- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálMaturitní otázka č. 13.
MEZIVÁLEČNÁ ČESKÁ PRÓZA
světová válka v próze
první světová válka je významným mezníkem moderních evropských ději a velmi významně zasáhla do politického a kulturního vývoje. Po skončení války propuká nadšení a radost, což jasně dokládá vzedmutá vlna vitalismu. Ze slovesné tvorby poválečných let vymizela historická i vesnická tematika, ustupovala také psychologická próza.
Demokratická próza
Vladislav Vančura (1891 – 1942)
narodil se v Háji u Opavy. Mládí prožil v Davli u Prahy a v Praze, kde vystudoval gymnázium a medicínu. Oženil se s kolegyní lékařkou a zařídil si praxi na Zbraslavi. Později se věnoval pouze literatuře. V květnu 1942 byl za své protifašistické postoje zatčen gestapem a krátce nato popraven. Jeho díla stojí blízko lyrismu moderní poezie, vyznačují se básnickými metaforami, „přeskoky“ času, prostoru i témat, mají pevnou, promyšlenou kompozici.
Dílo:
„Pekař Jan Marhoul“ – román o naivně zaslepeném dobrákovi, který si myslí, že svou počestností změní svět. Marhoul má velmi ušlechtilou povahu, ale stále více jej začíná ničit kapitalistická konkurence. Musí prodat svou zadluženou pekárnu a najímá si opuštěný mlýn. Opraví jej, peče chléb a rozváží ho po vesnicích. Celý den od rána až do večera je na nohou. Krutost a vypočítavost ostatních lidí jej dohání k žebrácké smrti.
„Pole orná a válečná“ – protiválečný román, navazoval na český básnický poetismus (nesouvislý děj, volné řazení scén z fronty, zázemí), odsuzuje násilí a vraždění.
„Rozmarné léto“ – příběh situován do Krokových Varů. V říčních lázních Antonína Důry je prázdno, protože červen byl pouze deštivý. Scházejí se tu pan Antonín, kanovník Roch a major Hugo. V jejich společnosti se objevuje také Antonínova manželka Kateřina. Jednoho dne do města přijel provazolezec Arnoštek se svou krásnou společnicí Annou. Tři dny, které komedianti ve Varech tráví vytrhnou obyvatele z pasivity. Paní Kateřina nemůže spustit oči z Arnoštka a Anna přitahuje pozornost Antonína. O půvabnou Annu se také pokouší abbé Roch, ale vyvázl s natrženým uchem. Majora Huga od Anny vyhání výpraskem sám Arnoštek. Po odjezdu komediantů se vše vrací do starých kolejí. Antonín se musí spokojit se svou uštěpačnou Kateřinou a tlacháním s Rochem a Hugem.
„Markéta Lazarová“ – děj románu se odehrává ve středověku na hradu Roháček (v románu Kozlík), Obořiště (v románu Lazar) a k Mladé Boleslavi (v románu Šerpinský hvozd). Vančura ukazuje přednosti společnosti, ve které není člověk omezován. Popisuje život loupežníků, kteří obývali turnovské a boleslavské lesy. Mezi nejobávanější patřil Kozlík. Měl devět dcer a osm synů. Svou silou z nich vynikal nejvíce Mikuláš. Kozlíkové si moc dobře nerozuměli se sousedním loupežnickým rodem Lazarů. Jednou Lazar odmítl pomoci Mikulášovi proti královskému vojsku. Mikuláš se mu pomstil a unesl jeho krásnou dceru Markétu. Ta se měla původně stát služebnicí Boha a odejít do kláštera. Markéta se ale do Mikuláše zamilovala a trpěla tím, že je jeho milenkou, přestože dala otci jiný slib. Další mileneckou dvojici tvoří zajatý německý hrabě Kristián a Kozlíkova dcera Alexandra. Nepokoje vyvrcholily bojem mezi loupežníky a hejtmanským vojskem. Několik lidí padlo, Kozlík a někteří synové byli zajati. Ostatní synové je chtěli vysvobodit, akce se ale nepovedla a všichni lupiči zemřeli na popravišti. O život přišel Kristián. Alexandře i Markétě, která navíc čekala Mikulášova syna, bylo odpuštěno. Román prostupují prvky lyrismu. Jazyk působí vznešeně a knižně. Román o nezničitelnosti lidského života, jeho krásách a síle.
„Útěk do Budína“ – román z česko-slovenského prostředí.
„Obrazy z dějin národa českého“ – „Kosmas“ – děj povídky se odehrává v Praze od roku 1114 a končí v roce 1120. Tato povídka popisuje část Kosmova života – kanovník svatovítské kapituly. Po světě putovali 4 žebráci – pohan „zvířecího vzhledu“, uprchlý otrok, jeden bezruký a druhý trochu dýchavičný zbrojenec. Neustále trpěli hladem, až potkali Kosmase. Nabídl jim pohostinství za vyprávění jejich příběhů. Roku 1116 však přišlo suché léto, paní Božetěcha Kosmova žena onemocněla a Kosmas musel starce vyhnat. Neměl už čas na jejich vypravování. Snažil se být co nejvíce se svou ženou. Božetěcha nakonec zemřela. Její smrt nesl těžko. Z jeho smutku mu pomohli přátelé Bruno a Šebíř.
„Řeky“ – vrah a blázen, který je pochován se všemi poctami jako neznámý vojín – hrdina.
„Luk královny Dorotky“ – povídka
„Konec starých časů“ – román, zbohatlík koupil zámeček a chce žít stylem šlechticů, ale neumí to. Objevuje se záhadný muž, který tvrdí, že je ruský kníže. Vetře se do společnosti, všechny okouzlí a nakonec se zase vytratí.
„Kubula a Kuba Kubikula“ – pohádka pro děti
„Jezero Ukereve“ – děj se odehrává v Africe, kritika kolonialismu. Hlavní hrdina je lékař hledající lék proti malárii. Nakazí se, ale před smrtí se dozvídá že němečtí lékaři lék objevili.
„Josefína“ – veselohra o nadané zpěvačce, která se neumí chovat.
Natočil dva filmy: „Před maturitou“, „Marijka nevěrnice“.
Karel Poláček (1892 – 1944)
pocházel z Rychnova nad Kněžnou z rodiny židovského kupce. Vystudoval gymnázium, první světovou válku prožil na ruské a srbské frontě. Pracoval v redakci Lidových novin, kde proslul jako autor celé řady vynikajících soudniček, sloupků, fejetonů a povídek. Redakci musel z rasových důvodů roku 1939 opustit. Zahynul v koncentračním táboře v Osvětimi.
Dílo:
„Muži v ofsajdu“ – román se stal velmi populární. 2 Hlavní postavy, 2 fanoušci. Fanda Slavie pan Načeradec a otec a syn Habáskovi ti fandí Viktorce. Habáskovi jsou chudí, syn nemá matku. Dostanou se do sporu s panem Načeradcem a jsou odvedeni na policii, musí zaplatit pokutu. Pan Načeradec pokutu zaplatí a zaměstná syna pana Habáska. Mladý Habásko si najde dívku a vezmou se.
„Dům v předměstí“ – satira na maloměšťáctví, hlavní postavou je majitel domu. Je to člověk neurvalý, deptá své nájemníky a chce od nich co nejvíce peněz. Nastěhuje se mladý pár, který deptá, ale oni zdědí dům a místo nich se nastěhuje mladý právník, který mu vše vrací
„Hlavní přelíčení“ – román charakteristický sarkasmem a ostrou kritičností.
„Okresní město“, „Hrdinové táhnou do boje“, „Podzemní město“, „Vyprodáno“ – románová pentalogie, pátý díl je nezvěstný, hrdiny těchto románů sleduje autor v zatuchlé atmosféře venkovského městečka těsně před vypuknutím první světové války, provází je na haličskou frontu a nakonec předvádí válečné zázemí, hladovějící obyvatelstvo a válečné zběhy.
„Se žlutou hvězdou“ – deník z koncentračního tábora
„Hostinec U kamenného stolu“ – humoristická próza o venkovských lázních a letních hostech.
„Bylo nás pět“ – humoristická próza vzpomínající na radostné dětství strávené v klukovské partě v Rychnově nad Kněžnou. Vypravěčem je chlapec Petr Bajza, v němž se zároveň slučuje osoba autora, který popisuje nezbedné, ale šťastné a veselé dovádění jeho dětských kamarádů. Do party dále patřili: Petrův nejlepší kamarád Bejval Antonín, věřící Jirsák Čeněk, nebojácný Éda Kemlink a Zilvar z chudobince. Společně se chlapci chodili koupat k nedalekému rybníku Klobouku, bojují s Dražáky, Ješináky a Habrováky, škádlí rychnovské obyvatele svými lumpárnami a čelí pohlavkům a trestům svých rodičů. V příbězích vystupují i další postavy: služka Kristýna (Rampepurda), Bajzovi, mravokárce Fajst, řezník Štverák atd. Próza je oslavou bezstarostného mládí, jeho nebojácné podnikavosti, živého elánu a radostné plnosti dnů. Tato kniha byla filmově zpracována.
Eduard Bass (1888 – 1946)
vlastním jménem Eduard Schmidt. Narodil se v Praze jako syn majitele kartáčnického závodu. Absolvoval obchodní akademii a krátce pracoval v otcově firmě. Nakonec utekl ke kabaretu (zpěvák, konferenciér a textař v lit. kabaretu Červená sedma). Po válce pracoval v Lidových novinách, je autorem tzv. rozhlásků – veršovaných komentářů k týdenním událostem, napsal jich víc než 700, kázáníčka zase představují jeho nejlepší sloupky.
Dílo:
„Klapzubova jedenáctka“ – knížka pro děti, napsaná ve stylu moderní pohádky, byla velice oblíbená, později zfilmovaná.
„Cirkus Humberto“ – román, psán za okupace, ovdovělý zedník Karas odchází se svým synem Vaškem hledat práci a náhodně získá práci v cirkuse. Vašek vyroste a cirkus je jeho vášní. Chce odejít s Růženkou, ale ředitel cirkusu mu chce předat vedení za podmínky že si vezme jeho dceru. Vašek se rozchází s Růženkou a bere si Helenu, mají spolu syna, který odmítá vést cirkus. Nakonec tradici převezme vnučka Liduška, takže tradice nezahyne.
„Lidé z maringotek“ – novely, poutavé příběhy z cirkusového prostředí.
Společenská próza
Ivan Olbracht (1882 – 1952)
vlastním jménem Kamil Zeman. Syn advokáta a spisovatele píšícího pod pseudonymem Antal Stašek. Po nedokončených studiích práv a historie se věnoval žurnalistice v r
Vloženo: 8.08.2011
Velikost: 85,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz