- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálmateřské lásky – psychoanalýza (dnes ne jen k matce, ale i k ostatním lidem
podílejícím se na výchově)
→ vázané bezprostředně na tělo + zajišťují přežití
b) sekundární = společenské = sociální potřeby
→ vznikají v průběhu vývoje společnosti
→ souvisí s procesem socializace = začlenění člověka do společnosti
→ např. potřeba vědění, seberealizace, potřeba společenského uznání, vztah s vrstevníky,
kulturní vzdělávání, potřeba individuálního růstu, sebeúcty…
III. Postoje
= hodnotící vztah k někomu – něčemu
a) kladné
b) záporné
- formují se od dětství
Průběh (fáze) vytvoření postoje
poznání = s danou skutečností se seznámit (rodiče baví lyžovat, tak do toho nutí dítě)
citové zhodnocení
jednání → když kladně zhodnotím situaci, budu to dělat a naopak
- v průběhu života se mění – zejm.se mění intenzita daného postoje + může se měnit z kladných postojů na záporný
IV. Zájem
= méně intenzivní hodnotící stav k určité skutečnosti
- liší se fázemi utváření – vznik
1) vzbuzení pozornosti – iniciujeme činnost sami
2) jednání – realizujeme to, co nás zaujalo
3) zhodnocení – buď pokračujeme v jednání, nebo ne
( rozdíl mezi postojem a zájmem je v míře zaujetí + zatím co u postoje nás k činnosti přivádějí jiné osoby, u zájmu iniciujeme činnosti sami
V. Hodnoty
= připisování důležitosti určité skutečnosti
- např. myšlenka, činnost, věc, osoba…
přejímáme je od referenčních osob = nějaký vzor – kdokoli, kdo má na utváření osobnosti
vliv (99% jsou to rodiče)
- velké množství hodnot + člověk si podvědomě utváří žebříček hodnot, boj hodnot: dochází k němu, když jsme motivování 2 důležitými skutečnostmi
neustálý proces vyhrává ta hodnota, která je pro nás důležitá v daném okamžiku x nikoli ta, která je nejsilnější
Typy osobnosti podle hodnot:
1) osoby mocenské: nejvyšší hodnotou je moc
- uspokojení v politice nebo ekonomické oblasti x pokud člověk v práci
není nic a je mocenský typ, pak „terorizuje“ sociálně slabší (např.doma
děti, manželku…)
2) náboženská osobnost: nejvyšší hodnotou je víra
3) osobnost teoretická: nejvyšší hodnotou je vědění a vzdělání
4) osobnost praktická: nevyšší hodnotou je to, že dokáže rukama vyrobit něco hmotného, nějaké dílo, práce…, kutilové…
VI. Návyky
= ustálený způsob chování
- slabý motiv + když přijde silnější motiv, tak se návyk překoná
VII. Konflikty
1) základní konflikty: člověka doprovází celý život
- věnuje se jim S. Freund = vidí ho jako konflikt sexuálního pudu a společnosti – společnost člověka nutí,
aby neukazoval sexuální pud
- A. Adler = konflikt touhy po moci a konkurence
- chceme ovládat, ale ovládat chtějí i ti ostatní – většinou u mužů, ale najde se i u žen
- pokud svou touhu po moci neuspokojí v zaměstnání…, realizují na rodině…
2) vnější konflikty
- pozorovatelné okolím – hádky…
- hádka 1. konstruktivní – cílem je dojít k nějakému řešení; vyřešit problém
2. destruktivní – cílem je umocnění problému
- základem správné konstruktivní hádky jsou následující fáze:
→ dáme najevo, že se chceme hádat – chceme řešit problém
→ průběh hádky
→ konec hádky – dáme najevo, že hádka končí
- musíme si přesně stanovit téma, na které se budeme hádat
- účastní se jí ti, kterých se problém týká
- ……………… - ……………………. = krutá střela na nejbolavější místo
- technika gramofonové desky = mele pořád to samé dokola
- když na úřední úrovni, tak můžeme – ochrana mého ………………….
- v partnerském a rodičovském vztahu spíše ne, protože to jsou velmi úzké vztahy = velmi
emotivní
3) vnitřní konflikty
flustrace náročné životní situace
stres
Frustrace: napětí v organismu, které vzniká neuspokojením potřeby
- každá potřeba je jinak důležitá ( pocit frustrace se dostavuje v různém časovém
rozmezí
- frustrační tolerance = schopnost odolávat frustraci – u každého jinak silná
závislá na: a) temperamentu: labilní jedinci mají nízký práh x stabilní naopak
b) ovlivněná geny
- nejčastěji frustraci způsobí nesprávné stanovení cíle (cíl může být nízký – ten pak
nerozvíjí osobu ( frustrace – nebo naopak moc vysoký – člověk ho nemůže
dosáhnout a je frustrovaný; nejlepší je stanovit si přiměřený cíl)
Jakým způsobem člověk reaguje na tíživé situace:
1) x x
JÁ CÍL …… souvisí s uspokojením potřeb
frustrátor …. Bariéra, která brání k dosažení cíle
- v tomto případě slabá/malá bariéra
např. Pp na Čj → chci 1 na vysvědčení → musím se naučit na písemku
2) x x frustrátor je příliš silný → vytvořím si slabší,
JÁ CÍL který snáze překonám – např.na Pp z Čj si
Napíšu tahák
3)
x x = kompenzace ( cíl původní x je k němu
příliš silná bariéra ( zvolím náhradní cíl, kde je
JÁ CÍL bariéra slabší.
x
NÁHRADNÍ CÍL
4) = rezignace ( poslední řešení, když
JÁ CÍL všechna předchozí selhala
Stres: = napětí v organismu, které vzniká dlouhodobou zátěží → reakce na zátěžovou situaci,
kterou člověk není schopen dlouhodobě zvládnout (čím dýl, tím je větší stres)
- příznaky totožné s frustrací x příčina jiná
- příčinou stresu = Stresor: např.škola, partner, rodina, závody…
1) Fyziologické změny:
→ zrchlení tepu, zvýšení krevního tlaku (srdeční riziko)
→ pocení – ledový pot (na místech, kde se při sportu normálně nepotíte – např.dlaně,
nohy..)
→ změna barvy: vysoký tlak = zčervenání x snížení tlaku = zbělání, až omdlévání
→ změny metabolismu trávení = ŽALUDEČNÍ NEURÓZA
→ poruchy příjmu potravy
→ zvracení – ranní nevolnosti (když je stresor práce nebo škola)
→ průjem
→ začínající stres = hodně jídla x vrcholný = odmítání potravy
→ tresy: prsty → ruce → nohy → brada → ramena ( kompletní třes
→ dlouhodobá zátěž : poruchy zraku + tělo uniká do nemoci
2) Psychické změny:
→ nervozita a podrážděnost
→ nespavost nebo přílišná spavost
→ problémy s pamětí → neprobíhá 1.fáze vštěpení, protože je člověk nesoustředěný
→ poruchy řeči – koktání – zejména u dětí; dále u labilních osobností x u stabilních
lidí se to projevuje přeříkáváním
Reakce na stres:
- 2 základní reakce – rodové x další jsou pak odvozené
a) agrese - dnes ze společenského hlediska považováno za nevhodné, nespolečenské v
člověk
b) únik - na stres reaguje odvozenými technikami
1) kompenzace – základní odvozená metoda
- neúspěch v jedné činnosti vyžujeme úspěchem v jiné činnosti
- hodně u dětí na 1.stupni – neumím M, snažím se na Tv
2) únik – člověk z reality uniká do různých světů – spánek, fantazie (hodně u malých dětí)
drogy, alkohol, čtení, film, příroda- definitivní únik = sebevražda
3) pseudorozumové zdůvodnění – pseudo = jakoby
vypadá to jako logické zýdůvodnění, ale s logikou to nemá nic společného
(např. přinesu domů 4ku a říkám, že jí měli všichni)
4) izolace – technika odvozená od úniku → jedná se o únik do samoty
- např. smrt manžela → aby okolí nepřipomínalo stresovou situace
5) agrese - verbální
- člověk pod tlakem pro řešení situace používá slovní útoky…
- když dojdou argumenty, může to dojít k agresi fyzické
6)popření – člověk se stresové situaci vyhýbá tím, že tuto situaci popírá a dělá, že se nic
nestalo- např. když dítěti umře matka → dítě to odmítá → zemřelému
připravuje snídaně… x nejhorší je tato situace pro zbylé členy rodiny
Typy stresu
1) EUSTRES: jako euforický stres
- pozitivní účinky – dokáže člověka vybičovat k maximálním výkonům
2) DISTRES: člověka oslabuje
- výkony jsou daleko horší
5. složka osobnosti = EMOCE
- buď řazeny pod motivy – pak jsou 4 složky osobnosti
- nebo jako samostatná složka osobnosti ( pak je jich 5
= subjektivní stavy prožívání našeho vztahu k okolí
→ trvání odpovídá psychickému stavu ( hodiny až den
→ prožímáme vztahy k lidem, věcem, činnostem, myšlenkám, vzpomínkám…
→ silná pohnutka k určitému jednání
kladné emoce ( láska, přátelství…
neutrální stav
↓
příčina emoce záporné emoce ( nenávist, strach, úzkost
- cit a emoce se z hlediska psychologie rozlišují:
→ emoce = stavy prožívání spojené s uspokojováním fyzických potřeb
→ city = stavy prožívání spojené s uspokojováním duševních potřeb
Faktory ovlivňující emoce:
1) Temperament: sklon k hlubšímu prožívání = labilní typy
sklon k mělkému prožívání = stabilní typy
2) Nálada = psychický stav, který dává zabarvení našim prožitkům
= pohotovost k reakcím určitého typu
- např. upadne mi hrnek a rozbije se – když mám dobrou náladu, směju se x
když mám špatnou náladu = obviňování…
- podle psychoanalýzy má na náladu největší vliv poslední sen
ZÁKLADNÍ NÁLADY:
→ veselá = radostná
→ smutná
→ zlostná
→ bezradná
PORUCHY NÁLAD:
- nálady patické = takové, které nejsou normální ( následující nálady
- patické nálady spojuje → obvykle nemají příčinu
→ trvá příliš dlouho → týdny – měsíce
a) deprese = přehnaně smutná nálada
- nemá žádnou příčinu
- neléčená končí sebevraždou ( SMRTELNÁ CHOROBA
b) anxiózní = úzkostná nálada
- člověk pociťuje strach, úzkost… z věcí, kteé jsou naprosto normální běžné
- dlouhodobá úzkost
- řeší se hypnózou, kde se tato nálada odbourává
c) morózní – nespokojenost
- nic není člověku vhod → cokoliudělá okolí, to je špatné
d) expanzivní – průběh: člověk neustále všem do všeho „kecá“, chce všechno řídit,
tendence s ostatními manipulovat
e) euforická – opak deprese v nálada přehnaně veselá
- je tak veselá, že člověk ztrácí pud sebezáchovy ( velmi nebezpečné
f) paradoxní – člověk s touto náladou reaguje obráceně ( na smutné věci reaguje
smíchem a naopak
g) apatická – člověk nereaguje nažádné podněty – ani na veselé, ani na tíživé
- nic s ním nepohne v nevyvolají s emoce
- není schopen prožívání
3) sklon k afektivitě = sklon k tomu více či méně prožívat aktivitu
Afekt = velmi silná emoce, která je doprovázena fyziologickými změnami a zůžením vědomí
( uvědomuji si stále méně věcí než v příčetném stavu ( člověk v afektu říká věci,
které by normálně neřekl → následují fyzické konflikty + úplné vyvrcholení =
vražda( fyziologické změny = zvyšuje se srdeční tep ( velká zátěž na srdce; často
infarkt v Af
-po velmi silném arektu následuje mdloba a po jejím odeznění ( po probuzení:
ztráta paměti ( člověk si afekt nepamatuje ( PATICKÝ AFEKT
TRANSFORMACE AFEKTU: afekt, který způsobil někdo jiný, společensky ve vysokém postavení, ten si já vybíjím na někom třetím, níže postaveném
Typy emocí
1) Vyšší city = relativně dlouhodobější, pozitivní vztah k okolí
- jev hraničící s __________
a) Estetické: nositelem je člověk se vztahem k umění → aktivně se podílejí na kulturním životě
b) intelektuální: libé pocity z poznávání nových věcí ( lidé čtoucí literaturu faktu, sledující
okumenty…
c) morální: lidé, kteří mají vědomí, kde jsou normy + „rádi konají dobro“ ( nelžou, nekradou…
2) Vášně = afekt + dlouhotrvající silná emoce – např. rodičům někdo přejede dítě → nejprve afekt,
- buď velmi pozitivní – např. láska pak dlouhodobá nenávist
- nenávistná – těch je více
Obecná charakteristika emocí
- ne všem emocím člověk dává průběh – nedá je najevo → většinou je zkrývá
- v některých momentech je to společensky nepřijatelné (škola, zaměstnání…)
( Městnání emocí = hromadění emocí
- pokud je člověk někde neventiluje (např.sport), tak může dojít k duševní poruše:→ Neuróza = přílišná přecitlivělost (třes, nervozita…)
- městnání emocí může způsobi efekt „tlakového hrnce“ ( člověk po velmi malém podnětu
reaguje nepřiměřeně
- příliš silné emoce vyvolávají fyziologické změny ( dá se poznat, co člověk cítí
→ vztek: rudnutí x strach: zblednutí
- objektivní ukazatel emocí = produkce žaludečních šťáv + srdeční tep (detektor liži založen na srdeční činnosti x dá se ošálit lidmi s mělkými emocemi … ( nepřímý důkaz)
Vlastnosti emocí
subjektivita ( vždy bezprostředně vázaná na subjekt, který prožívá
aktuální ( bezporstředně doprovází daný okamžik, danou situaci, která ji zplsovbila
Polární ( kladné (láska, přátelství) záporné (strach, úzkost…)
Šířka a hloubka ( šířka: např.jiný je strach z pavouků, jiný z neúspěchu…
- každý je zažíván jinak
( kvalita
( hloubka ( kvantita
Poruchy emocí
1) Sklon k afektivitě: člověk v životě zažívá velké množství afektů
- cholerici a hysterici = porucha afektu
2) idiosinkrazie = přecitlivělost vůči podnětům
- nepřiměřené reakce na určitou situaci (přílišná plačtivost, lítostivost…)
- typický rys histerie
3) antetická psychopatie = porucha vyšších citů morálních
- trpí tím vrahové – najemní a masoví
nemají v sobě zakotvený rozdíl mezi dobrem a zlem – necítí
soucit
4) mučedník = opak 3. ( příliš hluboké prožívání vyšších citů ( ochotni pro ně obětovat život
5) afektivní labilita ( rychlé střídání 1 a – emocí
- typický rys dětství – v jeho průběhu se ztrácí ( v pozdním věku by už neměl být
x u histerie se objevje celý život
Kognitivní procesy = poznávací procesy
1) vnímání – nejjednodušší (mají je i rostliny)
2) představy – i vyšší savci – pes…
3) myšlení – nejsložitější, má jen člověk
- vzájemně spolu souvisí – nelze mít představy bez vnímání či myšlení bez představ
- každý normální člověk chce poznávat nové věci
I) Vnímání
= nejjednodušší poznávací proces
- pomocí smyslů
- výsledkem vnímání = obraz reálného světa dané osoby ( subjektivní (ovlivněno kvalitou smyslů +
předchozími skutečnostmi)
- Vjem = reprezentace smysly vnímaného objektu
= okamžik, ve kterém člověk vnímá
- když vnímám prostřednictvím všech 5ti smyslů, nedochází k objektivním závěrům
- reprezentace – jen to, co jsme schopni vnímat smysly (vidím korunu stromu; kdybych ho nikdy dřív neviděla a
někdo by mi řekl, že je to strom, myslela bych si, že je to jen zelená záplava listů)
Vlastnosti vnímání
1) Předmětovost – vnímáme skutečné existující objekty, protože když tomu tak není vznikají halucinace =
porucha vnímání
2) Zaměřenost – vždy jen součástí nějaké rozsáhlejší činnosti (píšu do sešitu – musím se dívat…)
3) Výběrovost – člověk při vnímání nevnímá všechny podměty stejně ( něco je více a něco méně důležité
Druhy vnímání
1) podle způsobu – záměrné – mám vůli, cíl vnímat ( soustředím se
- vůlí řízené vnímání zrakem = pozorování
- nezáměrné – nemám vůli, ambice vnímat; tzv. „bezděčné vnímání“
2) podle předmětu – tvar & velikost – vnímáme zrakem či hmatem
- prostor & vzdálenost – sluchem, zrakem, hmatem
- pohybu – člověk musí rozeznat pohyb nás samotných a okolí
- času – subjektivní, relativní
- subjektivita – čas utíká rychle, když něco dělám x nuda = čas pomalu utíká
