- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
nemecka klasicka filosofie
ZSV - Základy společenských věd
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálistovi, dochází ke koncentraci kapitálu, vzniká rozpor mezi společenským charakterem výroby a soukromým vlastnictvím výrobních prostředků – to vše je nutné podle M. řešit proletářskou revolucí = zespolečenštění výrobních prostředků (jejich převod do rukou proletariátu), zrušení protikladů a nastolení spravedlivé beztřídní socialistické společnosti.
V ekonomických vztazích a ekonomicky motivovaných sociálních konfliktech – třídním boji – vidí Marx hybné síly dějin. Protiklady vedou k sociálním revolucím.- „Celé dosavadní dějiny jsou dějinami třídních bojů.“
Marxovy objevy uznává ekonomie i politologie. Marxismus však tyto objevy přecenil na úkor duchovních sil společnosti.
V důsledku deformací se staly Marxovy socialistické ideály základem totalitních diktatur.
Další vývoj marxismu (Marxovo učení dramaticky ovlivnilo vývoj konce 19.st. a 20.st.):
socialistický směr (sociálně-demokratické strany) – snaha nastolit socialistický řád pozvolnou cestou reforem
komunistický směr (komunistické strany) – dogmatické respektování ortodoxního marxismu, doplněného názory Vladimíra Iljiče LENINA do podoby marxismu-leninismu = státní ideologie komunistických zemí sovětského typu, jediný přípustný „vědecký“ světový názor
neomarxismus – filosoficky originálnější, vzniká před 2. světovou válkou v západní Evropě; mezi základní společné teze neomarxistů patří: středem zájmu se stává člověk jako svobodná tvůrčí osoba, kritika současné společnosti (odstranit bezpráví), demokratizace (odstranění nerovnosti a nespravedlnosti ve společnosti), kritika manipulace s lidmi, revoluce (revoluční třída už ne dělníci, ale intelektuálové – hlavně studenti) atd.
Mezi představitele patří např.: Erich FROMM, Herbert MARCUSE
3) Iracionalismus
z latin. irrationalis – protirozumový, mimorozumový; uvádí se, že je opakem racionalismu
Iracionalismem se souhrnně označují filosofické koncepce, které odmítají možnost rozumového pochopení a vysvětlení světa. Podstatu skutečnosti lze pochopit jedině citem, vůlí, intuicí, vírou … Iracionalisté tedy proti možnosti rozumového poznání staví jiné, zejména duchovní a citové poznání. Vše, co nelze pochopit logickým myšlením (rozumem), se označuje jako iracionální.
Popření rozumu v iracionalismu přitom není jednoznačné, rozlišují se stupně odmítnutí rozumu: od absolutního iracionalismu (popírá jakýkoli smysl bytí a dění, vše je absurdní) až po relativní iracionalismus (určitá část reality je smysluplná a rozumem vysvětlitelná, vedle toho je však mnohé rozumem nepochopitelné, k tomu se prý dostaneme intuicí, vcítěním. Lidské poznání tak doplňuje intuice – schopnost zření, vhledu …)
s iracionalismem úzce souvisí voluntarismus = z latin. voluntas – vůle; směr ve filosofii, který zdůrazňuje úlohu vůle (přiznává vůli přednost před rozumem), příp. který vůli považuje za základní princip světa. Hlavními představiteli voluntarismu jsou: Schopenhauer, Nietzsche.
hlavními představiteli iracionalismu v 19. a 20. století byli: Schopenhauer, Nietzsche, Kierkegaard
Arthur SCHOPENHAUER (1788 – 1860)
německý filosof, zastánce voluntarismu; bývá označován jako „chmurný génius“; vycházel z Kanta a z indického myšlení (buddhismu).
DÍLO: Svět jako vůle a představa
Metafyzika lásky
podstatou světa i osobnosti člověka je iracionální vůle, slepý instinkt. Všechny stránky reality jsou jen jejími podobami.
Hlavním pojmem Sch. filosofie je tedy tzv. VŮLE K ŽIVOTU – považoval ji za základní životní princip, hnací sílu života; vše živé je vůlí k životu, jak ukazuje pud rozmnožovací. Podstatou vůle, její základní vlastností je neutuchající nespokojenost (stále něco chtít), proto člověku, ale i všemu existujícímu, přináší neustálé utrpení a bolest. Voluntarismus ve svých důsledcích ústí v pesimismus. Tento svět pokládá Sch. za nejhorší ze všech možných, neboť lidský život je neustálé chtění, které je utrpením, a splnění přání vede buď k novému chtění anebo k nudě.
Vůle je tedy podle Sch. pramenem utrpení a zla ve světě. Biologické potřeby (zdroj nelibosti) ženou člověka k nasycení, ale po uspokojení se dostavuje přesycenost (opět zdroj nelibosti). Základní realitou života je tak tedy bolest, utrpení (nouze, nuda, osamění).
Jakékoli tužby a potřeby jsou iluzí (naší představou), např. „Láska je iluze, jejíž pomocí se příroda stará o zachování lidského rodu.“ (tzn. podle tohoto stanoviska je láska nástrojem přežití druhu).
Jak lze podle Sch. utlumit, omezit utrpení způsobené vůlí, východiskem je podle něj:
filosofie; b) umění (obojí jsou osvobozené od vůle, žádostivosti)
askeze – zřeknutí se životní aktivity, záměrné umrtvení, popření vůle; tato cesta je podobná indickému myšlení, cílem je v podstatě stav extáze, vytržení (tj. analogie nirvány).
Friedrich NIETZSCHE (1844 – 1900)
filosof, zastánce voluntarismu; vycházel ze Schopenhauera, inspirovala ho též antika (Hérakleitos) a německá romantická hudba (Richard Wagner).
DÍLO: Tak pravil Zarathuštra
Zrození tragédie z ducha hudby
Hlavním pojmem N. filosofie je tzv. VŮLE K MOCI – je podstatou světa, základním principem života. Základní lidskou vlastností je vůle k moci, vůle vládnout, být nadřízeným ostatních. Při každém činu se toto úsilí o nadvládu projevuje. Vůle k moci je agresivní a panovačná, potřebuje se neustále něčeho zmocňovat, žádá si, aby jí bylo vše dovoleno – to však není možné ve stávajícím řádu světa, proto je nutno přehodnotit všechny základní tradiční hodnoty.
Nietzsche drsně útočí na otrocký, stádní stav davu, který se schovává za morálku, demokracii, socialismus, emancipaci, abstrakci a hlavně za křesťanství. To vše N. odmítá jako projev slabošství; sedmero „anti“:
„antimoralistický“ – otrocká morálka mění silného člověka ve zvíře, trpící v kleci mravů
„antidemokratický“ – evropská morálka je morálkou stádní zvěře
„antisocialistický“ – podstata života je potlačování, podrobování, vykořisťování
„antifeministický“ – emancipace je příznakem úpadku
„antiintelektualistický“ – intelekt je podřízen vůli, instinktu
„antipesimistický“ – „Kdo tvrdí, že život nestojí za nic, tvrdí: Já nestojím za nic.“
„antikřesťanský“ – křesťanství = negace všeho přirozeného, nepřítel smyslovosti; „Bůh je mrtev.“
morálka je podle N. lží z nouze („Bestie v nás chce být obelhána.“) a dějiny jsou bojem morálky slabých (křesťanství) a morálky silných (v níž je každý sobě zákonodárcem).
Nietzsche chápe vůli pozitivně, nikoli negativně jako Schopenhauer.
Vůle – úsilí maximálně vystupňovat kvalitu a sílu lidské existence.
Cíl této existence – transformace člověka (prostřednictvím boje se sebou samým i s ostatními) v nadčlověka.
NADČLOVĚK = ideál vznešeného člověka (aristokrata ducha) jako protiklad stádního zvířete (tj.jako protiklad „průměrného“ člověka jdoucího s davem). Vzor lidské osobnosti, člověk vědoucí o smrti Boha, uvědomující sám sebe jako součást vůle k moci, člověk, který se zřekl všeho, co ho brzdí, co z něj činí slabocha, ten, jež vítězí nad svou slabostí, oproštěn od všech „berliček a zábran“ tradičního světa (viz. sedmero anti).
Nadčlověk – symbol rozchodu s tradičními hodnotami.
Představa o „nadčlověku“ byla později zvulgarizována a zneužita fašismem, nacismem.
Nietzsche měl mimořádný vliv na filosofii i umění 20. století (na filosofii života, existencialismus), v sociologii na teorii elit.
Vloženo: 22.01.2011
Velikost: 84,00 kB
Komentáře
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu ZSV - Základy společenských věd
Podobné materiály
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie osvícenství a německá klasická filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Kant a německá klasická filosofie
- LIT - Literatura - Předválečná německá literatura
- FIL - Filozofie - Nemecka filosofie
- D - Dějepis - Sjednocení Itálie a Německa ve 2. polovině 19. století
- ZSV - Základy společenských věd - Klasická německá filosofie
- FIL - Filozofie - Německá klasická filozofie
- FIL - Filozofie - NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - Pozdní scholastika a Německá mystika
- Z - Zeměpis - Regionalni geografie Nemecka a alpskych zemi rezimy vodnich
- ZSV - Základy společenských věd - Dynamika osobnosti I.Kant - německá filosofie
- LIT - Literatura - Německá literatura po roce 1945 s tématem války
- LIT - Literatura - Světová próza první poloviny 20. století německá a německy
- ZSV - Základy společenských věd - německá klasická filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - NĚMECKÁ FILOZOFIE 19.STOLETÍ
- ZSV - Základy společenských věd - NĚMECKÁ idealistická FILOZOFIE
- LIT - Literatura - Německá světová proza mezi válkami, experimentální proza
- CJ - Český jazyk - remarque-nemecka lit
- D - Dějepis - Sjednocení Německa, Itálie
- D - Dějepis - Vznik Nemecka
- NJ - Německý jazyk - Bundesrepublik Deutschland - Německá spolková republika
- M - Matematika - Pravdepodobnost obecny uvod a klasicka pravdepodobnost
- FIL - Filozofie - Anticka,klasicka
- FIL - Filozofie - Poklasická filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie doby helénismu
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie postmoderní doby
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie.doc
- ZSV - Základy společenských věd - Novověká filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Předsokratická filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Renesanční filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Středověká filosofie
- FIL - Filozofie - Evropská filosofie 17., 18. stol.
- FIL - Filozofie - Filosofie pozitivismu
- FIL - Filozofie - Renesanční filosofie společnosti
- FIL - Filozofie - Sociální filosofie
- FIL - Filozofie - Co je filosofie
- FIL - Filozofie - Filosofie 19. stoleti
- FIL - Filozofie - Filosofie osvicenstvi
- FIL - Filozofie - Stredoveka filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie - období středověku
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie 19. století
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie po Aristotelovi
- ZSV - Základy společenských věd - Předsokratovská řecká filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Renesanční filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Vývoj gnoseologických teorií v dějinách filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie jako věda, její rozdělení a základní problémy
- ZSV - Základy společenských věd - Renesanční evropská filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Středověká filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - FILOSOFIE
- ZSV - Základy společenských věd - Novoveka filosofie
- FIL - Filozofie - HELÉNISTICKÉ OBDOBÍ ANTICKÉ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - PŘEDSOKRATOVSKÉ OBDOBÍ ŘECKÉ ANTICKÉ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - RENESANČNÍ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - STŘEDOVĚKÁ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - VRCHOLNÁ ŘECKÁ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - Úvod do filosofie
- FIL - Filozofie - Antická filosofie
- FIL - Filozofie - Antropologická filosofie
- FIL - Filozofie - Helenistická filosofie
- FIL - Filozofie - Hermetická filosofie a filosofie společnosti
- FIL - Filozofie - Kosmologická - přírodní filosofie
- FIL - Filozofie - Přírodní filosofie
- FIL - Filozofie - Renesanční filosofie
- FIL - Filozofie - Středověká filosofie
- FIL - Filozofie - Systematická filosofie
- FIL - Filozofie - Úvod do studia filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Předmět filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Výroba a výrobní faktory Osobnosti české filosofie 19.-20.s
- ZSV - Základy společenských věd - Ústavní právo Filosofie novověku
- ZSV - Základy společenských věd - anticka filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - novoveka filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - stredoveka a renesancni filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie, teologie
- FIL - Filozofie - Středověká filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Středověká filosofie
- FIL - Filozofie - sociální filosofie
- FIL - Filozofie - filosofie v renesanci
- ZSV - Základy společenských věd - ZSV úvod do filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - ZSV úvod do filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - ZSV úvod do filosofie
Copyright 2024 unium.cz