- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálPsychologie umění
Jiří Kulka
„Moudrosti je možno dosáhnout: zaprvé zkušeností, to je cesta nejtěžší; zadruhé napodobováním, to je cesta nejlehčí; zatřetí přemýšlením, to je cesta nejušlechtilejší“
Konfucius
„Předměty jsou vychladlé myšlenky“
Kazimír Malevič
„Umění je především stav duše“
Marc Chagall
„Umění neopakuje viditelné, ale činí viditelným“
Paul Klee
„Není těžké být umělcem ve třiceti letech, ale být jím ještě v šedesáti“
Jan Štursa
Podstata umění a jeho druhy
jádrem pojmu umění jsou právě takové výtvory lidské činnosti, které jsou v podstatě od svého počátku celkem bez výkyvů pokládány za umění a umělecky též v praxi působí
pro lepší názornost a s jistým zjednodušením lze říci, že pro umění jsou nejdůležitější požadavky:
1. sebevyjádření – umění je prostředkem vyjadřování lidských myšlenek, názorů, postojů, pocitů, vkusových soudů, prožitků...; sebevyjádřením je i nejprostší výrobek uměleckého řemesla, byť by nesděloval žádnou konkrétní myšlenku a „pouze“ reprezentoval názor, vkus a prožitek svého tvůrce
2. zobrazení – umění musí být smyslově vnímatelné, myšlenka musí být zachycena v názorné obrazné podobě
3. estetické uspořádání – to, co je vyjadřováno a zobrazováno, musí být uspořádáno podle „zákonů krásy“
- umění – prostředek zobrazování zážitků v esteticky uspořádaných tvarech
Funkce umění
umělecké dílo mívá svůj vlastní život, který je od jeho tvůrce oddělen
biologická funkce umění – projevují se v jeho funkci stimulační (podněcování smyslových orgánů a různých psychických i fyzických procesů) ve fyziologické relaxaci (uvolnění) nebo naopak tonifikaci (napětí), v ovlivňování různých fyziologických funkcí (biorytmy, oběhový systém, zažívací soustava...)
psychologické funkce – patrně nejbohatší; patří sem funkce kognitivní (poznávací), expresívní (vyjadřovací), formativní a výchovné, abreaktivní (uvolnění odreagováním), emocionálně motivační, psychoterapeutické (léčebné)...
sociální funkce – postihují zejména mezilidskou komunikaci, potřebu sociální identifikace člověka (potřeba ztotožnit se s určitou skupinou, institucí, národem), koordinaci společenských činností (tanec, pochod, pracovní činnost, sport...); sociální funkce umění přecházejí mnohdy nerozlišitelně ve funkce psychologické a naopak
Umělecké dílo
aby umělecké dílo vzniklo, musí mít svou příčinu, tzn. zdroj; odtud pochází podnět ke tvorbě (umělce něco zaujme, inspiruje k tvorbě); následuje fáze přípravy díla, tj. přípravy jeho pojetí (koncepce); v této fázi je prvotně zpracován tvůrčí podnět, vzniká a je strukturován námět, popř. téma, krystalizují první představy o budoucím díle; ve třetí fázi dochází k plánování (projekci) díla jako celku; vzniká architektonický projekt, notový záznam hudební kompozice nebo dramatický text divadelní hry; umělecké dílo je třeba realizovat – postavit dům, interpretovat skladbu, inscenovat divadelní představení; jakmile došlo k realizaci uměleckého díla (k jeho materializaci, přesněji k materializaci uměleckého artefaktu), může být vnímáno a posuzováno; v této souvislosti hovoříme o estetické responzi a reflexi (uvažování o díle, nad dílem)
umělecké dílo je prostředkem komunikace, tj. dorozumívání mezi lidmi (prostředek sdělení/sdílení)
fáze vzniku a bytí uměleckého dílo a přiřadit jim nové termíny; výše uvedené fáze tedy odpovídají následující znakové konstrukce:
1. pretext – představuje text v zárodečném stavu; inspirační podnět existuje pro umělce ve formě zážitku, vzpomínky, nějaké představy, ale i slovně zformulovaného hesla (sloganu)
