- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál23.MO
MIKROEKONOMIE
Poptávka –D (demand) – množství zboží, které jsou kupující ochotni koupit za určitou cenu
agregátní – souhrn všech koupí
dílčí – poptávka po 1 výrobku
individuální – poptávka jednoho kupujícího
Platí zákon klesající poptávky - s rostoucí cenou poptávka klesá
QD = f(P) – množství poptávky je fcí ceny
Důvody platnosti:
Působí tzv. „důchodový efekt“ – je-li důchod daný, růst ceny vyvolá pokles poptávky.
Působí „substituční efekt“ - růst cen způsobí, že lidé mění strukturu spotřeby, poptávku odláká jiné zboží (poptávka).
Faktory ovlivňující D:
Změny cen jiného zboží, hlavně:
substitutů – zboží, které může nahradit zkoumané zboží
komplementů – zboží jejichž spotřeba doprovází spotřebu zkoumaného zboží
Změny úrovně důchodů – vyšší peníze, lepší zboží
Změny v preferencích lidí, v jejich potřebách, zájmech
Změny v populaci (růst), reklama
Nabídka –S (supply)–množství zboží, které výrobci dobrovolně dodají na trh při určité ceně
agregátní – souhrn všech zamýšlených prodejů výrobci
individuální – nabídka jedné firmy, 1 výrobce
dílčí – nabídka 1 výrobku od různých výrobců
Zákon rostoucí nabídky - s rostoucí cenou nabídka roste
Existuje tzv. TRŽNÍ NABÍDKA – souhrn individuálních nabídek na trhu
Ovlivňující faktory
Náklady výroby na jednotku produkce, vlivy:
Ceny vstupů (energie, spotřeba, mzda)
Technický pokrok (inovace)
Ceny alternativních výrobků, které může výrobce vyrábět
Změny výrobních podmínek
Vzájemné působení nabídky, poptávky a ceny
S a D se vyrovnává – cena je rovnovážná
E = EQULIBRUM = bod rovnováhy, rovnovážná cena, nabídka a poptávka se vyrovná
Cena vyčišťující trh (ani nabídka, ani nedostatek zboží), ne* přebytek ani nedostatek zboží, cena existující momentálně na trhu,
Tržní cena = nadbytek x nedostatek zboží = nerovnovážná cena
Střet S a D = konkurence napříč trhem => konkurence na straně nabídky ( hodně zboží -> snížení ceny) nebo konkurence na straně poptávky ( přirozená reakce: ->zvýšení ceny -> umožňuje vyrábět více i s vyššími náklady)
Dokonalá konkurence – ideální stav, který ve společnosti nemůže nastat, předpokládá se, že podmínky jsou stejné pro všechny účastníky
Nedokonalá konkurence – (monopol – někdy se hovoří i o něm), proti jednomu nabízejícímu stojí velká poptávky, monopolní výrobce určuje cenu, stát se brání antimonopolními opatřeními, vláda stanoví cenový strop, vytvoří podmínky pro konkurenční podnik
Konkurence cenová – nástrojem je snižování ceny, snaha převzít zákazníky konkurenci a diktovat cenu
Necenová konkurence – prostředek zlepšování kvality - produkce, reklama, doprovodné služby
Užitek – uspokojení dosahované spotřebou statků a služeb, je cílem spotřebitele -> je ve spotřebě omezen fyzicky, časově, důchodově, má volbu (alternativy), snaha dosáhnout většího užitku s množstvím statků roste tzv. celkový užitek, neplatí to absolutně, když množství statků přesáhne hranici, tak se užitek nezvyšuje, přírůstek užitku vyvolaný poslední přidanou jednotkou statků se nazývá mezní = inverzní užitek, platí zákon klesajícího mezního užitku. Mezní užitek každé další jednotky je menší než z předešlé.
Přebytek spotřebitele – rozdíl mezi maximální částkou, který je spotřebitel ochoten zaplatit za jednotkou zboží a částkou kterou skutečně platí
Přebytek výrobci – rozdíl mezi cenami, které výrobce dostává za výrobky a cenami, které by byl ochoten přijmout jako minimum.
STRUKTURA TRHU
Souhrn podmínek, které charakterizují trh
Patří sem: A, množství firem operujících na trhu
B, velikost firem
C, povaha výrobku
D, podmínky pro vstup do odvětví
podmínky pro vstup do odvětví:
podoba: dokonalá konkurence – struktura trhu, na němž působí mnoho malých firem, žádná nemá významný podíl, nemůže výrazně ovlivnit cenu, výrobek stejnorodý, pro spotřebitele je lhostejné firma, vstup do odvětví je snadný, firma dodává malou část nabídky, je příjemcem ceny
čistý (úplný) monopol – tržní struktura kdy 1 firma dodává na trh celou produkci odvětví, její produkt je jedinečný, vstup nesnadný, firma zvažuje nabídku a cenu (poptávková křivka)
oligopol – struktura trhu, na němž je malý počet firem, z nich některé mají významný podíl na trhu a ovlivňují cenu, výrobek je stejnorodý nebo různorodý =diferencovaný
monopolistická konkurence – struktura trhu kde je větší množství malých či středních firem, vstup a výstup je snadný, výrobek diferencovaný, výrobky jsou zaměnitelné, zákazníci často věrní značce -> prvek monopolizace pověsti, značka + prvek konkurence
Trhy mohou fungovat:
efektivně – plní fci. přenosu informací, stimuluje podnikání, rozdělování důchodu
neefektivně – neplní fci. => dochází k selhání trhu
externality – v cenách není informace o vzácnosti výrobku (neinformuje o nákladech příležitosti nutných k výrobě = kupující a prodávající se dohodnou na ceně, výrobek má účinek i na někoho 3., to se v ceně neodrazí, pozitivní -> včelař – med + sousedi – ovoce, negativní -> znečišťování životního prostředí výrobou => nemocnost, zničený majetek apod. (neplatí nikdo x někdo jiný)
veřejné statky – statky, které nemohou být poskytnuty 1.osobě, aniž by nebyly poskytnuty bezplatně osobám jiným (v čisté podobě málo, např. obrana země)
nedostatečná konkurence – cena je vyšší, než náklady příležitosti (pitná voda) = řešením je stanovení maximální ceny státem nebo vytvoření konkurenčního prostředí
MAKROEKONOMIE
Studuje chování národního hospodářství jako celku
K ukazatelům patří HDP, národní důchod, míra nezaměstnanosti a inflace
4 cíle:
vysoká úroveň a temp růstu celkového produktu
vysoká míra zaměstnanosti
nízká míra inflace
vyrovnaná platební bilance
Agregátní poptávka – celkové výdaje v ekonomice (výdej domácností, firem, vlád, států, zahraničních subjektů,…) ta dané období (1 rok obvykle)
Agregátní nabídka – celková nabídka všech statků a služeb, které jsou nabízeny firmami
Potencionální produkt – národní produkt vytvořen při plném využití pracovní síly a ekonomických zdrojů.
Hrubý domácí produkt (HDP) – celková peněžní hodnota toku statků a služeb, vytvořená za 1 rok výrobními faktory v národním hospodářství bez ohledu na to zda je vlastní občané státu nebo cizinci (využívá se v západní Evropě i ČR) – zdůrazňuje se územní princip
Hrubý národní produkt (HNP) – souhrn statků a služeb vyjádřen v penězích, vytvořený za určité období výrobními faktory ve vlastnictví občanů příslušné země bez ohledu na to, zda výroba probíhala na území státu nebo v zahraničí, zdůrazňuje se národní princip
Celkový produkt – min. statků a služeb, které ekonomika vyprodukuje za určité období (1 rok)
Hospodářský proces – výroba, rozdělování, směna a spotřeba = FÁZE
HDP: Počítání dvěma metodami
Zbožová – produkční metoda – vychází z výroby a sčítá všechny vyrobené finální statky a služby, které by za dané období prodaly domácnostem, vládě, jiným firmám (pouze dlouhodobé statky) HDP = spotřeba domácností (výdaje za zboží, 2/3 HDP) + investice soukromých domácích firem (výdaje za stroje, budovy, technologie apod.) + vládní nákupy (výdaje na infrastrukturu, obranu, školství, zdravotnictví atd.) + čistý vývoz (daň rozdílu export – import)
Důchodová – vychází z fáze rozdělováníHDP = mzdy + renty (majitelé půdy) + zisky a úroky + opotřebené investice (odpisy) + nepřímé daně (DPH)
Národní důchod – mzdy, renty, zisky a úrok
Od něj se odvozují dva ukazatele:
Osobní důchod – zahrnuje všechny důchody, které získaly domácnosti – část důchodu je založena na transferových platbách = jednosměrné příjmy (soc. podpora, přídavky) - odráží důchody domácností před zdaněním
Disponibilní důchod – od osobního důchodu odečtením veškerých daní (z příjmu,..)
Podzemní ekonomika (stínová) –její výkony se obtížně odhadují, nová statky při protislužbách nejsou zdaňované a vykazované ve statistikách (v domácnostech neoficiálně)
Šedá ekonomika – souhrn ekonomických vztahů, které porušují běžné etické normy společnosti, ale většinou jsou na hranici zákona =>obtížně právně postižitelné, narušuje hospodářskou soutěž -> neefektivní (podplácení, …)
Černá ekonomika – souhrn ekonomických vztahů, které porušují zákony dané země – hospodářská kriminalita jednotlivců (zpronevěra, krádež, neplacení daní, padělání peněz,…) i organizovaný zločin (praní špinavých peněz)
Hospodářský růst – proces, kterým se zvyšuje schopnost národního hospodářství vyrábět statky a služby; pokud je příjem obyvatel větší než, tempo hospodářského růstu dochází k poklesu životní úrovně. HR se vykazuje jako přírůstek HDP na 1 obyvatele. Zdroje: přírůstek nabídky pracovních sil, zvyšování investic do lidového kapitálu (vyšší vzdělání), technický pokrok
Výkonnost tržního hospodářství se vyvíjí nerovnoměrně, za dlouhou dobu vytváří tzv. hospodářský cyklus.
Hospodářský cyklus – opakující se nesoulad mezi potencionálním HDP a skutečným HDP; 1) HDP > P (potencionální produkt) = ekonomické zdroje jsou přetěžované, roste míra inflace 2) HDP< P – potencionální produkt je větší než reálné HDP – část zdrojů je nevyužita, značná míra nedobrovolné nezaměstnanosti
Hospodářský cyklus má tvar sinusoidy - má 4 fáze
EXPANZE
Vloženo: 16.01.2011
Velikost: 135,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu E - Ekonomie
Podobné materiály
- ZSV - Základy společenských věd - Mikroekonomie
- ZSV - Základy společenských věd - Základy mikroekonomie - teorie nabídky a poptávky
- ZSV - Základy společenských věd - Mikroekonomie
- E - Ekonomie - Mikroekonomie
- E - Ekonomie - Předmět zkoumání ekonomie, mikroekonomie, makroekonomie
- ZSV - Základy společenských věd - MIKROEKONOMIE
- E - Ekonomie - Predmet ekonomie, mikroekonomie, makroekonomie, subjekty
Copyright 2024 unium.cz