- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál12. Geografie obyvatelstva a sídel
Existence člověka na planetě a jeho činnost vytváří zcela specifické prostředí – socioekonomickou sféru
Věda, která se zabývá obyvatelstvem se nazývá demografie
přirozená reprodukce obv. určuje vývoj počtu obv., jeho přibývání nebo ubývání, stárnutí a omlazování atd. Na reprodukci obv. má vliv celá řada faktorů – biologických, socioekonomických (dostatek potravin, životní podmínky, dostupnost obydlí…) i psychologických. Proto se lidská populace vyvíjí v prostoru i čase.
POČET OBYVATEL
- dnes počet obv. pře 6 mld.
- V historii lidstva bylo několik momentů, které připravily podmínky pro nárůst obyvatelstva. Prvním z nich byla na konci pravěku neolitická revoluce, tedy počátky zemědělství, druhým pak průmyslová revoluce od 19. století. Od neolitické revoluce stoupal počet obv. zvolna, protože lidstvo stále trápila vysoká úmrtnost. V důsledku průmyslové revoluce, která přivedla člověka do měst, zlepšila zdravotní péči atd. začala
Demografická revoluce – Nejdříve poklesla úmrtnost, ale porodnost zůstala nějakou dobu stejně vysoká. Výsledkem toho byl rychlý nárůst počtu obv.
Teprve až ve 2. fázi se začala snižovat i porodnost a růst populace se zvolnil
většina vyspělých zemí je dnes již ve fázi nízké porodnosti i úmrtnosti (tedy 3. fázi demografické revoluce). Počet obv. stagnuje nebo dokonce klesá.
Populace tedy začala nejprve růst v průmyslových zemích, teprve později se začala přesouvat i do zemí chudších
Od 2. pol. 20. století obyvatelstvo výrazně přibývá jen v rozvojových zemích
nejzaostalejší země (především v Africe) zaznamenávají stále velmi vysoké přírůstky, bohužel je to právě tam, kde jsou nejhorší podmínky pro zabezpečení základních životních potřeb.
Populační exploze – čím dál tím prudší nárůst počtu obyvatel na Zemi. Zatímco ke skoku ze 4 na 5 miliard jsme potřebovali zhruba 15 let, z 5 na 6 miliard už jen 10 let. Na rok 2050 se odhaduje počet kolem 8-9 miliard.
Nejlidnatější státy světa: Čína 1,3 mld.
Indie 1 mld.
USA 300 miliónů
Indonésie, Brazílie, Rusko…
ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA
- Rozmístění obv. na Zemi je velmi nerovnoměrné, příčinou jsou různé podmínky:
Přírodní faktory
vzdálenost od mořského pobřeží (50% lidí žije 200 km od moře)
nadmořská výška
podnebí
povrch
přírodní zdroje
Socioekonomické faktory
V minulosti byly nejvíce osídleny oblasti s kvalitními půdami a s vhodnými klimatickými poměry.
V období rozkvětu průmyslu byly nejvíce osídleny oblasti těžby a zpracování nerostných surovin.
Ve 20. stol se stal hl. činitelem při rozmísťování obyvatelstva proces urbanizace (poměšťování obyvatelstva a krajiny, přesun obv. do měst a zvětšování měst)
- Vliv na rozmístění obv. měl také historický a politický vývoj
- málo obydlené oblasti: pouště, velehory, bažiny a močály, pralesy, polární oblasti
Ekuména – obydlená část souše
Anakuména – neobydlená oblast
Obecná hustota zalidnění – počet obv./rozloha státu
tento údaj je poměrně zkreslený v rámci státu
např. v Číně jsou přírodní podmínky velice různorodé a proto v některých oblastech žije hodně lidí, zatímco jiné jsou téměř neobydlené – hory)
Specifická hustota zalidnění – počet obv./rozloha orné půdy
přesnější ukazatel
vždy je to větší číslo
když jsou obě hustoty podobné, je zalidnění rovnoměrné
- ČR obecná 131, specifická 324
- v Ev. největší hustota zalid. Nizozemí, nejmenší Island
- Amerika: nejvíc Barbados, nejmíň Kanada
- Asie: nejv. Bangladéš, nejmíň Mongolsko
- Oceánie: nejv. Fidži, nejmíň Austrálie
- Afrika: nejv. Burundy, nejmíň Libye
POHYB OBYVATELSTVA
PŘIROZENÝ POHYB – vývoj počti ubv., který souvisí s porody a úmrtími.
Porodnost (natalita) – počet narozených dětí na daném území za 1 rok, v přepočtu na 1000 obv.
Úmrtnost (mortalita) – pořet zemřelýh lidí na daném území za 1 rok, v přepočtu na 1000 obv.
Přirozený přírůstek (úbytek) – rozdíl mezi porodností a úmrtností. Když je porodnost vyšší, jde o přirozený přírustek. Když je vyšší úmrtnost, jde o úbytek.
Úhrnná porodnost – průměrný počet dětí, které za svůj život porodí jedna žena
Střední délka života – naděje na dožití narozeného dítěte
Kojenecká úmrtnost – počet dětí, které zemřou během 1. roku života, v přepočtu na 1000 narozených dětí
- Tyto ukazatele se samozřejmě mění v čase – zlepšuje se zdravotní péče a výživa, tím roste střední délka života a snižuje se kojenecká úmrtnost.
- Ve vyspělých zemích je velmi nízká úhrnná porodnost, rodí se čím dál méně dětí a populace stagnuje nebo ubývá.
- Hlavní nárůst světové populace připadá na rozvojové země
MECHANICKÝ POHYB – změny v počtu a složení obyvatel vlivem stěhování (migrace)
Z hlediska směru migrace rozlišujeme emigraci (vystěhování) a imigraci (přistěhování)
Dále migraci dělíme na vnitrostátní, mezistátní a mezikontinentální
migrace může být z různých důvodů: ekonomické (hledání lepšího, příp. vůbec nějakéh
Vloženo: 8.08.2011
Velikost: 84,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz