- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálHenrik Ibsen (1828 – 1906)
...zlomek biografie
Pochází z norského Skie, v letech 1851 – 1856 působí jako kmenový dramatik a asistent v bergenském Det norske teater, podniká studijní cesty do Dánska a Německa, v letech 1957 – 64 pracuje v Kristiania norske teater. Po zisku vlastního stipendia v roce 1864 pobývá v Itálii a v Německu. Natrvalo se zpět vrací až roku 1882, umírá v Kristianii.
...tvorba
Prozaická tvorba je minimální a zcela ji zastiňuje práce Ibsena-dramatika. Čítá především jeden pokus o román (Vězeň na Akershusu), několik povídek (Norské povídky), zápisky ze studijních cest po norském venkově, pokus o autobiografii, na počátku 50. let pak různé novinářské články pro noviny a časopisy, v Bergenu několik článků o divadle. V tomto městě také přednáší (např. Shakespeare a jeho vliv na severské umění), jako divadelní kritik působí v Oslu. Po odchodu ze země se již k žurnalistice nevrací, celý život však píše projevy.
Roku 1871 vydává svůj jediný svazek básní (Básně).
V letech 1849 – 1899 píše 25 her.
...Strašidla (Přízraky)
A) Prolog – Domeček pro panenky (Nora)
Ihned poté, co hra vychází 4. prosince 1879 v Kodani tiskem, vzbudí senzační ohlas. Čtenáři jsou šokováni, Ibsen napadá do té doby nedotknutelnou instituci manželství a kontroverzním a otevřeným tématem tak oslovuje celou společnost, která nemůže zůstat chladná a rozděluje se na Ibsenovy příznivce (především z řad bojovníků za práva žen) a odpůrce (kterým byla trnem v oku nezastíraná kritika konvencí, ovládajících soudobou společnost). Bouřlivé reakce, které provázely uvedení hry (ať již s upraveným koncem v podobě happy-endu, či se zakončením původním), zřejmě nenechaly Ibsena lhostejným a jeho následující hru, která spatřila světlo světa necelé dva roky po Domečku pro panenky, je možno chápat jako jakousi odpověď na společenské přijetí tohoto dramatu.
B) Přízraky – Rodinné drama o třech jednáních
13. listopadu 1881 vychází tiskem Ibsenova nová hra Strašidla (Gegangere) a Ibsen píše svému nakladateli Hegelovi, že tato hra „pravděpodobně způsobí v jistých kruzích rozruch, ale s tím se nedá nic dělat. Kdyby se tak nestalo. neměl bych důvod ji psát.“ (Meyer, M.: Ibsen. Sphere Books, London 1992, str. 505). Ohlas byl vskutku ryze negativní – knihkupci dokonce vraceli nakladateli objednané výtisky, protože čtenáři nekupovali dílo, které podle jejich názoru nepatřilo do knihovny „slušného“ člověka a ani nemělo být tématem debat ve „slušné“ společnosti. Úvodník v Morgenbladet výmluvně poznamenal: „Tato kniha nepatří na vánoční stůl v žádném křesťanském domě.“ (op. cit., str. 509). Příkré reakce společnosti, která s obtížemi přijala Domeček pro panenky, byly zcela logické – ve Strašidlech navíc Ibsen přichází s dalšími kontroverzními, novátorskými tématy, o nichž se ve slušné společnosti nemluvilo a před nimiž se zavíraly oči: dramatik opět odkrytě napadá samotnou instituci manželství, poukazuje na přetvářku, faleš a pokrytectví, k níž se manželé před okolním světem uchylují, aby zachovali zdání normálnosti a šťastného, fungujícího svazku, který je (či minimálně ženu) ve skutečnosti spoutává, omezuje a ničí. V tomto ohledu mohou být Strašidla jakýmsi pokračováním, rozvíjením tematické linie Domečku pro panenky – jsou zde však i další, významné motivy, které byly tehdejší společnosti pravděpodobně ještě bolestivějším trnem v oku: jednak na svou dobu nepochybně šokující stanovisko, jímž Ibsen (ústy své postavy) hájí volnou lásku a připouští, že „neposvěcený“ svazek může být nakonec šťastnější a lepší než manželství plné falše, které se přehnaně ohlíží na společenské konvence, aniž by vzalo v potaz jejich častou nesmyslnost, zkostnatělost a nepřirozenost; zároveň je Ibsen také jedním z prvních autorů, který nastolil téma incestu a euthanasie a opět – jako již v Domečku pro panenky – motiv stižení pohlavní chorobou (ač přímo nepojmenovanou).
příběh
Samotná fabule dramatu se odehrává v poměrně dlouhém časovém údobí – v rovině minulosti poznáváme kořeny současných problémů, které nyní dostupují svého vrcholu. Syžet je ale sevřen aristotelskými jednotami a vytváří tak opět modelový příklad dramatu – krátké časové rozmezí děje (snad jeden či dva dny), salon venkovského statku paní Alvingové, který je jediným prostředím, v němž se celý příběh odehrává, a minimální počet aktérů (5) propůjčuje dramatu koncentrovanost, hutnost a sevřenost.
Helena Alvingová, vdova po komořím Alvingovi, chystá otevřít dětský domov pojmenovaný na jeho památku. Ve stejnou dobu se vrací domů její syn Osvald, který žil skoro celý život v cizině, kam ho matka už jako malého chlapce poslala, aby ho uchránila před vlivem jeho otce - opilce a prostopášníka. Po celou dobu, co byl Osvald v cizině, v něm paní Alvingová živila přesvědčení, že jeho otec byl ideálem ctnosti. Ale jak syna, který o nevázaném životě svého otce neměl ani potuchy, tak paní Alvingovou nakonec doženou „přízraky“ minulosti. Nic netušícího Osvalda v podobě dědičné choroby postihující mozek, která vyústí v trvalou demenci. Paní Alvingovou zase jako výstup mezi Osvaldem a služebnou Reginou v salónu, který jí připomene dávnou scénu, která se odehrála na tomtéž místě, kdy kapitán Alving dělal stejné návrhy Reginině matce.
Domov komořího Alvinga nakonec shoří ještě před otevřením. Regina, která se dozví, že je Osvaldovou nevlastní sestrou, odchází s nevlastním otcem Engstrandem do města, kde bude pracovat v jeho domově pro námořníky, pojmenovaném po kapitánu Alvingovi. Osvald po prožitých duševních otřesech dostává nejtěžší záchvat své choroby a paní Alvingová stojí před rozhodnutím - poskytnout dementnímu synovi „pomoc“ („hĺndsrćkning“) ve formě smrtelné dávky morfia, nebo se o něj dál starat.
Obecenstvo tuto hru zpočátku vnímalo jako tragédii nevinného Osvalda, který musí pykat za hříchy svého otce. Později však bylo stále jasnější (to bylo
Vloženo: 16.04.2011
Velikost: 68,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz