- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálalelně s latinkou, později se od jejího užívání upustilo.
Ve starém Velkém Bulharsku, kam po odchodu z Čech Metoděj přišel, se vedle hlaholice rozšířila praktičtější cyrilice. Svůj název dostalo toto písmo na počest Cyrila, který byl prohlášen za svatého. Odtud se kyrilice šířila do Srbska, na Ukrajinu a do Ruska.
Ruská azbuka vychází z kyrilice, která se na ukrajině a v Rusku již vyvíjela samostatně. Sloužila hlavně k psaní náboženských knih a textů. Říkalo se jí ustav. V roce 1708 nechal car Petr Veliký písmo zjednodušit podle latinkových vzorů v novou občanskou abecedu a nazval ji graždanka. Ta se používá v podstatě dodnes.
Hlaholice 10.století
Západní větev
V době rozkvětu řecké kultury, asi 300 let před naším letopočtem, se písmo dostalo prostřednictvím řeckých kolonistů na Sicílii a Apeninský poloostrov, kde se s ním seznámili Etruskové a Italikové. Začal bohatý vývoj latinky.
Starší Latinové znali pouze velká písmena. Latinská abeceda měla 24 písmen a pstrádá znaky pro J, K, U, Y, W. Toto písmo se v dalším vývoji rozdělilo do několika forem. Nejprve to byla latinka archaická, která vycházela z řeckého písma a má do jisté míry orientální ráz. Dalším vývojem vznikaly márodní písmové formy. Nejprve vznikala římská písma nápisová – capitalis monumentalis – písmo tesané do tvrdých materiálů. Prošlo dlouhým vývojem, od 3.století př. n. l. do 4.století našeho letopočtu. Ustálilo se jako písmo stínované s výraznými serify. Je známá i jeho ornamentální forma – capitalis rustica – písmo psané nebo malované, kterým byly do různých odolných i méně odolných materiálů publikovány veřejné i soukromé dokumenty. Jiné označení tohoto písma je scriptura acturia (písmo dokumentární). Vzniklo asi počátkem našeho letopočtu. Je to písmo nevýrazně stínované, serifové, užší kresby.
Římské kapitály
Další nápisová písma, scriptura curseva a scriptura uncialis vznikla později, asi ve 3. století našeho letopočtu, a jsou pravděpodobně modifikacemi římských "knižních" písem. Capitalis quadrata – jinak zvané též capitalis elegans – má význam v celém dalším vývoji latinky od počátku středověku. Vzniklo asi ve 3. století našeho letopočtu. Je výrazně stínované, serifové, čtvercového vzhledu.
Vyspělá řecká kultura i politická moc Římanů (porážka Řeků u Korintu r. 146 př.n.l.) vedla k vytváření dalších písem, potřebných pro diplomacii, armádu, obchod i umění. Psalo se na různé materiály, zpočátku na tenký olověný plech, později na papyrus a pergamen. Vyvíjel se i písařský nástroj, rydlo, třtinové nebo rákosové pero, od 4.–5. století brkové. Též technika psaní se změnila. Inkoust se vyráběl ze sazí nebo z duběnek. Pro zdobení zvláště drahých spisů se používala organická i anorganická barviva, stříbro a zlato. Tato písma se nazývají římská písma knižní. Ve svém vývoji vycházela z nápisových písem, ale zpětně měla na tato písma vliv.
V 1. století př.n.l. vznikla klasická kapitála, o sto let později pak římské knižní písmo smíšené (scriptura mixta), které lze pokládat za jakýsi přechodový typ písma minuskulového. Ve 2.-3.století římská uniciála, která se stala formálním latinským písmem. Další užívanou formou římského písma byla asi v 5.století římská polounciála.
Vedle písem s vertikální osou se vyvíjela písma kurzivní (italiky) se šikmo skloněnou osou, která měla v denním životě širší použití a byla při psaní svým sklonem přirozenější. Po pádu říše římské r.476 se vývoj římských písem zastavil a začala vznikat tzv. písma národní.
Národní písma
Vývoj národních písem je velmi složitý. Většinou vycházejí z římských vzorů, jejich grafické formy a upotřebení jsou však značně rozdílné. Dávají svědectví o vývoji jednotlivých národů a odrážejí mocenské a kulturní proudy Evropy od 5. do 11.století. Písma raného středověku se dělí podle svého původu do několika podskupin: středověké modifikace římských písem, písma irsko-anglická, španělská, písmo papežských a císařských listin a písma francká.
Podnět k větší jasnosti a čitelnosti písmové kresby a k prvnímu stabilizování forem naší malé abecedy dal Karel Veliký, který vládl francké říši v letech 768-814. Vyhlásil reformu písma a jeho zásluhou vznikla dobře čitelná rukopisná forma malých písem. Podle svého původu se nazývá karolínská minuskule.
Karolínská minuskule
V 11.století se po románském slohu objevuje druhý univerzální sloh evropského středověku, gotika. Její vliv se projevil i v tvorbě písma. Vznikala lomená písma gotická, která lze rozdělit do tří skupin:
Majuskulová písma nápisová – ke kterým patří gotická majuskule 11.století, románsko-gotická majuskule 12.století a její pozdější ornamentální a kaligrafické formy. Tato písma vznikala v celé zapadoevropské kulturní oblasti.
Formální písma knižní – ve 12.století se v severofrancouzských rukopisech začala ojevovat gotická knižní minuskule, ve 14.století na sever od Alp textura, tzv. písmo misálové, která ve svém vývoji zaznamenala několik forem (kaligrafickou, konstruovanou a ornamentální). Byla velmi rozšířená a po vzniku evropského knihtisku se stala prvním tiskovým písmem. Podobný vývoj prodělala rotundam která je italskou paralelou textury.
Textura
Běžná písma kurzivní – gotická kurzíva italského typu 13.století, francouzského typu 15.století. Bastardy, česká ve 14.století, francouzská a anglická v 15.století. Také bastarda se stala knižním lomeným písmem. Měla dvě formy, okrouhlou a hrotitovou.
Po vynálezu knihtisku se vedle tiskové textury, rotundy a bastardy vyvinuly jako tisková písma v 16. století ještě švabach a fraktura.
Všechna lomená písma mají společný slohový ráz, dekorativnost a dynamčnost duktu, lomení oblouků a ostrost kresby písem.
Vývoj latinky navázal v období renesance v 15.století na předgotické klasické vzory. Vznikla tzv. humanistická písma. Odtud i název antikva a litera romana. V období baroka a klasicismu již nedosšlo k podstatným změnám základních schémat písma. Písmo se pouze přizpůsobilo novému vkusu a používání nových psacích technik (ocelového pera).
Mluvená řeč je pro přítomnost a pro přítomné. Teprve písmo může slovo učinit věčným.
Babylonské písmo
Piktogramy
Newspaper Rock - Novinová skála a leží přímo u silnice v rezervaci Newspaper Rock State Historical Monument. Na tuto skálu v minulosti před 2000 lety indiáni vyrývali různé výjevy a piktogramy např. lovecké scény, takže jim skála sloužila jako vývěska pro předávání aktuálních zpráv nebo vlastně jako “první noviny”.
Egyptské ideogramy (jeden ze dvou druhů Hieroglyfu)
Ukázka Čínského písma
Hieratické písmo
Hieroglyfy Hieratické písmo
Fénické písmo
Démotické písmo
Řecké písmo
Hlaholice
Cyrilice
Bastarda
Vloženo: 3.08.2012
Velikost: 955,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz