- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál29. PARDUBICKÝ KRAJ
1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE
Pardubický kraj vznikl k 1.1. 2000 z části bývalého Východočeského kraje na území okresů Pardubice, Chrudim, Ústí nad Orlicí a Svitavy. Jihovýchodní část zasahuje na historické území Moravy.
Rozloha Pardubického kraje je 4 519 km2
Počet obyvatel přes 505 000
Hustota zalidnění je 112 obyv./km2
2. GEOLOGICKÁ STAVBA
Geologická stavba kraje je velmi pestrá. Najdeme zde horniny různého stáří – od starohorních až po holocenní.
Základem jsou proterozoické a paleozoické krystalické horniny. Tyto horniny vystupují na povrch zejména v jihozápadní části kraje (Českomoravská vrchovina) a také na severovýchodě (Orlické hory, Podorlická pahorkatina, Králický Sněžník, Hanušovická vrchovina).
Krystalinikum je na většině území kraje překryto mladšími sedimenty. Mezi nejvýznamnější patří načervenalé pískovce a slepence permského stáří v podhůří Orlických hor a v širším okolí Moravské Třebové. Plošně daleko rozsáhlejší jsou svrchnokřídové mořské sedimenty České křídové pánve. Patří k nim pískovce a jemnozrnné horniny často označované technickým termínem opuka. Z mladších třetihor se zachovaly sopečné horniny (znělec na Kunětické hoře a čedič na Košumberku). Třetihorního stáří jsou také nezpevněné mořské sedimenty (písky a jíly) od jihovýchodu zasahující až k České Třebové a Ústí nad Orlicí. Z nejmladšího geologického období – kvartéru pochází říční štěrkopísky podél vodních toků. Z nich byly v podmínkách periglaciálního klimatu vyváty spraše a váté písky, tvořící místy přesypy. K recentním sedimentům patří např. povodňové hlíny, slatiny či sedimenty antropogenního původu.
Tady je na místě upozornění, že bez geologické mapy je zbytečné se pokoušet porozumět geologické stavbě kraje. Docela postačující je ta ve školním atlase ČR.
A ještě jedna rada: kdo má trochu fištróna, objeví a ve svůj prospěch použije souvislosti mezi geologickou stavbou a ložisky nerostných surovin, nebo zdroji podzemních vod.
3. HOROPIS
Výškové rozpětí mezi nejnižším a nejvyšším bodem na území kraje dosahuje jedné z nejvyšších hodnot v ČR.
Nejnižší nadmořskou výšku má místo, kde u Kojic řeka Labe opouští území kraje (200 m n.m). Jestli to nebude tím, že voda teče z kopce.
Nejvyšší bod je vrchol Králického Sněžníku 1423 m n.m.
Geomorfologická provincie Česká vysočina je na území kraje reprezentována třemi soustavami (subprovinciemi): krkonošsko-jesenickou, česko-moravskou a Českou tabulí.
Krkonošsko-jesenická soustava je výsledkem starohorních a prvohorních horotvorných procesů, z nichž poslední byl hercynský, vrcholící v karbonu. Pohoří pak prošla procesem zarovnávání.
Během alpínsko-himálajského vrásnění byly některé části vyzdviženy podél zlomů přibližně do současné výšky. Nejdůležitější celky jsou: Orlické hory, Podorlická pahorkatina, Kladská kotlina, Králický Sněžník, Hanušovická vrchovina, Zábřežská vrchovina.
Česká tabule má plochý georeliéf, členitější
pouze v okrajových částech díky soustavě kuest.
Strukturní svahy jsou skloněny směrem k ose křídové
pánve, zlomové svahy k jejím okrajům. Vzniká tak
stupňovitý reliéf.
Na území kraje zasahují čtyři celky České tabule: Svitavská pahorkatina, Orlická tabule. Východolabská tabule a Středolabská tabule. Součástí Svitavské pahorkatiny jsou i pískovcové Budislavské skály s pozoruhodným reliéfem.
Česko-moravská soustava je zastoupena severní částí Českomoravské vrchoviny a výběžky Brněnské vrchoviny v jihozápadním cípu kraje.
Českomoravská vrchovina tvoří jižní a jihozápadní hranici regionu. Dělí se na Hornosázavskou pahorkatinu, Železné hory a Hornosvrateckou vrchovinu.
Z Brněnské vrchoviny na území kraje zasahují nepatrné části Drahanské vrchoviny a Boskovické brázdy.
Mezi geomorfologické zvláštnosti Pardubického kraje nepochybně patří jeskyně. Přestože žádná není veřejnosti přístupná, jsou leckdy velmi zajímavé. Krasové jeskyně ve vápencích jsou známy z Železných hor (Podolská a Páterova jeskyně ve Vápenném Podole) a v masívu Králického Sněžníku (Patzeltova jeskyně a Tvarožné díry).
Pardubický kraj je velice bohatý na pseudokrasové jeskyně v druhohorních sedimentech. Některé dosahují délky až 390m a jiné jsou zase jedny z nejhlubších propastí v ČR, s hloubkou až 38 m.
4. VODOPIS
Na území kraje se nachází hlavní evropské rozvodí mezi úmořím Černého, Baltského a Severního moře. Tímto rozvodím je vrch Klepý v rozsoše Králického Sněžníku na česko – polské hranici. Větší část kraje náleží k úmoří Severního moře prostřednictvím Labe a jeho přítoků. Východní a jihovýchodní část kraje je odvodňována do Černého moře Moravou, Moravskou Sázavou, Třebůvkou, Svitavou a několika dalšími toky. Rozvodnice mezi úmořím Severního a Černého moře přibližně odpovídá historické hranici Čech a Moravy.
Největší vodní tok je Labe, na území kraje v délce 53 km. V Přeloučí má průtok průměrně 56,4 m3/s. Z Labe odbočuje řada náhonů původně sloužících k napájení rybníků. Nejdelší je Opatovický kanál, dlouhý asi 30 km, vybudovaný v 16. století.
Další významné řek jsou Tichá a Divoká Orlice. Divoká Orlice prolamuje hřeben Orlických hor v Zemské bráně. Její velký spád byl využit při stavbě vodní nádrže Pastviny s vyrovnávací nádrží Nekoř. Tichá Orlice tvoří osu okresu Ústí nad Orlicí. Jejím nejdůležitějším přítokem je Třebovka.
Důležitý vodní tok je Loučná, protékající středem jihovýchodního cípu České křídové pánve. Z hydrologického hlediska je zajímavý její horní tok nad Litomyšlí, kde se v některých místech za nižších průtoků voda zcela ztrácí v podzemí a později zase vyvěrá. Pro podobnost s krasovými ponory a vyvěračkami se tento jev označuje jako pseudokrasový ponor a vyvěračka.
Nejdelší vodní tok kraje je Chrudimka (104 km), která ve velké části toku tvoří hluboké údolí v Železných horách. N a Chrudimce je celkem 5 přehradních nádrží: Hamry (pitná voda), Seč I, Seč II, Křižanovice I, Křižanovice II. Krátkým úsekem svého toku na území kraje zasahuje Doubrava s vodní nádrží Pařížov.
Do povodí Dunaje odtéká Morava, která na území kraje zasahuje 18 km svého toku. Přítoky Moravy jsou Moravská Sázava a Třebůvka. Svitava spolu se svým přítokem Křetínkou odvodňuje část svitavského okresu do Svratky. Samotná Svratka protéká jižní částí kraje v úseku pouze 13,5 km.
Ke sledování odtoku vody slouží na území kraje 24 vodoměrných stanic ČHMÚ. Z naměřených údajů vyplývá, že nejvodnatější měsíce roku jsou březen a duben. Příčinou je tání sněhu v horských a podhorských pramenných oblastech. Nejnižší průtoky nastávají zpravidla v září a říjnu.
Významnější přirozené vodní nádrže na území kraje chybí. Naopak umělých vodních nádrží je celá řada. Z nich nejpočetnější jsou rybníky, jejichž založení spadá většinou do 14. – 16. století. Mnoho z nich však bylo opět zrušeno. Nejdůležitější rybniční soustavy jsou v Polabí, v povodí horní Loučné, Třebovky, Chrudimky, Svitavy a Moravské Sázavy.
