- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Psychologie jako věda, determinace lidské psychiky
PSY - Psychologie
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál1. otázka
Psychologie jako věda, determinace lidské psychiky
Psychologie / název je složenina dvou slov = psyché – duše, logos – nauka ), je věda o psychice
( duševním životě ) a jejích vnějších projevech.
Vývoj psychologie:
Počátky psychologie se začaly utvářet ve starověku. Utváří se první psychologické poznatky a názory, objevují se i první psychologické termíny ( pojmy ), psychologie se stává součástí filozofie. Ve středověku byla nauka o duševním životě součástí křesťanství, člověk byl veden k tomu, že jeho pozemský život je krátkodobý a měl by se připravovat na život posmrtný, nekonečný. Psychologie jak ji chápeme dnes má počátky v 17. – 18. století, převážně pak ve století 19stém. V tomto období se rozdělilo chápání duševního života na idealistické a materialistické. Materialisté tvrdili, že základem duševního člověka je vše materiální. Idealisté věřili, že duše do nás byla vdechnuta a materialismus s tím nemá co dělat. Psychologii jako samostatnou disciplínu pomohl ustanovit Christian Wolff, který vydal spis „Psychologia empirika“ – shrnutí jeho zkušeností a poznatků o duševním životě člověka. Wilhelm Wundt – založil psychologickou laboratoř k experimentálním výzkumům.
Některé psychologické směry současnosti:
Behaviorismus – psychologický směr rozšířený především v USA. Zavrhuje metodu sebepozorování ( introspekce ) a preferuje extrospekci, tj. pozorování chování a jednání druhých lidí. Předmětem behavioristické psychologie je zkoumání chování a vnějších reakcí člověka.
Hlubinná psychologie – ( psychoanalýza ), kterou založil Sigmund Freud. Rozšiřuje chápání duševního života o podvědomí ( nevědomí ). Podvědomí je předmětem výzkumu. Tvrdil, že jednání člověka je často výsledkem působení podvědomí ( podvědomí = potlačená přání a touhy ). Freud odtrhl člověka od sociálních podmínek existence a utváření osobnosti zredukoval na činnost a výsledek působení podvědomí.
Materialistická psychologie – jejím základem je ruská reflexologie. Psychické jevy se vysvětlují jako funkce reflexní činnosti nervové soustavy. Jejími představiteli jsou např. Ivan Michajlovič Sečenov nebo Ivan Petrovič Pavlov.
Vzhledem k tomu, že psychologii nelze podle předmětu výzkumu zařadit mezi přírodní, ani mezi společenské vědy, má v klasifikaci věd zvláštní postavení. Navazuje na přírodní a společenské vědy, avšak nejblíže má k filozofii jako univerzální vědě, vědě o myšlení, která zkoumá filozofickou koncepci člověka, obraz člověka.
Psychologie je nauka o lidském prožívání a chování.
CHOVÁNÍ – je objektivně pozorovatelná forma psychiky, která se projevuje v činnostech. Veškerá činnost člověka, která se projevuje navenek – to co můžeme pozorovat na druhém člověku. Chování je vnějším projevem duševního života člověka, co člověk dělá od rána do večera.
Hlavní druhy chování člověka jsou – jednání, řeč a výraz. Na základě chování poznáváme, jestli člověk prožívá radost nebo smutek a jaké má vlastnosti – charakter, temperament, názory, postoje.
PROŽÍVÁNÍ = to co si člověk sám uvědomuje ze svého duševního života ( kdo jsem, co jsem, kolik mi je let, datum, hodina…). Každé prožívání je subjektivní – na co myslím, vím jenom já. Prožívání je jedinečné a neopakovatelné – např. vzpomínka na dovolenou se bude pokaždé lišit.
Prožívání v psychologii dělíme do tří skupin: - psychické procesy
- psychické stavy
- psychické vlastnosti
PSYCHICKÉ PROCESY: poznávací ( vnímání, představy, fantazie, myšlení ), motivační ( řadíme k nim procesy citové, volní i mimovolní ) a doprovodné ( procesy paměti – zejména zapamatování, uchování a vybavení tj. paměť a pozornost ).
Poznávací – vnímání - vjem( sluch, zrak, hmat…), čití – počitek, myšlení – myšlenka ( proces, probíhající jen v mé hlavě ), řeč- slovo, představivost – představa a obrazotvornost ( pamětné a fantazijní stavy )
Poznávání začíná u člověka smyslovou zkušeností, počitky a vjemy. Poznávání je založeno na činnosti 1. signální soustavy ( sluch, zrak, hmat, chuť – tj. chemický nebo fyzikální jev ) přičemž na základě 1 signálu ( čití )vznikají počitky a vjemy.
