- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálNeurotické a psychotické poruchy, jejich etiologie, klinický obraz, léčebné aspekty
Psychotické poruchy
Člověk postižený psychózou si neuvědomuje své onemocnění a cítí se duševně zdráv. Své příznaky chápe jako realitu a lékaře sám nevyhledá. Okolí se jeho chování jeví jako bizardní, anomální či patologické. Pod vlivem svých bludů, halucinací či závažných poruch vědomí se psychotik může dopustit nebezpečných činů včetně vraždy či sebevraždy.
Symptomatologie v oblasti vědomí (obluzené vědomí, mrákotné stavy, místní i časová dezorientace), v oblasti myšlení (bludy, autismus, inkoherentní myšlení, myšlenkový trysk), v oblasti vnímání (halucinace, iluze), v oblasti emociální (patický smutek, apatie, silná zlostnost, výbušnost), v oblastí paměti (konfabulace, amnezie), v oblasti jednání (negativismus, stupor).
1. Schizofrenie (F.20)
Schizofrenie se definuje jako skupina vážných duševních poruch, s typicky těžkou dezintegrací osobnosti, zkreslením reality a neschopností zvládat nároky běžného života.
Klinický obraz se popisuje prostřednictvím příznaků „pozitivních“ (tj.halucinace, bludy, slyšení vlastních myšlenek, vkládání nebo vysílání myšlenek, dezorganizace řeči, neologismy) a příznaků „negativních“ (tj. apatie, chudost řeči, zpomalení myšlenek, abulie, nepřiléhavost emočních reakcí, sociální stažení). O pozitivních příznacích se předpokládá, že jsou způsobeny zvýšenou dopaminovou aktivitou v prefrontální oblasti mozku, negativní příznaky – jejich útlumem, nízkou aktivitou. Negativní příznaky vedou ke změně chování (např. v chování se projevují bizardní reakce na bezprostřední vlivy z prostředí, rozmanité podivnosti-sbírání odpadků, hromadění potravy) a k následnému odcizení blízkým osobám, pro než je toto chování nepochopitelné, nevysvětlitelné.
Nemocný se mění v takových oblastech jako je péče o sebe (zanedbanost v osobní hygieně), sociální vztahy (izolace, stažení), pracovní funkce (výdělečné, studijní). Postupující nemoc vede ke ztrátě kontaktu s realitou, k neschopnosti udržet si zaměstnání. Pozvolná degradace osobnosti může vyústit v trvalou invaliditu.
Porucha postihuje přibližně 1% populace bez ohledu na pohlaví, obvykle vyžaduje hospitalizaci, která někdy trvá měsíce až roky.
Etiologie schizofrenie není zcela objasněna, shoda existuje v tom, že její vznik ovlivňuje komplex vzájemně propojených nepříznivých faktorů:
dědičnost
strukturní a funkční změny mozku
vnější, především psychosociální vlivy
Dědičnost
Studie rodin ukazují, že příbuzní schizofrenních jedinců onemocní touto chorobou častěji než lidé, v jejichž rodině se schizofrenie nevyskytuje. Riziko onemocnění přitom kolísá v závislosti na těsnosti genetické příbuznosti se schizofrenním jedincem. Např. u jednovaječného dvojčete existuje ve srovnání s dvojvaječným dvojčetem více než trojnásobná pravděpodobnost, že onemocní touto chorobou. Přesto více než polovina jedinců jednovaječných dvojčat, jejichž dvojče schizofrenní trpní, touto chorobou neonemocní, i když mají stejné geny. Tento fakt ukazuje na důležitost vnějších, sociálních proměnných.
Strukturní a funkční změny mozku
Současné teorie vycházejí z aktuálních vědeckých poznatků o genetických abnormalitách. Výzkumné aktivity se soustřeďují na dvě hlavní oblasti:
strukturu mozku
biochemické procesy v mozku
Strukturální deficity se vztahují k menší prefrontální oblasti mozkové kůry a také k nižší aktivitě této oblasti. Výzkum biochemických procesů se soustřeďuje na hladinu dopaminu, protože právě komplexní nerovnováha této hladiny v různých oblastech mozku může tvořit příčinu schizofrenie. Pozornost také upoutala teorie virové infekce, která předpokládá přítomnost virové nákazy u geneticky zranitelného jedince, s následnou dezorganizací buněčné funkce.
Vnější, především psychosociální vlivy
Starší psychoanalytická vysvětlení chápou schizofrenii jako soustavu obranných mechanismů, jimiž člověk reaguje na poruchy interpersonálních vztahů a jejichž smyslem je obrana proti úzkosti.. Novější teorie podtrhují rizikovost vnějších vlivů jako vyvolávajících podnětů. Tzn. Zátěžové události nemohou zapříčinit vznik schizofrenie, avšak u jedinců s biologickou predispozicí k této poruše i při rozvoji nových epizod nemoci sehrávají psychosociální vlivy důležitou roli.
