- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálNovoveka filosofie
17-18 stol
V 17 stol doba baroka vznikaji filosoficke systemy, v renesanci nevzikali
Anglie, Francie, Nemecko vzdelanost se posouva na sever
Obrovsky narust vedeckych poznatku => snaha filosofu systematizovat vedy.
Gnozeologie nej disciplina - podle vztahu procesu poznani vznikaji dva smery:
Empiriste
Poznani probiha prostrednictvim smyslove zkusenosti - ziskava v prubehu zivota, clovek se rodi absolutne cisty - tabularasa. Zkusenosti se svetem podporuji a umocnuji schopnost ho poznavat.
Francis Bacon, Thomas hobbes, John Locke
Racionaliste
Nastrojem poznani světa je rozum, je vrozeny. Clovek ma dany formy nazirani - urcite vzorce, kterymi clovek poznava svet - napr. prostor a cas, jakykoliv objekt musí existovat v nejakem prostoru a nejaem case.
Povazuji je jako dukaz bozi existence - buh vlozil cloveku formy nazirani.
Rene Descartes, Benedick Spinoa, Wilhelm Gotfrierd Leibniz
Francis Bacon
Angl 16/17 stoleti
Pravnik, politik, filosof, z vyznamne aristokraticke rodiny.
Shakespearova dramata jsou zpochybneny, pry to napsal bacon, nemohl si dovolit prezentovat hry. Shakespeare na to nemel vzdelani.
"Vedeni je moc" - ucelem procesu poznani je pozorovani a podmanovani prirody, clovek touzi prirodu ovladnout, priroda slouzi pouze k uspokojovani jeho potreb. Zaklad tzv. Panskeho postoje. - spolecne s krestanstvim nebezpecna - pansky postoj buh dal cloveku prirordu at si v ni vladne
Empirismus: "nic není v rozumu co drive nebylo ve smyslech" poznani smyslovou skutecnosti brani idoly a clovek se od nich musí oprostit
-idol rodu - clovek jako druuh je vybaven nedostatecnym smyslovym aparatem
-idol jeskyne - tyka se cloeka jako nednotlivce - ziskava z okoli spatne navyky v procesu poznani k necemu sympatie k necemu ne
-idol trhu - zpusoben spatnymi vlivy civilizace
-idol divadla - clovek je ovlivnen predchozimi filosofickymi systemy.
Proti spekulacim prosazuje vedecke poznani :
Metoda pozorovani a experimentu, vedec nejprve vytvari hypotezu pak ji overi pak systematizuje poznatky - zakladni pravidla moderni vedy
-vsechno toto spada do dila Novy Organon - navaznost na aristotela
-jeho dilo statovedy - Nova Atlantida - zase navaznost na aristotela, stravil hledani této zeme. Utopie o státu zalozenem na vede.
Zakladatel osvicenskeho postoje - je dominantni az do soucasnosti vedci z nej vychazeji.
Poznani podle osvicencu je dobre, kazde prinasi lepsi kvalitu zivota, je objektivni, vira v pokrok - každý krok ve vyvoji je krokem k lepsimu, nabozenstvi v novovveku je veda dochazi k jejimu zbozneni, boha vymenil za rozuum.
Th mezi obcanem a statem vznika smlouva => smluvni teorie - v moderni podobe ustava.
Idealni forma - absolutisticka monarchie - rozdeleni moci prinasi zbytecne konflikty, v te době v anglii monarchie konstitucni. Je odpurcem rozdeleni moci na tri slozky
John Locke
17/18 stol
Pravnik, pedagog, filosof
Empirik clovek tabularasa a život do nej vryva poznatky, kdyz se clovek narodi je nic, člověka z nej udela spolecnost. Kritzovan - nebere v uvaho vrozene faktory.
Zakladatel teorie prirozeneho rozumu, rozum není vrozeny, utvari se na zaklade smyslove zkusenoti. Z této teorie vychazi osvicenstvi.
statoveda
Rozviji teorii spolecenske smlouvy.
Prirozenopravni teorie (prirozenych lidskyc prav) - existuji 3 zakladni lidska prava - zivot, svoboda, majetek - tato prava nalezi kazdemu jednotlivci bez rozdilu => vsichni jsou si rovni. Tato prava existovala i před vznikem statu. Se vznikem státu nezanikaji ale naopak stat slouzi k jejich ochrane.
Prosazuje rozdeleni moci na tri slozky, polozil tim zaklady ekonomickeho a politickeho liberalismu.
Druhé pojednani o vlade - dilo
Racionaliste:
Rene Descartes
Psal francouzsky nemecky a latinsky.podpisovan latinsky Cartesius.
Pratelil se s komenskym
Dilo:
Rozprava o metode
Meditace o první filosofii
Skeptik, poznani rozumem.
Metodicka skepse - vse musí projit sitem pochybnosti, v mori pochybnosti hleda pevny bod o ktery by mohl poznani oprit, jedinou jistotou je pochybnost, ma jedinu jistotu ze pochybuje -> to je vlastnosti mysleni -> Myslim -> existuji -> "Cogito, ergo sum" - myslim tedy jsem.
Nepochybuje o existenci boha - pouziva ontologicky dukaz anselna z canteboury - buh - nekonecna, nestvorena, pravdiva substance proti tomu je clovek substance odvozena, konecna, stvorena.
Ontologie:
Jsoucno je tvoreno dvema na sobe nezavislymi substancemi, substanci duchovni a hmotnou, vlastnosti duchovni substance je mysleni, hmotnou substanci je rozlehlost, rozprostranenost - geometrie se ji zabyva.
Telesa se skladaji pouze z hmotne substance. Mezi telesa radi i zvirata - "kdyz uhodime do psa a do varhan ma to stejny ucinek - oboji vyda zvuk".
Clovek - je tvoren substanci hmotnou a duchovni - nevymyslel jak mezi sebou komunikuji to je problem. Toto resi jeho zaci.
Benedikt Spinoza
Barbuch - holandsky, benedikt to je
Vloženo: 6.02.2011
Velikost: 44,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu ZSV - Základy společenských věd
Podobné materiály
- ZSV - Základy společenských věd - novoveka filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - Novověká filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Novověka filozofie
- FIL - Filozofie - Novověká filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - novoveka filosofie
- FIL - Filozofie - Novoveka filozofie jako obrat k poznavajicimu subjektu
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie doby helénismu
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie osvícenství a německá klasická filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie postmoderní doby
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie.doc
- ZSV - Základy společenských věd - Kant a německá klasická filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Předsokratická filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Renesanční filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Středověká filosofie
- FIL - Filozofie - Evropská filosofie 17., 18. stol.
- FIL - Filozofie - Filosofie pozitivismu
- FIL - Filozofie - Renesanční filosofie společnosti
- FIL - Filozofie - Sociální filosofie
- FIL - Filozofie - Co je filosofie
- FIL - Filozofie - Filosofie 19. stoleti
- FIL - Filozofie - Filosofie osvicenstvi
- FIL - Filozofie - Nemecka filosofie
- FIL - Filozofie - Stredoveka filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie - období středověku
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie 19. století
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie po Aristotelovi
- ZSV - Základy společenských věd - Klasická německá filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Předsokratovská řecká filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Renesanční filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Vývoj gnoseologických teorií v dějinách filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie jako věda, její rozdělení a základní problémy
- ZSV - Základy společenských věd - Renesanční evropská filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Středověká filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - HELÉNISTICKÉ OBDOBÍ ANTICKÉ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - PŘEDSOKRATOVSKÉ OBDOBÍ ŘECKÉ ANTICKÉ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - RENESANČNÍ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - STŘEDOVĚKÁ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - VRCHOLNÁ ŘECKÁ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - Úvod do filosofie
- FIL - Filozofie - Antická filosofie
- FIL - Filozofie - Antropologická filosofie
- FIL - Filozofie - Helenistická filosofie
- FIL - Filozofie - Hermetická filosofie a filosofie společnosti
- FIL - Filozofie - Kosmologická - přírodní filosofie
- FIL - Filozofie - Přírodní filosofie
- FIL - Filozofie - Renesanční filosofie
- FIL - Filozofie - Středověká filosofie
- FIL - Filozofie - Systematická filosofie
- FIL - Filozofie - Úvod do studia filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Dynamika osobnosti I.Kant - německá filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Předmět filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Výroba a výrobní faktory Osobnosti české filosofie 19.-20.s
- ZSV - Základy společenských věd - Ústavní právo Filosofie novověku
- ZSV - Základy společenských věd - anticka filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - nemecka klasicka filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - stredoveka a renesancni filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie, teologie
- FIL - Filozofie - Středověká filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Středověká filosofie
- FIL - Filozofie - sociální filosofie
- FIL - Filozofie - filosofie v renesanci
- ZSV - Základy společenských věd - ZSV úvod do filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - ZSV úvod do filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - ZSV úvod do filosofie
Copyright 2024 unium.cz