2. architext – je již prvním zachycením uměleckých představ; příkladem jsou zápisky, poznámky, skicy, notové nápady
3. prototext – fixovaný projekt uměleckého díla; příkladem je notový záznam hudební skladby, filmový scénář, model budoucí plastiky, dramatický text; prototext slouží jako návod ke zhotovení textu uměleckého díla
4. textem uměleckého díla rozumíme konečné uspořádání uměleckých znaků, které je již neměnné
filmová povídka je architextem ve vztahu k literárnímu scénáři, jenž je zase prototextem ke scénáři režisérskému (technickému); režisérský scénář je zase prototextem ve vztahu k realizovanému filmu ač ve vztahu k literárnímu scénáři byl textem
umělecký text – organizovaný (strukturovaný) soubor znaků, v jehož pozadí se skrývá systém jazyka
umělecké dílo – esteticky komunikovaný artefakt, soubor všech možností konkrétních realizací uměleckého projektu a jejich recepcí
umělecké dílo jako věc, tj. ontologický fakt; je-li umělecký artefakt stvořen, existuje jako kterákoli jiná věc; prvotně je také vnímán jako běžný předmět; esteticky je vnímán až v okamžiku, kdy si recipient uvědomí, že jde o umělecké dílo; jeho věcnost není ovšem negována ani tehdy, ví-li dopředu, že má co činit s uměním
Umění jako předmět psychologického poznání
věda je zvláštní lidskou činností, která směřuje k vytváření nových poznatků o přírodě, společnosti a člověku; pro vědecké poznání je charakteristické, že je systematické a objektivně kontrolovatelné; to znamená, že se vyvíjí plánovitě a že je možno ověřit si jeho pravdivost bez ohledu na jeho původce či nositele; tím se věda diametrálně liší od umění, které zcela objektivní být nemůže a ani nechce; umění staví na prožitku, předpokládá individuálně subjektivní hodnocení a toleruje je; věda se naopak snaží všechny subjektivní příměsi ze své činnosti odstranit
budeme-li vědu chápat jako prostředek komunikace myšlenek a poznatků s pravdivostní intencí (záměrem), je možno umění vymezit jako prostředek komunikace prožitků s intencí estetickou
psychologie umění – historický přehled – dlouho se vyvíjela v rámci filozofie, později také estetiky a dějin umění; prvním dochovaným esteticko-psychologickým pramenem je Bharatova Nátjašástra pocházející ze staré Indie 7. – 2. století př. n. l., kde jsou probrány zejména základy teorie hudby, tance, poezie a divadla
jako samostatná věda se psychologie umění ustavila souběžně s psychologií jako takovou ve druhé polovině 19. století
první a dosud stále jedna z nejrozsáhlejších a aktuálních systematických publikací z psychologie umění je Müller-Freienfelsova Psychologie umění (1912 – 1933); Richard Müller-Freienfels může být považován za otce této vědní disciplíny
dějiny vědecké psychologie se píšou od roku 1879, kdy byla v Lipsku na univerzitě založena W. Wundtem první psychologická laboratoř
gestaltismus (něm. Gestalt – tvar) – směr v psychologii ustanoven na přelomu 19./20. století; gestaltistická (neboli tvarová či celostní) psychologie zdůrazňovala prvotnost celku před částmi; představitel – R. Arnheim
duchovědná psychologie – představitel – W. Dilthey; tento směr odmítl vysvětlovat duševní dění a formulovat jeho zákony; psychiku není možno podle duchovědy vysvětlovat, může být toliko chápána
behaviorismus – představitel – J. B. Watson; podle něj se vědomé psychické děje nedají ověřovat a tudíž se nemohou stát předmětem vědy; psychologie má zkoumat jen objektivně pozorovatelné chování; tento směr vymezil uměleckou tvorbu i vnímání jako zvláštní druh chování
