- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálvislosti druhých na sobě.
· i deový (náboženský) – zaměřuje se na nadpozemské hodnoty, materiální hodnoty jsou pro jedince tohoto typu málo významné… Smyslem života je víra, služba ideálnu, bohu.
Schopnosti
Představují výkonovou složku osobnosti, určují hlavní měrou její úspěšnost. Schopnosti umožňují snadno a rychle si osvojit a poté kvalitně vykonávat příslušné činnosti. Vrozeným zá kladem schopností jsou vlohy (dispozice).
Stupně schopností:
· Prosté schopnosti – průměrný výkon
· Snížené schopnosti – podprůměrný výkon
· Nadání – nadprůměrný výkon
· Talent – vynikající výkon
· Genialita – vrcholný výkon
·
Druhy schopností:
1. intelektové – rozumové (lat. intellectus = rozum) ovlivňují výkon v teoretických činnostech. Inteligence = soubor obecných rozumových schopností . Vymezuje se jako schopnost učit se s porozuměním a následně naučeného využívat. Je spojována s chápavostí , schopností zorientovat se v dané sit u aci, pochopit ji ( zážitek „aha“ ) a najít způsob jejího řešení . Inteligence tvoří základ inteligentního chování .
Dílčí schopnosti v rámci inteligence:
· verbáln í – práce se slovy
· numerické – práce s čísly
· percepční – rozlišování tvarů (zrakem)
· paměťové
· prostorová představivost
Složky inteligence:
· vrozená (tekut á, fluidní) – dědíme ji po předcích, představuje větší díl celkové inteligence, není závislá na vzdělání.
· Získaná (krystalická) – představuje menší část celkové i nteligence, utváří se v průběhu života na základě vrozené inteligence, vlivem vzdělávání může narůstat.
Vývoj inteligence
V průběhu dětství inteligence stoupá, nejprudčeji zhruba do 8 roků, poté je nárůst inteligence pozvolnější, vrcholu inteligence jedinec dosahuje mezi 20. až 25. rokem. Poté se inteligence udržuje na optimální úrovni, ve stáří nastává její úbytek, který je přirozený – pozvolný, případně prudký – chorobný (demence, nejčastěji Alzheimerova choroba)
Měření inteligence
Provádí se pomocí testů inteligence, první test vytvořil francouzský psycholog Binet v roce 1905. K masovému užití testů došlo poprvé v 1. sv. válce v americké armádě – testy Army alfa a Army beta. Nejkvalitnější testy vytvořil v polovině minulého století americký psycholog David Wechsler.
Úkoly v testech inteligence :
· Verbální - slova, čísla
· Neverbální – obrázky
· Performační – skládanky
Číselným vyjádřením hodnoty inteligence IQ (inteligenční kvocient). Jeho klasický výpočet zavedl německý psycholog W. Stern podle vzorce MV/FV x 100 = IQ. (MV = mentální věk, FV = fyzický věk)
Pásma inteligence
Podle hodnoty IQ lze zařadit konkrétního jedince do příslušného pásma. Asi 50% populace má inteligenci průměrnou , hodnota IQ se pohybuje mezi 90 – 110 .
Mírný nadprůměr 110 -120 (předpoklad zvládnutí studia na VŠ)
Vysoká inteligence 120 -130
Velmi vysoká inteligence 130 – 140 (mezinárodní sdružení pro jedince s IQ nad 130 – Mensa)
Počínající genialita – nad 140 (Einsteinova společnost – pro jedince s IQ 150 a více)
Lidí s IQ 130 a více je v populaci 2-4%.
Podprůměrná inteligence 80-90
Přechodné pásmo 70-80 (slaboduchost)
IQ pod 70 – porucha rozumového vývoje, jedince s touto hodnotou IQ označujeme jako mentálně retardovaného , jsou jich v populaci 2 – 4 %. Pokud se jedná o poruchu vrozenou nebo raně získanou (do 2 – 3 roků věku), nazývá se slabomyslností (oligofrenií). Pokud je poruchy získaná v průběhu života, nazýv á se demencí. Mentální retardace má 4 stupně:
· Lehký – IQ 50 – 70, v dospě losti rozumová úroveň 10 – 12 letého dítěte, vzdělávání ve speciálních školách.
· Střední – IQ 35 – 50, v dospělosti rozumová úroveň 6 – 8 letého dítěte
· Těžký – IQ 20 – 35, v dospělosti rozumová úroveň max. 3 letého dítěte
· Hluboký – IQ pod 20, nemluví, nechodí, těžké poškozené mozku, kombinované vady.
2. senzomotorické – ovlivňují vý kon v praktických, pohybových činnostech. V oblasti hrubé motoriky se projevují jako obratnost, v oblasti jemné motoriky jako zručnost.
3. umělecké – uplatňují se v různých oblastech umění, jejich společným znakem je tvoř ivost – kreativita. Dělí se na:
· Hudební
· Výtvarné
· Literární
· Herecké
Charakter
Představuje mravní složku osobnosti, je to soubor vlastností, které jsou podmíněny převážně společensky, na jejich utváření se podstatnou měrou podílejí vlivy prostředí, vý chova a učení. Jsou to vlastnosti, v nichž se projevuje vztah člověka ke společnosti, k její morálce, vztah k lidem, k sobě samému, k práci a povinnostem obecně. Tyto vlastnosti umožňují člově ku kontrolovat a řídit své chování tak, aby bylo v souladu s normami společnosti, ve které žije. V pojetí psychoanalýzy se označují termínem superego .
Počátky charakteru se začínají utvářet už v předškolním věku (3 – 4 roky), kdy dítě začíná respektovat požadavky, které se kladou na jeho chování zvenčí, a př etváří je na vnitřní pravidla svého chování. V této době začíná chápat význam základních etických pojmů dobro a zlo , začíná se utvářet jeho svědomí , na které se váží pocity viny .
Vývoj charakteru prochází dvěma stádii:
1. h eteronomní – normy chování stanovuje jedinci někdo druhý, dítěti dospělý, dospívajícímu vrstevník
2. a utonomní – normy chování si stanovuje jedinec sám, většinou v dospělosti
K označení charakteru se někdy používá termín emoční inteligence , která je pro bě žný život méně důležitá jako inteligence obecná. Vyznačuje se znalostí vlastních emocí, schopností je zvládat, schopností vnímat emoce druhých lidí a navazovat s nimi optimální mezilidské vztahy.
Závažná porucha mravní složky osobnosti – amorální charakter . Pro jedin ce s touto poruchou je typická i m pulzivita, nedostatek zřetele k chování a potřebám druhých, ostatní slouží jako objekty uspokojování vlastních potřeb. Těmto jedincům chybí empatie, nemají výčitky svědomí , jsou schopni druhým ubližovat bez pocitů viny. Takových jedinců jsou v populaci 2 – 4 %, převažují muži. Na vzniku poruchy se podílejí genetické dispozice, raná poškození CNS, krutá vý chova spojená s citovým strádáním v dětství.
Temperament
Představuje dynamickou složku osobnosti, která určuje průběh veškerého prožívání a chování člověka. Nejvíce se projevuje v citech ( převládající nálada, m íra citové vzrušivosti) a motorice (rychlost chůze, řeči, umírněnost, prudkost gest..). Temperament určuje naše osobní psychomotorické tempo. Jedná se o vrozené vlastnosti, které jsou podmíněny převážně biologicky, částečně se dají ovlivnit zevními vlivy, prostředím, výchovou.
První, tzv. klasickou teorii temperamentu vytvořil v 5. - 4. století před letopočtem řecký lékař Hippokrates . Vychází v ní z přesvědčení, že temperament člověka je dán poměrem a převahou tělních tekutin. Z řeckých názvů tělních tekutin pak odvodil označení jednotlivý ch typů temperamentu:
· Sangvinik (krev) – optimista, veselý, hovorný, vyrovnaný, snadno se přizpůsobuje, v citech povrchní a nestálý
· Cholerik (žluč) – organizátor, vytrvalý se spoustou energie, prudký, výbušn ý, netrpělivý, problémy se sebeovládáním
· Flegmatik (hlen) – klidný, pomalý, trpělivý, navenek nevýrazný, schopen vykoná vat monotónní činnosti, obtížně se přizpůsobuje
· Melancholik (černá žluč) – pesimista, málo energie, snadná unavitelnost, duš evní zranitelnost , city se tvoří pomalu, jsou hluboké a stálé
Filozof Aristoteles rozdělil lidi do čtyř typů podle přírodních živlů:
· Sangvinik – vzduch
· Cholerik – oheň
· Flegmatik – voda
· Melancholik - země
Novodobou teorii temperamentu vytvořil na počátku 20. století ruský fyziolog I. P. Pavlov . Term ín temperament nahradil termínem vyšší nervová činnost (VNČ ). Temperament člověka je podle něho dán vlastnostmi nervové soustavy, vlastnostmi nervový ch procesů – vzruchu a útlumu :
1. Síla – projevuje se odolností vůči zátěži, typ silný je odolný vůči zátěži, typ slabý se vyznač uje slabou sníženou odolností a nervozitou
2. Vytrvalost – projevuje se mírou rovnováhy mezi procesy vzruchu a útlumu, typ vyrovnaný má procesy vzruchu (aktivitu) a útlumu (pasivitu) v rovnováze. Typ nevyrovnaný je buď přiliž utlu
Vloženo: 13.11.2010
Velikost: 118,01 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu PSY - Psychologie
Podobné materiály
- XX1 - Manažerská psychologie - Práce do man. psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Historie a metody psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie hry
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie osobnosti, typologe, vlastnosti osobnosti
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie jako veda
- ZSV - Základy společenských věd - psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie.doc
- ZSV - Základy společenských věd - soc psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - socialni psychologie
- PSY - Psychologie - obecna psychologie
- PSY - Psychologie - Vývojová psychologie 1
- PSY - Psychologie - Vývojová psychologie
- PSY - Psychologie - Základy psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Pedagogická psychologie
- PSY - Psychologie - Vývojová sociální psychologie, SOCIALIZACE
- PSY - Psychologie - Problematiky vývojové psychologie – zákonitosti, změny, etapy
- PSY - Psychologie - psychologie cinnosti
- PSY - Psychologie - Psychologie jako věda, determinace lidské psychiky
- PSY - Psychologie - Psychologie jako věda
- PSY - Psychologie - Psychologie osobnosti 1
- PSY - Psychologie - Psychologie osobnosti
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie osobnosti
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie činnosti, jednání, chování
- ZSV - Základy společenských věd - Sociální a vývojová psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie jako věda
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie
- PSY - Psychologie - Inženýrská psychologie a ergonomie
- PSY - Psychologie - Psychologie trhu
- PSY - Psychologie - Psychologie zboží
- PSY - Psychologie - Úvod do psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Obecná Psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie Osobnosti
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie
- PSY - Psychologie - Psychologie a její předmět
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie 2
- ZSV - Základy společenských věd - PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - Zsv psychologie
- PSY - Psychologie - Psychologie - vznik a vývoj
- PSY - Psychologie - Vývojová psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie Skupinová struktura společnosti
- PSY - Psychologie - Existenciální a humanistická psychologie
- PSY - Psychologie - Gestaltismus tvarová psychologie
- PSY - Psychologie - Kognitivní psychologie
- PSY - Psychologie - Psychodynamická psychologie
- PSY - Psychologie - Psychologie umění
- PSY - Psychologie - Předpoklady vzniku psychologie jako samostatné vědy
- PSY - Psychologie - Transpersonální psychologie
- PSY - Psychologie - Vývoj psychologie v rámci novodobé evropské filozofie
- PSY - Psychologie - Zakladatelé samostatné psychologie
- PSY - Psychologie - Psychologie umění Kulka
- PSY - Psychologie - Psychologie poznávání
- PSY - Psychologie - Předmět psychologie
- PSY - Psychologie - Vyvojova psychologie
- PSY - Psychologie - Vývojová psychologie
- PSY - Psychologie - základy psychologie
- PSY - Psychologie - Zaklady psychologie
- PSY - Psychologie - Úvod do psychologie, obory psychologie
- PSY - Psychologie - Úvod do psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - psychologie
- PSY - Psychologie - Dějiny psychologie, kognitivní procesy
- PSY - Psychologie - Vývojová a klinická psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - OBECNÁ PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI
- ZSV - Základy společenských věd - PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Humanistická psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Kognitivní psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - OBECNÁ PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - sociální psychologie (socializace, soc. učení, soc. interakce, soc. skupiny a útvary, soc. pat
- PSY - Psychologie - obecná psychologie
- PSY - Psychologie - psychologie osobnosti
- PSY - Psychologie - předmět sociální psychologie
- PSY - Psychologie - Inženýrská psychologie a ergonomie
- PSY - Psychologie - Psychologie trhu
- PSY - Psychologie - Psychologie zboží
- ZSV - Základy společenských věd - DISCIPLÍNA PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - HUMANISTICKÁ, KOGNITIVNÍ PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - PAMĚŤ, PSYCHOLOGIE UČENÍ
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie jako věda
- ZSV - Základy společenských věd - PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie_osobnosti
- ZSV - Základy společenských věd - SMĚRY A VÝVOJ PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - ÚVOD DO STUDIA PSYCHOLOGIE
- PSY - Psychologie - Predmet psychologie
