- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál7.A Počátky NO,úsilí o vytvoření české národní vědy, novočeského divadla
NO= proces utváření novodobého českého národa; tzn. národa na určitém území, kulturou, jazykem a systémem společnosti
Obecná charakteristika doby
boj proti vládnoucímu absolutismu a feudálnímu systému
boj prostého lidu vůči slepé náboženské víře a útlaku
hnutím bylo osvícenství, které prosazovalo rozum a vědu
všechny události probíhaly především v 18. století a vyvrcholily zejména ve Francii Velkou francouzskou revolucí /1789-1793/
v našich zemích nebyl radikální lid, a proto reformy prováděl panovník z obavy před vzpourou
důležitým faktorem národně-osvobozeneckého boje bylo následující
1773 – zrušení jezuitského řádu
1781 – vydání tolerančního patentu = povoloval náboženskou svobodu
1781 – zrušení nevolnictví = možnost selského lidu se svobodně stěhovat do měst a dávát své děti na studie
reformátory-panovníky v našich zemích byli Marie Teresie a Josef II.
lidé se mohli volně pohybovat, stěhovat do měst a dávat děti na studie, ale nejdůležitějším důvodem zrušení nevolnictví byla potřeba dělníků v rozvíjejícím se průmyslu
dalším důležitým bodem byla školská reforma Marie Terezie /začala vznikat česká inteligence/
postupně vzniká odpor vůči josefínské germanizaci a centralizmu, úlohu přebírá česká šlechta, která ve 30. letech 19. století už není zapotřebí
– 70. léta 18. stol až 40. léta 19.stol.
– Je to společenské hnutí, které se projevuje národně osvobozeneckým bojem, národním a demokratickým uvědoměním lidových a měšťanských vrstev a snahou po hospodářském a kulturním osamostatnění země.
Podmínky vzniku:
rozklad feudalismu (nástup kapitalismu)
rozvoj osvícenských myšlenek (život jedince i společnosti se má řídit rozumem, náboženskou tolerancí a rovností všech lidí)
reformy Josefa II (zrušení nevolnictví a toleranční patent). Vědecký proud se snaží překonat všechny předsudky, které existovaly v hodnocení starší české minulosti. Svá díla vědci vydávali latinsky nebo německy, později česky, veškeré své bádání a snahy zaměřili na vytvoření spisovného č. jazyka. Založena Soukromá učená spol.; Č. spol. nauk a Královská č. spol. nauk (ČSKN).
Tři období (tři generace):
První fáze obranná: cíl – čelit germanizaci, zachránit a obnovit český jazyk
Druhá fáze ofenzivní: rozvoj jazyka, propagace myšlenky slovanské vzájemnosti
Třetí fáze vyvrcholení obrozeneckých snah: vznik prvního politického obrozeneckého programu, austroslavismus (Palacký), rozkvět divadla, publicistiky, poezie, satiry, venkovské prózy
Pozn.: austroslavismus = existence Slovanů v rámci Rakouska-Uherska (Palacký: „Kdyby nebylo Rakouska, museli bychom jej vytvořit“)
národní obrození, proces národního uvědomění. Probíhalo převážně od pol. 18. stol. a bylo završeno v 19. stol. Vyplývalo z hospodářského pokroku a rozvoje svobodného podnikání, které umožnila průmyslová revoluce. Evropské obrozenské myšlení bylo ovlivněno liberálními myšlenkami a kulturou romantismu. Národní obrození je charakterizováno bojem proti zbytkům feudálních a stavovských výsad, posilováním národního uvědomění, pěstováním národní jazyka. Příslušnost k malému feudálnímu společenství (statek, panství, město) byla nahrazena identifikací s národem. Výsledkem národního obrození bylo politické uvědomění jednotlivých evropských národů, které převážně vyvrcholilo dosažením politické samostatnosti.