reflexologie – ruský termín; I. M. Sečenov učil, že duševní jevy jsou mozkové reflexy, které mají vždy nějakou vnější příčinu a které je možno pozorovat jako vnější svalový pohyb; duševní jevy jsou tak převedeny na reflexy; reflexem rozumíme zákonitou odpověď organismu na dráždění smyslových čidel, která je zprostředkována centrálním nervstvem; mnohem propracovanější učení, které se od reflexologie již vzdaluje, poskytl I. P. Pavlov, od nějž pochází typologie osobnosti, která rozlišila typ myslitelský (převaha druhé signální soustavy nad první, tj. slova nad smyslovými obrazy), typ umělecký (opačný případ) a typ praktický, kdy je činnost první a druhé signální soustavy vyrovnána
hlubinná psychologie – přijala představy o lidské psychice, navíc psychologii obohatila o pojem nevědomí; dělíme ji na:
1. psychoanalýzu (S. Freud)
2. individuální psychologii (A. Adler)
3. analytickou psychologii (C. G. Jung)
- o umění se zajímali zejména Freud a Jung
- podle Freuda je lidský život ovládán dvěma protikladnými principy: princip slasti se projevuje jako touha po dosažení libosti, princip reality vede člověka k přizpůsobování se prostředí, často i na úkor libosti
- umělecká tvorba je tedy podle psychoanalýzy prostředkem sublimace sexuální energie v tvorbě (nejčastěji v podobě zašifrovaných sexuálních symbolů), která vystupuje ve funkci náhradního uspokojení; ve stejné fázi pak působí sny a mýty
představitelé psychologie umění v Československu – Otakar Zich (Estetika vnímání hudby – pokusil se na experimentálním základě prozkoumat citové působení hudby na jednotlivé posluchače); O. Fischer – Otázky literární psycholog
Vloženo: 16.04.2011
Velikost: 88,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu PSY - Psychologie
Podobné materiály
- XX1 - Manažerská psychologie - Práce do man. psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Historie a metody psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie hry
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie osobnosti, typologe, vlastnosti osobnosti
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie jako veda
- ZSV - Základy společenských věd - psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie.doc
- ZSV - Základy společenských věd - soc psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - socialni psychologie
- PSY - Psychologie - obecna psychologie
- PSY - Psychologie - Psychologie osobnosti
- PSY - Psychologie - Vývojová psychologie 1
- PSY - Psychologie - Vývojová psychologie
- PSY - Psychologie - Základy psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Pedagogická psychologie
- PSY - Psychologie - Vývojová sociální psychologie, SOCIALIZACE
- PSY - Psychologie - Problematiky vývojové psychologie – zákonitosti, změny, etapy
- PSY - Psychologie - psychologie cinnosti
- PSY - Psychologie - Psychologie jako věda, determinace lidské psychiky
- PSY - Psychologie - Psychologie jako věda
- PSY - Psychologie - Psychologie osobnosti 1
- PSY - Psychologie - Psychologie osobnosti
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie osobnosti
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie činnosti, jednání, chování
- ZSV - Základy společenských věd - Sociální a vývojová psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie jako věda
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie
- PSY - Psychologie - Inženýrská psychologie a ergonomie
- PSY - Psychologie - Psychologie trhu
- PSY - Psychologie - Psychologie zboží
- PSY - Psychologie - Úvod do psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Obecná Psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie Osobnosti
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie
- PSY - Psychologie - Psychologie a její předmět
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie 2
- ZSV - Základy společenských věd - PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - Zsv psychologie
- PSY - Psychologie - Psychologie - vznik a vývoj
- PSY - Psychologie - Vývojová psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie Skupinová struktura společnosti
- PSY - Psychologie - Existenciální a humanistická psychologie
- PSY - Psychologie - Gestaltismus tvarová psychologie
- PSY - Psychologie - Kognitivní psychologie
- PSY - Psychologie - Psychodynamická psychologie
- PSY - Psychologie - Psychologie umění
- PSY - Psychologie - Předpoklady vzniku psychologie jako samostatné vědy
- PSY - Psychologie - Transpersonální psychologie
- PSY - Psychologie - Vývoj psychologie v rámci novodobé evropské filozofie
- PSY - Psychologie - Zakladatelé samostatné psychologie
- PSY - Psychologie - Psychologie poznávání
- PSY - Psychologie - Předmět psychologie
- PSY - Psychologie - Vyvojova psychologie
- PSY - Psychologie - Vývojová psychologie
- PSY - Psychologie - základy psychologie
- PSY - Psychologie - Zaklady psychologie
- PSY - Psychologie - Úvod do psychologie, obory psychologie
- PSY - Psychologie - Úvod do psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - psychologie
- PSY - Psychologie - Dějiny psychologie, kognitivní procesy
- PSY - Psychologie - Vývojová a klinická psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - OBECNÁ PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI
- ZSV - Základy společenských věd - PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Humanistická psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Kognitivní psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - OBECNÁ PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - sociální psychologie (socializace, soc. učení, soc. interakce, soc. skupiny a útvary, soc. pat
- PSY - Psychologie - obecná psychologie
- PSY - Psychologie - psychologie osobnosti
- PSY - Psychologie - předmět sociální psychologie
- PSY - Psychologie - Inženýrská psychologie a ergonomie
- PSY - Psychologie - Psychologie trhu
- PSY - Psychologie - Psychologie zboží
- ZSV - Základy společenských věd - DISCIPLÍNA PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - HUMANISTICKÁ, KOGNITIVNÍ PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - PAMĚŤ, PSYCHOLOGIE UČENÍ
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie jako věda
- ZSV - Základy společenských věd - PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie_osobnosti
- ZSV - Základy společenských věd - SMĚRY A VÝVOJ PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - ÚVOD DO STUDIA PSYCHOLOGIE
- PSY - Psychologie - Predmet psychologie
- PSY - Psychologie - Vývoj psychologie
- PSY - Psychologie - Vývojová psychologie
- PSY - Psychologie - Psychologie osobnosti
- PSY - Psychologie - Dějiny psychologie
- PSY - Psychologie - Forenzní psychologie
- PSY - Psychologie - Charakteristika psychologie jako vědní disciplíny
- PSY - Psychologie - Psychologie - předmět, disciplíny, školy
- ZSV - Základy společenských věd - Temperament, spánek, charakter, psychologie poznávání
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Tomáš Kulka - Umění a kýč
- CJ - Český jazyk - Film jako specifické umění
- CJ - Český jazyk - Zobrazení života dětía mládeže v literatuře a umění
- LIT - Literatura - Umění klasicismu, osvícenství a preromantismu
- VV - Výtvarná výchova - Druhy výtvarného umění
- VV - Výtvarná výchova - Předpoklady výtvarného umění
- VV - Výtvarná výchova - Starověké umění
- VV - Výtvarná výchova - Vznik a charakter renesančního umění a jeho porovnání s uměním gotickým
