- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Poslední Přemyslovci a nástup Lucemburkové
D - Dějepis
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál9. maturitní otázka
Rozkvět feudalismu v našich zemích za posledních Přemyslovců a Lucemburků
(HTML náhled)
Ve 13. a 14. stol. se český stát vnitřně upevnil , hospodářsky zesílil , dosáhl největšího územního rozmachu v celé své historii a zaujal přední místo mezi středoevropskými zeměmi. Císařské koruny pak dosáhl jako první z českých panovníků Karel čtvrtý. Prohlubující se majetkové rozdíly vedly k rozdělení šlechty na vyšší ( pány ) a nižší ( vladyky , zemany , rytíře ).Velký rozmach prodělávalo v této době zemědělství , kde se všeobecně rozšířilo užívání pluhu a plně se prosadil troj polní systém hospodářství. Pro rozšíření obdělávané plochy půdy a pro zvýšení výroby měla velký význam postupující kolonizace,která dosáhla ve 13. stol. svého vrcholu. Na rozdíl od předchozí etapy kolonizace prováděné domácím obyvatelstvem , stávali se nyní novými osídlenci , převážně v pohraničních oblastech , hlavně němečtí kolonisté. Prostřednictvím tzv. lokátora skládali feudálnímu pánovi určitý obnos peněz , zvaný zákup a feudál jim za to zaručoval dědičné užívání půdy za pevně stanovené poddanské dávky a povinnosti. Pokrok v zemědělské výrobě umožnil i plné oddělení řemesla od zemědělství. V této etapě kolonizace docházelo nejen k rozšiřování zemědělské půdy a zakládání nových vesnic , ale i k zakládání prvních středověkých měst. Města vznikala buď z dosavadních podhradních sídlišť , nebo byla zakládána na dosud neobydlených plochách , na zeleném drnu ( či louce ). Zakladatelem měst byl většinou král a města jím založená se nazývala královská. Obyvatelé královských měst vytvářeli novou složku feudál. společnosti , která požívala větších osobních i kolektivních svobod a práv. Vládnoucí vrstvou ve městech se stal patriciát , nejbohatší měšťané , vesměs obchodníci , pocházející často z řad německých kolonistů. Další vrstvu městského obyvatelstva tvořili řemeslníci. Sdružovali se podle oborů v ochranné organizace zvané cechy. Cechy rozhodovaly o počtu mistrů , dohlížely na jakost a ceny výrobků , určovaly mzdy tovaryšů . Vedle měšťanů byla v každém městě i početná vrstva chudiny. Měšťané královských měst vytvořili postupně tzv. městský stav a usilovali o rovnoprávné postavení se šlechtou a duchovenstvem. Velký rozvoj zaznamenala ve 13. stol. těžba drahých kovů , která měla vliv na celý hospodářský život země. Umožňovala v širokém rozsahu ražbu mincí , a tím i přechod od naturálních forem hospodářství k peněžní soustavě. Stříbro , jehož ložiska byla v českých zemích a na Slovensku v té době nejbohatší v celé Evropě , bylo i významným zdrojem moci českého krále. Za vlády posledních Přemyslovců a Lucemburků ,se české země staly jedním z center evropské kultury. Vedle rozsáhlé výstavby měst bylo postaveno i mnoho královských a šlechtických hradů a církevních staveb v novém gotickém slohu. Rozvíjelo se i gotické Malířství a sochařství a do literárních děl pronikala spolu s češtinou i světská tematika. Pro rozvoj vzdělání mělo velký význam zakládání městských škol a zejména založení university Karlem čtvrtým v Praze ( 7. 4. 1348 ). Od konce 14. stol. docházelo ke stagnaci hospodářství , oslabování panovnické moci a k zesílení rozporů mezi jednotlivými vrstvami společnosti. Narůstající všeobecná nespokojenost se soustřeďovala proti církvi , která ovládala nejen duchovní život , ale stala se postupně i největším feudálem v zemi. Na počátku 15. stol. vlastnila 1/3 veškeré půdy. Všeobecný odpor vzbuzoval i rozmařilý život duchovenstva , honba za ziskem , prodávání odpustků a úřadů. Za peníze si mohl věřící koupit odpuštění hříchů , případně i těch , kterých se teprve dopustí. Pro shrnutí : vznik měst - z řemeslnických a obchodních osad a tržišť u klášterů , v podhradí knížecích sídel , na obchodních křižovatkách při brodu řek , nebo na zeleném drnu ( dosud neosídlené místo , významné ekonomicky , vojensky či politicky ) , horní města u naleziště rud. Druhy měst - a. královská - zakládána panovníkem , např. Plzeň , Litoměřice , Brno , patří králi. b. poddanská ( zakládána církevní šlechtou , zvl. při klášterech , nebo světskou na panské půdě ) , např. Pardubice , Telč. Specializace - horní města - Jihlava , Kutná Hora , Stříbro , Příbram , Banská Štiavnica a Gelnica. obchodní centra , přístavy ( Benátky , Janov , Bruggy , Antverpy ). Lokace - založení města s pečlivým výběrem místa ( z hlediska ekonomického či vojenského ) , komunikační možnosti - tj.doprava , vhodné podmínky obrany ( kopec apod. ). Lokátor prováděl středověké osidlování , od 12. stol. přesný stavební plán - pravidelný půdorys - ve středu bylo náměstí ( tržiště , radnice , farní kostel s hřbitovem ) , kolem síť hlavních ulic ,plus kratší ulice , velmi špatné hygienické podmínky ( odpady a splašky vyhazovány z domu na ulici ) , proti zločinnosti zde fungovali hlídači tzv. biřicové. Hradby - kamenné ( původně dřevěné ) s obrannými věžemi a městské brány ( vstup do města ) , valy , vodní příkopy , padací mosty . Za hradbami - neopevněné předměstí - budovy patřící k městu – kovárny hrnčírny , obydlí služebnictva , tovaryšů , učňů , chudiny a obydlí kata. Městská práva - tržní ( konat pravidelně trhy - příjmy do městské pokladny ) , mílové ( monopol výroby v okruhu jedné míle ( 9 - 10 kilometrů ) , skladu ( povinnost kupce procházejícího městem vyložit zboží na prodej a zaplatit clo ) várečné ( vařit pivo ) , hrdelní ( odsoudit k smrti a popravit ) , právo obehnat město hradbami , právo městské samosprávy - v čele purkmistr s konšelskou radou ( 12 členů ) - volena na rok , rychtář předsedal konšelskému soudu a vybíral daně pro královskou pokladnu , soudil spory. Sociální složení měst - a. plnoprávní - nejbohatší , vlastníci majetku - dům , dílna. - městský patriciát , řídili město , část řemeslníků ( nejbohatší - řezník ) , mistři . b. částečně plnoprávní a neplnoprávní - střední vrstvy a chudina ( bez majetku a podílu na správě města ) , tovaryši - pracovali v dílně u mistra za nízkou mzdu , učňové - za jídlo a oblečení , nádeníci - příležitostné práce , nejtěžší práce ( stavby domů , práce na polích ). c. se zvláštními předpisy - žili ve městě , ale podléhali jiným normám - duchovenstvo , šlechta , studenti , universitní učitelé. d. Židé - vyhoštěni , uzavřeni v ghettech. Cechy - sdružení výrobců jednoho řemesla , kontrola kvality výrobků , určování cen , výše mzdy a pracovní doby. Význam měst - centra řemesel a obchodu , obranný , strategický význam ( opevnění , finanční prostředky ) , obrana země i obyvatel , vliv na rozvoj peněžnictví , sociální centra ( špitály , chudobince , sirotčince ) , centra kultury a vzdělanosti - školy při farních chrámech.b. období upevnění českého státu , konec vnitřních rozbojů a bojů o trůn , stabilizace královské moci , překonání údobí rozdrobenosti , vznik a rozvoj měst , dovršení osídlení země. Přemysl Otakar první ( 1197 - 1230 ) - obratná politika a manévrování ve sporech mezi znepřátelenými uchazeči o německý trůn ( Filip Švábský * Ota čtvrtý z rodu Welfů ) - obnovení královského titulu v Čechách , tentokrát již dědičného , uznán i papežem - stvrzen císařem Fridrichem druhým ( zároveň sicilský král z rodu Štaufů ) roku 1212 ( 26. 9. ) Zlatou bulou sicilskou ( bula - královská kovová pečeť ) , vedle uznání dědičného královského titulu i právo Čechů volit svého krále ,právo investitury pražských biskupů , uznání tehdejšího rozsahu českého státu , závazky vůči římské říši byly jen symbolické ( téměř nezávislost ) , právo českého panovníka volit císaře Svaté říše římské ( jeden ze 7 kurfiřtů ) , pouze povinnost lenní přísahy věrnosti císaři , účasti na římských sněmech. Došlo k nahrazení seniorátu primogeniturou - prvorozenectví , tj. nejstarší syn krále je jeho nástupce - uzákoněno
Vloženo: 5.06.2011
Velikost: 64,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu D - Dějepis
Podobné materiály
- D - Dějepis - Český stát za posledních Přemyslovců a Lucemburků
- D - Dějepis - Český stát za posledních Přemyslovců, gotická kultura
- D - Dějepis - Poslední Přemyslovci
- LIT - Literatura - SVETOVA LITERATURA POSLEDNIHO PULSTOLETI 3
- LIT - Literatura - Světová literatura posledního půlstoletí 2
- LIT - Literatura - Světová literatura posledního půlstoletí 4
- LIT - Literatura - Světová literatura posledního půlstoletí
- CJ - Český jazyk - Zrod moderního umění v poslední čtvrtině 19. století, nejvý
- D - Dějepis - Český stát za posledních Přemyslovců a Lucemburků
- LIT - Literatura - Proměny české prozy posledního desetiletí
- AJ - Anglický jazyk - poslední upomínka
- D - Dějepis - POSLEDNÍ PŘEMYSLOVCI
- D - Dějepis - ROZVOJ ČESKÉHO STÁTU ZA POSLEDNÍCH PŘEMYSLOVCŮ A LUCEMBURKŮ
- D - Dějepis - český stát za posledních přemyslovců 2
- D - Dějepis - ČESKÝ STÁT ZA POSLEDNÍCH PŘEMYSLOVCŮ
- D - Dějepis - Rodokmen posledních Přemyslovců
- D - Dějepis - Rodokmen Přemyslovců (posledních)
- D - Dějepis - Český stát za posledních Přemyslovců a Lucemburků
- LIT - Literatura - SVĚT. literatura poslední třetiny 19. st
- D - Dějepis - Přemyslovci a Lucemburci
- D - Dějepis - Premyslovci
- D - Dějepis - Přemyslovci
- D - Dějepis - Přemyslovci2
- D - Dějepis - Dovršení rozkladu feudalismu a nástup kapitalismu v rakouské monarchii
- D - Dějepis - Nástup Habsburků na český trůn_ doba rudolfinská
- D - Dějepis - Poválečné uspořádání světa, vznik SSSR, nástup totalitních režimů
- D - Dějepis - Nástup nacismu s Německu
- D - Dějepis - Nástup fašismu v Itálii, mezinárodní vztahy
- LIT - Literatura - Vývoj dramatu do nástupu moderny
- D - Dějepis - Nástup Kolonialismu
- CJ - Český jazyk - Česká literatura od nástupu Lucemburků do 15. stol
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.22- Nástup moderního umění na přelomu 19
- D - Dějepis - NÁSTUP KOLONIALISMU
- D - Dějepis - NÁSTUP HABSBURKŮ NA ČESKÝ TRŮN, VÝVOJ MONARCHIE DO PORÁŽKY DRUHÉHO STAVOVSKÉHO ODBOJE
- D - Dějepis - NÁSTUP LUCEMBURKŮ
- D - Dějepis - Nástup nacismu s Německu
- D - Dějepis - HOSPODÁŘSKÉ, POLITICKÉ A NÁRODNOSTNÍ POMĚRY V ČSR PO VZNIKU REPUBLIKY DO NÁSTUPU SVĚTOVÉ HOSPODÁ
- D - Dějepis - Nástup fašismu ve 30. letech
- D - Dějepis - Nástup novověku (15. - 17. století)
- D - Dějepis - SVĚTOVÁ HOSPODÁŘSKÁ KRIZE V LETECH 1929-1933, JEJÍ PŘÍČINY, DŮSLEDKY, NÁSTUP FAŠISMU 15A
- D - Dějepis - Vývoj české společnosti od 15. století po nástup Habsbur
- D - Dějepis - Vývoj české společnosti od nástupu Habsburků do národníh
- D - Dějepis - VĚDA, KULTURA A UMĚNÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH V 19. STOLETÍ, NÁSTUP MODERNÍCH SMĚRŮ V UMĚNÍ A ARCHITEKT
- CJ - Český jazyk - Česká literatura v boji x fašismu a nastupující okupace
- D - Dějepis - 21 Světová hospodářsaká krize, nástup fašismu v Něm.
- D - Dějepis - Nástup Habsburků v čes. zemích, doba rudolfinská1
- D - Dějepis - Nástup nacismu k moci v Německu
- D - Dějepis - Světová hospodářsaká krize, nástup fašismu v Něm.
- D - Dějepis - Světová hospodářská krize a nástup fašismu v Německu
- D - Dějepis - Světová hospodářská krize, nástup fašismu
- LIT - Literatura - Charakter světové literatury v období středověku do nástupu renesance
- D - Dějepis - Lucemburkové na českém trůně
- D - Dějepis - Lucemburkové
- D - Dějepis - Lucemburkové Na Českém Trůně
- D - Dějepis - Lucemburkové
- D - Dějepis - LUCEMBURKOVÉ NA ČESKÉM TRŮNĚ
- D - Dějepis - Lucemburkove
- D - Dějepis - Lucemburkové v Čechách
- D - Dějepis - Lucemburkové
- D - Dějepis - Lucemburkové1
Copyright 2024 unium.cz