Největší počet rybníků je na Pardubicku v ohbí Labe. Celkem je to asi 150 rybníků o celkové rozloze asi 560 ha. Zdá-li se vám to hodně, vězte, že v době největšího rozmachu rybníkářství za dob pánů z Pernštejna byla celková výměra vodní hladiny desetkrát větší! V 17. století popsal krajinu kolem Pardubic Bohuslav Balbín takto: „V této krajině stojí za podívanou rybníkářské dílo. Totiž asi 400 rybníků, které jsou společně napájeny kanály. Jejich zřízení vyžadovalo obrovskou námahu. Největší z nich je Čeperka, který se rozkládá na tři německé míle. Takže chceš-li jej objet koňmo, musíš na to vynaložit celý den a ještě to stihneš jen tak tak.“
O přehradách už byla řeč, tak snad ještě informace, že největší z nich je Seč I o rozloze 220 ha, nejstarší je nádrž Hamry, zprovozněná v roce 1912.
Další početnou skupinou umělých vodních nádrží jsou zatopené lomy po těžbě štěrkopísků a kamene.
Většina území regionu má vhodné podmínky pro vznik zásob podzemní vody. Zasahují sem celkem čtyři Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV): Východočeská křída, Orlické hory, Žďárské vrchy a Žamberk – Králíky. Kvalitní podzemní voda se používá po úpravě jako voda pitná. Mezi nejvydatnější zdroje patří okolí Březové nad Svitavou, odkud se pitná voda odebírá např. pro Brno.
Na některých místech se vyskytuje voda mineralizovaná (Lázně Bohdaneč – Na+, Ca2+ , HCO3-, Cl- , 2 – 8 g/l).
5. PODNEBÍ
Podnebí je určováno jednak polohou ve Střední Evropě (přechodná oblast mezi oceánickým a kontinentálním typem klimatu), druhak lokálním
Vloženo: 5.01.2011
Velikost: 333,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu Z - Zeměpis
Podobné materiály
- Z - Zeměpis - Pardubický kraj
- 06 - Postavení a finanční zdroje ve sportu - podpora sportu v plz. kraji - horáčková b.
- 08 - Regenerace, prevence a doping - Regenerační zařízení v Plzeňském kraji
- ČJ - Český jazyk - Vývoj okrajových žánrů
- LIT - Literatura - Literatura našeho kraje - Trutnovsko
- E - Ekonomie - olomoucký kraj
- LIT - Literatura - Literatura Královéhradeckého kraje
- VV - Výtvarná výchova - Lidská postava v krajině
- Z - Zeměpis - Jihomoravský kraj
- E - Ekonomie - olomoucký kraj
- Z - Zeměpis - KRAJINA SEVERNI ASIE
- Z - Zeměpis - Liberecký kraj
- Z - Zeměpis - Geografie mistniho regionu Zlinsky kraj
- Z - Zeměpis - Krajina a životní prostředí
- Z - Zeměpis - Kraj Vysočina, Českomoravská vrchovina
- Z - Zeměpis - POUŠTNÍ KRAJINA
- Z - Zeměpis - Jihomoravský kraj
- Z - Zeměpis - 13 Nauka o krajině
- Z - Zeměpis - 26-Kraje
- Z - Zeměpis - 30 Kraj Vysočina, Českomoravská vrchovina
- Z - Zeměpis - krajinna sfera
- Z - Zeměpis - Olomouckykraj
- Z - Zeměpis - Vývoj vztahu člověka a krajiny
- D - Dějepis - Lidé na okraji společnosti a čarodějnictví
- LIT - Literatura - Nas kraj v dilech ceske literatury
- Z - Zeměpis - Obyvstelstvo a sídla ČR,Karlovarský kraj
- CJ - Český jazyk - Okrajové žánry v literatuře
- CJ - Český jazyk - MS kraj v literatuře
Copyright 2024 unium.cz