- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
nemecka klasicka filosofie
ZSV - Základy společenských věd
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiállka) - jedná se o nadindividuální projevy ducha
umění, náboženství, filosofie - absolutní sebepoznání ideje v celku světa a dějin = konečný cíl vývoje
ETIKA:
svoboda člověka = uvědomění si nevyhnutelnosti a směřování vývoje
člověk je podle H. aktivním tvůrcem sebe sama, hodnot i dějin:
„Člověk je tím, čím se svou činností učiní.“
Hegelovy myšlenky měly velký vliv na další myslitele (např. jeho dialektika ovlivnila Marxe) i na filosofické směry (např. navazující směry – starohegelovci, mladohegelovci)
Filosofie 19. století - charakteristika období
Hegelovým systémem vrcholí osvícenecké myšlení. Ale vzápětí se ukazuje, že absolutní rozum lze v praktické politice interpretovat různě. Otřesena je i důvěra ve všeobecnost pokroku; sociální rozpory se komplikují a obecné ideje nepomáhají. Vzniká úsilí založit myšlení na nových předpokladech; současně vzniká odpor proti systémovosti a rozumu vůbec.
„Pohegelovská filosofie“ v 19. století má proto dva protikladné proudy:
důraz na vědecký přístup a objektivitu poznání (pozitivismus, marxismus)
iracionalismus ( hlavními představiteli jsou A. Schopenhauer, F. Nietzsche)
1) Pozitivismus
Pozitivismus je vlivný filosofický směr, který reaguje na spekulativnost německé klasické filosofie přelomu 18. a 19. století a na rozvoj přírodních věd v 18. a 19. století.
Mezi základní rysy pozitivismu patří:
empirismus (poznání lze odvodit empiricky, tj. na základě zkušenosti) i racionalismus (důraz na rozum, ale nenadřazovat ho nad zkušenost)
scientismus = vědeckost – tj. obrovská víra ve vědu
materialismus (proti idealismu) - jediný základ poznání tvoří daná „pozitivní“ skutečnost (tj. objektivní fakta)
pojem pozitivní = skutečné, jednoznačně definovatelné, věcné, určité, jisté, smysluplné
pozitivismus je jedním z nejrozšířenějších směrů současné filosofie
Významní představitelé pozitivistmu 19.století – A. Comte, John Stuart Mill, Herbert Spencer; přelomu 19. a 20. století - Ernst Mach, Richard Avenarius
Od 20. let 20. století se hovoří o novém směru tzv. novopozitivismu (navazuje na pozitivismus) – představitelé např. B. Russell, L. Wittgenstein, R. Carnap
Auguste COMTE (1798 – 1857)
Francouz; zakladatel pozitivismu a také sociologie
DÍLO: Kurz pozitivní filosofie
prosazuje názor, že poznání má být pozitivní (tj. všímat si pouze jistých, daných skutečností), má být založeno na naší zkušenosti, spočívat na vědeckých základech a má se vzdát hledání absolutna, podstaty věcí apod., což bylo vlastní metafyzice.
Základním principem pozitivismu je tedy vycházet z daností, z faktů a odmítat jako nadbytečné otázky a úvahy o „podstatě“ faktu či jeho „skutečné“ příčině. Lze poznat pouze to, co nám předává zkušenost pomocí smyslových údajů. Lze poznat jen to, co nám předává zkušenost pomocí smyslových údajů.
rozlišil 3 stádia vývoje lidského myšlení, vědění (= zákon 3 stádií):
teologické stadium – lidé usilují o odhalení podstaty jevů, o nalezení první příčiny všeho, a tak si jevy a události vysvětlují působením nadpřirozených sil
metafyzické stadium – je pouhou obměnou teologického; na místo nadpřirozených sil – božství – přicházejí filosofické abstrakce (jako např. substance, kauzalita); tj. vysvětlení skutečnosti pomocí filosofických pojmů
pozitivní stadium = stadium vědecké - člověk se zříká (odmítá) hledání podstaty či prapříčiny světa a zaměří se na fakta; skutečnost je vysvětlována na základě faktů a jejich souvislostí
VĚDA – je jediným prostředkem poznání; jejím úkolem je shromáždit, popsat fakta a jejich zákonitosti, uspořádat fakta do vzájemných souvislostí (vyvodit pojmy a zákony). Podle takto poznaných zákonitostí lze předvídat budoucí vývoj. Věda nemá zkoumat a objasňovat podstatu či příčiny jevů, ale má daný jev pouze popsat a dát do souvislostí.
úkolem FILOSOFIE je podle Comta pouze shrnovat a systematizovat výsledky věd; specificky filosofické poznání Comte odmítá
Tak jako lidské myšlení prochází 3 stádii vývoje, tak také celá společnost prochází těmito třemi stádii vývoje – pozitivní stadium je podle Comta výsledkem pokroku lidstva, teprve zde lidstvo překonalo náboženské a metafyzické pověry a dosáhlo stupně vědeckosti.
vytváří moderní klasifikaci věd - uspořádal vědy od nejobecnější po nejkonkrétnější takto: matematika, astronomie, fyzika, chemie, biologie, sociologie
Pozitivního stádia nedosáhly ještě všechny vědy; Comte tvrdí, že společenské vědy zaostávají za přírodními, proto by podle Comta měly přestat se spekulací a využít metod přírodních věd (shromažďování faktů, třídění, klasifikace, pozorování).
v sociologii, kterou Comte ustanovuje, je společnost zkoumána vědeckými metodami
2) Marxismus
Marxismus je chápán jako systém ekonomických, filosofických a politických názorů, jako materialistický směr reagující na situaci ve společnosti.
V užším slova smyslu se jedná o učení K. Marxe, v širším slova smyslu jde o označení pro názory těch, kteří se na Marxe odvolávali.
Karl MARX (1818 – 1883)
studoval práva a filosofii; působil v Paříži, Londýně, Bruselu; v Paříži se seznámil s Friedrichem ENGELSEM (1820–1895), spojilo je celoživotní přátelství a spolupráce
DÍLO: Kapitál – sociálně ekonomická kritika kapitalismu 19. století
Ekonomicko-filosofické rukopisy
Manifest komunistické strany – Marx napsal společně s Engelsem
Marx vychází z Hegelovy dialektiky (ale postavil ji na materialistickém základě – tj. podstatou světa je hmota), z anglické klasické ekonomie, z antropologismu (konkrétní pojetí člověka jako pracující živé bytosti), z utopické sociální teorie (snaha vytvořit obraz ideální komunistické společnosti).
Filosofické názory Marxe a Engelse jsou nazývány dialektickým a historickým materialismem:
Dialektický materialismus – marxistické pojetí ontologie a gnoseologie; svět není chaotický, je jednotný ve své materiálnosti; podstatou světa je materiální skutečnost (hmota).
Dialektika – vývojové chápání materiálního světa (zdroj vývoje – rozpory, boj protikladů); svět a jeho materiální podstata se řídí dialektickou zákonitostí, postupem od nejjednodušších struktur hmoty až po tu nejsložitější, tedy myslícího člověka.
Východiskem poznání i jeho konečným kritériem pravdivosti je PRAXE.
Historický materialismus – je marxistickým pojetím dějin; hlavním cílem společenského vývoje je emancipace člověka; opírá se o konkrétní definici člověka jako tvůrce svých existenčních prostředků. Proto na první místo v životě člověka klade ekonomický faktor.
Podstatu člověka tvoří PRÁCE = přetváření přírody a sebe sama. Marx tvrdí, že v procesu práce se člověk odcizil sám sobě, svému produktu i ostatním lidem a že toto sociální a ekonomické odcizení plodí nerovnost mezi lidmi.
Společnost je rozdělena na TŘÍDY podle vztahu k výrobním prostředkům: I. proletáři (ti, co jsou nuceni prodávat svou pracovní sílu – tj. dělníci, pracující), II. kapitalisté (ti, co vlastní výrobní prostředky a kupují pracovní sílu proletářů). V dělnické třídě vidí Marx ztělesnění živé práce, která stojí proti práci mrtvé – kapitálu (jež náleží kapitalistům)
Podle Marxe je proletariát předurčen ke zrušení odcizení, a to prostřednictvím revolučního zrušení soukromého vlastnictví; zdůvodňuje to tak, že dochází k vykořisťování, ke zbídačování pracujících prostřednictvím nadhodnoty, kterou dělník vytvořil a která přináší zisk kapital
Vloženo: 22.01.2011
Velikost: 84,00 kB
Komentáře
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu ZSV - Základy společenských věd
Podobné materiály
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie osvícenství a německá klasická filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Kant a německá klasická filosofie
- LIT - Literatura - Předválečná německá literatura
- FIL - Filozofie - Nemecka filosofie
- D - Dějepis - Sjednocení Itálie a Německa ve 2. polovině 19. století
- ZSV - Základy společenských věd - Klasická německá filosofie
- FIL - Filozofie - Německá klasická filozofie
- FIL - Filozofie - NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - Pozdní scholastika a Německá mystika
- Z - Zeměpis - Regionalni geografie Nemecka a alpskych zemi rezimy vodnich
- ZSV - Základy společenských věd - Dynamika osobnosti I.Kant - německá filosofie
- LIT - Literatura - Německá literatura po roce 1945 s tématem války
- LIT - Literatura - Světová próza první poloviny 20. století německá a německy
- ZSV - Základy společenských věd - německá klasická filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - NĚMECKÁ FILOZOFIE 19.STOLETÍ
- ZSV - Základy společenských věd - NĚMECKÁ idealistická FILOZOFIE
- LIT - Literatura - Německá světová proza mezi válkami, experimentální proza
- CJ - Český jazyk - remarque-nemecka lit
- D - Dějepis - Sjednocení Německa, Itálie
- D - Dějepis - Vznik Nemecka
- NJ - Německý jazyk - Bundesrepublik Deutschland - Německá spolková republika
- M - Matematika - Pravdepodobnost obecny uvod a klasicka pravdepodobnost
- FIL - Filozofie - Anticka,klasicka
- FIL - Filozofie - Poklasická filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie doby helénismu
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie postmoderní doby
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie.doc
- ZSV - Základy společenských věd - Novověká filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Předsokratická filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Renesanční filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Středověká filosofie
- FIL - Filozofie - Evropská filosofie 17., 18. stol.
- FIL - Filozofie - Filosofie pozitivismu
- FIL - Filozofie - Renesanční filosofie společnosti
- FIL - Filozofie - Sociální filosofie
- FIL - Filozofie - Co je filosofie
- FIL - Filozofie - Filosofie 19. stoleti
- FIL - Filozofie - Filosofie osvicenstvi
- FIL - Filozofie - Stredoveka filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie - období středověku
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie 19. století
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie po Aristotelovi
- ZSV - Základy společenských věd - Předsokratovská řecká filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Renesanční filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Vývoj gnoseologických teorií v dějinách filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie jako věda, její rozdělení a základní problémy
- ZSV - Základy společenských věd - Renesanční evropská filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Středověká filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - FILOSOFIE
- ZSV - Základy společenských věd - Novoveka filosofie
- FIL - Filozofie - HELÉNISTICKÉ OBDOBÍ ANTICKÉ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - PŘEDSOKRATOVSKÉ OBDOBÍ ŘECKÉ ANTICKÉ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - RENESANČNÍ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - STŘEDOVĚKÁ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - VRCHOLNÁ ŘECKÁ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - Úvod do filosofie
- FIL - Filozofie - Antická filosofie
- FIL - Filozofie - Antropologická filosofie
- FIL - Filozofie - Helenistická filosofie
- FIL - Filozofie - Hermetická filosofie a filosofie společnosti
- FIL - Filozofie - Kosmologická - přírodní filosofie
- FIL - Filozofie - Přírodní filosofie
- FIL - Filozofie - Renesanční filosofie
- FIL - Filozofie - Středověká filosofie
- FIL - Filozofie - Systematická filosofie
- FIL - Filozofie - Úvod do studia filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Předmět filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Výroba a výrobní faktory Osobnosti české filosofie 19.-20.s
- ZSV - Základy společenských věd - Ústavní právo Filosofie novověku
- ZSV - Základy společenských věd - anticka filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - novoveka filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - stredoveka a renesancni filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie, teologie
- FIL - Filozofie - Středověká filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Středověká filosofie
- FIL - Filozofie - sociální filosofie
- FIL - Filozofie - filosofie v renesanci
- ZSV - Základy společenských věd - ZSV úvod do filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - ZSV úvod do filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - ZSV úvod do filosofie
Copyright 2024 unium.cz