- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál1. Základní probl. Teoretické geografie,krajinná sféra jako systém
GEOGRAFIE
- nejstarší věda lidstva (ze starověkého Řecka)
- gé= země, grafein= psát (z toho zeměpis)
- ze začátku se zeměpis zajímal o Zemi jako celek (tvar,velikost,postavení ve vesmíru,složení...)
- postupně zájem geografie vzrůstal a rozšířil se o nové,aktuální otázky (Popis jednotlivých regionů světa a jejich obv.,sídel,hospodářství,vztah lid. Společnosti k ŽP...)
- geogr. leží na rozhraní přírodních, společenských a technických věd
- Každá věda má svůj předmět a objekt
Objektem geografie je krajinná sféra – ta zasahuje kus nad a kus pod povrch Z. Horní hranice je ozonosféra (asi 25 km nad Z povrchem) a dolní hranice Mohorovičičova diskontinuita (asi 35 km pod povrchem)
Krajinná sféra: Fyzickogeografická sféra (příroda – atmosféra,pedo,bio,lito,hydro)
Socioekonomická sféra (lidská společnost a její výtvory-prům,zeměď.,doprava,rekreace)
Předmětem geografie jsou jednotlivé složky KS a vztahy mezi nimi.
- geografie je věda, která se zabývá KS a zkoumá vzájemné vztahy mezi přír. prostř. a lidskou společností v prostoru a čase.
ZMĚNY BĚHEM VÝVOJE VĚDY
Objekt geografie se zúžil – Objektem studia geogr. Není již celá Země, ale jen její část – krajinná sféra. Z geogr. se vyčlenilo množství jiných disciplín studujících Z.(astronomie…)
Změnil se způsob poznávání – Geogr. Už není jen vědou popisnou, dnes důležitá role i vysvětlování jevů
Změnilo se zaměření a význam – ne jen vzdělávací význam(školní geogr.,vztahy mezi vědomostmi a souvislosti,práce s mapu), ale je i vědou s praktickým zaměřením (cestovní ruch,geodézie,výstavba dopr. sítí,úřady-katastrální,statistický,stavební,CHKO...)
ČLENĚNÍ VĚDY
Fyzická geografie – studuje fyzicko geografickou sféru, zabývá se uspořádáním a vztahy v rámci přírody
Disciplíny:
Geomorfologie – nauka o georeliéfu (tvar Z povrchu,jeho vývoj)
Klimatologie – o podnebí
Meteorologie – počasí
Hydrologie – o hydrosféře
Pedologie – o pedosféře
Biogeogfrafie – o biosféře
Socioekonomická geografie – studuje socioekonomickou sféru, zabývá se uspořádáním a vztahy, které vyplývají z činnosti lidské spol.
Disciplíny:
Geogr. obyvatelstva – prostorové rozmístění a struktura obv.
G. sídel
G prům – zákonitosti rozmístění prům. výroby
G zemědělství
G dopravy
G služeb
G cestovního ruchu
2. Obecný zeměpis – 1 problém v rámci celého svtěa
Regionální zeměpis – Studuje 1 danou oblast, fyzickogeografické i socioekonomické
podmínky urč. regionu
TERMONOLOGIE – moréna,delta...
METODY . měření fyzikálních veličin-vlhkost,rychlost větru...,statistická šetření-sčítání lidu,srovnávací metoda (dvou regionů),geografický popis, dálkový průzkum Z...)
ZÁKONY – geografická zonálnost –šířková pásmovitost a výšková stupňovitost
DĚJINY GEOGRAFIE
- geografie vznikla v souvislosti s životně důležitými potřebami lidí - s lovem, rybolovem, kočovným chovem dobytka, primitivním zemědělstvím. K rozvíjení hospodářství bylo třeba znát místní podmínky - způsob života divokých zvířat, migrační cesty ryb, sezónní vývoj a produktivitu pastvin, úrodnost půd.