- VV - Výtvarná výchova - Základní rysy umění 70. a 80. let 20. století, zvláště situace v české moderní malbě
- CJ - Český jazyk - Literatura jako specifické umění
- LIT - Literatura - Počátky moderního umění ve světě i v Čechách v druhé polov
- LIT - Literatura - Člověk a válka v umění, odraz války v naší a světové próze
- VV - Výtvarná výchova - Byzantské umění
- VV - Výtvarná výchova - Etruské umění
- VV - Výtvarná výchova - Gotické umění
- VV - Výtvarná výchova - Významné sbírky výtvarného umění v Evropě
- VV - Výtvarná výchova - Významné sbírky výtvarného umění v Čechách
- VV - Výtvarná výchova - Římské umění
- CJ - Český jazyk - Bible a její vliv na kulturu a umění
- CJ - Český jazyk - Praha v literatuře a umění
- LIT - Literatura - BAROKNI LITERATURA A UMENI 3
- LIT - Literatura - Barokní literatura a umění 2
- LIT - Literatura - Barokní literatura a umění 3
- LIT - Literatura - Barokní literatura a umění
- LIT - Literatura - Renesanční literatura a umění 2
- LIT - Literatura - Renesanční literatura a umění
- LIT - Literatura - UMENI MEHO REGIONU
- LIT - Literatura - Úloha umění v životě člověka
- VV - Výtvarná výchova - Pravěké umění
- VV - Výtvarná výchova - Raně křesťanské umění
- VV - Výtvarná výchova - Renesanční umění na našem území
- VV - Výtvarná výchova - Románské umění u nás
- VV - Výtvarná výchova - Románské umění v zahraničí
- VV - Výtvarná výchova - Umění starověkého Egypta
- VV - Výtvarná výchova - Umění Velké Moravy
- VV - Výtvarná výchova - Zakladatelé abstraktního umění
- CJ - Český jazyk - Literatura jako součást umění
- ZSV - Základy společenských věd - Druhy umění - film, dějiny filmu
- CJ - Český jazyk - Baroko v umění světovém a českém
- CJ - Český jazyk - Dramatické umění v životě člověka, vývoj a význam divadla
- CJ - Český jazyk - Zrod moderního umění v poslední čtvrtině 19. století, nejvý
- ZSV - Základy společenských věd - Porozumění psychice
- LIT - Literatura - O divadelnom umení B. Brecht
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.17- Vývoj českého dramatického umění ve
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.22- Nástup moderního umění na přelomu 19
- VV - Výtvarná výchova - Secese ve světovém a českém umění
- D - Dějepis - ROMÁNSKÝ STYL ŽIVOTA A UMĚNÍ V ČECHÁCH
- D - Dějepis - EVROPSKÉ VÝTVARNÉ UMĚNÍ, KULTURA, ARCHITEKTURA A HUDBA V 19. STOLETÍ 22B
- D - Dějepis - Pravěké umění
- D - Dějepis - Umeni od konce 18
- D - Dějepis - VĚDA, KULTURA A UMĚNÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH V 19. STOLETÍ, NÁSTUP MODERNÍCH SMĚRŮ V UMĚNÍ A ARCHITEKT
- VV - Výtvarná výchova - Druhy umění, prostředky, žánry, individualita
- VV - Výtvarná výchova - Základní pojmy ve výtvarném umění
- CJ - Český jazyk - VLIVY CIZÍHO UMĚNÍ NA VÝVOJ NAŠEHO
- CJ - Český jazyk - Počátky slovesného umění
- CJ - Český jazyk - praha v literature a umeni
- CJ - Český jazyk - Vlivy cizího umění na vývoj našeho
- CJ - Český jazyk - ČLOVĚK A PŘÍRODA V UMĚNÍ
- CJ - Český jazyk - ČLOVĚK A PŘÍRODA V UMĚNÍ2
- D - Dějepis - Pravěké umění
- D - Dějepis - Umění, kultura,..v Evropě v 19.stol.
- D - Dějepis - Umění, kultura,..v ČR v 19.stol.
- LIT - Literatura - Odcizení a absurdita v umění 20. století
- NJ - Německý jazyk - Kultur und Kunst - kultura a umění
- VV - Výtvarná výchova - Secese ve světovém a českém umění
- LIT - Literatura - Umeni na prelomu 19. a 20. stoleti
- LIT - Literatura - Vznik cesky psane literatury, umeni gotiky
- LIT - Literatura - Literatura jako druh umění, její funkce, starověká literatura, n
- LIT - Literatura - BAROKNÍ UMĚNÍ
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: