- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálPROFESORA KORNERA lici komplex menecennosti u stredoskolskeho profesora a jeho
snahu jej premoci tim, ze se manzelstvim i volbou pratel upne k silnejsim
osobnostem, ztroskotava vsak a podleha jeste vetsi depresi. Nasledujici roman
CERNA TLUPA je zalozen na konfrontaci snu a reality, sveta deti a dospelych.
Mlady hrdina promita sve pohadkove predstavy do skutecnosti valecne doby,
shromazdi kolem sebe partu kluku, ktere ziskava pro romanticke sneni, ale i
dobrodruzne podniky.
Hostovskeho cinnost pokracovala dale v emigraci za 2. svetove valky, kdy
vznikly roman 7-KRAT V HLAVNI ULOZE a teprve po valce ve vlasti vydany CIZINEC
HLEDA BYT. Opakuji se v nich temata znama uz z predchozi Hostovskeho tvorby,
motivy pocitu cizoty a neschopnosti hrdinu szit se s prostredim, tentokrat na
vic na pozadi vseobecneho mravniho rozvratu povalecneho sveta. Dalsi romanova
tvorba Hostovskeho, vznika v letech spisovatelovy 2.emigrace, je priznacna
primesi grotesky a absurdity, v niz se ocitaji hrdinove jeho romanu. 1. z nich,
nazvany NEZVESTNY, obsahuje i prvky dobrodruzneho zanru: jeho hlavni hrdina se
ocita ve spleti dvoji spionaze v prostredi Prahy po komunistickem puci v r.
1948. Jiny roman, PULNOCNI PACIENT, predvadi jako hrdinu psychiatra, ktery leci
zahadneho spiona, jenz k nemu pravidelne prichazi o pulnoci. Nad vsemi
absurdnimi scenami prevlada strach, neustale pritomny ve vedomi romanovych
hrdinu. Grotesknost a jemna ironie prevladaji i v romanu DOBROCINNY VECIREK, kde
hrstka evropskych emigrantu na vecirku, ktery je ma sblizit, poznava, jak jsou
vlastne izolovani, neschopni porozumet jede druhemu. Vecirek konci vrazdou a
kradezi penez pro dobrocinne ucely. Sam autor pokladal za svuj nejlepsi roman
nejrozsahlejsi dilo tohoto obdobi tvorby, VSEOBECNE SPIKNUTI, do jiste miry
autobiograficke. Jeho hrdina - spisovatel pochazi od Nachoda, dej se odehrava v
New Yorku pri oslave jeho narozenin a navraci se do Cech, do doby hrdinova
mladi. Opet je tu zakladni linii pocit strachu ohrozeni, marne snahy prekonat
rozdvojeni mezi nostalgickou vzpominkou na vlast a neschopnosti zakorenit v
cizim prostredi.
Venkovska proza a ruralismus
Po r. 1918 nabyva prevahy obraz mesta a jeho obyvatel jako socialniho,
hospodarskeho mravniho problemu. Presto vsak ani vesnicka tematika nebyla zcela
opustena. V literature je to vsak jiz obraz vesnice podstatne jine, bez tradicni
idylicnosti.
Ruralismus vyjadroval umelecky ideove tendence a agrarniho hnuti, zduraznoval
ponekud iluzorni predstavu o vesnici jako jedne rodine, pri tom vsak jeho poukaz
na vztah sedlaka k pude jako trvale jistote byl zdrave konzervativni proti
moralni chaoticnosti velkomestskeho zivota. Ruraliste zobrazovali venkovsky
zivot jako spolehlivou zakladnu ryziho cesstvi a mravni neporusenosti.
JOSEF KNAP rodak z Jicinska. Po filozofickych se stal pracovnikem divadelniho
oddeleni narodniho muzea. V letech 1925-30 redigoval casopis a edici Sever a
vychod, organ ruralistu.
V Knapove literarnim dile, jsou hrdinove povidek a romanu osudove svazani s
rodnou pudou a jakekoli vytrzeni z prostredi jejich domova vede ke konfliktum:
romany REVA NA ZDI, MUZI A HORY, VYSOKE JARNI NEBE. Ponekud jine zamereni ma
roman PUSZTA o kolonistech z Cech i Moravy osidlujicich potiskou nizinu na
Podkarpatske Rusi.
Katolicka literatura
Na rozdil od 19. st., hlasi se tento duchovni proud od zacatku 30.let naseho
st. mnohem intenzivneji. Socialni otazku pojimali katolicti autori odlisne,
nikoli podle zasady rovnosti vsech lidi, ale na odstupnovanem principu
stavovskem, zduraznovali uctu k zemi a pude, posvecene tradici a praci, odlisne
chapali filozofii ceskych dejin, obraceli pozornost k dobe pobelohorske, kterou
se snazili rehabilitovat.
JAKUB DEML - knez. Pro neustale spory s cirkevni vrchnosti odesel jiz ve
triceti letech na odpocinek, aniz se vnitrne rozesel s cirkvi, a venoval se cele
literature. Velmi silny vliv na Demla melo jeho pratelstvi s O.Brezinou. Tento
ve sve dobe malo ocenovany basnik a prozaik byva pokladan za predchudce
modernich basnickych smeru, zejmena surrealismu. Deml byl vynikajici basnickou
osobnosti. Jednou s pohledem laskavym a neznym odkryva utajenou krasu
nejvsednejsich veci, aniz je primo zobrazuje, jindy hruzu a des lidske
existence.
Vetsinu svych prozaickych praci vydaval v podobe mnohasvazkovych sbornicku
SLEPEJE (celkem 26 svazku). Obsahuji hlavne basnikovy deniky, uvahy, polemiky,
aforismy, korespondenci i kroniku denniho zivota. Z basnicke tvorby vynikaji
basne v proze MOJI PRATELE, Lyricka osloveni kvetin a kniha MIRIAM, milostna
poezie v proze.
JAROSLAV DURYCH narozeny v Hradci Kralove, zahy ztratil oba rodice. Po
vystudovani mediciny se stal vojenskym lekarem, prodelal za prvni svetove valky
frontu v Halici a severni Italii, jako vojensky doktor pak slouzil na ruznych
mistech, hlavne v Olomouci a Praze.
Durych byl vyznavacem katolickeho baroka, v jehoz duchu chapal i svou koncepci
ceske minulosti. Durychovo dilo je velmi rozsahle, zaroven vsak umelecky
nevyvazene. Vyznamnejsi je Durychova tvorba s historickou tematikou, zastoupena
predevsim trilogii BLOUDENI. Je to siroce komponovana freska z tricetilete valky
s ustredni mileneckou dvojici kacire Jiriho a spanelske divky Andelky. Oba jsou
symbolem svaru dvou principu duchovnich proudu doby - katolictvi a
protestantstvi - na pozadi valecnych udalosti a tragicke postavy Albrechta z
Valdstejna. Mensi valdstejnskou trilogii REKVIEM tvori 3 povidky: KURYR,
BUDEJOVICKA LOUKA a VALDICE.
Ruralisticke tendence prohloubene vrelym nabozenskym citenim v sobe spojoval
JAN CEP, ktery vystudoval filozofickou fakultu. Pusobil jako nezavisly
spisovatel. V r. 1948 emigroval do Francie, prechodne pusobil v Radiu Svobodna
Evropa. Nekolikrat uvazoval stat se knezem, nakonec se v 52 letech ozenil a
zalozil rodinu. V emigraci se necitil stastny. Po tezke nemoci zemrel v Parizi
pocatkem r.1973.
Jediny Cepuv roman HRANICE STINU. Jeho hrdina, ucitel Randa, po milostnem
zklamani a existencni prohre se vraci do rodneho kraje a zasluhou sveho stareho
deda zakotvi ve vesnickem prostredi, kde nachazi smysl sveho zivota.
V emigraci, kdy Cep pusobil nekolik let take v Radiu Svobodna Evropa, pro nez
psal uvahove projevy, vznikly francouzsky psane povidky CIKANI. Cep byl take
vynikajicim prekladatelem z francouzstiny, anglictiny a nemciny.
Zajimavou nazorovou promenou prosel KAREL SCHULZ. Zacinal jako clen povalecne
avantgardni skupiny Devetsil. Od techto experimentalne pojatych del v duchu
modniho proletarskeho umeni i poetismu se Schulz odklonil ke katolicismu, dlouho
vsak publikoval jen ojedinele casopisecky.
Nejzralejsim, bohuzel vsak nedokoncenym spisovatelovym dilem, rozvrzenym do 3
svazku, z nichz dokoncen zustal jen 1. dil, je monumentalni freska KAMEN A
BOLEST, obraz renesancni Italie, zrcadlici srazku dvou epoch, stredoveku a
novoveku s ustredni postavou genialniho sochare, malire a basnika Michelangela
Buonarrotiho. Schulz je vylicil na pozadi doby plne kontrastu, politickych
vasni, intrik a boju jako pudoveho cloveka, plneho vnitrniho svaru, z nehoz se
vykupuje umeleckou praci. Neobycejne zdarile vystihl autor take prostredi
papezskeho dvora, jeho okazalou nadheru, ale i mravni upadek.
S katolicismem je spojena i tvorba spisovatele FRANTISKA KRELINY. Narodil se na
jicinsku, byl ucitelem v Praze, v 50. letech byl obzalovan z protistatni
cinnosti a dlouhodobe veznen (do r.1960). Krelina vysel v pocatcich sve
literarni drahy z ruralismu, spolupracoval s Knapovym mesicnikem Sever a vychod,
pozdeji se zcela priklonil k nabozenske tematice.
Socialne realisticky roman z prostredi podjestedskych tkalcu HUBENA LETA nebyl
jeste podplatny ruralismu, zobrazoval vliv hospodarske krize na drobne
chalupniky a delniky. Za to plne ruralisticky v protikladu zkazeneho mesta a
mravne cisteho venkova byl roman PUKLY CHRAM, ponekud zjednodusene vrhajici
svetlo a stin na obe prostredi.
Nejvyznamnejsim basnikem katolickeho proudu literatury byl JAN ZAHRADNICEK. V
detstvi si tezce poskodil pater. Kratce se ucil krejcim, potom vystudoval
gymnazium, studia filosoficke fakulty v Praze nedokoncil. V r.1951 byl se
skupinou katolickych intelektualu a spisovatelu zatcen a nezakonne odsouzen k 13
letum zalare za velezradu. V dobe kdy se jednalo o jeho propusteni, mu po otrave
houbami zemreli dve dcery. Propusten byl po vseobecne amnestii v r.1960, tehoz
roku vsak zemrel.
Zahradnickova poesie vychazi z tragickeho zivotniho pocitu, neustale se v ni
vraceji motivy noci jako symbolu smrti, horkosti a smutku. Naznacuje to uz nazev
1. sbirky POKUSENI SMRTI. Smrt se mu stava klicem k pochopeni zivota i jeho
prechodnych radosti. Ve sbirce JERABY, s motivy tmy, vetru, svetla, listi,
stromu a oblak povysenych do symbolickeho vyznamu, se tento basnikuv smutek
prosvetluje jakousi elegickou nehou k svetu jakozto dilu bozimu. Sbirka
POZDRAVENI SLUNCI znamena pro basnika konec nejistot a mucivych stavu. Volnym
versem zpiva chvalu zeme, harmonizuje vlastni vnitrni rozpory.
Po r. 1945 vydal Zahradnicek sbirky STARA ZEME, LA SALETTA. Zvlaste sbirka La
Saletta vyjadrila basnikovo zklamani nad moralni krizi lidstva po druhe svetove
valce. Basne vznikle v dobe Zahradnickova vezneni vysli vesmes v cizine nebo se
sirili v samizdatovych opisech, vyjimkou byla skladba ZNAMENI MOCI, otistena v
casopise Student v r. 1968. Petri k nejotresnejsim obzalobam totalitniho
systemu, niciciho vsechny hodnoty.
Pripravovane vydani versu, ktere Zahradnicek napsal v dobe sveho vezneni a
ktere bylo oznaceno nazvem DUM STRACH, bylo r.1970 zakazano. V Rime vysel VYBOR
Z BASNI, DUM STRACH pak v Torontu.
Poezie 30. let
Zatimco pro poesii 20. let byly priznacne ruzne programove skupiny, ve 30.
letech byla umelecka seskupeni mnohem volnejsi a projevuji se spise jednotlive
basnicke individuality.
FRANTISEK HALAS - byl originalnim objevitelem moderniho basnickeho slova. Jeho
poesie vykrystalizovala z zivotnich zazitku: horke mladi proletarskeho syna,
svetova valka, labilita sveta riticiho se do valecneho utrpeni. Vytvoril poesii
drtive zivotni krasy a tragiky.
Frantisek Halas se narodil v Brne jako syn textilniho delnika, nemel moznost
studovat, vyucil se knihkupcem. Od r. 1921 publikoval v komunistickych
casopisech. Od r. 1926 byl redaktorem prazskeho nakladatelstvi Orbis. V dobe
okupace pracoval v ilegalite, po r. 1945 pracoval na ministerstvu informaci.
Halasova prvni sbirka SEPIE je naplnena melancholii, zivotni pasivitou a
horkosti. Hruza pomijejicnosti, rozkladu, nicoty se sceneriemi podzimu, noci a
hrbitova, ale zaroven radost z odkryvani prastarych lidovych a basnickych
tajemstvi urcovaly zamereni i dalsich sbirek, KOHOUT PLASI SMRT, TVAR a HOREC.
Halas je neduverivy ke svetu, ale i k vlastnimu nitru, muci ho otazky zivota a
smrti, hleda na ne odpoved, ale nenachazi. Ackoli se v jeho poesii objevuji
casto obrazy zmaru a rozkladu, neni to vyraz nihilismu (popirani vsech mravnich
a spolecenskych hodnot). Vycita se poesii, napsal Halas, ze je plna smutku a
smrti, ze neni optimisticka. Poesie o smrti neni poprenim zivota, ale ostnem,
ktery zvysuje lasku k nemu.
V r. 1934 vydal Halas skladbu DELNICE, v niz spojil vzpominku na predcasne
zemrelou matku s obrazem typickeho osudu proletarskych zen - textilacek,
umyvacek, prihazovacek, uklizecek, uhlirek, sicek, prodavacek, sluzek,
zivoricich a starnoucich. Lidskost teto basne ma blizko k nasledujici skladbe
STARE ZENY, kterym z prchave krasy a z kratkosti zivota zbyly jen ruce zedrene a
"spotrebovane", smutek chudoby a opustenosti. Tento lidsky, ale i socialni smysl
Starych zen zustal zcela nepochopen S. K. Neumannem, ktery je oznacil za Halasuv
knouravy pesimismus a polemicky proti nim ve stejnem roce 1935 zameril svou
basen STARI DELNICI.
Pocinaje sbirkou DOKORAN projevuje se v Halasove poesii obrat, basnik
objektivizuje svou tvorbu do spolecensko - historicke roviny a verejne
protifasisticke cinnosti. Za obcanske valky navstivil Spanelsko a aktivne se
zapojil do protinacisticke hnuti v dobe valky.
Podivuhodne vzepeti Halasovych obcanskych a umeleckych sil dostalo umeleckou
podobu ve vrcholnych dilech z let 1938-1942. Sbirka TORZO NADEJE vyslovila
pocity narodniho kolektivu v osudovych dnech Mnichova. Pro vystupnovani citove
nalehavosti svych versu, kterym jiz sam dobovy kontext dodaval zvlastni
podmanivosti, vytvarel basnik barvite metafory (zaby slov, rosoly lzi, musince
odznaku, knoflik vredu, hadry hesel, vlecka hladu) a basnicke neologismy.
K oslave velke ceske spisovatelky, k 120. vyroci jejiho narozeni, vydal Halas
(podobne jako Jaroslav Seifert) cyklus basni NASE PANI BOZENA NEMCOVA. Vyzniva
jako hold a diky patronce ceske reci. Jednotlive basne jsou zpodobenim lidskeho
osudu spisovatelky.
Basne z let 1937-1941 shrnul Halas do sbirky LADENI: jeji prvni dve casti
urcuje basnik detem pred spanim, v druhe casti se vraci ve vzpominkach do kraje
detstvi a domova. Tematicky pribuzna je lyrizovana proza JA SE TAM VRATIM o
kouzelnem kraji basnikova mladi, ktery predstavuje jedinou pevnou jistotu.
Sbirka V RADE naznacuje vedomi tragiky vsech obeti a mravni odpovednosti za
odkaz padlych.
VLADIMIR HOLAN - jeden z nejpozoruhodnejsich basniku ceske poezie vubec, jehoz
vyznam presahuje hranice narodni literatury. Jde jako osamelec stranou modnich
proudu, jen cestou sve bohate fantazie. V usili o sverazny jazykovy projev
dochazi az k deformacim.
Uz Holanova prvotina BLOUZNIVY VEJIR (1926) ukazala vyrazne prvky basnikova
videni sveta, v nemz vyznamnou ulohu hraje tajemstvi. To se projevilo jeste
silneji spolu s tvorivou imaginaci v dalsi sbirce TRIUMF SMRTI (1930) s
nerytmickymi versi, proniklymi dusi a prirodou.
Podobneho razu jsou i dalsi Holanovy sbirky ze tricatych let: VANUTI; OBLOUK;
KAMENI, PRICHAZIS. Holanova poezie se v nich vesmes pohybuje na rozhrani snu a
skutecnosti, preludu a procitnuti z neho. Tato abstraktni lyrika je odvracena od
skutecnosti, zameruje se pouze k basnikovu nitru, balancuje na pomezi mezi
vedomim a podvedomim. Urcity obrat znamena sbirka ZARI 1938 v niz Holan podobne
jako Halas vyslovil v hnevivych slokach odsudek mnichovske zrady i pocity
urazeneho naroda. Z basne zmizela metafyzika, misto ni nastoupil jasny vers a
vrouci vyznani.
Jeste jasnejsi, protoze oprostena od metafyzickych formulaci, je sbirka TEREZA
PLANETOVA (1943) o puvabnem zjevu divky, kterou vypravec spatril jen jednou, a
presto ho okouzlila na cely zivot. Nad lidskymi osudy vsak vladne jakasi kletba;
kdyz se vypravec pribehu vraci po 30 letech do vsi, kde divku poprve spatril,
nikdo uz mu o ni nedovede nic povedet.
Poezie Vladimira Holana je protikladem poetisticke smyslove obraznosti i
asociativniho kupeni predstav, jak je obvykle u surrealistickych basniku. Chce
postihnout skutecnost nikoliv v jejim celku, ale pouze v jakychsi vysecich.
Dokonce se zda, ze Holanuv svet neni budovan ze skutecnosti, ale jen prostredky
jazykoveho vyjadreni.
Poezie basnika FRANTISKA HRUBINA vyznacuje od prvnich sbirek smyslovy vztah k
rodnemu kraji a k zemi, k venkovskym lidem a jako protiklad tohoto zamereni
myslitelsky neklid, promitajici lidsky osud do sirsich narodnich ci obecne
lidskych souvislosti. Obe tendence se prolinaji a doplnuji a jsou obsazeny v
cele Hrubinove tvorbe.
Frantisek Hrubin se narodil v Praze, ale jiz ve ctyrech letech se prestehoval s
rodici do Lesan v Podsazavi, kde prozil i mladi. Po nedokoncenych pravnickych a
filosofickych studiich pracoval jako knihovnik, od r. 1946 se venoval vyhradne
literarni tvorbe.
Hrubinovo rozsahle dilo vyznamne ovlivnilo nejen ceskou poezii, ale i prozu a
drama. Vyznamne misto zaujima Hrubin take v poezii pro deti.
Rozkolisani tradicnich zivotnich hodnot v 30. letech privedlo Hrubina az v
prvnich sbirkach ZPIVANO Z DALKY, KRASNA PO CHUDOBE k hledani zachrany pred
skepsi v hluboce procitene duchovnosti, nikoli nepodobne Zahradnickove.
Obdobneho ladeni je i treti sbirka ZEME PO POLEDNACH, zamysleni nad lidskym
udelem, k nemuz neoddelitelne patri bolest a utrpeni, a formalne vyspelejsi
VCELI PLAST, obsahujici take cyklus sonetu venovanych Praze. Kniha MAVNUTI
KRIDEL, Hrubinuv pokus o zvladnuti mene obvyklych basnickych forem: ritornelu,
terciny, decimy a dalsich, jakoby v navaznosti na tyto stroficke utvary v poezii
Vrchlickeho, ktery je v ceske poezii zdomacnoval. Sbirka znamena take zzivotneni
basnikovi poezie, zejmena durazem na hodnoty rodinneho zivota.
Hrubin v teto fazi sve tvorby uziva pravidelnych versu a rym s melodickym
vyznenim. Po r. 1945 se Hrubinova tvorba zretelne promenuje. Po tradicnich
vazanych versich prvnich povalecnych sbirek (CHLEB S OCELI, JOBOVA NOC)
orientuje se basnik k volnemu versi a rozhojnuje svou tvorbu o dalsi literarni
zanry: prozu a drama.
VILEM ZAVADA - ostravsky rodak. Po vystudovani filozofie v Praze se stal
nakladatelskym redaktorem, pozdeji pracoval v Narodni a Univerzitni knihovne, po
r. 1953 v nakladatelstvi a jako spisovatel s povolani. Na rozdil od dobove
modniho poetismu vnesl Zavada do ceske poezie, podobne jako Halas, tragicky
zivotni pocit, patrne jako nasledek detskeho prozitku valky a chmurneho
prostredi rodneho Ostravska. Vyrazne se to projevuje v prvni sbirce PANYCHIDA, v
niz vidi zivot jako naplneni bolesti a smutku. Chmurne tony zaznivaji i z dalsi
basnicke knihy SIRENA. Teprve treti sbirkou CESTA PESKY se Zavada osvobodil od
techto pochmurnych nalad a z pocitu prokleti. Tematicky zustava verny rodnemu
kraji.
Jeste dal v hledani zivotniho kladu dospel ve sbirce HRADNI VEZ, v niz uz mizi
tragicky zivotni pocit a na jeho misto nastupuje smir se svetem, i kdyz se
vynoruji obavy o narodni osud.
(C) 1994, 1996 AHA
Vloženo: 6.08.2011
Velikost: 53,06 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu LIT - Literatura
Podobné materiály
- LIT - Literatura - Poetismus a proletáři
- LIT - Literatura - Poetismus
- CJ - Český jazyk - Avantgardní poezie 20.-30.let - poetismus, surrealismus
- CJ - Český jazyk - Poetismus
- CJ - Český jazyk - Poetismus a surrealismus
- CJ - Český jazyk - Poetismus
- CJ - Český jazyk - Poetismus, surrealismus a dadaismu
- CJ - Český jazyk - poetismus
- LIT - Literatura - Proletářská poezie, poetismus
- LIT - Literatura - Český surrealismus
- LIT - Literatura - Futurismus, dada, surrealismus
- CJ - Český jazyk - Surrealismus
- CJ - Český jazyk - Proletářská poezie, surrealismus ad.
- CJ - Český jazyk - Surrealismus
- LIT - Literatura - Surrealismus, česká lit. v době okupace
- VV - Výtvarná výchova - Dadaismus, surrealismus u nás
- VV - Výtvarná výchova - Surrealismus
Copyright 2024 unium.cz