Vjem je výsledek psychického procesu vnímání. Zobrazuje celý předmět nebo složitý děj působící právě na naše smyslové orgány ( vjem jablka, vlněných šatů, skleněné vázy…).
Počitek znamená obraz některého jednotlivého znaku předmětu nebo děje. Většinou se nevyskytují samostatně, jsou to uměle odlišené části vjemu ( počitek červené barvy, kyselé chuti…). Čití člověku umožňuje orientovat se a přizpůsobit se prostředí. Na základě počitků mohou vznikat složitější duševní pochody jako jsou vnímání, paměť a myšlení.
Vnímáme tedy celé předměty a děje a také jejich části – dílčí znaky. K rozlišení těchto dvou stránek vnímání slouží pojmy vjem a počitek. Čití a vnímání je založeno na reflexním oblouku, jsou to procesy odrazu objektivní reality subjektivně zpracované.
Vnímání je psychický proces, kterým vnímáme to, co v přítomném okamžiku působí na naše smyslové orgány ( sluch, zrak, hmat..) a uskutečňuje se pomocí orgánů zvaných analyzátory. Je to základ orientace a je založeno na smyslech. Patří sem také vnímání bolesti, prostoru, hloubky, rychlosti, času, ale i sociální vnímání, tj. sociální percepce ( je velmi subjektivní ). Vnímání má význam pro celkový duševní rozvoj a při utváření paměti a myšlení. Zahrnuje analýzu a syntézu
Druhy vnímání: - zrakové - poznáváme předměty, vidíme barvu, tvar, velikost předmětů a jejich
rozmístění v prostoru
sluchové – jsou důležité při vnímání řeči, poruchy sluchu ztěžují osvojení řeči.
čichové – rozlišujeme vůni, pachy, škodlivé a neškodlivé látky…
chuťové – mají význam při přijímání a přípravě potravy
hmatové – dotykem rozeznáváme chlad, teplo, kožní analyzátory rozeznávají bolest…
hybné / pohybové / - umožňuje vnímat polohu těla a kontrolovat pohyby
Další druhy vnímání: - prostorové vnímání – vzniká během životní zkušenosti člověka při zacházení
s předměty
- vnímání tvaru – děje se zrakem a hmatem
- vnímání času – odraz objektivního trvání, rychlosti a sledu jevů skutečnosti
- vnímání pohybu – závisí na prostorových a časových činitelích a na
vzdálenosti předmětů, rychlosti změny místa pozorovatele
nebo objektu
Představivost je proces subjektivního odrazu objektivní reality, kterou v daném okamžiku nevnímáme
Představa je psychický proces, který názorně zobrazuje předmět nebo děj nepůsobící v přítomném okamžiku na naše smyslové orgány – vznikají tzv. pamětné a fantazijní stavy.
Pamětné představy – na základě minulé zkušenosti vytváříme obrazy zcela nové ( obrazotvornost ) – vznikají tzv. fantazijní představy.
Fantazie je psychický proces, při němž se vytvářejí relativně nové představy. Dělíme je na:
konstruktivní – např. architekt vymyslí nový dům
nekonstruktivní – např. stavitel vidí stavbu na základě obrazu
bdělé snění – co by, kdyby, pozor na nebezpečné snílkovství!
sny ve spánku
Představy a fantazie jsou důležitým prostředkem při přípravy jednání, praktické činnosti, jsou nezbytné v umění. Pomáhají k obohacení a zkrášlení života.
Myšlení je proces, kterým získáváme zprostředkované a zobecňující poznání skutečnosti, zejména jejích podstatných znaků. Poznáváme jím skutečnost a také řešíme nejrůznější problémy v teorii a praxi. Máme 3 základní formy myšlení:
pojem – např. nábytek…
soud – např. nábytek je hezký, ošklivý, zelený…
úsudek = na základě pojmu a soudu tvoříme úsudek
- indukce – vytvořený na základě několika různých tvrzení
- dedukce – jde zpět od výsledku k jednotlivým konkrétním výchozím částem
Myšlenkové operace zahrnují analýzu, syntézu, třídění, zobecnění, abstrakci, indukci, dedukci a analogii.
Řeč je proces, který slouží lidem k vzájemnému porozumění, k myšlení, k působení na jiné lidi i sebe sama. Vyjadřujeme jí nejen naše myšlenky, ale i pocity, postoje a formulujeme jí vztahy. Je základním prostředkem komunikace a má dvě podoby
verbální ( slovní ), jejím prostředkem je jazyk ( mateřský nebo cizí )
neverbální ( mimoslovní ), je to domluva pomocí gest, mimiky, postoje, pohybu…
Řeč je nejdůležitější nástroj sociálního styku. Řeč mluvená, tedy monolog a dialog má podobu psanou a čtenou. Vnitřní řeč je, když nemluvíme nahlas a jen v duchu formulujeme myšlenky. Nadřečová stránka mluveného projevu = důraz řeči, rytmus, tempo, barva, intonace a hlasitost neboli intenzita.
Řeč a myšlení spolu těsně souvisí. Řeč je nástrojem myšlení a vyjadřuje naše myšlenky.
Řeč a myšlení jsou spojeny s činností 2. signální soustavy. Slovo = signál signálu ( 1. signály – reálné věci, 2. signály – jejich pojmenování ). - celé otázka č.9
Motivační procesy – procesy citové, volní a mimovolní
Citové – jsou procesy subjektivního prožívání situací, vztahů a stavů. Vyznačují se jako pociťování příjemného nebo nepříjemného ( radost, smutek, hněv, zloba, tréma…) a mnoha mezi tím. Jejich znakem je tedy polarita, ambivalence a nakažlivost.
City / emoce / - jsou velmi rozmanité. Jsou to psychické jevy, které hodnotí co poznáváme a děláme. Hodnocení se přitom řídí našimi potřebami a cíli. Citové stavy označujeme termínem nálada ( může trvat minuty, hodiny ale i dny ), naše city nemůžeme přesně sdělit. City se projevují mimikou obličeje, pohyby celého těla, v zabarvení hlasu a nebo třeba ve změnách činností vnitřních orgánů. Po společenské stránce plní city důležitou úlohu ve vztazích mezi lidmi a v životě sociálních skupin ( mezi uvolněnými a smějícími se lidmi se cítíme dobře a naopak ).
Dělíme je na: nižší jako tělesné pocity, emoce, afekty, city libosti nebo nelibosti při uspokojení nebo
neuspokojení základních životních potřeb jako je hlad, žízeň, potřeba ochrany
před zimou atd.
vyšší jsou city vlastní pouze člověku a jsou důležité pro zařaz
Vloženo: 4.10.2010
Velikost: 101,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu PSY - Psychologie
Podobné materiály
- XX1 - Manažerská psychologie - Práce do man. psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Historie a metody psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie hry
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie osobnosti, typologe, vlastnosti osobnosti
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie jako veda
- ZSV - Základy společenských věd - psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie.doc
- ZSV - Základy společenských věd - soc psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - socialni psychologie
- PSY - Psychologie - obecna psychologie
- PSY - Psychologie - Psychologie osobnosti
- PSY - Psychologie - Vývojová psychologie 1
- PSY - Psychologie - Vývojová psychologie
- PSY - Psychologie - Základy psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Pedagogická psychologie
- PSY - Psychologie - Vývojová sociální psychologie, SOCIALIZACE
- PSY - Psychologie - Problematiky vývojové psychologie – zákonitosti, změny, etapy
- PSY - Psychologie - psychologie cinnosti
- PSY - Psychologie - Psychologie jako věda
- PSY - Psychologie - Psychologie osobnosti 1
- PSY - Psychologie - Psychologie osobnosti
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie osobnosti
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie činnosti, jednání, chování
- ZSV - Základy společenských věd - Sociální a vývojová psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie jako věda
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie
- PSY - Psychologie - Inženýrská psychologie a ergonomie
- PSY - Psychologie - Psychologie trhu
- PSY - Psychologie - Psychologie zboží
- PSY - Psychologie - Úvod do psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Obecná Psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie Osobnosti
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie
- PSY - Psychologie - Psychologie a její předmět
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie 2
- ZSV - Základy společenských věd - PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - Zsv psychologie
- PSY - Psychologie - Psychologie - vznik a vývoj
- PSY - Psychologie - Vývojová psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie Skupinová struktura společnosti
- PSY - Psychologie - Existenciální a humanistická psychologie
- PSY - Psychologie - Gestaltismus tvarová psychologie
- PSY - Psychologie - Kognitivní psychologie
- PSY - Psychologie - Psychodynamická psychologie
- PSY - Psychologie - Psychologie umění
- PSY - Psychologie - Předpoklady vzniku psychologie jako samostatné vědy
- PSY - Psychologie - Transpersonální psychologie
- PSY - Psychologie - Vývoj psychologie v rámci novodobé evropské filozofie
- PSY - Psychologie - Zakladatelé samostatné psychologie
- PSY - Psychologie - Psychologie umění Kulka
- PSY - Psychologie - Psychologie poznávání
- PSY - Psychologie - Předmět psychologie
- PSY - Psychologie - Vyvojova psychologie
- PSY - Psychologie - Vývojová psychologie
- PSY - Psychologie - základy psychologie
- PSY - Psychologie - Zaklady psychologie
- PSY - Psychologie - Úvod do psychologie, obory psychologie
- PSY - Psychologie - Úvod do psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - psychologie
- PSY - Psychologie - Dějiny psychologie, kognitivní procesy
- PSY - Psychologie - Vývojová a klinická psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - OBECNÁ PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI
- ZSV - Základy společenských věd - PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Humanistická psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Kognitivní psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - OBECNÁ PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - sociální psychologie (socializace, soc. učení, soc. interakce, soc. skupiny a útvary, soc. pat
- PSY - Psychologie - obecná psychologie
- PSY - Psychologie - psychologie osobnosti
- PSY - Psychologie - předmět sociální psychologie
- PSY - Psychologie - Inženýrská psychologie a ergonomie
- PSY - Psychologie - Psychologie trhu
- PSY - Psychologie - Psychologie zboží
- ZSV - Základy společenských věd - DISCIPLÍNA PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - HUMANISTICKÁ, KOGNITIVNÍ PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - PAMĚŤ, PSYCHOLOGIE UČENÍ
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie jako věda
- ZSV - Základy společenských věd - PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie_osobnosti
- ZSV - Základy společenských věd - SMĚRY A VÝVOJ PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - ÚVOD DO STUDIA PSYCHOLOGIE
- PSY - Psychologie - Predmet psychologie
- PSY - Psychologie - Vývoj psychologie
- PSY - Psychologie - Vývojová psychologie
- PSY - Psychologie - Psychologie osobnosti
- PSY - Psychologie - Dějiny psychologie
- PSY - Psychologie - Forenzní psychologie
- PSY - Psychologie - Charakteristika psychologie jako vědní disciplíny
- PSY - Psychologie - Psychologie - předmět, disciplíny, školy
- ZSV - Základy společenských věd - Temperament, spánek, charakter, psychologie poznávání
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Dobrovolnictví jako fenomén
- ZSV - Základy společenských věd - Sociologie jako věda
- E - Ekonomie - Akcie jako zdroj financování podniku
- E - Ekonomie - Obligace jako zdroj financování podniku
- CJ - Český jazyk - Film jako specifické umění
- CJ - Český jazyk - Lidová slovesnost jako inspirační zdroj naší literatury
- CJ - Český jazyk - Věta jako jednotka komunikace, její zvuková stránka
- CJ - Český jazyk - Čeština jako národní jazyk
- E - Ekonomie - Ekonomie jako věda
- LIT - Literatura - Lidová slovesnost jako inspirační zdroj naší literatury
- PRA - Právo - Obec jako zakladni samospravni jednotka
- PSY - Psychologie - Hra a práce jako základní lidské činnosti, psychologické zákonitosti
- PSY - Psychologie - Rodina jako primární, neformální , sociální skupina
- Z - Zeměpis - Země jako vesmírné těleso
- LIT - Literatura - Oblak v kalhotách_Vladimír Majakovskij
- MNG - Management - Formování managementu jako vědy
- VS - Veřejná správa - Strany jako organizace
- ZSV - Základy společenských věd - Člověk jako filosofický problém
- BI - Biologie - Neživá příroda jako předpoklad života
- BI - Biologie - Společenstva jako soubor populace biotopu
- CJ - Český jazyk - Literatura jako specifické umění
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie jako věda, její rozdělení a základní problémy
- CJ - Český jazyk - Knihovny jako střediska informací
- E - Ekonomie - Mzda jako odměna za práci
- CJ - Český jazyk - Literatura jako součást umění
- Z - Zeměpis - Kontaminace a kvalita (jakost) vody
- PRA - Právo - Člověk jako osoba fyzická
- Z - Zeměpis - Geografie jako veda
- Z - Zeměpis - Zeme jako vesmirne teleso
- ZSV - Základy společenských věd - Etika Osobnost jako interakce
- ZSV - Základy společenských věd - Zájmová samospráva jako prvek občanské společnosti Proces i
- Z - Zeměpis - Země jako vesmírné těleso
- CJ - Český jazyk - Lidová slovesnost jako inspirační zdroj naší literatury
- CJ - Český jazyk - Žena jako autorka a hrdinka literárního díla
- PSY - Psychologie - Člověk jako přírodní bytost, teorie na vznik člověka
- PSY - Psychologie - Člověk jako společenská bytost
- ZSV - Základy společenských věd - Strany jako organizace
- CJ - Český jazyk - Lidová slovesnost jako zdroj inspirace pro spisovatele
- MNG - Management - Management jako vědecká disciplína
- Z - Zeměpis - Geografie jako věda
- Z - Zeměpis - Země jako vesmírné těleso, tvar a postavení Země ve vesmíru
- CJ - Český jazyk - Láska jako věčné téma literatury
- CJ - Český jazyk - Slovo jako základní jednotka komunikace
- CJ - Český jazyk - Věta jako základní jednotka výstavby textu
- CJ - Český jazyk - Žena jako autorka a hrdinka literárních děl
- Z - Zeměpis - Země jako vesmírné těleso
- PSY - Psychologie - OSOBNOST JAKO SYSTEM
- CJ - Český jazyk - jazyk jako nástroj myšlení a dorozumívání
- E - Ekonomie - Náklady jako faktor ovlivňující hospodaření podniku, rovnováha firmy
- MNG - Management - Plánování jako manažerský proces podle času a úrovně
- FIL - Filozofie - Novoveka filozofie jako obrat k poznavajicimu subjektu
- CJ - Český jazyk - Písmo jako prostředek komunikace
- E - Ekonomie - ekonomie jako veda
- Z - Zeměpis - 01 Geografie jako věda
- Z - Zeměpis - 02 Země jako vesmírné těleso, tvar a postavení Země ve vesmíru
- Z - Zeměpis - Geografie jako věda
- Z - Zeměpis - Země jako vesmírné těleso
- IVT - Informatika a výpočetní technika - seriály jako aktuální zdroj informací
- LIT - Literatura - Literatura jako druh umění, její funkce, starověká literatura, n
- CH - Chemie - Fullereny jako polovodiče
- PSY - Psychologie - Hra jako příprava na život
- Z - Zeměpis - Země jako vesmírné těleso
- 111 - Informační procesy - Knihovna jako systém, tradiční dokumenty jako základní informační nosiče.
- PRA - Právo - Precedens, právní obyčej, právní věda, vnitřní předpis
- CJ - Český jazyk - Struktura jazyka, jazykověda, její disciplíny a vývoj
- D - Dějepis - VĚDA, KULTURA A UMĚNÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH V 19. STOLETÍ, NÁSTUP MODERNÍCH SMĚRŮ V UMĚNÍ A ARCHITEKT
- ZSV - Základy společenských věd - Determinace lidské psychiky
- ZSV - Základy společenských věd - Determinace psychiky
- PSY - Psychologie - Determinace psychiky, uceni
- PSY - Psychologie - Sociální a biologická determinace
- ZSV - Základy společenských věd - Determinace psychiky
- PSY - Psychologie - Sociální a biologická determinace psychiky
- ZSV - Základy společenských věd - Determinace lidské psychiky
- PSY - Psychologie - determinace
- PSY - Psychologie - Maturitní otázka - 1. Historické pojetí determinace lidské psychiky a vymezení osobnosti
- XX2 - Sociologie - Mezilidské vztahy
- ZSV - Základy společenských věd - Vývoj lidského života
- ZSV - Základy společenských věd - člověk v lidském společenství
- D - Dějepis - Vývoj lidské společnosti v pravěku
- PSY - Psychologie - Podmíněnost lidské psychiky
- D - Dějepis - Odraz vývoje lidské společnosti v kultuře a vzdělanosti
- PSY - Psychologie - Lidské chování
- E - Ekonomie - Lidské zdroje v podniku
- LIT - Literatura - Paradoxy vzdělávání lidské civilizace. Role školy v životě
- LIT - Literatura - Ztráta lidské identity a její výraz v české a světové pová
- D - Dějepis - Vývoj lidské společnosti v pravěku
- PRA - Právo - Lidske
- CJ - Český jazyk - Literární zobrazení vývoje lidské společnosti po roce 1945 ve světové literatuře
- PRA - Právo - Clovek v lidske spolecnosti
- E - Ekonomie - MO9 Lidské zdroje v podniku
- ZSV - Základy společenských věd - Ontogeneze lidské psychiky
- PRA - Právo - Člověk v lidské společnosti
- D - Dějepis - vývoj lidské společnosti v pravěku, pomocné vědy historické
- ZSV - Základy společenských věd - Formování lidské psychiky
- PSY - Psychologie - Lidské dispozice, schopnosti a pojetí inteligence
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: