- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál15. Obrazy našeho venkova, slovní zásoba spisovná a nespisovná
Člověk a jeho život na venkově (např. dříve a nyní, vliv přírodních cyklů na život člověka, osobní vztah k venkovu).
- charakterizuj život na venkově – sepětí s přírodními cykly, osobní a rodinný život- dolož příklady z lidové slovesnosti
Venkov v lidové slovesnosti – pohádky, písně
Pohádka – na rozdíl od pověsti se netýká žádné historické události, často se v ní objevují nereálné jevy (strašidla…), skutečnost všechno zachycuje idealizovaně
Např. Erben, Němcová
Píseň – básnická skladba určená ke zpěvu- stála na počátku veškeré poezie- spojení s hudbou – má jednotnou stavbu STROF (refrén, sloky) a zpěvný rýmovaný verš→ lidové, umělé, pracovní - robotní, vojenská – rekrutská, milostná, hospodská – pijácká, furiantská, darebná
Venkov očima Čelakovského, Erbena, Němcové – řád přírody, lidské vztahy, zvyky,…
1.Období národního obrození = Ohlasová poezie
FRANTIŠEK LADISLAV ČELAKOVSKÝ ((1799 (1852)- český básník, sběratel lidové poezie, vychovatel, překladatel, jazykový lektor, novinář → Pražské noviny + jejich příloha Česká včela; suplent české literatury na Pražské univerzitě, knihovník, profesor slovanské literatury v Polsku→ Ohlasy písní ruských – čerpal z ruských bylin (= pověstí), zaměřil se hlavně na pověsti hrdinské, vojenské (bohatýry z doby války a Tatary) → Ohlasy písní českých – drobné skladby, rozmanité, milostné, skladby opěvující českého sedláka, historická témata (věnovaná Janu Žižkovi)- převažují z hlediska formy písně a balady Toman a lesní panna – Toman se vydává za svou milou, jeho sestra ho varuje před hlubokým lesem, ať raději jede přes pole. Toman dojede k myslivně, kde se však konají zásnuby jeho milé, smutně se otáčí a přes les ujíždí. Tam ho oblouzní lesní panna na jelenovi a láká ho do skal, kde Toman nalezne smrt – spadne z koně. Kůň pak dojede zpět k Tomanově sestře, která ho oplakává
Balada = veršovaná skladba, základem každé balady je tragický příběh, prohřešek a trest (trest je nepřiměřený); použití dialogu, rychlý spád událostí
Český romantismus
KAREL JAROMÍR ERBEN ((1811 (1870)- narozen v Miletíně, spolupracovník Palackého, pracuje v muzeu a v archívu, filozof.a práv.fakulta- dílo: a) sběratelské dílo: Prostonárodní české písně a říkadla České pohádky (Zlatovláska, Tři zlaté vlasy děda Vševěda) (Dlouhý, široký a Bystrozraký; Pták Ohnivák a liška Ryška, Hrnečku, vař)b) vlastní tvorba (ohlasová poezie):Kytice z pověstí národních- Balada: odehrává se v přírodě a na venkově, vystupují nadpřirozené bytosti, děj je smutný a pochmurný, má tragický konec- základní princip Erbenových balad: je mezi vinnou a trestem (malá vina → velký trest), tím Erben vyjadřuje, že osud bývá k člověku velmi krutý a nelze ho nijak ovlivnit. Vystupují zde především ženy, které jsou chudé, porušují princip mateřské lásky.Kytice – dětem zemřela matka, chodily denně k jejímu hrobu, protože se jim po ní stýskalo. Jako dárek od matky považovaly děti drobný kvítek, který vykvetl na matčině hrobu a nazvaly jej mateřídouškou.Vodník – vodník sedí na topolu a šije si botičky a kabátek na svou svatbu, prosí měsíček, aby mu svítil na práci. Druhý den si chtěla dívka vyprat v jezeře svůj šátek a matka ji varovala ať nechodí k jezeru. Neposlechla jí. Pod dcerou se lávka zlomila a ona spadla do vody. Vodník se s ní žení. Dívka chová dítě a žalem ji puká srdce a zpívá o tom jak je nešťastná, že by raději mrtvá byla, aby měla blíž k matičce. Vyčítá mu, že ji nechce pustit k matce, aby se s ní mohla rozloučit. Dovoluje jí to, ale musí mu nechat dítě, to aby měl jistotu, že se vrátí. Setkává se s matkou, ale ta jí nechce pustit zpět k Vodníkovi. Vodník si už pro ni dvakrát byl, ale matka ji drží dál a nepustí ji zpět. Vodník se pomstí tím, že zabíjí jejich dítě.Český venkovský realismus
BOŽENA NĚMCOVÁ ((1820 (1862)- narozena ve Vídni, otec Jan Pankl (Němec), matka Marie Novotná (Češka), dětství v Ratibořicích, manžel Josef Němec (finanční úředník stráže), časté stěhování (Praha, Chodsko, Slovensko) → poznává lid a jejich pohádky, zvyky, báchorky; setkává se s mnoha význ.osobnostmi(hl.Borovský ji ovlivnil); rodinné a finanční problémy, smrt jejího syna Hynka, rozchod s manželem → odjíždí do Litomyšle, kde vydávají její spisy → na Vánoce těžce onemocní a v lednu 1862 předčasně umírá vyčerpáním, bídou, tělesným a duševním strádáním- dílo: a) sběratelské dílo:Slovenské pohádky a pověsti (O dvanácti měsíčkách …) Národní báchorky, pohádky a pověsti (pohádka o Smolíčkovi, Sůl nad zlato, Chytrá horákyně, O perníkové chaloupce …) b) publicistické dílo: Obrazy z okolí domažlického – popisuje prostředí, zvyky (popis Velikonočního dnu + zvyky, které se k tomuto dni vztahují)
c) prozaické dílo:povídky, novely, romány,… Divá Bára, Babička, V zámku a podzámčí, Pohorská vesnice, Chýže pod horami
→ Pohorská vesnice – román, zde ukazuje harmonický svět, v němž žijí šlechtici v souladu se svými poddanými- objevuje se Chodské prostředí, jedni z nejchudších jsou tzv. Drotaři – byli to chodští řemeslníci ze Slovenska (inspirace skutečnou postavou Hanuše z Březnice)→ Babička – jedná se o povídku, která nesleduje vývoj ústřední postavy; sám děj nemá souvislou linii– hl.postavy: babička (Magdaléna Novotná), dcera T.Prošková, vnoučata – Barunka, Adélka, Jan a Vilém; Kristla, kněžna a její dcera Hortenzie, Kudrna, mlynář, myslivec, Jakub, Míla- babička Boženy Němcové žila poklidně v horské vesničce Olešně. Na žádost své dcery se přestěhovala na Staré Bělidlo v Ratibořickém údolí. Tak se babička octla v Proškově rodině a ihned se spřátelila se svými vnoučaty. Babička je žena přísných mravů, ale zlatého srdce. Učí děti šetrnosti, lásky k vlasti a rodné řeči. Rozumí nemocem a dovede léčit i nemocné duše. Má ráda hosty, kteří ji navštěvují – myslivec z Rýzmburka, mlynáře z blízkého mlýna, panského hlídače Mojžíše, čipernou Kristlu. Někdy ji navštěvovala i pyšná správcová a mladá kněžna se svojí schovankou komtesou Hortenzií.- povídky a vzpomínky - myslivcovo vyprávění o tragédii nešťastné Viktorky - Lesy se toulá šílená Viktorka, která před 15.ti lety utekla s neznámým vojákem, po roce se vrátila, své dítě utopila v řece a zpívá mu u splavu tesknivé ukolébavky. Viktorka umírá za letní bouře pod stromem, do něhož uhodil blesk.- Babička zakládá životní štěstí třem trápícím se lidem. Využila přátelství s kněžnou a sehnala ubohému kolovrátkáři Kudrnovi místo hlídače na zámku. Také se přimluvila u kněžny za švarného Mílu, kterého odvedli na vojnu na 14 let. Byl na přímluvu propuštěn a oženil se s Kristlou. Pomohla i komtese Hortenzii, která se zamilovala do malíře a babička jí umožnila tento sňatek.- babička umírá, Barunka studuje- do popředí vstupuje spodobnění obyčejů – Mikuláš, Vánoce, zvyky jara a léta,…- motivy – osobní vzpomínky na dětství v ratibořickém údolíčku. Použila v tomto díle také živou ilustraci lidového folklóru a životní moudrosti prostých lidí. Příkladné lidové obyčeje zachytila chronologicky v cyklu roku- romantické prvky – rozpor chudých a bohatých lidí v zámku a podzámčí, nešťastná láska Viktorky a Kristly, vztah rodiny k babičce- realistické prvky – popis společenských poměrů, zvyky venkovanů
Divá Bára – Bára je venkovská dívka, která touží po svobodném životě, přátelství a lásce- autorka ukazuje, že dobrota srdce člověka nesouvisí s jeho společenským postavením ani s jeho vzhledem- hlavní hrdinka žije v souladu s přírodou, nebojí se tmy ani strašidel, otec byl pastýř, kamarád Jozífek – Bára ho zachránila, přátelství s farářovo schovankou Eliškou, Eliška musela jet k tetě do Prahy, kde se seznámila s lékařem, ale na faře o tom nechtěli ani slyšet, protože už mají pro ni ženicha, namlouvají jí starého správce Kiliána Slámu. Bára nechtěla, aby se Eliška trápila, proto se převlékla za strašidlo a pana správce vystrašila, lidé ji však chytili a potrestali jí tím, že ji zavřeli do márnice, která ale nedopatřením začala hořet. Naštěstí Báru zachránil myslivec, kterému jednou také zachránila život před splašenými koňmi. Myslivec si Báru odvezl a později si ji vezme za ženu. Také Eliška se dočká svého štěstí, tetička jí odkáže všechen svůj majetek, pod podmínkou, když si vezme doktora, do kterého je zamilovaná. Farář pak musel se sňatkem souhlasit.
Venkov podle Světlé, Hálka, Čecha, Sládka – člověk a morálka venkova
Český venkovský realismus
VÍTĚZSLAV HÁLEK ((1835 (1874)- pochází z venkova – ovlivněn životem lidí na venkově (dělníci), přírodou, krajinou,…- studium gymnázia, domácím učitelem, stal se novinářem → Národní listy (Mladočeši), píše pro časopis Květy→ Muzikantská Liduška – láska Lidušky k Toníkovi (chudý muzikant – houslista), ale rodiči donucena k sňatku s bohatým sedlákem Krejzou, nedokáže se vzepřít rodičům → příprava svatby, Toník v domnění, že ho Liduška zradila utekl od muzikantů; Liduška před oltářem svého vnucovaného ženicha odmítla a utekla z kostela, marně Toníka hledala na všech vesnických muzikách; neštěstím zešílela → „muzikantská Liduška“, kořenářka a zaříkávačka Frantina Lidušku uzdravila, Toník se vrátil
→ sbírka V přírodě: příroda je básníkovi utěšitelkou, dává mu potřebný klid a zároveň ho inspiruje k tvorbě, člověk by měl harmonizovat svůj život podle přírodních zákonů
KAROLÍNA SVĚTLÁ ((1830 (1899)- pochází z bohaté pražské rodiny, vl.jménem Karolína Rottová, její sestra Sofie Podlipská, ovlivnila ji Božena Němcová a Jan Neruda (v životě i v literatuře); odchází na venkov → Podještědí u Liberce, vesnice Světlá (její pseudonym)- dílo: morální otázky, zaměřila se na vztah mezi mužem a ženou, její hrdinky jsou mravně silné postavy – jsou schopny sebeobětování ve prospěch mravních ideálů → společnost bude lepší jen na základě mravního sebezdokonalování- dílo: Pražské prózy → Petříček Ještědské prózy →Frantina, Vesnický román, Kříž u potoka→ Kříž u potoka – děj se odehrává ve mlýně Dolanských a na statku Potockých, mlynářka přijala jako schovanku sirotka Evičku (chytré, samotářské sítě), ráda si četla u kamenné mohyly, od mlynářky se dovídá příběh rodiny Potockých, který se ke kamenné mohyle váže- nejstarší syn ze statku Potockých miloval dceru ze mlýna, byl však odveden do války, a když se vrátil, přistihl milou se svým mladším bratrem, zabil je oba. Neštěstí rodiny pokračovalo příběhem Józy Kobosilové
Vloženo: 5.09.2011
Velikost: 105,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu CJ - Český jazyk
Podobné materiály
- CJ - Český jazyk - OBRAZY NAŠEHO VENKOVA2
- LIT - Literatura - Literatura našeho kraje - Trutnovsko
- LIT - Literatura - Slovanské kořeny našeho písemnictví a vznik českých literárních památek v době raného feudalismu
- CJ - Český jazyk - slovanské kořeny našeho písemnictví
- D - Dějepis - První státní útvary na území našeho státu
- CJ - Český jazyk - Nejstarí období našeho písemnictví
- CJ - Český jazyk - VLIVY CIZÍHO UMĚNÍ NA VÝVOJ NAŠEHO
- CJ - Český jazyk - Nejstarí období našeho písemnictví
- CJ - Český jazyk - Počátky našeho písemnictví
- CJ - Český jazyk - Vlivy cizího umění na vývoj našeho
- D - Dějepis - První státní útvary na území našeho státu
- CJ - Český jazyk - Obraz venkova a mesta v ceske proze 19. stoleti
- CJ - Český jazyk - Obraz českého venkova i města v literatuře kritického realismu
- CJ - Český jazyk - Téma přírody a venkova v literatuře 19. a 20. století
- CJ - Český jazyk - Téma venkova v čes. lit.
- CJ - Český jazyk - Obraz města a venkova v české literatuře 19. st
- CJ - Český jazyk - Obraz venkova a přírody v naší literatuře v 19. až 20. století
- CJ - Český jazyk - Obraz historie, města a venkova v české kritickorealistické próze
Copyright 2024 unium.cz