- člověk je schopen vnímat časové poslouponosti (např. přijdu za hodinu…) na rozdíl
od zvířat
Poruchy vnímání
1) Halucinace – reálné existující objekt není funkčními smysly vnímán
→ halucinace podle smyslů – zrakové – nejčastější – protože zrak i nejčastěji používáme
- sluchové
- chuťové, hmatové, taktilní (= dotykové), čichové.. → objevují se velmi málo
→ halucinace pohybové – buď se hýbe okolní svět, nebo já
- některé halucinace se dají uměle vyvolat – pomocí drog (alkohol, tvrdé drogy, prášky…), pomocí sugesce,
hypnózy…
- specifické pojmenované typy halucinací
■ seglasovy verbálně – motorické halucinace – poměrně obvyklé
- pacient má pocit, že někdo mluví jeho ústy (slova jsou vydávána proti vůli pacienta)
■ intrapsychické – pacient má dojem, že mu někdo krade myšlenky – většinou mimozemské bytosti (
- mají pocit, že to, co dosáhl nějaký vůdce mohl dosáhnout on
- první dvě se objevují u schizofrenie
■ inadekvátní – často u halucinací vyvolaných uměle – drogou …
- pacient má pocit, že vnímá svět jiným orgánem, než to má být (např. mluví břichem)
■ negativní – obrácená halucinace – člověk nevnímá předmět, který existuje
( člověk funkčními smysly věci nevnímá
II) Představy
= složitější poznávací proces závislý na vnímání
- výsledkem děje představování = PŘEDSTAVA = mentální kresba analogická k vnějšímu světu
- odehráno v lidské psychice
- má tvar obrazu
- představa vychází z poznání vnějšího opravdového světa
- VLASTNOSTI – subjektivní – závisí na emocích, na zkušenosti s okolním světem, na náladě…
Typy představ
Základní = podle mechanismu vzniku
1) paměťová – vzniká vybavením předchozích zkušeností
2) anticipační – opak 1) ( představy do budoucnosti (usnadňují rozhodování)
3) fantazijní – vychází z 1) → přetváří je do nových kombinací závisí na schopnostech
-
Vloženo: 6.02.2011
Velikost: 209,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu ZSV - Základy společenských věd
Podobné materiály
- XX1 - Manažerská psychologie - Práce do man. psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Historie a metody psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie hry
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie osobnosti, typologe, vlastnosti osobnosti
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie jako veda
- ZSV - Základy společenských věd - psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie.doc
- ZSV - Základy společenských věd - soc psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - socialni psychologie
- PSY - Psychologie - obecna psychologie
- PSY - Psychologie - Psychologie osobnosti
- PSY - Psychologie - Vývojová psychologie 1
- PSY - Psychologie - Vývojová psychologie
- PSY - Psychologie - Základy psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Pedagogická psychologie
- PSY - Psychologie - Vývojová sociální psychologie, SOCIALIZACE
- PSY - Psychologie - Problematiky vývojové psychologie – zákonitosti, změny, etapy
- PSY - Psychologie - psychologie cinnosti
- PSY - Psychologie - Psychologie jako věda, determinace lidské psychiky
- PSY - Psychologie - Psychologie jako věda
- PSY - Psychologie - Psychologie osobnosti 1
- PSY - Psychologie - Psychologie osobnosti
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie osobnosti
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie činnosti, jednání, chování
- ZSV - Základy společenských věd - Sociální a vývojová psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie jako věda
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie
- PSY - Psychologie - Inženýrská psychologie a ergonomie
- PSY - Psychologie - Psychologie trhu
- PSY - Psychologie - Psychologie zboží
- PSY - Psychologie - Úvod do psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Obecná Psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie Osobnosti
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie
- PSY - Psychologie - Psychologie a její předmět
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie 2
- ZSV - Základy společenských věd - Zsv psychologie
- PSY - Psychologie - Psychologie - vznik a vývoj
- PSY - Psychologie - Vývojová psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie Skupinová struktura společnosti
- PSY - Psychologie - Existenciální a humanistická psychologie
- PSY - Psychologie - Gestaltismus tvarová psychologie
- PSY - Psychologie - Kognitivní psychologie
- PSY - Psychologie - Psychodynamická psychologie
- PSY - Psychologie - Psychologie umění
- PSY - Psychologie - Předpoklady vzniku psychologie jako samostatné vědy
- PSY - Psychologie - Transpersonální psychologie
- PSY - Psychologie - Vývoj psychologie v rámci novodobé evropské filozofie
- PSY - Psychologie - Zakladatelé samostatné psychologie
- PSY - Psychologie - Psychologie umění Kulka
- PSY - Psychologie - Psychologie poznávání
- PSY - Psychologie - Předmět psychologie
- PSY - Psychologie - Vyvojova psychologie
- PSY - Psychologie - Vývojová psychologie
- PSY - Psychologie - základy psychologie
- PSY - Psychologie - Zaklady psychologie
- PSY - Psychologie - Úvod do psychologie, obory psychologie
- PSY - Psychologie - Úvod do psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - psychologie
- PSY - Psychologie - Dějiny psychologie, kognitivní procesy
- PSY - Psychologie - Vývojová a klinická psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - OBECNÁ PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI
- ZSV - Základy společenských věd - PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Humanistická psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Kognitivní psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - OBECNÁ PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - sociální psychologie (socializace, soc. učení, soc. interakce, soc. skupiny a útvary, soc. pat
- PSY - Psychologie - obecná psychologie
- PSY - Psychologie - psychologie osobnosti
- PSY - Psychologie - předmět sociální psychologie
- PSY - Psychologie - Inženýrská psychologie a ergonomie
- PSY - Psychologie - Psychologie trhu
- PSY - Psychologie - Psychologie zboží
- ZSV - Základy společenských věd - DISCIPLÍNA PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - HUMANISTICKÁ, KOGNITIVNÍ PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - PAMĚŤ, PSYCHOLOGIE UČENÍ
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie jako věda
- ZSV - Základy společenských věd - PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie_osobnosti
- ZSV - Základy společenských věd - SMĚRY A VÝVOJ PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - ÚVOD DO STUDIA PSYCHOLOGIE
- PSY - Psychologie - Predmet psychologie
- PSY - Psychologie - Vývoj psychologie
- PSY - Psychologie - Vývojová psychologie
- PSY - Psychologie - Psychologie osobnosti
- PSY - Psychologie - Dějiny psychologie
- PSY - Psychologie - Forenzní psychologie
- PSY - Psychologie - Charakteristika psychologie jako vědní disciplíny
- PSY - Psychologie - Psychologie - předmět, disciplíny, školy
- ZSV - Základy společenských věd - Temperament, spánek, charakter, psychologie poznávání
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
Copyright 2024 unium.cz