m
Vloženo: 16.04.2011
Velikost: 88,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu PSY - Psychologie
Podobné materiály
- XX1 - Manažerská psychologie - Práce do man. psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Historie a metody psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie hry
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie osobnosti, typologe, vlastnosti osobnosti
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie jako veda
- ZSV - Základy společenských věd - psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie.doc
- ZSV - Základy společenských věd - soc psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - socialni psychologie
- PSY - Psychologie - obecna psychologie
- PSY - Psychologie - Psychologie osobnosti
- PSY - Psychologie - Vývojová psychologie 1
- PSY - Psychologie - Vývojová psychologie
- PSY - Psychologie - Základy psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Pedagogická psychologie
- PSY - Psychologie - Vývojová sociální psychologie, SOCIALIZACE
- PSY - Psychologie - Problematiky vývojové psychologie – zákonitosti, změny, etapy
- PSY - Psychologie - psychologie cinnosti
- PSY - Psychologie - Psychologie jako věda, determinace lidské psychiky
- PSY - Psychologie - Psychologie jako věda
- PSY - Psychologie - Psychologie osobnosti 1
- PSY - Psychologie - Psychologie osobnosti
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie osobnosti
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie činnosti, jednání, chování
- ZSV - Základy společenských věd - Sociální a vývojová psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie jako věda
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie
- PSY - Psychologie - Inženýrská psychologie a ergonomie
- PSY - Psychologie - Psychologie trhu
- PSY - Psychologie - Psychologie zboží
- PSY - Psychologie - Úvod do psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Obecná Psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie Osobnosti
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie
- PSY - Psychologie - Psychologie a její předmět
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie 2
- ZSV - Základy společenských věd - PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - Zsv psychologie
- PSY - Psychologie - Psychologie - vznik a vývoj
- PSY - Psychologie - Vývojová psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie Skupinová struktura společnosti
- PSY - Psychologie - Existenciální a humanistická psychologie
- PSY - Psychologie - Gestaltismus tvarová psychologie
- PSY - Psychologie - Kognitivní psychologie
- PSY - Psychologie - Psychodynamická psychologie
- PSY - Psychologie - Psychologie umění
- PSY - Psychologie - Předpoklady vzniku psychologie jako samostatné vědy
- PSY - Psychologie - Transpersonální psychologie
- PSY - Psychologie - Vývoj psychologie v rámci novodobé evropské filozofie
- PSY - Psychologie - Zakladatelé samostatné psychologie
- PSY - Psychologie - Psychologie poznávání
- PSY - Psychologie - Předmět psychologie
- PSY - Psychologie - Vyvojova psychologie
- PSY - Psychologie - Vývojová psychologie
- PSY - Psychologie - základy psychologie
- PSY - Psychologie - Zaklady psychologie
- PSY - Psychologie - Úvod do psychologie, obory psychologie
- PSY - Psychologie - Úvod do psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - psychologie
- PSY - Psychologie - Dějiny psychologie, kognitivní procesy
- PSY - Psychologie - Vývojová a klinická psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - OBECNÁ PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI
- ZSV - Základy společenských věd - PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Humanistická psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Kognitivní psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - OBECNÁ PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - sociální psychologie (socializace, soc. učení, soc. interakce, soc. skupiny a útvary, soc. pat
- PSY - Psychologie - obecná psychologie
- PSY - Psychologie - psychologie osobnosti
- PSY - Psychologie - předmět sociální psychologie
- PSY - Psychologie - Inženýrská psychologie a ergonomie
- PSY - Psychologie - Psychologie trhu
- PSY - Psychologie - Psychologie zboží
- ZSV - Základy společenských věd - DISCIPLÍNA PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - HUMANISTICKÁ, KOGNITIVNÍ PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - PAMĚŤ, PSYCHOLOGIE UČENÍ
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie jako věda
- ZSV - Základy společenských věd - PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie_osobnosti
- ZSV - Základy společenských věd - SMĚRY A VÝVOJ PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - ÚVOD DO STUDIA PSYCHOLOGIE
- PSY - Psychologie - Predmet psychologie
- PSY - Psychologie - Vývoj psychologie
- PSY - Psychologie - Vývojová psychologie
- PSY - Psychologie - Psychologie osobnosti
- PSY - Psychologie - Dějiny psychologie
- PSY - Psychologie - Forenzní psychologie
- PSY - Psychologie - Charakteristika psychologie jako vědní disciplíny
- PSY - Psychologie - Psychologie - předmět, disciplíny, školy
- ZSV - Základy společenských věd - Temperament, spánek, charakter, psychologie poznávání
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Tomáš Kulka - Umění a kýč
- CJ - Český jazyk - Film jako specifické umění
- CJ - Český jazyk - Zobrazení života dětía mládeže v literatuře a umění
- LIT - Literatura - Umění klasicismu, osvícenství a preromantismu
- VV - Výtvarná výchova - Druhy výtvarného umění
- VV - Výtvarná výchova - Předpoklady výtvarného umění
- VV - Výtvarná výchova - Starověké umění
- VV - Výtvarná výchova - Vznik a charakter renesančního umění a jeho porovnání s uměním gotickým
- VV - Výtvarná výchova - Základní rysy umění 70. a 80. let 20. století, zvláště situace v české moderní malbě
- CJ - Český jazyk - Literatura jako specifické umění
- LIT - Literatura - Počátky moderního umění ve světě i v Čechách v druhé polov
- LIT - Literatura - Člověk a válka v umění, odraz války v naší a světové próze
- VV - Výtvarná výchova - Byzantské umění
- VV - Výtvarná výchova - Etruské umění
- VV - Výtvarná výchova - Gotické umění
- VV - Výtvarná výchova - Významné sbírky výtvarného umění v Evropě
- VV - Výtvarná výchova - Významné sbírky výtvarného umění v Čechách
- VV - Výtvarná výchova - Římské umění
- CJ - Český jazyk - Bible a její vliv na kulturu a umění
- CJ - Český jazyk - Praha v literatuře a umění
- LIT - Literatura - BAROKNI LITERATURA A UMENI 3
- LIT - Literatura - Barokní literatura a umění 2
- LIT - Literatura - Barokní literatura a umění 3
- LIT - Literatura - Barokní literatura a umění
- LIT - Literatura - Renesanční literatura a umění 2
- LIT - Literatura - Renesanční literatura a umění
- LIT - Literatura - UMENI MEHO REGIONU
- LIT - Literatura - Úloha umění v životě člověka
- VV - Výtvarná výchova - Pravěké umění
- VV - Výtvarná výchova - Raně křesťanské umění
- VV - Výtvarná výchova - Renesanční umění na našem území
- VV - Výtvarná výchova - Románské umění u nás
- VV - Výtvarná výchova - Románské umění v zahraničí
- VV - Výtvarná výchova - Umění starověkého Egypta
- VV - Výtvarná výchova - Umění Velké Moravy
- VV - Výtvarná výchova - Zakladatelé abstraktního umění
- CJ - Český jazyk - Literatura jako součást umění
- ZSV - Základy společenských věd - Druhy umění - film, dějiny filmu
- CJ - Český jazyk - Baroko v umění světovém a českém
- CJ - Český jazyk - Dramatické umění v životě člověka, vývoj a význam divadla
- CJ - Český jazyk - Zrod moderního umění v poslední čtvrtině 19. století, nejvý
- ZSV - Základy společenských věd - Porozumění psychice
- LIT - Literatura - O divadelnom umení B. Brecht
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.17- Vývoj českého dramatického umění ve
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.22- Nástup moderního umění na přelomu 19
- VV - Výtvarná výchova - Secese ve světovém a českém umění
- D - Dějepis - ROMÁNSKÝ STYL ŽIVOTA A UMĚNÍ V ČECHÁCH
- D - Dějepis - EVROPSKÉ VÝTVARNÉ UMĚNÍ, KULTURA, ARCHITEKTURA A HUDBA V 19. STOLETÍ 22B
- D - Dějepis - Pravěké umění
- D - Dějepis - Umeni od konce 18
- D - Dějepis - VĚDA, KULTURA A UMĚNÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH V 19. STOLETÍ, NÁSTUP MODERNÍCH SMĚRŮ V UMĚNÍ A ARCHITEKT
- VV - Výtvarná výchova - Druhy umění, prostředky, žánry, individualita
- VV - Výtvarná výchova - Základní pojmy ve výtvarném umění
- CJ - Český jazyk - VLIVY CIZÍHO UMĚNÍ NA VÝVOJ NAŠEHO
- CJ - Český jazyk - Počátky slovesného umění
- CJ - Český jazyk - praha v literature a umeni
- CJ - Český jazyk - Vlivy cizího umění na vývoj našeho
- CJ - Český jazyk - ČLOVĚK A PŘÍRODA V UMĚNÍ
- CJ - Český jazyk - ČLOVĚK A PŘÍRODA V UMĚNÍ2
- D - Dějepis - Pravěké umění
- D - Dějepis - Umění, kultura,..v Evropě v 19.stol.
- D - Dějepis - Umění, kultura,..v ČR v 19.stol.
- LIT - Literatura - Odcizení a absurdita v umění 20. století
- NJ - Německý jazyk - Kultur und Kunst - kultura a umění
- VV - Výtvarná výchova - Secese ve světovém a českém umění
- LIT - Literatura - Umeni na prelomu 19. a 20. stoleti
- LIT - Literatura - Vznik cesky psane literatury, umeni gotiky
- LIT - Literatura - Literatura jako druh umění, její funkce, starověká literatura, n
- LIT - Literatura - BAROKNÍ UMĚNÍ
Copyright 2024 unium.cz