národní obrození české, proces politické a kulturní emancipace českého národa. Probíhalo ve třech vývojových fázích;
od 80. let 18. stol. do roku 1815, období zvýšeného zájmu o český jazyk, dějiny a kulturu (J. Dobrovský, F. M. Pelcl, V. M. Kramerius). Vznikaly první vědecké společnosti (v roce 1784 Česká společnost nauk) a vlastenecké kroužky;
1815 – 30, období formulování obrozeneckých programů (mj. panslavismus) a vytváření zásadních vědeckých prací v národní jazyce (J. Jungmann, F. Palacký, P. J. Šafařík, J. Kollár, J. S. Presl). Zvětšil se počet i význam vědeckých a kulturních institucí (v roce 1818 Vlastenecké, dnešní Národní muzeum, v roce 1830 Matice česká). Objevily se i falzifikáty, které měly dokázat starobylost národní kultury (viz též Rukopisy královédvorský a zelenohorský);
c) 1830 – 1848, období počátku rozšiřování obrozenské aktivity z oblasti pouze kulturně vědecké na politickou (viz též austroslavismus, Repeal). Zároveň vznikala vrcholná umělecká díla, zejm. literární (K. H. Mácha, K. Havlíček Borovský, J. K. Tyl, B. Němcová, K. J. Erben, K. Sabina).
generace – generace Dobrovského
vědecké bádání
literární historie, kritický dějepis, jazykověda
předbělohorské literární útvary
první básně, próza
- Kritický dějepis (zde začíná 1. fáze NO), jazykověda
- zkoumal historické prameny
- snažil se nezaujatě hodnotit minulost
Jazykověda
Josef Dobrovský (1753 – 1829)
typ osvíceného vědce
při studijích požadoval přesná fakta, ne deklamace
psal německy a latinsky
zabýval se studiem dějin, českým a slovanským jazykozpytem a literárním dějepisem
Geschichte der bömischen Sprache und Literatur
nejvýše hodnotí dobu veleslavínskou
mimochodem tedy napsáno německy
vývoj jazyka ukazuje na literárních dílech
Ausführliches Lehrgebäude der bömischen Sprache /Zevrubná mluvnice česká/
shrnutí mluvnických zásad
ustálení spisovné češtiny
systém a zákonitosti jazyka
chtěl uzákonit spisovný jazyk pro potřeby nové literatury
proto stanovil zásady správné české prozódie /nauky o rytmičnosti řeči a skládání veršů/
Institutiones linguae slavicae dialecti veteris /Základy jazyka staroslověnského/
tím se stal zakladatelem slavistiky
Kněz, vychovatel, vědec; zakladatel slavistiky. Narodil se v Ďarmotech u Rábu, studoval gym., pak studoval bohosloví, působil jako vychovatel v šlechtických rodinách např. u Nosticů, později byl soukromým učencem. Podnikl několik studijních cest – Švédsko, Rusko. Byl osvícencem, racionalistou, jeho životním krédem bylo: „Požaduji svědectví, spolehlivá svědectví, nikoli možnosti, důkazy, nikoli deklamace.“ Vytvořil zákl. podmínky pro další rozvoj češtiny. Podrobná (zevrubná) mluvnice jazyka českého (Ausführliches Lehrgebäude der böhmischen Sprache) – něm., první vědecká mluvnice, návaznost na humanistickou češtinu Kralické bible; znamenala ustálení spisovné češtiny, vzcházel i z živého jazyka (středočeské nářečí). Navrhl tzv. analogickou opravu pravopisu (tato norma platí dodnes). Dějiny české řeči a literatury (Geschichte der böhmischen Sprache und Literatur)– německy; dějiny jazyka v souvislosti s dějinami literatury; přísně kritický vztah k faktům; kladně hodnotí Husa, Komenského a období husitství, vyzdvihuje Veleslavínskou dobu. Základy jazyka staroslověnského (Institutioes linguae slavicae dialcti veteris) – latinsky; první vědecká mluvnice staroslověnštiny (skladba, tvarosloví), dějiny staroslověnštiny, popis písem (hlaholice, cyrilice), popis nejstarších staroslověnských památek. Slovanské jazyky rozdělil na západní, východní a jižní, staroslověnštinu správně zařadil k jižním (slovenštinu považoval za nářečí češtiny – zbrzdil vznik spis. slovenštiny – Šafařík a Kollár píší česky). Německo-český slovník – vypracoval dle staročeských památek a snaží se postihnout původ (etymologii) slov. Zakladatel slavistiky. Dále vydal sborníky Slovan a Slovanka. Položil také základy č. básnictví, vypracoval pravidla přízvučné prozódie (rytmus verše založený na střídání přízvučných a nepřízvučných slabik). Dobrovský psal něm. a lat. (nevěřil ve vzkříšení češtiny), ale cítil česky. Položil zákl. obrozeneckého hnutí, zákl. novočeského spis. jazyka, ustálení jaz. normy, zakl. č. moderní vědy (kritičnost), odmítl pravost RKZ, dokázal nepravost zlomku evangelia sv. Marka, zal. slavistiku.
Bernard Bolzano – přítel Dobrovského, kněz, něm. rodák it. pův., exhorty – náb. kázání pro studenty, zdůrazňoval praktické křest. oproštěné od jakékoli národnostní nesnášenlivosti.
Dobrovský Josef, * 17. 8. 1753, † 6. 1. 1829, český jazykovědec, zakladatel slavistiky a historik. Největší osobnost českého osvícenství a vůdčí duch první fáze českého národního obrození. Od následující jungmannovské generace obrozenců se odlišoval skeptickým postojem k možnosti oživení češtiny jako literárního jazyka a nesouhlasem s vyzdvihnutím ideje národa na nejvyšší místo hierarchie hodnot; dokladem jeho postoje je odmítnutí pravosti Rukopisu Zelenohorského. Po studiích vstoupil v roce 1772 do jezuitského řádu, knězem vysvěcen až po zrušení řádu 1786. V letech 1776 – 87 vychovatel u hraběte Nostice, poté působil v josefínském generálním semináři v Hradisku u Olomouce a po jeho uzavření 1790 penzionován. Jako host žil do konce svého života u Nosticů v Praze. Vědeckou činnost zahájil kritickými analýzami textů starých, zejm. českých památek, z nichž nejproslulejší je
Fragmentum Pragense Euangelii s. Marci vulgo autographi (Pražský zlomek evangelia sv. Marka); k starým českým dějinám se vrátil později v souboru Kritische Versuche, die ältere böhmische Geschichte von späteren Erdichtungen zu reinigen (Kritické pokusy očistit starší české dějiny od pozdějších výmyslů). Pro poznání vývoje a charakteru českého jazyka a literatury mají epochální význam jeho Geschichte der böhmischen Sprache und Literatur (Dějiny české řeči a literatury), Lehrgebäude der böhmischen Sprache (Podrobná mluvnice jazyka českého) a Deutsch-böhmisches Wörterbuch (Německo-český slovník). Jazyk a literaturu Dobrovského chápal jako výraz celkového kulturního a politického vývoje; proto za vrcholnou fázi vývoje starší české literatury a jazyka považoval rudolfínskou dobu, jejíž jazyk vzal za základ své kodifikace spisovné češtiny. Pro slavistiku má základní význam jeho práce Institutiones linguae Slavicae dialecti veteris (Základy jazyka staroslověnského). Studie k českým dějinám Geschichte der böhmischen Pikarden und Adamiten (Dějiny českých pikartů a adamitů) nesou výrazné stopy filozofického zaměření svého autora.
Balbín Bohuslav, * 3. 12. 1621, † 29. 11. 1688, český historik a básník. V roce 1636 vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova, 1654 vysvěcen na kněze. Shromáždil rozsáhlý vlastivědný materiál dějepisné, etnografické a zeměpisné povahy, který zpracoval v encyklopedickém díle Miscellania historica regni Bohemiae (Rozmanitosti z historie Království českého), jež ovlivnilo první generaci českých obrozenců; podobný vliv mělo dílo Dissertatio apologetica pro lingua slavonica praepusque bohemica (Obrana jazyka slovanského, zvláště pak českého). Legendistickou tvorbu věnoval kultu Panny Marie, nepomucenskému kultu a Kristiánově legendě.
Kinský František Josef, hrabě, * 6. 12. 1739, † 9. 6. 1805, český šlechtic a osvícenec, polní podmaršálek. Ve službách Marie Terezie a Josefa II. reorganizoval vojenské školství. 1801 tajný rada. Český zemský patriot, důraz kladl na výchovu a vzdělání mladé šlechtické generace v duchu osvícenství. Spoluzakladatel Soukromé učené společnosti; univerzitní knihovně v Praze odkázal vlastní rozsáhlou knihovnu.