- PSY - Psychologie - Vývoj psychologie
- PSY - Psychologie - Vývojová psychologie
- PSY - Psychologie - Psychologie osobnosti
- PSY - Psychologie - Dějiny psychologie
- PSY - Psychologie - Forenzní psychologie
- PSY - Psychologie - Charakteristika psychologie jako vědní disciplíny
- PSY - Psychologie - Psychologie - předmět, disciplíny, školy
- ZSV - Základy společenských věd - Temperament, spánek, charakter, psychologie poznávání
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- 02 - IT - Prezentace - Osobnosti v historii českého státu
- 01 - Němčina - Osobnosti -BRD, OST,SCH
- 22 - Základy a aplikovaná psychologie - Seminární práce testy osobnosti, čára života
- D - Dějepis - Osobnosti 21
- BI - Biologie - Problematické typy osobností, komunikace s nimi.ppt
- CJ - Český jazyk - Charakteristika a osobnosti svetove prozy po druhe svetove valce
- CJ - Český jazyk - Nejvyznamnejsi osobnosti moderni svetove poezie
- CJ - Český jazyk - Osobnosti svetove realisticke literatury
- LIT - Literatura - Hlavní proudy a osobnosti české prózy 1. pol. 20. stol
- LIT - Literatura - Nejvýraznější osobnosti české exilové a samizdatové literatury
- LIT - Literatura - Proudy a osobnosti české prózy
- LIT - Literatura - Ženské osobnosti v české literatuře
- PSY - Psychologie - Základní poznatky o vývoji osobnosti
- CJ - Český jazyk - Vývojové etapy, osobnosti a díla starší české literatury
- D - Dějepis - Osobnosti dějin - část II
- LIT - Literatura - Meziválečně světová próza,osobnosti a dilo
- ZSV - Základy společenských věd - Dynamika osobnosti I.Kant - německá filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Výroba a výrobní faktory Osobnosti české filosofie 19.-20.s
- PSY - Psychologie - Přehled teorií osobnosti J. Drapela
- PSY - Psychologie - Teorie osobnosti
- CJ - Český jazyk - Ženské osobnosti v české literatuře spisovatelky i hrdinky
- LIT - Literatura - Významné osobnosti české literatury po r.1945
- PSY - Psychologie - osobnosti a poruchy
- PSY - Psychologie - Zamerenost osobnosti, Predstavy, Zajmy, Citove procesy
- CJ - Český jazyk - Nejvyznamnejsi osobnosti exilove a samizdatove literatury
- CJ - Český jazyk - Nejvýraznější osobnosti 20. století (dle vlastního výběru)
- CJ - Český jazyk - Nejvýznamnější osobnosti exilové a samizdatové literatury
- CJ - Český jazyk - velké osobnosti světové poezie 1. pol. 20. stol
- CJ - Český jazyk - významné osobnosti české prózy 1. pol. 20. stol
- LIT - Literatura - poezie a próza - osobnosti 1968- 1989
- PSY - Psychologie - big five (pětifaktorový model osobnosti)
- CJ - Český jazyk - významné osobnosti světového dramatu
- CJ - Český jazyk - Antiromán, antidrama, postmodernismus - směry a osobnosti svět.lit. 2.pol.20.stol.
- CJ - Český jazyk - expresionismus, ruralismus - osobnosti české meziválečné prozy, žurnalistiky a literární kritik
- CJ - Český jazyk - Magický realismus, Sci-fi - směry a osobnosti svět.lit. 2.pol.20.stol.
- CJ - Český jazyk - Obraz války v literatuře - směry a osobnosti svět.lit. 2.pol.20.stol.
- CJ - Český jazyk - Osobnosti české literatury mezi válkami
- CJ - Český jazyk - Rozhněvaní mladí muži, beat generation, existencialismus - směry a osobnosti svět.lit. 2.pol.20
- ZSV - Základy společenských věd - PSYCHICKÉ STAVY OSOBNOSTI
- ZSV - Základy společenských věd - TYPOLOGIE OSOBNOSTI, TEMPERAMENT
- ZSV - Základy společenských věd - Typologie_osobnosti,_temperament
- ZSV - Základy společenských věd - UTVÁŘENÍ OSOBNOSTI
- ZSV - Základy společenských věd - utváření_osobnosti
- CJ - Český jazyk - NEJVÝZNAMNĚJŠÍ OSOBNOSTI A PROUDY..
- CJ - Český jazyk - osobnosti ceske mezivalecne prozy II
- CJ - Český jazyk - významné osobnosti současné prózy a poezie
- LIT - Literatura - Prvořadé osobnosti současné české i světové literární produkce
- PSY - Psychologie - Poruchy osobnosti
- PSY - Psychologie - Stádia ve vývoji osobnosti - prenatální období - batole
- PSY - Psychologie - Stádia ve vývoji osobnosti - předškolní věk - smrt
- PSY - Psychologie - Typologie osobnosti
- PSY - Psychologie - 4 PSY big five (pětifaktorový model osobnosti)
- PSY - Psychologie - Maturitní otázka - 1. Historické pojetí determinace lidské psychiky a vymezení osobnosti
- PSY - Psychologie - Maturitní otázka - 3. Vrozený základ osobnosti, temperament a modely osobnosti
- PSY - Psychologie - Maturitní otázka - 13. Dimenze osobnosti a modely osobnosti
- AJ - Anglický jazyk - Slavné osobnosti
Copyright 2024 unium.cz