Klasifikace
Paranoidní schizofrenie. Jedná se o nejčastější typ schizofrenie, s bludy kontrolovanosti, pronásledování, ovlivňování. Vzniká později (v průměru 35 let). Kromě poruch myšlení, emocí a chování se vyznačuje silnou vztahovačností, podezíravostí, pocity ovlivňování. Typické bývají sluchové a verbální halucinace označované jako hlasy, objevují se i čichové, hmatové, chuťové a intrapsychické. Dále bývají typické bludy persekuční (např.nemocný je pronásledován, bude otráven), bludy megalomanické (nemocný je přesvědčen o své všemohoucnosti), originální (nemocný je vznešeného původu) či žárlivecké a erotomanické (nemocný je přesvědčen o své sexuální neodolatelnisti).
Hebefrenní schizofrenie. Jedná se o vzácný druh s časným začátkem mezi 15.-25. roky, projevuje se nepředvídatelným, nezodpovědným, situaci nepřiměřeným chováním, grimasováním, přihlouplými úsměvy. Pro tuto formu schizofrenie je typická šaškovitost, drzost, protestní a klackovité chování. Objevuje se emocionální povrchnost a nepřiměřenost, bezcílné chování a poruchy myšlení.
Katatonní schizofrenie. Jedná se o vzácný druh s psychomotorickým rozštěpem, tj.zaujímání a udržování nevhodné či nezvyklé polohy těla (např.na delší dobu utrne ve stoji na jedné noze, nereaguje na rušivé podněty, strnulost se může rychle epizodicky změnit v prudké vzrušení). Někdy opakuje slova a pohyby druhých, jindy se sebou nechá pohybově manipulovat. V jiných případech se toto onemocnění projevuje nepřiměřenou a bezesmyslnou pohybovou nadprodukcí, nemocný je stále v pohybu, křičí, trhá se sebe oděv apod. Často se objevuje vzdorovitost a negativismus.
Simplexní schizofrenie. Nejnápadnější je změna osobnosti, pokles výkonnosti až ztráta zájmu, nečinnost, tupost, emoční otupělost. Zanedbávání hygieny, neschopnost pracovního a sociálního fungování.
Průběh a prognóza
zhruba u 20% nemocných se objevuje pouze jedna epizoda schizofrenie bez dalších následků
přibližně 35% postihuje několik epizod s minimálními následky
u 10% se epizody nemoci opakují, ale relapsy neprohlubují trvalé poškození
u 35% vedou relapsy k prohlubování osobnostní i sociální devastace
Začátek se obvykle projevuje v pozdní adolescenci nebo v rané dospělosti, většinou mezi 15 a 35 lety. Může se rozvíjet pomalu jako postupný proces rostoucí sociální izolace a nevhodného chování. Jindy je začátek schizofrenie náhlý, vyznačuje se výraznou zmateností a emocionálním chaosem.
Před nástupem onemocnění, respektive po ukončení epizody nemoci se projevují prodromální a reziduální symptomy:
výrazná sociální izolace a stažení
selhávání v zaměstnání, studiu, v domácích pracích
nápadné, výstřední chování (hlasitá samomluva na veřejnosti)
potíže s osobní hygienou a pravidly společenského chování
ploché nepřiměřené afekty
nevýpravná, šroubovaná řeč, perseverace, ochuzení řeči i jejího obsahu
magické myšlení ovlivňující chování, víra (odlišná od norem kulturního prostředí v němž nemocný žije), jasnovidnost, přesvědčení o vyvolení a vnuknutí
neobvyklé percepční zkušenosti (např.pociťování síly osoby, která není přítomna)
výrazná ztráta iniciativy, zájmu
Vloženo: 6.07.2011
Velikost: 92,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu PSY - Psychologie
Podobné materiály
- ZSV - Základy společenských věd - Poruchy spánku
- ZSV - Základy společenských věd - Psychické poruchy a problémy
- ZSV - Základy společenských věd - Vývojové poruchy učení a chování
- PSY - Psychologie - osobnosti a poruchy
- PSY - Psychologie - Duševní poruchy
- BI - Biologie - Minerály, vitamíny, voda, výživa, poruchy přijmu potravy
- PSY - Psychologie - poruchy emocí
- PSY - Psychologie - Abraham maslow, Schizofrenie a schizofrení poruchy
- PSY - Psychologie - Afektivní poruchy
- PSY - Psychologie - J. C. Piaget, Disociativní poruchy
- PSY - Psychologie - Metální retardace, organické duševní poruchy
- PSY - Psychologie - Paměť, poruchy paměti
- PSY - Psychologie - Pervazivní vývojové poruchy
- PSY - Psychologie - Poruchy osobnosti
- PSY - Psychologie - Poruchy příjmu potravy
- PSY - Psychologie - Somatoformní poruchy
- PSY - Psychologie - Specifické vývojové poruchy řeči a jazyka
- PSY - Psychologie - Úzkostné poruchy
- PSY - Psychologie - Maturitní otázka - 10. Základní rysy sebepojetí, vývoj sebepojetí, poruchy sebepojetí
Copyright 2024 unium.cz