- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál30. MAT. OTÁZKA
Neživá příroda jako předpoklad života
Mineralogický systém
nutnost uspořádat jednotlivé druhy nerostů do přehledného systému, i když tři tisíce známých minerálů není ve srovnání např. s desítkami tisíc druhů v biologii nijak velké
třídění nerostů podle jejich chemického složení a vnitřní stavby
základní systematické jednotky jsou třídy (9), skupiny, minerální druhy a jejich odrůdy
počty minerálních druhů v jednotlivých třídách jsou různé
druhově nejbohatší jsou křemičitany, dále následují fosfáty a po nich sulfidy
druhově nejchudší jsou organické minerály a prvky
Třídy:
I. Prvky
II. Sulfidy (sirníky)
III. Halogenidy
IV. Oxidy a hydroxidy
V. Uhličitany
VI. Sírany
VII. Fosforečnany
VIII. Křemičitany
IX. Organické minerály
Přírodní skla (nepatří do mineralogického systému)
1. Prvky
v přírodě vyskytuje 24 prvků v podobě minerálů
dělí se na kovy: měď (Cu), stříbro (Ag), zlato (Au), železo (Fe), platina (Pt) a polokovy a nekovy: uhlík (C), olovo (Pb), fosfor (P), síra (S).
ryzí kovy jsou v přírodě nápadné barvou, vysokou hustotou, mají kovový lesk a jsou ohebné a kujné, často jsou dobrými vodiči elektrického proudu
podle toho, za jakých podmínek krystal vznikal, jsou jeho atomy různě uspořádány ( různé formy minerálů podle podmínek vzniku - diamant (za vysokého tlaku) a tuha neboli grafit (za nízkého tlaku)
minerály: diamant, grafit (tuha), měď, síra, stříbro, zlato.
2. Sulfidy
soli kyseliny sirovodíkové (H2S)
slučují se jeden nebo dva atomy kovu s jedním nebo několika atomy síry
tvoří důležité rudy všech kovů
mají většinou kovový lesk a vyšší hustotu
vznikly většinou z horkých roztoků, často tvoří rudní žíly a poměrně snadno se rozkládají
od ryzích kovů se liší hlavně křehkostí
jsou to chemické sloučeniny, ve kterých je síra sloučena s kovovými a polokovovými prvky
nahradí-li telur v sulfidu síru, je výslednou sloučeninou telurid, nahradí-li ji arsen, vytvoří se arsenid. Vlastnosti sulfidů, teluridů a arsenidů jsou poněkud proměnlivé
mnohé sulfidy mají kovový lesk a vzhled a jsou měkké a hutné (galenit, některé jsou nekovové (realgar) nebo relativně tvrdé (markazit)
dobře vyvinuté vysoce symetrické krystaly jsou běžné
sulfidy jsou vodivé
sulfidy jsou velmi důležité rudy olova, zinku, železa a mědi
tvoří se na hydrotermálních žílách pod hladinou podzemní vody, protože jinak snadno oxidují na sírany
sirné soli jsou sloučeniny, ve kterých jsou kovové prvky zastoupeny sírou a polokovovým prvkem (antimonem) - jejich vlastnosti jsou podobné sulfidům
minerály: antimonit, cinabarit (rumělka), galenit, chalkopyrit, markazit, pyrit, sfalerit.
V dřívějších dobách platilo v této třídě dělení, které vycházelo ze středověké hornické praxe. Rozlišovaly se tak například kyzy s kovovým leskem a nápadně světlou barvou, leštěnce s kovovým leskem, ale šedou či černou barvou, blejna a rudky, nerosty s polokovovým leskem, které jsou v tenkých vrstvách průhledné a podobně. Dnes se nerosty této třídy rozdělují vědecky přesně na kovové a nekovové sulfidy.
3. Halogenidy
sloučeniny fluoru (F), chloru (Cl), bromu (Br) a jodu (J)
hlavními zástupci je halit - sůl kamenná (NaCl) a fluorit (CaF2)
halogenidy mají velmi podobné vlastnosti: mají slanou nebo hořkou chuť, většinou jsou dobře rozpustné ve vodě a jejich vodné roztoky vedou velmi dobře elektrický proud, mají vysokou teplotu tání, nemají kovový vzhled a mají dokonalou štěpnost
halogenidy se nacházejí v rozpuštěném stavu v mořské vodě
během geologického vývoje Země byly často celé mořské zálivy odděleny od moře a vznikly laguny, které postupně vysychaly ( tak vznikla obrovská solná ložiska
fluorit vzniká také z horkých roztoků a nacházíme ho na rudních žilách.
minerály: fluorit, halit (sůl kamenná).
4. Oxidy a Hydroxidy
sloučeniny kyslíku
minerály navzájem odlišné vlastnostmi i způsobem vzniku a výskytu
mezi nejhojnější a nejvýznamnější patří křemen (SiO2), hematit (Fe2O3) a korund (Al2O3)
mnoho z nich je důležitými rudami železa a cínu, další jsou ceněné drahokamy (rubín a safír)
v přírodě vznikají vylučováním z tavenin i roztoků
často vznikají okysličením při rozkladu nerostů a při větrání hornin (limonit, opál)
minerály: hematit, kasiterit (cínovec), korund, křemen, limonit, magnetit, opál, rutil, uraninit.
5. Uhličitany
soli kyseliny uhličité
mají výrazně nekovový vzhled
nejdůležitější je kalcit, který má velké rozšíření a vyskytuje se také jako hornina (vápenec, mramor)
poměrně lehké a mají většinou světlé barvy, jen výjimečně jsou výrazně barevné (malachit a azurit)
zředěnými kyselinami se snadno rozkládají
při reakci se uvolňuje oxid uhličitý (CO2)
vznikají vylučováním z chladných i horkých roztoků (najdeme je na rudních žilách).
minerály: aragonit, azurit, kalcit, magnezit, malachit, siderit.
6. Sírany
soli kyseliny sírové
hlavními zástupci jsou sádrovec (CaSO4*2H2O), baryt (BaSO4) a modrá skalice (CuSO4*5H2O)
obvykle světlé, průhledné nebo průsvitné a poměrně měkké
minerály této třídy jsou v naprosté většině případů produkty zvětrávání
méně stabilní sírany se nacházejí v železném klobouku sulfidických ložisek
další sírany jsou usazeniny moří nebo jezer
v pouštích krystalují sírany ze vzlínající podzemní vody poblíž zemského povrchu a tvoří tak známé pouštní růže ze sádrovce
výjimku tvoří baryt - vyskytuje se na rudních žilách
minerály: baryt, chalkantit (modrá skalice), sádrovec.
7. Fosforečnany
soli kyseliny fosforečné
hlavním zástupcem je apatit - apatit a několik dalších minerálů fosforu je magmatického původu
po zvětrání nerostů s obsahem fosforu v půdě se fosfor dostává do rostlin a s nimi pak do koster, zubů a výkalů obratlovců
na korálových ostrovech v Tichém oceánu jsou významné usazeniny guana (trusu mořských ptáků s velkým obsahem fosforu).
minerály: apatit.
8. Křemičitany
= silikáty jsou sloučeniny oxidu křemičitého (SiO2)
tyto minerály jsou největší třídou nerostů a jsou také nejdůležitější součástí zemské kůry, jsou i součástí kamenných meteoritů
důležité křemičitany jsou živce, slídy, granáty, amfiboly a pyroxeny (tedy téměř všechny horninotvorné nerosty)
v přírodě jsou hojné a rozšířené, především jako součásti hornin
mohou mít velmi komplikované složení a strukturu
mají rozmanité vlastnosti, nekovový vzhled, jsou zbarvené a v tenkých lupíncích průhledné, většinou jsou lehké, tvrdé (výjimka je mastek) a těžko tavitelné
v kyselinách se rozkládají málo nebo vůbec
vznikají z magmatu a z horkých nerostů nebo také zvětráváním jiných křemičitanů (kaolinit)
minerály: albit, amfibol, augit, beryl, biotit (tmavá slída), epidot, granát, kaolinit, mastek, muskovit (světlá slída), olivín, ortoklas, staurolit, topaz, turmalín.
9. Organické minerály
liší se ode všech předcházejících tříd původem, protože vznikly rozkladem rostlinných organismů (uhlovodíky, jantar), nebo živočišných těl (ropa, asfalt)
někdy se mezi ně řadí také uhlí (hnědé a černé)
mnohé z nich mají velký praktický význam (např. uhlí, ropa, asfalt, jantar)
minerály: jantar.
Přírodní skla ( nepatří do mineralogického systému )
Přírodní látky sklovité povahy, které nemají jednotné chemické složení. Nejznámější z nich jsou tektity - skla spojovaná s kosmickými tělesy. České tektity se nazývají vltavíny, podle řeky Vltavy, v jejímž povodí se nalézá většina jejich lokalit.
Minerály: vltavín.
Petrologie
zabývá se studiem hornin
horniny jsou stavební bloky zemské kůry
existuje mnoho různých hornin složených z jednoho nebo více minerálů
všechny horniny procházejí neustálým koloběhem
(petrografie) z řečtiny petros – kámen grafein popisovat
Horniny zemské kůry
l) Vyvřelé horniny (magmatické) – magmatity
vznik krystalizací přirozené silikátové taveniny (magmatu)
2) usazené (sedimentární) – sedimenty
vznik sedimentací látek, moří, jezer, řek i souší
3) metamorfované (přeměněné) – metamorfity
vznik překrystalizováním starších hornin (vyvřelých, usazených, dříve přeměněných(……)
Vyvřelé a přeměněné horniny – 95 % zemské kůry. Budují hlubší část zemské kůry. Vystupují 1/4 z celkového povrchu na zemském povrchu.
Usazené – 5 % - pokrývají předchozí vrstvy Vystupuje na zemském povrchu 3/4.
Základní vlastnosti hornin
minerální složení:
často zastoupené nerosty – horninotvorné minerály (40) často zastoupeny v horninách, nejčastěji křemičitany, olivín, živce, slídy, amfibol,.uhličitany, fosforečnany (apatit), oxidy (křemen.
Klasifika
Vloženo: 2.04.2011
Velikost: 960,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BI - Biologie
Podobné materiály
- BI - Biologie - Ziva a neziva priroda
- ZSV - Základy společenských věd - Příroda, kultura a společnost
- LIT - Literatura - CLOVEK A PRIRODA 2
- LIT - Literatura - Člověk a příroda 2
- LIT - Literatura - Člověk a příroda
- CJ - Český jazyk - ČLOVĚK A PŘÍRODA V UMĚNÍ
- CJ - Český jazyk - ČLOVĚK A PŘÍRODA V UMĚNÍ2
- NJ - Německý jazyk - Natur, Umweltschutz - příroda, ochrana životního prostře
- ZSV - Základy společenských věd - Dobrovolnictví jako fenomén
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie jako veda
- ZSV - Základy společenských věd - Sociologie jako věda
- E - Ekonomie - Akcie jako zdroj financování podniku
- E - Ekonomie - Obligace jako zdroj financování podniku
- CJ - Český jazyk - Film jako specifické umění
- CJ - Český jazyk - Lidová slovesnost jako inspirační zdroj naší literatury
- CJ - Český jazyk - Věta jako jednotka komunikace, její zvuková stránka
- CJ - Český jazyk - Čeština jako národní jazyk
- E - Ekonomie - Ekonomie jako věda
- LIT - Literatura - Lidová slovesnost jako inspirační zdroj naší literatury
- PRA - Právo - Obec jako zakladni samospravni jednotka
- PSY - Psychologie - Hra a práce jako základní lidské činnosti, psychologické zákonitosti
- PSY - Psychologie - Psychologie jako věda, determinace lidské psychiky
- PSY - Psychologie - Psychologie jako věda
- PSY - Psychologie - Rodina jako primární, neformální , sociální skupina
- Z - Zeměpis - Země jako vesmírné těleso
- LIT - Literatura - Oblak v kalhotách_Vladimír Majakovskij
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie jako věda
- MNG - Management - Formování managementu jako vědy
- VS - Veřejná správa - Strany jako organizace
- ZSV - Základy společenských věd - Člověk jako filosofický problém
- BI - Biologie - Společenstva jako soubor populace biotopu
- CJ - Český jazyk - Literatura jako specifické umění
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie jako věda, její rozdělení a základní problémy
- CJ - Český jazyk - Knihovny jako střediska informací
- E - Ekonomie - Mzda jako odměna za práci
- CJ - Český jazyk - Literatura jako součást umění
- Z - Zeměpis - Kontaminace a kvalita (jakost) vody
- PRA - Právo - Člověk jako osoba fyzická
- Z - Zeměpis - Geografie jako veda
- Z - Zeměpis - Zeme jako vesmirne teleso
- ZSV - Základy společenských věd - Etika Osobnost jako interakce
- ZSV - Základy společenských věd - Zájmová samospráva jako prvek občanské společnosti Proces i
- PSY - Psychologie - Předpoklady vzniku psychologie jako samostatné vědy
- Z - Zeměpis - Země jako vesmírné těleso
- CJ - Český jazyk - Lidová slovesnost jako inspirační zdroj naší literatury
- CJ - Český jazyk - Žena jako autorka a hrdinka literárního díla
- PSY - Psychologie - Člověk jako přírodní bytost, teorie na vznik člověka
- PSY - Psychologie - Člověk jako společenská bytost
- ZSV - Základy společenských věd - Strany jako organizace
- CJ - Český jazyk - Lidová slovesnost jako zdroj inspirace pro spisovatele
- MNG - Management - Management jako vědecká disciplína
- Z - Zeměpis - Geografie jako věda
- Z - Zeměpis - Země jako vesmírné těleso, tvar a postavení Země ve vesmíru
- CJ - Český jazyk - Láska jako věčné téma literatury
- CJ - Český jazyk - Slovo jako základní jednotka komunikace
- CJ - Český jazyk - Věta jako základní jednotka výstavby textu
- CJ - Český jazyk - Žena jako autorka a hrdinka literárních děl
- Z - Zeměpis - Země jako vesmírné těleso
- PSY - Psychologie - OSOBNOST JAKO SYSTEM
- CJ - Český jazyk - jazyk jako nástroj myšlení a dorozumívání
- E - Ekonomie - Náklady jako faktor ovlivňující hospodaření podniku, rovnováha firmy
- MNG - Management - Plánování jako manažerský proces podle času a úrovně
- ZSV - Základy společenských věd - Psychologie jako věda
- FIL - Filozofie - Novoveka filozofie jako obrat k poznavajicimu subjektu
- CJ - Český jazyk - Písmo jako prostředek komunikace
- E - Ekonomie - ekonomie jako veda
- Z - Zeměpis - 01 Geografie jako věda
- Z - Zeměpis - 02 Země jako vesmírné těleso, tvar a postavení Země ve vesmíru
- Z - Zeměpis - Geografie jako věda
- Z - Zeměpis - Země jako vesmírné těleso
- IVT - Informatika a výpočetní technika - seriály jako aktuální zdroj informací
- LIT - Literatura - Literatura jako druh umění, její funkce, starověká literatura, n
- CH - Chemie - Fullereny jako polovodiče
- PSY - Psychologie - Hra jako příprava na život
- PSY - Psychologie - Charakteristika psychologie jako vědní disciplíny
- Z - Zeměpis - Země jako vesmírné těleso
- 111 - Informační procesy - Knihovna jako systém, tradiční dokumenty jako základní informační nosiče.
- VV - Výtvarná výchova - Předpoklady výtvarného umění
- D - Dějepis - Předpoklady Husictví
- 22 - Základy a aplikovaná psychologie - Seminární práce testy osobnosti, čára života
- 4 - Základy ekologie - Vznik a vývoj života
- 4 - Základy ekologie - Vznik a vývoj života
- ZSV - Základy společenských věd - Vývoj lidského života
- BI - Biologie - Ruzne teorie vzniku zivota, virove nemoci
- BI - Biologie - biotické podmínky života
- BI - Biologie - Vznik a vývoj života na zemi
- BI - Biologie - Vznik života na Zemi a fylogenetický vývoj člověka.doc
- CJ - Český jazyk - Zobrazení života dětía mládeže v literatuře a umění
- BI - Biologie - Vznik života na Zemi
- BI - Biologie - Vývoj života na Zemi
- CJ - Český jazyk - E. M. Remarque, JISKRA ŽIVOTA
- D - Dějepis - ROMÁNSKÝ STYL ŽIVOTA A UMĚNÍ V ČECHÁCH
- BI - Biologie - Vznik a vývoj života na Zemi
- CJ - Český jazyk - zobrazení života dětí a mládeže v literatuře
- D - Dějepis - Charakteristika života v pravěku, rozdělení pravěku, vznik a vývoj člověka 2A
- BI - Biologie - Vznik Života
Copyright 2024 unium.cz