Pravěká – grafické informace (kresby v jeskyních)
Antická (starověk) – slovo geografie pochází ze starověkého Řecka
Nejvýznam. antický geograf Eratosténes z Kyrény, který na přelomu 2. a 3. stol. př. n. l. vytvořil dílo Geografika, ve kterém vyčlenil geogr. jako samostatnou vědní disciplínu. Jeho dílo obsahovalo historii vědy (za 1. geografa považoval Homéra) a také nové poznatky (odhadl velikost Z a ani se moc nesplet)
ve 2. st. př. n. l. Ptolemaios formulovat geocentrickou soustavu (tj. názor, že Z je středem vesmíru)
Strabón – popisná geogr., o antickém světě
Aristoteles,Hippokrates,Hérodotos...
znali Středomoří, trochu černomoří, o zbytku trochu nebo nic
Středověká – všechno vedla církev
útlum pro všechny vědy = scholastické období
Kosmas spis Křesťanský místopis, geografické poznatky v souladu s křesť.
Marco Polo ve 13. stol. cestopis Milion, kde popsal putování po Asii (Persie, Čína)
Zlatý věk – 14. – 15. stol, doba největších zámořských objevů
- technika.lodě
K. Kolumbus 1492 objevení Ameriky
Turkové ovládli středomoří
Jindřich Mořeplavec (Portug.) zakládá námořní školy
Bartolomeo Diaz, Amerigo Vespuci, Vaso da Gama, Magalhaes
Španělé, Portugalci
Britové, Francouzi
James Cook – stanovil kde leží antarktida,objevil Austr.
postupně nejvyšší hory světadílů...
mapy se plnily,svět je popsán a už není co popisovat
do 19. stol.
Moderní geografie – přestává popisovat
zkoumá jevy a vysvětluje souvislosti
dodnes
KRAJINNÁ SFÉRA JAKO SYSTÉM
- KS je objektem studia geogr., má dvě složky (fyzickogeografická a socioekonomická).
- Složitá sféra při povrchu Země, ve které žije a kterou využívá lidská společnost
zahrnuje řadu navzájem souvisejících a přitom do jisté míry samostatných geosfér.
Základem celistvosti krajinné sféry jsou procesy, které spojují její jednotlivé části v jediný celek, především oběh látek, energie a informace mezi geosférami i mezi jednotlivými objekty v rámci jednotlivých geosfér.
Všechny složky KS se navzájem ovlivňují a jejich vlastnosti nemají trvalý charakter, jsou proměnlivé v čase - dynamické
FGS tvoří přír. prostř. lid. společnosti, společnost si vytváří s prostředím vztahy,které se uskutečňují výměnou látek a energie
FG komplex – výřez z FGS (Tatry, zamokřená sníženina mezi přesypy…)
je to časově prostorový systém
neustále se mění v čase a zároveň zabírá část Z povrchu
jeho složky: místní pedosféra,hydrosféra,atmosféra,litosféra,biosféra
Vztahy mezi komplexy:
Vodorovné – mezi dvěma různými komplexy
Svislé – mezi jednotlivými složkami komplexu
Komplexy podle měřítka:
Topický – nejmenší komplex(=geotop)
nemá smysl dělit na menší části, ptz je stejnorodý (stejná hornina, mikroklima, jedno rostlinné a živoč. společenstvo…)
desítky m2
př.: J svah Radobýlu
Chórický – spojením dvou a více topických na základě nějakého společného znaku
třeba celej Radobýl (S i J svah)
Regionální – většina má vlastní název (Č. Středohoří, Krkonoše)
území vzniklo stejnou činností
10 – 100 km2
Planetární = biom
obrovské rozměry
ale musí mít něco společného
př.: tropická část svět. oceánu, tundra, tajga…
Vlastnosti krajiny
Krajinný potenciál – schopnost krajiny uspokojit potřeby lid. společnosti, skládá se z dílčích potenciálů (zeměď., surovinový…)
Odolnost krajiny – schopnost odolávat vnějším přírodním a antropogenním vlivům
Krajinotvorné procesy – krajina se neustále mění vlivem vnějších a vnitřních procesů. Ty jsou způsobeny endo a exogenními činiteli
Endogenní činitelé – fyzikální a chem. procesy v hlubinách zemského tělesa a následnými změnami v zem. kůře a litosféře
horotvorná činnost, zemětřesení, sopečná činnost
vznikají díky nim rozsáhlé povrchové útvary: pohoří, hory, ostrovy, atoly, sopky…
Exogenní činitelé – vznikají na zem. povrchu a hlavními zdroji jejich energie jsou Slun. záření, gravitace a rotace Země.
jejich působením vznikají exogenní pochody (svahové, říční, větrné, mořské…
-Na vzhledu krajiny se ale podílí i socioekonomické procesy (čl. a jeho hospodářská činnost). Představují rozsáhlé zásahy do krajiny (těžba surovin, prům. činnost,zeměď…)
-Celkový charakter krajiny je dán mírou působení všech těchto činitelů
10. Pedosféra
Pedosféra je obal nacházející se na povrchu .
Na různých místech může být pedosféra různě silná
Věda, která se zabývá půdou se nazývá pedologie
půda je tenká vrstva na povrchu litosféry
Složení půdy:
Plynná složka: půdní vzduch a v malém množství bahenní plyny
Kapalná složka: půdní voda s rozpuštěnými látkami (minerály, chemikálie)
Pevná složka: a) organická - živá = edafon (půdní organismy, kořeny živých rostlin)
- neživá = humus (zbytky odumřelých těl rostlin a živočichů v různé fázi rozkladu)
b) anorganická – matečná hornina
Základem půdy je matečná hornina, která se zvětráváním mění na půdotvorný substrát a z něj pak vzniká půdotvornými procesy půda
Proces vzniku půdy = půdotvorný proces
Pedosféra vznikla působením půdotvorných činitelů na litosféru.
PÚDOTVORNÍ ČINITELÉ
- vše, co se podílí na vzniku pedosféry
Matečná hornina – svým složením ovlivňuje zásobu živin v půdě. Má také vliv na barvu a zrnitost půdy.
Podnebí – teplota, srážky
Živé organismy – mikroorganismy způsobují rozklad organických látek
Reliéf – nadmořská výška, expozice svahu…ovlivňuje vlhkost a teplotu půdy
Čas
Člověk – pozitivní i negativní zásahy (orá, znečišťuje, skládky, hnojí, zástavba, těžba….)
VLASTNOSTI PÚDY
Úrodnost - je nejdůležitější vlastnost půdy
je to schopnost poskytovat rostlinám dostatečné množství vody, živin a vzduchu
přirozená – velké množství humusu od přírody (černozemě)
kulturní – hnojiva, umělé zavlažování…
Půdní reakce – neutrální: hodnota pH=7
kyselá: pH < 7 (je menší než 7)
zásaditá: pH > 7 (je větší než 7)
Barva – je určena minerály
PÚDNÍ HORIZONTY
- půdotvornými procesy vznikly v půdě půdní horizonty, které se liší barvou, zrnitostí, složením, propustností, úrodností
- půdní horizonty lze nejlépe rozpoznat na kolmém řezu půdou
Horizont A (humusový horizont) – je tvořen dokonale zvětralými částicemi
má vysoký obsah humusu
je tmavě zbaven
probíhají v něm hlavní biologické procesy
Horizont B – je obohacen o látky vyplavované z horizontu A
barva závisí na druhu hromadících se látek
Horizont C – půdotvorný substrát a nezvětralá matečná hornina
PÚDNÍ TYPY
- půdy se dělí podle uspořádání horizontů, mocností vrstev a barvy na půdní typy
- různé půdní typy vznikají různými půdotvornými procesy
- půdní typy se v různých částech planety vyskytují buď v závislosti na zeměpisné šířce (šířková pásmovitost) nebo na nadmořské výšce (výšková stupňovitost)
- výjimkou je azonální rozšíření půdních typů – např. nivní půdy v okolí řek a ne v závislosti na nadm. výšce nebo zeměp. šířce
Černozem – vzniká černozemním procesem
nacházejí se v nejteplejších a zároveň nejsušších oblastech (tedy hodně ve stepích, lesostepích)
suché oblasti, humus leží na povrchu a nedostane se srážkami dospod
v nadm. výškách do 300 m
mají mocný humusová horizont, jsou tedy nejúrodnějším typem půd
ČR Polabí, Jižní Morava
J Ukrajiny a Ruska, střed S Am.(prérie), stepi v Austrálii, pampy v J Am.
Hnědozemě a kaštanové půdy – navazují na černozemě při přechodu do vlhčích oblastí a vyšších nadm. v.
také patří mezi velmi úrodné zemědělské půdy
vznikají hnědozemím procesem
v oblastech smíšených a listnatých lesů
typické v ČR (smíšené lesy)
humus je z listí (méně kvalitní než z travin ve stepích)
více srážek, humus se dostává dospod (do horizontu B)
střední Ev., J Brazílie, J Af.
Podzol – podzolizační proces
ne moc velká úrodnost, proto většinou zalesněné
jehličnaté lesy, vlhké oblasti
v ČR nejvyšší vrcholy Č. středohoří, náhorní plošiny
humus je z jehličí a to moc nepadá
tenký humusový horizont na povrchu
intenzivní vyplavování látek z horizontu A do nižších horizontů
Rusko, Kanada
Tundrové půdy – většinou permafrost, takže prakticky bez využití
subpolární oblasti
S Ruska, S Kanady
Nivní půdy – podél vodních toků
voda zasahuje občasně (zvýšená hladina, povodně)
spodní vody přemisťují humus (kolísání hladiny)
úrodnost i využití jsou různé (louky, pastviny, pole…)
Lužní půdy – spodní voda neustále
vy vyšších polohách
mají silný humusový horizont a jsou hodně úrodné
Červenozemě – procesem feritizace
rozpuštěné oxidy kovů (hlavně železa)
ve střídavě vlhkých tropech
červené zbarvení
Amazonie, Brazílie
Žlutozem – procesem feralitizace
oxidy železa a hliníku
vlhké tropy
Amazonie, Brazílie, Karibská obl., Stř. Af.
Pouštní půdy – tropické suché podnebí
velmi malé množství humusu
(mapa půdních typů v atlase)
PÚDNÍ DRUHY
- Pevná neživá složka půdy je tvořena zrny různé velikosti
- Podle velikosti zrn rozlišujeme půdní druhy:
Jílovité – do 0,01 mm
špatně propustné pro vodu i vzduch
těžko obdělávatelné
Jihočeská pánev. Pobaltí
Jílovito-hlinité – do 0,02 mm
přechodný druh mezi jílovitými a hlinitými
Hlinité – do 0,03 mm
zemědělsky velice dobře obdělávatelné, nejvýhodnější pro zeměď.
hluboké
propustné pro vzduch, vodu, živiny
Ostravsko, Opavsko, Česká tabule
Hlinito-písčité – 0,03-0,05
přechodný druh
poměrně vhodné pro zeměď.
Písčité – 0,05-2 mm
- snadno obdělávatelné
dobře propustné pro vzduch a vodu, ale málo živin
také nevýhodou časté vysychání
Kamenité – nad 2 mm
velmi propustné pro vodu
S Čechy, říční náplavy
PÚDNÍ EROZE
- odnos půdy
Vodní – ohrožena půda na svazích, svahy by se měly osazovat tak, aby řádky byly jakoby na vrstevnicích a ne od shora dolů.
Větrná – ohrožena půda v suchých oblastech
PROBLÉMY
například oblast Sahel (Jižně od Sahary)
poušť se stále rozšiřuje
je to způsobeno suchým podnebím a chovem dobytka, který spásá a kopyty ničí malé rostlinky
11. Biosféra
Biosféra zahrnuje veškeré živé organismy na Zemi (rostliny + živočichové)
je nejvíc závislá na ostatních složkách krajinné sféry (různé podnebí => různé organismy, různé půdy, působení hydrosféry – jak daleko je voda, mořské proudy…)
zákonitosti rozšíření živých organismů na Zemi studuje biogeografie
Zoocenóza – soubor živočichů daného místa
Fytocenóza –soubor rostlin
Biocenóza – soubor rostlin živočichů nějakého určitého místa (provázán potravními vazbami…)
Ekosystém – místní krajinná sféra (pedosféra, hydrosféra,atmosféra…) + biocenóza
EKOSYSTÉMY PODLE MĚŘÍTKA
Topický komplex– nejmenší komplex(=geotop)
nemá smysl dělit na menší části, ptz je stejnorodý (stejná hornina, mikroklima, jedno rostlinné a živoč. společenstvo…)
desítky m2
př.: J svah Radobýlu
Chórický – spojením dvou a více topických na základě nějakého společného znaku
třeba celej Radobýl (S i J svah)
Regionální – většina má vlastní název (Č. Středohoří, Krkonoše)
území vzniklo stejnou činností
10 – 100 km2
Planetární = biom
obrovské rozměry
ale musí mít něco společného
př.: tropická část svět. oceánu, tundra, tajga…
PLANETÁRNÍ ČLENĚNÍ BIOSFÉRY
Podmínkou pro život je Slun. záření, které poskytuje teplo a světlo, dále voda, vzduch a půda
tyto podmínky se v různých částech planety liší.
proto jsou vyčleněny různé druhy ekosystémů:
OCEÁNSKÉ EKOSYSTÉMY:
Chladné severní moře a teplé tropické moře
Všeobecně od rovníku ubývá druhů a přibývá jedinců
V severních mořích jsou drsnější podmínky, proto mají ryby větší zásobu tuků a jsou větší
v teplých mořích se rozvíjejí korálová společenství
ve studených mořích je více kyslíku => více planktonu =>vice potravy pro živičichy =>světová loviště ryb
PEVNINSKÉ EKOSYSTÉMY:
Rovníkové(tropické) deštné lesy – rozkládají se po obou stranách rovníku mezi 10° s.š. a 10° j.š.
stabilní vysoká teplota (kolem 25 °C), intenzivní slun. záření, stále vlhký vzduch
po celý rok tlaková níže
velmi vysoké úhrny srážek po celý rok
řeky bohaté na vodu po celý rok (2 typické toky: Amazonka, Kongo)
Amazonie, stř. Afrika, JV Asie
rostlinstvo tvoří několik pater
mimořádná druhová rozmanitost (liány, kapradiny, orchideje)
ptáci, hmyz, plazi,opice
rozloha deštných lesů se neustále zmenšuje. Vykácené lesní plochy ze využívají zemědělsky (banánovník, kávovník).Ale tato půda se velmi rychle vyčerpá, není moc vhodná pro zeměď. Kácením se likviduje významný producent kyslíku, i mnoho dosud neznámých organismů.
Tropické a subtropické lesy – oblasti vzdálenější od rovníku
jsou zde období dešťů a sucha, nevyrovnaný odtok řek
druhové bohatství je ve srovnání s deštnými lesy podstatně menší
pěstování rýže, tropického ovoce, čajovníku
Savany – tropické části Afriky, S Austrálie
vysoké traviny s občasnými dřevinami
střídá se období dešťů a sucha
V pobř ovlivňují pasáty – jsou vlhčí
V obd. dešťů jsou tyto krajiny zelené a v obd. sucha rostliny usychají a často vznikají rozsáhlé požáry
antilopy, zebry, žirafy, buvoli, lvi, gepardi, sloni
Af.: baobab, Austr.: Blahovičník
endemiti v Austr.: koala, ptakopysk, ježura, pes dyngo
velké plochy savan jsou využívány jako pastviny
nebo byly zorány a jsou zeměď. využívány (obilí, bavlník, podzemnice olejná)
Pouště a polopouště – hlavně podél obratníků
S Afrika, J Afrika, Arabský poloostrov, Austrálie, stř. Asie
pouště zabírají 14% povrchu Z
vznikly v oblastech, kde výpar mnohonásobně převyšuje srážkové úhrny
vytvořily se například ve srážkovém stínu (S Am.- Gilská poušť) nebo vlivem studeného moř. proudu (JZ Afrika) – Namib
vádí je vyschlé údolí řeky ,které se naplní jen při občasných deštích (v Austrálii ho nazývají creek)
intenzivní sluneční záření
vysoké denní teploty, velké denní výkyvy teplot
malá vlhkost vzduchu
místy silní vítr (písečné bouře)
různé druhy pouští: písečné, kamenité, štěrkové
rostlinstvo je velmi chudé, hlavně sukulenty
hadi,gekoni,hlodavci,hmyz,scink
život lidí v poušti je omezen na oázy
Subtropické stále zelené lesy a křoviny – Středomoří, J Austrálie, Kalifornie, stř. Chile, J Afriky
horké suché léto a mírná deštivá zima
stromy mají tvrdé kožovité listy, které neopadávají
duby, olivy, citrusy, vinná réva, korkový dub
plazi, ještěrky, ovce, kozy, hmyz
zemědělství: citrusy, olivy, vinná réva, tabák, korkový dub
Listnaté a smíšené lesy mírného pásu – většina území mírného podn. pásu na S polok., na J polok.: J Chile,
V teplejších a vlhčích oblastech jsou listnaté lesy (buky, duby, javory)
přechodem do chladnějších oblastí začínají přibývat smíšené lesy
ale tyto původní lesy jsou dnes jen málo, byly vykáceny
rovnoměrné rozložení srážek během roku
jelen, srnec, liška, veverka
vhodné podm. pro zeměď. (většinou hnědozemě), takže hodně vykácené
hospodářské využití – přeměna v kulturní krajinu, obiloviny, brambory, ovoce, zelenina, skot, prasata, drůbež, pšenice, cukrová řepa
Stepi – v mírném podn. pásu
v těchto obl. převládá vnitrozemské podnebí (poměrně sucho, horká léta, chladná zima)
nízké množství srážek neumožňuje větší rozvoj lesních porostů
název stepi je používaný především v Evropě. V S Am. jsou to prérie, v J Am pampy
rosou zde trávy a byliny, pod kterými se vyvinula velmi úrodná černozem
hlodavci, vlci, ptáci
- zeměď. využití (obiloviny-světové obilnice), pastviny
Ve vlhčích oblastech vznikly lesostepi
Tajga (Severní jehličnatý les) – S Am, A Eurasie, na J polok. se nevyskytují (není v těch místech pevnina)
jehličnaté lesy (borovice, smrky, modříny)
hodně vody na jaře
medvěd, liška, vlk, los, sob
chov a lov kožešinové zvěře, těžba dřeva
Tundra – subpolární oblasti
malé množství srážek
tundra se dělí na tundru keřovou, mechovou a lišejníkovou
polární liška, sob, los
velká část půdy permafrost
Polární pustiny (Horská vegetace)– Antarktida, Arktida + obl. Nad sněžnou čarou
typické velmi nízkými teplotami
většina živočichů v mořích
v moři velké množství planktonu
ryby, kytovci, mořští ptáci, mroži, na J polok. tučňáci
mechy, řasy, lišejníky
VÝŠKOVÉ ČLENĚNÍ BIOSFÉRY
(zespoda)
Lesní stupeň: tropický deštný les
lužní lesy
dubové pásmo
bukové pásmo
jedlovo-bukové p.
jedlové p.
smrkové p.
klečové p.
(zde je horní hranice lesa)
Alpinský stupeň
(zde je sněžná čára)
Nivální stupeň
POTRAVNÍ ŘETĚZEC
- uzavřený koloběh látek, energie a genetických informací v přírodě
Producenti vytvářejí biomasu, vytvářejí organ. látky z anorg.
třeba rostliny
Konzumenti – konzumují producenty
z jednoduchých látek dělaj složitější
kráva sežere trávu a vytvoří maso a mlíko
Destruenti – rozkládaj složité organ. látky na anorg.
- destruenti rozložej mrtvou lišku v přírodě a z toho pak zase něco vyroste a sežere to nějakej producent
POTRAVNÍ PYRAMIDA
-Lineární soubor organismů,které j
Vloženo: 10.12.2012
Velikost: 28,63 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu Z - Zeměpis
Podobné materiály
- čj - čeština - Maturitní otázka č.3 literatura
- 125 - Český jazyk - Maturitní okruh- STAROVĚKÁ LITERATURA
- E - Ekonomie - 25 maturitních otázek
- ZSV - Základy společenských věd - maturitni otazk filozofie
- BI - Biologie - Maturitní otázky.doc
- CJ - Český jazyk - 1. MATURITNÍ OTÁZKA.doc
- CJ - Český jazyk - 13. MATURITNÍ OTÁZKA.doc
- CJ - Český jazyk - 14. MATURITNÍ OTÁZKA.doc
- CJ - Český jazyk - 15. MATURITNÍ OTÁZKA.doc
- CJ - Český jazyk - 16. MATURITNÍ OTÁZKA.doc
- CJ - Český jazyk - 17. MATURITNÍ OTÁZKA.doc
- CJ - Český jazyk - 18. MATURITNÍ OTÁZKA.doc
- CJ - Český jazyk - 19. MATURITNÍ OTÁZKA.doc
- CJ - Český jazyk - 2. MATURITNÍ OTÁZKA.doc
- CJ - Český jazyk - 20. MATURITNÍ OTÁZKA.doc
- CJ - Český jazyk - 21. MATURITNÍ OTÁZKA.doc
- CJ - Český jazyk - 22. MATURITNÍ OTÁZKA.doc
- CJ - Český jazyk - 23. MATURITNÍ OTÁZKA.doc
- CJ - Český jazyk - 24. MATURITNÍ OTÁZKA.doc
- CJ - Český jazyk - 25. MATURITNÍ OTÁZKA.doc
- CJ - Český jazyk - 26. MATURITNÍ OTÁZKA.doc
- CJ - Český jazyk - 27. MATURITNÍ OTÁZKA.doc
- CJ - Český jazyk - 3. MATURITNÍ OTÁZKA.doc
- D - Dějepis - 24 maturitnich otazek
- LIT - Literatura - 25 maturitních otázek
- UCE - Účetnictví - 25 maturitních otázek
- UCE - Účetnictví - Řešení praktické maturitní písemky - FROLLINO
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.1- Obraz historie v beletrii
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.10- Počátky realismu ve starší české lit
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.11- Kritický realismus v naší a světové
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.12- Starověká literatura
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.13- Česká próza od 70.let 20.století po
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.14- Nejvýznamnější představitelé české p
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.15- Cesty naší poezie po roce 1945
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.16- Boj proti fašismu v naší i světové l
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.17- Vývoj českého dramatického umění ve
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.18- Společenská kritika a satira v české
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.19- Meziválečná básnická avantgarda
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.2- Romantismus v evropské a naší literat
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.20- Česká meziválečná próza
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.21- Obraz I.světové války ve světové a n
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.22- Nástup moderního umění na přelomu 19
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.23- Vývoj české poezie ve 2.polovině 19.
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.24- Vývoj divadla od jeho vzniku do konc
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.25- Balada, její vývoj a formy
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.3- České národní obrození, jeho vývoj a
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.4- Vývoj literatury v době pobělohorské,
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.5- Renesance a Humanismus
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.6- Literatura období rozvinutého feudali
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.7- Počátky a vývoj literárního jazyka na
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.8- Ústní lidová slovesnost a literatura
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.9- Karel Čapek
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.1
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.10
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.11
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.12
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.13
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.14
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.15
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.16
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.17
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.18
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.19
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.2
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.20
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.21
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.22
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.23
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.24
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.25
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.3
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.4
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.5
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.6
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.7
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.8
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.9
- CJ - Český jazyk - Čj- maturitní otázka č.3
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.1
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.10
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.11
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.12
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.13
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.14
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.15
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.16
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.17
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.18
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.19
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.2
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.20
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.21
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.3
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.4
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.5
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.6
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.7
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.8
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.9
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.1
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.10
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.11
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.12
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.13
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.14
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.15
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.16
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.2
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.2
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.21-cast1
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.21-cast2,3
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.21-cast4
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.21-cast5
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.22-cast1
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.22-cast2
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.23
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.24
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.25
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.26
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.3
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.4
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.5
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.6
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.7
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.8
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.9
- M - Matematika - Maturitni otazka c.1
- M - Matematika - Maturitni otazka c.10
- M - Matematika - Maturitni otazka c.11
- M - Matematika - Maturitni otazka c.12
- M - Matematika - Maturitni otazka c.13
- M - Matematika - Maturitni otazka c.15
- M - Matematika - Maturitni otazka c.17
- M - Matematika - Maturitni otazka c.18
- M - Matematika - Maturitni otazka c.19
- M - Matematika - Maturitni otazka c.2
- M - Matematika - Maturitni otazka c.20
- M - Matematika - Maturitni otazka c.21
- M - Matematika - Maturitni otazka c.22
- M - Matematika - Maturitni otazka c.23
- M - Matematika - Maturitni otazka c.24
- M - Matematika - Maturitni otazka c.25
- M - Matematika - Maturitni otazka c.3
- M - Matematika - Maturitni otazka c.4
- M - Matematika - Maturitni otazka c.5
- M - Matematika - Maturitni otazka c.6
- M - Matematika - Maturitni otazka c.7
- M - Matematika - Maturitni otazka c.8
- M - Matematika - Maturitni otazka c.9
- PRA - Právo - Maturitní otázka Právo
- PRA - Právo - Maturitní otázka Právo
- VS - Veřejná správa - Maturitní otázky
- PRA - Právo - Maturitní otázky
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázky 1 - 22
- PSY - Psychologie - Maturitní otázka - 1. Historické pojetí determinace lidské psychiky a vymezení osobnosti
- PSY - Psychologie - Maturitní otázka - 2. Vědomí, stavy vědomí a nevědomí
- PSY - Psychologie - Maturitní otázka - 3. Vrozený základ osobnosti, temperament a modely osobnosti
- PSY - Psychologie - Maturitní otázka - 10. Základní rysy sebepojetí, vývoj sebepojetí, poruchy sebepojetí
- PSY - Psychologie - Maturitní otázka - 13. Dimenze osobnosti a modely osobnosti
- CJL - Literatura - Vypracované otázky k maturitě
- 08 - Regenerace, prevence a doping - Test - vypracované otázky
- 01 - Pedagogika TV a sportu - Test - vypracované otázky
- 01 - Pedagogika TV a sportu - Vypracované otázky ke zkoušce
- AJ - Anglický jazyk - pomocne otazky
- D - Dějepis - Úvod do studia dějepisu, pomocné vědy historické, otázky historiografie.
- E - Ekonomie - Základní ekonomické otázky
- IVT - Informatika a výpočetní technika - otázky ke zkoušce z informatiky 2
- IVT - Informatika a výpočetní technika - otázky ke zkoušce z nformatiky
- MNG - Management - vypracovane otazky z managementu 1
- MNG - Management - vypracovane otazky z managementu 2
- MNG - Management - vypracovane otazky z managementu 3
- AJ - Anglický jazyk - Otázky a odpovědi týkající se města Opava
- E - Ekonomie - Ukázkové otázky na písemku ze základů ekonomie a ekonomickýc
- E - Ekonomie - Ukázkové otázky na písemku ze základů ekonomie a ekonomických pojmů
- CJ - Český jazyk - Marie Majerová-pokračování otázky č. 22
- BEP - Bezpečnostní předpisy - učební text, otázky
- ZP - Základy práva - Otázky + odpovědi k učení
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - Vypracované otázky z dopravy
- ZSV - Základy společenských věd - Základní filozofické otázky
- ZSV - Základy společenských věd - Základní filozofické otázky
- ZSV - Základy společenských věd - Náboženské otázky
Copyright 2024 unium.cz