F.M.Pelcl
K.I.Thám
Historie:
Vznik KSČN (1774)
Českého muzea (1719)
Matice české (1831)
Gelasius Dobner
katolický kněz
propagátor kritické metody v dějepisectví
odhalil nespolehlivost Hájkovi kroniky
psal německy nebo latinsky
Dobner Gelasius, vl. jménem Job Felix D., * 30. 5. 1719, † 24. 5. 1790, český historik; člen piaristického řádu, v němž měl významné funkce, učil i na řádových školách. Člen pražské Soukromé společnosti nauk, pozdější Královské české společnosti nauk; zabýval se kritikou českých historických pramenů, dokazoval např. nepravost legendy tzv. Kristiána. Proslul vydáním latinského překladu Hájkovy Kroniky české, již doplnil kritickým komentářem. Opravil v něm Hájkovy omyly a výmysly, kroniku však posuzoval nikoli z hlediska doby vzniku, nýbrž z pozic osvícenského kritického dějepisu. Autor první české kritické pramenné edice Monumenta historica Bohemia nusquam antehac edita (Dosud nikdy nevydané dějinné památky Čech, šest svazků).
František Martin Pelcl (1734 – 1801)
profesor českého jazyka na UK
koncem života psal česky
Nová kronika česká (spolupracoval s Dobnerem), dějepisec a první prof. č. jazyka na UK
nahradila Hájkovu kroniku přesnějším vylíčením historických fakt
Na konci života psal česky
Pelcl František Martin, * 11. 11. 1734, † 24. 2. 1801, český osvícenský historik, jazykovědec; od roku 1793 první profesor české řeči a literatury na pražské univerzitě. Vydával památky ze starší české literatury. Autor historiografické Nové kroniky české. Německy napsal kroniku vlády císaře Josefa II., která vyšla pod českým názvem Paměti. Připravil k vydání Balbínovu Obranu jazyka slovanského, zvláště českého.
Novočeské básnictví:
Vznik první novočeské básnické školy kolem A. J. Puchmajera.
Václav Thám
Spisovatel a herec, Almanach (sborník) Básně v řeči vázané – pův. tvorba i překlady. Divadlo, Básně v řeči vázané
didaktické
posilování národního uvědomění
snaha o srovnání s Evropu
zavržení barokní a protireformační literatury
Antonín Jaroslav Puchmajer
Sebrání básní a zpěvů
oslavující lásku, víno, boha, přírodu
i bajky
i humorné
Katolický kněz; sestavil pět almanachů –první dva Sebrání básní a zpěvů, další tři Nové písně. Óda na Jana Žižku z Trocnova. Vytvořila se kolem něj první novočeská bás. škola – vlastenecký i formální (sylabotónický verš, obliba ódy, bajky, eposu) program – Šebastián Hněvkovský, Vojtěch Nejedlý. Věnoval se slavistice, napsal Mluvnici ruštiny a Pravopis rusko-český.
Puchmajer Antonín Jaroslav, * 7. 1. 1769, † 29. 9. 1820, český básník a překladatel; katolický kněz. Vydával almanachy Sebrání básní a zpěvů a Nové básně (celkem 5 svazků), kolem nichž shromáždil přední obrozenské básníky, tzv. první novočeskou školu básníků, která přijala Dobrovského sylabotónickou prozódii pro soudobá i antická metra (V. Nejedlý, J. Nejedlý, Š. Hněvkovský, F. M. Pelcl, J. Jungmann, J. F. M. Rautenkranc, F. V. Hek, F. J. Vavák, V. Hanka, J. Palkovič, B. Tablic). Autor ód (Óda na Jana Žižku z Trocnova, Na jazyk český), anakreontské a vlastenecké lyriky (Fialky), bajek a básnické jazykové příručky Rýmovník aneb Rýmovní slovník. Překládal z literatury ruské, francouzské, německé a polské, zabýval se romštinou.
Šebastián Hněvkovský – sentimentální balada Vnislav a Běla, epos o dívčí válce Děvín.
Hněvkovský Šebestián, * 19. 3. 1770, † 7. 6. 1847, český klasicistní básník; představitel puchmajerovské básnické školy. Psal anakreontskou lyriku, sentimentálně laděné balady s fantaskními prvky (Vnislav a Běla, Dudák, Vyšehradský sloup) a směšnohrdinské eposy (Děvín).
Počátky novočeského divadla
Drama je určeno k jevištnímu předvádění, jeho základem je dialog. Je psáno veršem nebo prózou. První česká hra byla uvedena v r. 1771 v divadle v Kotcích – Kníže Honzík.
od r. 1738 má Praha stálé německé divadlo s činohrou a operou
od r. 1783 má Stavovské divadlo
1771 se v divadle v Kotcích hrála 1. česká hra Kníže Honzík
představení měla úspěch, a proto se zabudovala Bouda /dřevěná stavba/ na Václavském náměstí
skupinu umělců okolo tohoto divadla vedl Václav Thám, který čerpal pro své hry z národních dějin – Vlasta a Šárka, Břetislav a Jitka
Vloženo: 5.09.2011
Velikost: 181,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu CJ - Český jazyk
Podobné materiály
- 7 - Český jazyk, literatura - Starověká literatura, Antická literatura, Počátky staroslověnského písemnictví, Husitství
- 12 - Dějepis - Počátky českého státu
- ZSV - Základy společenských věd - Pocatky výchovy
- LIT - Literatura - POČÁTKY PÍSEMNICTVÍ NA NAŠEM ÚZEMÍ
- LIT - Literatura - Realismus ve světové literatuře a počátky realismu u nás
- CJ - Český jazyk - Kritický realismus ve světové a české literatuře 19. a počátky 20. století
- CJ - Český jazyk - Počátky literatury
- CJ - Český jazyk - Počátky realismu v čechách
- CJ - Český jazyk - Počátky realismu v české literatuře 40. -50. léta 19.století
- CJ - Český jazyk - Počátky světové literatury
- CJ - Český jazyk - Počátky českého písemnictví 1
- CJ - Český jazyk - Počátky českého písemnictví od 9. - 15. století
- CJ - Český jazyk - Počátky českého písemnictví
- D - Dějepis - Počátky feudalismu
- D - Dějepis - Počátky otrokářského zřízení
- D - Dějepis - První státní útvary na našem území a počátky českého státu
- D - Dějepis - Rozpad rodového zřízení a počátky feudalismu
- D - Dějepis - Upevnění panovnické moci a počátky absolutismu, evropský osvícenský absolutismus
- LIT - Literatura - Počátky písemnictví a antická literatura
- LIT - Literatura - Počátky vzdělanosti – starověká literatura, antika
- LIT - Literatura - Počátky české literatury po počátky husitství
- D - Dějepis - Počátky středověku (feudalismus - vznik), Barbarské státy, Franská říše, Sámův svaz, Byzanc, Velká Morava, Arabové a islám.
- CJ - Český jazyk - Počátky nejstarší světové literatury
- CJ - Český jazyk - Počátky českého realismu
- LIT - Literatura - Počátky moderního umění ve světě i v Čechách v druhé polov
- LIT - Literatura - Počátky světové literatury
- D - Dějepis - Pocatky Ceskeho Statu
- D - Dějepis - Počátky Českého Státu
- FIL - Filozofie - Vznik a vývoj filozofie, počátky filozofie v období antiky
- CJ - Český jazyk - Počátky realizmu ve světové a české literatuře
- CJ - Český jazyk - Počátky českého písemnictví
- D - Dějepis - Pocatky absolutismu v evrope
- LIT - Literatura - POČÁTKY ČESKÉ LITERATURY, JEJÍ VÝVOJ DO DOBY HUSITSKÉ
- LIT - Literatura - REALISMUS VE SVĚTOVÉ LITERATUŘE A POČÁTKY REALISMU V ČESKÉ
- CJ - Český jazyk - Počátky písemnictví v Čechách
- CJ - Český jazyk - Počátky českého písemnictví
- CJ - Český jazyk - Počátky českého realismu (tvorba B. Němcové, K. H. Borovské
- CJ - Český jazyk - Česká literatura 30. – 50. let (období romantismu, počátky
- LIT - Literatura - Počátky Realismu v české literatuře
- LIT - Literatura - Počátky literatury na našem území
- LIT - Literatura - Starší české divadlo počátky
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.10- Počátky realismu ve starší české lit
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.7- Počátky a vývoj literárního jazyka na
- CJ - Český jazyk - Počátky české literatury
- FIL - Filozofie - Pocatky
- LIT - Literatura - Počátky národní literatury
- LIT - Literatura - Počátky realismu, Ruchovci a Lumírovci
- LIT - Literatura - Počátky moderní světové poezie, česká moderna
- LIT - Literatura - Počátky písemnictví v našich zemích, husitství
- LIT - Literatura - Počátky vědecké literatury
- LIT - Literatura - Středověk, počátky českého písemnictví
- CJ - Český jazyk - počátky světového písemnictví
- LIT - Literatura - Počátky literární tvorby na našem území
- D - Dějepis - Počátky českého státu 9.století
- CJ - Český jazyk - Počátky realismu v české literatuře
- D - Dějepis - POCATKY CESKEHO STATU
- D - Dějepis - POČÁTKY ČESKÉHO STÁTU
- CJ - Český jazyk - Národní obrození a počátky realismu v české literatuře
- CJ - Český jazyk - Pocatky ceske vzdelanosti
- D - Dějepis - počátky českého státu do roku 1212
- CJ - Český jazyk - Počátky světového písemnictví
- D - Dějepis - Počátky otrokářského zřízení, orientální despocie
- D - Dějepis - Počátky českého státu
- LIT - Literatura - Počátky literatury
- LIT - Literatura - Počátky realismu v české literatuře
- ZSV - Základy společenských věd - ELEATÉ, HERAKLEITOS Z EFEZU, POČÁTKY FILOZOFICKÉHO MYŠLENÍ V OBDOBÍ ANTIKY A PRVNÍ IONŠTÍ PŘÍR
- ZSV - Základy společenských věd - FILOZOFIE A JEJÍ POČÁTKY, ROZDĚLENÍ, CHARAKTERISTIKA A ZÁKLADNÍ FILOZOFICKÉ POJMY
- ZSV - Základy společenských věd - FILOZOFIE A JEJÍ POČÁTKY
- D - Dějepis - Sámova říše, Velká Morava, Počátky českého státu
- LIT - Literatura - Počátky moderní světové poezie, česká moderna
- LIT - Literatura - Počátky vědecké literatury
- LIT - Literatura - Středověk, počátky českého písemnictví
- Z - Zeměpis - Počátky veřejných knihoven v českých zemích do roku 1918
- CJ - Český jazyk - pocatky pisemnictvi
- CJ - Český jazyk - Pocatky Realismu
- CJ - Český jazyk - Počátky literárního vývoje ve světě, písemný projev
- CJ - Český jazyk - POČÁTKY LITERÁRNÍHO VÝVOJE VE SVĚTĚ
- CJ - Český jazyk - Počátky našeho písemnictví
- CJ - Český jazyk - Počátky Realismu v české literatuře
- CJ - Český jazyk - Počátky slovesného umění
- D - Dějepis - počátky feudalismu
- D - Dějepis - Počátky českého státu
- D - Dějepis - Řím- počátky, království, republika
- CJ - Český jazyk - Počátkyčeské literatury po dobu Karlovu
- ZSV - Základy společenských věd - Počátky EU
- LIT - Literatura - Evropska stredoveka literatura, pocatky pisemnictvi v Cechach, R
- LIT - Literatura - Pocatky realismu, kriticky realismus, naturalismus
- LIT - Literatura - Počátky českého divadla, realistické drama
- LIT - Literatura - počátky písemnictví u nás, liter. období středověku
- CJ - Český jazyk - Ústní lidová slovesnost a počátky lidového písemnictví
- CJ - Český jazyk - Pocatky pisemnictvi na nasem uzemi a vyvoj jazyka do konce 14. s
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: