- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
maturitni otazk filozofie
ZSV - Základy společenských věd
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál1. Základy filozofie
-nejstarší věda, která vznikla zhruba v 6. st.př.n.l. v antickém Řecku
-slovo „filozofie“ pochází z řečtiny a poprvé jej prý použil Pýthagorás, avšak vlastní význam tomuto slovu
dal až Sókratés
-termín „filozofie“ je složen ze dvou slov: FILEIN = milovat ; SOFIA = moudrost
-nejprve se vše řešilo pomocí mýtů a proto se filozofie vyvíjela od mýtů k logu (věda)
-filozofie se hlavně zabývala bytím – bytí je příčína jsoucna
BYTÍ je smysl života JSOUCNO je vše kolem nás
název pro bytí:
ontós - ve starověku
==) vznik ontologie (věda zabývající se bytím)
substance - ve středověku
systém - v novověku
brahma - v Indii
tao - v Číně
vztahy mezi filozofií a náboženstvím: (víra / rozum)
víra a rozum nemají spolu nic společného
- názor pozitivistů
2. víra a rozum jsou v rozporu
- M. Luther „Rozum je děvka ďáblova.“
- F. Nietzsche „Bůh je mrtev a to umožňuje nadčlověka.“
3. mezi vírou a rozumem existuje jednota
- s tímto názorem přišli scholastikové „Filozofie je služkou teologie.“
4. víra a rozum jsou odlišné oblasti, ale jsou ve vzájemném vztahu
- T. Akvinský
vztahy mezi filozofií a jinými vědami:
vědy: a.) reálné
b.) formální - matematika, logika
-nefilozofické vědy jsou: - empiricky ověřitelné (jsou ověřitelné na základě zkušeností)
- tématicky redukované (věnují se danému tématu a co je mimo je nezajímá)
- metodicky abstraktní (mají předem stanovené metody)
-filozofie je pravý opak nefilozofických věd
rozdělení filozofie:
-v průběhu vývoje filozofie se vytvořilo několik filozofických disciplín
1. teoretická filozofie: a.) ontologie - nauka o bytí
b.) gnoseologie = noetika - nauka o poznatelnosti světa
c.) filozofická antropologie - řeší vztah člověka ke světu
2. praktická filozofie: a.) etika - nauka o morálce
b.) poetika - nauka o tvořivé činnosti člověka
c.) práva, náboženství atd.
ONTOLOGIE
-filozofická nauka o bytí
-samotné slovo „ontologie“ pochází až z 18. století, kdy jej do filozofie
zavedl německý filozof Christian Wolff
-místo termínu „ontologie“ se také používá i termín „metafizyka“
-součástí ontologie je dialektika = věda, která zkoumá svět na základě souvislostí
-zakladetelem dialektiky je Herakleitos z Efesu a v 18. století jí zpracoval G.W.F. Hegel
-ontologie řeší kosmoteologické chápání světa - víra nebo nevíra člověka v Boha:
teismus - člověk věří v Boha (M. Buber)
ateismus - člověk nevěří v Boha (K. Marx)
panteismus - Bůh splívá v přírodu (J. Bruno)
deismus - Bůh stvořil svět, ale dál se o něj nezajímá (Voltaire)
základní ontologické termíny:
monismus - tvrdí, že v základu světu stojí pouze jedna příčina
- rozlišují se dva základní přístupy:
a.) materialisté - považují za základ světa hmotu (Karl Marx, Aristoteles)
b.) idealisté - za vznik světa považují myšlenku
a.) objektivní - tvrdí, že idea je mimo vědomí člověka (Platón, G.W.F.Hegel)
b.) subjektivní - tvrdí, že idea vychází z vědomí člověka (George Berkeley)
dualismus - tvrdí, že svět vznikl na základě dvou příčin současně, byla to hmota i idea
(René Descartes)
pluralismus - tvrdí, že existuje mnoho příčin na základě kterých vznikl svět (G.W.Liebniz)
řeší problémy příčiny, následku a cíle dění:
teleologie - názor, že svět má předem daný cíl
determinismus - názor, že z každé příčiny lze odvodit jednoznačný následek
indeterminismus - názor, že vývoj světa je náhodný
řeší problém bytí v jednotlivých jsoucnech:
imanentní - tvrdí,že bytí je v jednotlivých jsoucnech přítomno (materialisté, Aristoteles)
transcendentní - bytí není přítomno v jednotlivých jsoucnech (idealisté, Platón)
GNOSEOLOGIE
-filozofická nauka o poznatelnosti světa - snaží se určit, za jakých podmínek
je poznání možné a jak jsou věci poznatelné
-jiným výrazem místo „gnoseologie“ je výraz „noetika“
-řecky gnósis = poznání ; noésis = myšlení, poznání
různé noetické proudy:
z hlediska původu poznávání:
a.) senzualismus - smyslové poznávání (George Berkeley)
b.) empirismus - poznávání na základě zkušeností (George Berkeley, John Lock)
c.) racionalismus - rozumové poznávání (René Descartes, Voltaire)
2. z hlediska předmětu poznávání:
a.) realismus - předmět poznávání je na subjektu nezávislý, tzn.že věci jsou takové
jaké je vidíme (pozitivisté)
b.) idealismus - poznání se vztahuje na představy subjektů (George Berkeley)
3. z hlediska povahy poznávání:
a.) pozitivismus - vychází z jistoty, vše lze ověřit (August Comte)
b.) historismus - poznávání na základě historického vývoje (Karl Marx)
c.) hermeneutika - nauka o umění porozumět (H.G.Gadamer)
d.) intuicismus - poznávání na základě intuice (H. Bergson)
4. z hlediska rozsahu a výsledku poznávání:
a.) dogmatismus - obhajoba dané pravdy (Karl Marx)
b.) skepticismus - pochybnost o poznatelnosti světa
c.) agnosticismus - tvrdí, že svět je nepoznatelný (D.Hume)
d.) kriticismus - užití kritiky poznávání světa (Immanuel Kant)
-cílem poznávání je dosažení pravdy
PRAVDA - je shoda věcí a rozumu (Aristoteles)
-otázkou pravdy se zabývali Sofisté a ti pravdu rozdělili, s jejich rozdělením souhlasil i Sokrates
subjektivní - pravda jedince
objektivní - pravda většiny
absolutní - pravda je minimem až neexistuje
relativní - pravda názorové tolerance
DĚJINY FILOZOFIE
Indická filosofie
-souhrně je tak nazýváno myšlení rozvíjející se po příchodu Árjů na území dnešní Indie
-periodizace: 1. védské období (1500 – 500 př.n.l.)
2. postvédské období (500 př.n.l. - současnost)
-nejstarší filozofické texty: védy - nejstarší náboženské a filozofické texty
- 6x rozsáhlejší než Bible
brahmány - texty =) Brahmaismus =) Hinduismus
upanišády - tajné výklady, určeny pouze zasvěceným
purány - komentáře k předchozím textům
1. Védské období
-základem bylo hledat odpovědi na otázku: „Jak žít?“
-vše na světě je řízeno řádem dharma - pro člověka je to také mravní řád
-nejvyšším duchovním principem, duší vesmíru, podstatou všeho je nedefinovatelné brahma
-duší člověka je atman, které je nesmrtelné
Cílem atmanu je osvobodit se z tělesné existence a splynout s brahma. Etickým tématem je nauka o
karmanu, o tom, že veškeré naše činy se neztrácejí, nejsou zapomenuty a rozhodují o naší budoucnosti.
Dobré činy o dobré budoucnosti a špatné o nedobré. Dokud člověk nenaplní míru dobrých činů, bude se
jeho duch převtělovat do nových existencí; až ji naplní, splyne atman a brahma ==) to je konečný cíl,
vysvobození = mókša (meditace, jóga, askeze)
2. Postvédské období
-náboženská a myšlenková pluralita
a.) ástika - ortodoxních směry
b.) nástika - neortodoxní směry, které už nečerpají z véd
- řada směrů je materialistických (např.Čárvaka - neexistuje zde atman, pouze hmota
v podobě 4 elementů - voda, vzduch, země, oheň)
Džinismus - toto je dualistický směr, který založil Mahávíra
- klade důraz na etiku (člověk nemá lhát, krást, nemá mít sex, majetek atd.)
- nachází se zde duše = džíva a neduchovní princip = adžíva
Buddhismus - směr, který založil Siddharta Gótama v 6.st.př.n.l.
- S. Gótama pocházel z královského rodu, byl osvícen a vypracoval 4 ušlechtilé pravdy:
všechno v životě je strast
všechna strast má příčinu v žádosti
odstraněním žádosti dojde k odstranění strasti
člověk musí překonat 8-dílnou stezku: pravé víry, pravého jednání, pravého života, pravé bdělosti,
pravého snažení, pravého myšlení, pravého mluvení,
pravého soustředění
==) poté dojde ke spasení = nirvána
etika Buddhismu:
-nezabíjej živé, neber co ti nedávají, nemluv nepravdu, nepij opojné nápoje, nebuď necudný
Buddhistické směry:
hínajána (= malý vůz, cesta) - Buddha je uctíván jako člověka, který byl osvícen
- Srí Lanka, Barma, Thajsko
mahájána (= velký vůz, cesta) - Buddha je uctíván jako Bůh
- Indie, Čína, Nepál, Japonsko
tantrajána (=lamajismus) - vyznavači jsou lámové a vůdce Dalajláma
- v Tibetu byla sepsána Tibetská kniha mrtvých
- Tibet
zennbuddhismus - směr, který je něco mezi filozofií a náboženstvím
- USA, západní Evropa
Nejstarší filozofické systémy Číny
-periodizace: 1. zlatý věk čínské filozofie (6.-2. st.př.n.l.)
2. středověká filozofie (2.-1. st.př.n.l.)
3. neokonfucionismus (trvá až do dnes)
-nejstarším čínským textem je Kniha proměn = I-ťing
- napsal ji císař Fu-si na základě pozorování přírody a vesmíru, pomocí 64 hexagramů,
ve kterých jsou zafixovány dvě síly Ying - Yang (napsáno pomocí čar)
-Konfucius - diplomat, pedagog, etik; vytvořil 2 směry:
1. ušlechtilost - vzdělání, výchova, tradice
2. povinnost - lidé jsou povinni respektovat autority a zákony
==) svou etiku zhrnul do ŠU (sympatie)
„Nečiň druhým to, co sám nechceš aby oni činili tobě.“ (Konfucius)
-Konfuciův žák Mencius, tvrdil, že každý člověk je od narození dobrý - to špatné je potom dáno společností
-Konfuciův žák Suncius tvrdil pravý opak – nejprve je člověk zlý a díky společnosti je potom dobrý
Taoismus - zakladatelem je Lao-c´ - napsal knihu Tao-te-ťing = Kniha o Tao a ctnosti
- pokračovatelem byl Čuang-čou - napsal knihu Vnitřní kapitoly
- Taoismus říká, že vše na světě je zapříčiněno tokem energie ČCHI, která pochází z prazákladů TAO,
což je nehmotný duchovní princip; TAO = správná cesta; klid v pohybu
- Taoismus klade velký důraz na člověka a jeho poznávání světa (člověk by měl svět poznávat jako dítě)
- Taoismus odmítá společnost a upřednostňuje život v přírodě
směry Taoismu: 1. mohismus - klade důraz na logickou analýzu jazyka (komunikace, vyjadřování)
- směr, který spěje ke šťastnému životu
2. legismus - klade důraz na propracované zákonodárství
3. škola jmen – hádanky, slovní hříčky
2. Předsokratovská filozofie
Dějiny antického Řecka
- periodizace: 1. Předsokratovská filozofie (6.-5. st.př.n.l.)
2. Období klasické (5.-4. st.př.n.l)
3. Období helenismu (4.-r.529 n.l.)
- císař Justinián r.529 n.l. zrušil všechny filozofické školy
-ARCHÉ (pralátka) - materiál ze kterého vznikl svět
- byla neustále v pohybu
-HYLÉ = hmota
== HYLOZOISTÉ (filozofové; hledali hmotu ve které je život)
-ZOÉ = život, pohyb
Milétská škola
-nejstarší škola v antické filozofii
-vznikla v 7.-6. stol.př.n.l. na obchodní křižovatce v Malé Asii
-škola to byla materialistická a monistická - protože příčinou vzniku světa byla jedna věc
Thales - filozof, politik, cestovatel, obchodník, přírodovědec, zakladatel matematiky a astronomie
- ve své době měřil výšku chrámů a pyramid pomocí stínu a předpověděl zatmění Slunce
- studoval rozvodnění Nilu a představoval si, že Země má tvar disku a ten plave na vodě
- tvrdil, že zemětřesení způsobují vlny vody na které ten disk plave
- za arché považoval vodu, která byla obdařena božskou silou (ve vodě se nacházeli Bohové)
Anaximandros - byl žákem Thalese a napsal spis O přírodě
- vybudoval Babylonské sluneční hodiny a první zeměpisnou mapu
- tvrdil, že Země se vznáší v prostoru a že nejdřívě byla kapalná a tím, že se vysoušela začali na ní
vznikat různé organismy
- za arché považoval aperion, což byla nesmrtelná a nekonečná hmota v neustálém pohybu,
ve které docházelo k protikladným fyzikálním procesům (např. teplo-chlad) a díky tomu vznikala
jednotlivá jsoucna - ještě než jsoucna vznikla, měla podobu 4 elementů: voda, vzduch, země, oheň
Anaximénes - za arché považoval vzduch (ten má taky pohyb zřeďováním a zhušťováním) - vzduch
je spjat s duší člověka, protože jej dýcháme
- domníval se, že hvězdy jsou rozžhavená tělesa, která jsou k obloze přibitá a že měsíc svítí díky
světlu Slunce
Pythagorejci
Pythagoras - narozen na ostrově Samose; byl nejvzdělanějším člověkem své doby
- je zakladatelem Pythagorejské školy a také založil náboženský spolek Orfiků - měli velmi přísná
pravidla a přibýrali zde i ženy, s tím, že musely ovládat ženské práce, filozofii a řečtinu;
tento spolek věřil v převtělování duší
- za arché považoval číslo - vše má svou hranici, která se dá změřit
- tvrdil, že příroda se mění, ale to číslo zůstává neměnné
- příšel s teorií o harmonii světa, která je uspořádaná podle jednotlivých číselných vztahů =) na to ho
přivedla hudba, kterou měl velmi rád
- z jeho myšlenek vycházel Platón
Ionská škola
Herakleitos z Efesu – byl velmi vznešený,bohatý, pocházel z královského rodu, samouk ve filozofii
- říkalo se mu „temný filozof“ - přišel z dialektikou, které nikdo nerozuměl
- napsal knihu O přírodě
- za arché považoval oheň
- tvrdil, že ve všech jsoucnech jsou protiklady, které tvoří nová jsoucna
„Pantha rhei.“ - svět se mění, plyne
„Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky.“
Elejská škola
-působila v Eleji (jih Itálie) a byla školou materialistickou
-odmítala pohyb a prázdný prostor a tvrdila, že svět je stále stejný a věčný
-tato škola odlišila rozumové a smyslové poznávání
Xenofanés z Kolofónu - byl zakladatelem této školy
- proslavil se kritizováním Bohů - tvrdil, že Bůh je pouze jeden, je nehybný a svět řídí
svými myšlenkami =) na toto navázali Sofisté, Demokritos, Epikuros
Parmenidés - byl Xenofanovým žákem, údajně prvním uznávaným filozofem a také byl politik
- tvrdil, že: 1. svět je věčný a neměnný
2. bez bytí nemůže existovat myšlení
3. popírá pohyb a prázdný prostor
- tvrdil, že existuje pouze jsoucno, že nejjsoucno není, protože kdyby existovalo, tak by existoval i
prázdný prostor do kterého by se jsoucno přelévalo a z toho by potom vzniklo nejjsoucno
Zenon z Eleje - snažil se dokázat Parmenidovo učení pomocí aporií (např.želva a rychlonohý Achilleus)
Předchůdci atomismu (hmoty)
Empedokles - pocházel ze Sicílie; byl filozof, vědec, politk, lékař
- za kořeny všech věcí pokládá 4 elementy: země, voda, vzduch, oheň
- hovořil o tom, že pohyb je způsoben 2 jevy: 1. láska (přitahuje)
2. svár (odpuzuje)
Anaxagorás z Klazomem - byl učitelem Perikla
- tvrdil, že svět je věčný a tvořený částečkami, které nazýval semena – ty se shlukují a tvoří jednotlivá
jsoucna =) pohyb semen způsobuje kosmický duch NÚS
- vyložil zatmění měsíce a předpokládal, že hvězdy jsou rozžhavená tělesa
- byl obviněn z bezbožnosti a proto působil ve vyhnanství
Atomisté
Demokritos z Abdéry - nejvýznamější atomista, polyhistorik; přímý pozorovatel Peloponéské války
- byl nesmírně bohatý, ale žil rozmařilým životem a proto zemřel v bídě
- vyvracel učení Elejské školy o nemožnosti pohybu a tvrdil, že svět se mění
- za základní stavební kameny považoval atomy, které se shlukují na základě různých příčin =) atomy
jsou trvalé a nezničitelné
- tvrdil, že i duše člověka je tvořena z atomů - tedy hmotná
- velmi kladl důraz na etiku a hlavně přátelství
„Nejvyšší dobro pro člověka je dobrá mysl.“ - umírněnost, člověk nemá od života očekávat zázraky
Leukipos - byl žákem Demokrita a je považován za deterministu
3. Filozofie klasického období
- 5.- 4. stol.př.n.l.
- filozofické zkoumání se v této době zaměřovalo především na problém člověka a jeho život ve
svobodném městském státě
Sókratés (469 - 399 př.n.l.)
- pocházel z Athén, kde žil celý svůj život
- jeho otec byl sochařem a i on sám se jím vyučil, mtaka byla porodní bába
- jeho manželka se jmenovala Xantypa a neustále mu vyčítala, že domů nenosí za svou práci peníze
- tvrdil, že pomáhá na svět rodit nové myšlenky
- během celého života působil jako filozof a ve svých 38 letech bojoval v Peloponéské válce
- držel se jen filozofie, a měl nepřátele mezi demokraty
- poté co odmítl splnit vojenský příkaz byl obviněň z bezbožnosti a kažení mládeže a byl odsouzen k
trestu smrti =) jeho žákem byl Platón - Sókrata jako svého učitele velmi miloval a chtěl ho vykoupit,
Sókratés to však nepřijal a vypil pohár bolehlavu
- nezanechal po sobě žádné literární dílo
- je považován za zakladatele nové etiky a přináší Sókratovské evangelium - odkaz mravně čistého
člověka, který klade důraz na pravdu a spravedlnost
- daimonion - vnitřní hlas člověka, který by měl každý poslouchat (hlas svědomí)
- tvrdil, že existuje jediné správné konání a to je konat dobro
-celou svou etiku ukazoval a dával najevo svými skutky
„Vím, že nic nevím.“ =) odkrývání nevědomostí - to vede člověka k pokoře
„Poznej sám sebe.“ =) jestliže chce člověk poznat svět musí se nejdříve vyznat sám v sobě
- je zakladatelem indukce, byl mistrem v utváření definic
- do filozofie vnesl pojem kritičnost
- využíval heuristickou metodu - forma dialogu, pomocí sofismů zcela převrátil názor protivníka
Sókratovské školy - vycházely ze Sókrata
1. Megarská škola - zakladatelem byl Eukleides
- chtěl spojit Elejskou školu se Sókratovým učením
2. Kynická škola - zakladatelem byl Antistenés
- od slova „kyón“ = pes
- byla cynická =) vycházelo z ní pohrdání
- jedním z představitelů byl Diogenés („potřeštěný Sókratés“)
3. Hedonistická škola - zakladatelem byl Aristipos
- vznikla v Africe
4. Elidská škola
Platón (427 - 347 př.n.l.)
- pocházel z Athén z velmi bohaté aristokratické rodiny
- byl Sókratův žák a studoval jej 8 let
- velmi rád cestoval a díky tomu se seznámil se školou Pythagorejců, která ovlivnila jeho učení
- v Athénách založil jednu z prvních filozofických škol - školu Akademia, která byla bezplatná
- jeho filozofie je velmi rozsáhlá, rozporuplná a nejasná
- Platón je prvním vyhraněným idealistou v dějinách filozofie
- tvrdí, že smyslové poznávání je klamné a pomíjivé, a takový je i svět, který vnímáme a obklopuje nás,
protože to je jen matný obraz skutečného existujícího světa - světa ideí
- idea není myšlenka, ale pravzor (původný věčný útvar) a všechny útvary, které na tomto světě vnímáme
jsou pouze nedokonalým odrazem původní idei
- domníval se, že existují 2 světy: 1. svět ve kterém žijeme my
2. svět ve kterém jsou idea (říše ideí)
- podnět k filozofování člověka je pud érós – přechází od smyslového poznávání k duchovnímu
- platonická láska - podle Platóna je to touha po dokonalosti duše
- má blíže k moudrosti než k žádostivosti
- zdrojem lidského poznání je anamnéze - rozpomínání se naší duše na dobu kdy ještě nebyla součástí
našeho těla, kdy žila ještě v říši ideí
- Platón hovoří o nauce o duši - Psychagógia
- podle Platóna má duše 3 části : 1. rozum (sídlí v hlavě a je to jediná část, která je nesmrtelná)
2. cit (sídlí v srdci)
3. žádostivost (sídlí v podbřišku)
Platónova teorie státu:
- zpracoval ji ve své knize Politeia
- teorie státu se nazývá Etatismus = platónský komunismus
- lidé se ve státu dělili do 3 skupin: 1. rozum (vládci-filozofové)
2. cit (strážci)
3. žádostivost (prostý lid)
- podle Platóna vše patřilo všem - i ženy a děti
- stát rozhodoval o všem a zasahoval i do osobních záležitostí lidí
- Platón se 3x snažil v Syrakusách svou teorii uskutečnit, ale nikdy to nedotáhl do konce
- literární díla: 1. - formou dialogů se Sókratém
OBRANA SÓKRATOVA
KRITÓN - úcta k zákonům
2. - knihy o řečnickém umění a polemyka se Sofisty
PROTAGORAS
GORGIAS
3. - jde o filozofii (morálka, zákony)
FAIDRÓS - o ideách (dobro, krása)
KRITIAS - o bájné Atlantidě
ÚSTAVA - je zde slavný mýtus o jeskyni; o ideách a zákonech
- význam Platóna:
- ve 3. stol.př.n.l. vznikl směr Novoplatónismus
- ve středověku - v období scholastiky z něj vycházeli realisté
- ovlivnil psychologii, politologii, pedagogiku, teleologii a ovlivňuje i současnou filozofii
Aristotelés (384 - 322 př.n.l.)
- narodil se na ostrově Chalkidiki
- jeho otec Nikomachos byl lékařem Filipa Makedonského
- během studia v Athénách se stal žákem Platóna - studoval jej 20 let; ctil ho, ale kritizoval jeho názory
- byl vychovatelem Alexandra Makedonského
- v Athénách v háji Lykeion založil školu s názvem Lyceum - byla to škola peripatetická
(„peripatos“ = sloupořadí, v němž se s žáky procházel)
- po smrti A. Makedonského byl obviněn z bezbožnosti, utekl však do vyhnanství a tam po roce zemřel
- ve filozofii vycházel z indukce, kladl důraz na bytí - metafyziku
- Aristotelés byl materialista, nesouhlasil s Platónem o říši ideí
- tvrdil, že základní příčinou jsoucna je hylé = látka - materiál, který má scho
Vloženo: 17.12.2010
Velikost: 380,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu ZSV - Základy společenských věd
Podobné materiály
- čj - čeština - Maturitní otázka č.3 literatura
- 125 - Český jazyk - Maturitní okruh- STAROVĚKÁ LITERATURA
- E - Ekonomie - 25 maturitních otázek
- BI - Biologie - Maturitní otázky.doc
- CJ - Český jazyk - 1. MATURITNÍ OTÁZKA.doc
- CJ - Český jazyk - 13. MATURITNÍ OTÁZKA.doc
- CJ - Český jazyk - 14. MATURITNÍ OTÁZKA.doc
- CJ - Český jazyk - 15. MATURITNÍ OTÁZKA.doc
- CJ - Český jazyk - 16. MATURITNÍ OTÁZKA.doc
- CJ - Český jazyk - 17. MATURITNÍ OTÁZKA.doc
- CJ - Český jazyk - 18. MATURITNÍ OTÁZKA.doc
- CJ - Český jazyk - 19. MATURITNÍ OTÁZKA.doc
- CJ - Český jazyk - 2. MATURITNÍ OTÁZKA.doc
- CJ - Český jazyk - 20. MATURITNÍ OTÁZKA.doc
- CJ - Český jazyk - 21. MATURITNÍ OTÁZKA.doc
- CJ - Český jazyk - 22. MATURITNÍ OTÁZKA.doc
- CJ - Český jazyk - 23. MATURITNÍ OTÁZKA.doc
- CJ - Český jazyk - 24. MATURITNÍ OTÁZKA.doc
- CJ - Český jazyk - 25. MATURITNÍ OTÁZKA.doc
- CJ - Český jazyk - 26. MATURITNÍ OTÁZKA.doc
- CJ - Český jazyk - 27. MATURITNÍ OTÁZKA.doc
- CJ - Český jazyk - 3. MATURITNÍ OTÁZKA.doc
- D - Dějepis - 24 maturitnich otazek
- LIT - Literatura - 25 maturitních otázek
- UCE - Účetnictví - 25 maturitních otázek
- UCE - Účetnictví - Řešení praktické maturitní písemky - FROLLINO
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.1- Obraz historie v beletrii
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.10- Počátky realismu ve starší české lit
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.11- Kritický realismus v naší a světové
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.12- Starověká literatura
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.13- Česká próza od 70.let 20.století po
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.14- Nejvýznamnější představitelé české p
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.15- Cesty naší poezie po roce 1945
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.16- Boj proti fašismu v naší i světové l
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.17- Vývoj českého dramatického umění ve
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.18- Společenská kritika a satira v české
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.19- Meziválečná básnická avantgarda
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.2- Romantismus v evropské a naší literat
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.20- Česká meziválečná próza
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.21- Obraz I.světové války ve světové a n
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.22- Nástup moderního umění na přelomu 19
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.23- Vývoj české poezie ve 2.polovině 19.
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.24- Vývoj divadla od jeho vzniku do konc
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.25- Balada, její vývoj a formy
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.3- České národní obrození, jeho vývoj a
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.4- Vývoj literatury v době pobělohorské,
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.5- Renesance a Humanismus
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.6- Literatura období rozvinutého feudali
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.7- Počátky a vývoj literárního jazyka na
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.8- Ústní lidová slovesnost a literatura
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.9- Karel Čapek
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.1
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.10
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.11
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.12
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.13
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.14
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.15
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.16
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.17
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.18
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.19
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.2
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.20
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.21
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.22
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.23
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.24
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.25
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.3
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.4
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.5
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.6
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.7
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.8
- CJ - Český jazyk - Maturitni otazka c.9
- CJ - Český jazyk - Čj- maturitní otázka č.3
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.1
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.10
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.11
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.12
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.13
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.14
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.15
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.16
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.17
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.18
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.19
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.2
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.20
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.21
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.3
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.4
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.5
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.6
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.7
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.8
- F - Fyzika - Maturitni otazka c.9
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.1
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.10
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.11
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.12
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.13
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.14
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.15
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.16
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.2
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.2
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.21-cast1
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.21-cast2,3
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.21-cast4
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.21-cast5
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.22-cast1
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.22-cast2
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.23
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.24
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.25
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.26
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.3
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.4
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.5
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.6
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.7
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.8
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Maturitni otazka c.9
- M - Matematika - Maturitni otazka c.1
- M - Matematika - Maturitni otazka c.10
- M - Matematika - Maturitni otazka c.11
- M - Matematika - Maturitni otazka c.12
- M - Matematika - Maturitni otazka c.13
- M - Matematika - Maturitni otazka c.15
- M - Matematika - Maturitni otazka c.17
- M - Matematika - Maturitni otazka c.18
- M - Matematika - Maturitni otazka c.19
- M - Matematika - Maturitni otazka c.2
- M - Matematika - Maturitni otazka c.20
- M - Matematika - Maturitni otazka c.21
- M - Matematika - Maturitni otazka c.22
- M - Matematika - Maturitni otazka c.23
- M - Matematika - Maturitni otazka c.24
- M - Matematika - Maturitni otazka c.25
- M - Matematika - Maturitni otazka c.3
- M - Matematika - Maturitni otazka c.4
- M - Matematika - Maturitni otazka c.5
- M - Matematika - Maturitni otazka c.6
- M - Matematika - Maturitni otazka c.7
- M - Matematika - Maturitni otazka c.8
- M - Matematika - Maturitni otazka c.9
- PRA - Právo - Maturitní otázka Právo
- PRA - Právo - Maturitní otázka Právo
- VS - Veřejná správa - Maturitní otázky
- PRA - Právo - Maturitní otázky
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázky 1 - 22
- Z - Zeměpis - Maturitní otázky
- PSY - Psychologie - Maturitní otázka - 1. Historické pojetí determinace lidské psychiky a vymezení osobnosti
- PSY - Psychologie - Maturitní otázka - 2. Vědomí, stavy vědomí a nevědomí
- PSY - Psychologie - Maturitní otázka - 3. Vrozený základ osobnosti, temperament a modely osobnosti
- PSY - Psychologie - Maturitní otázka - 10. Základní rysy sebepojetí, vývoj sebepojetí, poruchy sebepojetí
- PSY - Psychologie - Maturitní otázka - 13. Dimenze osobnosti a modely osobnosti
- CJL - Literatura - Vypracované otázky k maturitě
- 08 - Regenerace, prevence a doping - Test - vypracované otázky
- 01 - Pedagogika TV a sportu - Test - vypracované otázky
- - Český jazyk - otázka č. 14 Balada
- - Český jazyk - otázka č. 10 májovci
- - Český jazyk - otázka č. 11 ruchovci a lumírovci
- - Český jazyk - otázka č. 12 realismus ve světové literatuře
- - Český jazyk - otázka č. 13 kritický realismus v české leteratuře
- - Český jazyk - otázka č. 15 česká moderna
- - Český jazyk - otázka č.17. Odraz 1. světové války v literatuře
- 04GA - Anglická gramatika - Předložky v otázkách, Příslovečné určení: postavení ve větě
- 01 - Pedagogika TV a sportu - Vypracované otázky ke zkoušce
- ZSV - Základy společenských věd - Sociální struktura, otázka rovnosti
- AJ - Anglický jazyk - pomocne otazky
- D - Dějepis - Úvod do studia dějepisu, pomocné vědy historické, otázky historiografie.
- E - Ekonomie - Základní ekonomické otázky
- IVT - Informatika a výpočetní technika - otázky ke zkoušce z informatiky 2
- IVT - Informatika a výpočetní technika - otázky ke zkoušce z nformatiky
- MNG - Management - vypracovane otazky z managementu 1
- MNG - Management - vypracovane otazky z managementu 2
- MNG - Management - vypracovane otazky z managementu 3
- AJ - Anglický jazyk - Otázky a odpovědi týkající se města Opava
- E - Ekonomie - Ukázkové otázky na písemku ze základů ekonomie a ekonomickýc
- D - Dějepis - OTÁZKA POVÁLEČNÉHO USPOŘÁDÁNÍ SVĚTA
- E - Ekonomie - Ukázkové otázky na písemku ze základů ekonomie a ekonomických pojmů
- CJ - Český jazyk - Marie Majerová-pokračování otázky č. 22
- BEP - Bezpečnostní předpisy - učební text, otázky
- ZP - Základy práva - Otázky + odpovědi k učení
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - Vypracované otázky z dopravy
- ZSV - Základy společenských věd - Základní filozofické otázky
- ZSV - Základy společenských věd - Základní filozofické otázky
- ZSV - Základy společenských věd - Náboženské otázky
- ZSV - Základy společenských věd - Analytická filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - Buddhismus a čínská filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - ceska filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - filozofie byti
- ZSV - Základy společenských věd - filozofie postmoderni
- ZSV - Základy společenských věd - Filozofie renesance
- ZSV - Základy společenských věd - Filozofie- předmět,vznik,nejstarší filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - helenisticka filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - novoveka filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - stredoveka filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - uvod do filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - Vrcholná antická filozofie a filozofie helénského období
- FIL - Filozofie - FILOZOFIE úvod
- ZSV - Základy společenských věd - Filozofie
- FIL - Filozofie - Aristoteles, filozofie helenskeho obdobi
- FIL - Filozofie - Filozofie 20.století
- FIL - Filozofie - Filozofie renesance a baroka
- FIL - Filozofie - Filozofie stare Indie a ciny
- FIL - Filozofie - Moderní filozofie
- FIL - Filozofie - uvod do filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - Antická filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filozofie 18. a 19. stol
- ZSV - Základy společenských věd - Novověka filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - Současná filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - Středověka filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - Vznik filozofie, předsokratovská filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - filozofie
- MKT - Marketing - Marketingová strategie a filozofie
- FIL - Filozofie - Dělení filozofie
- FIL - Filozofie - Filozofie - úvod
- FIL - Filozofie - Renesanční filozofie - 1. část
- FIL - Filozofie - Renesanční filozofie - 2. část
- FIL - Filozofie - Novověká filozofie
- FIL - Filozofie - Filozofie doby osvícenské
- FIL - Filozofie - Filozofie klasického období I.
- FIL - Filozofie - Filozofie klasického období II., helénistická filozofie
- FIL - Filozofie - Německá klasická filozofie
- FIL - Filozofie - Renesanční filozofie
- FIL - Filozofie - Vznik a vývoj filozofie, počátky filozofie v období antiky
- ZSV - Základy společenských věd - Demokracie Řecká antická filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - Středověká filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - Systematická filozofie řecké antiky
- FIL - Filozofie - Charakteristika české filozofie na přelomu 19. a 20. stole
- FIL - Filozofie - Filozofie na přelomu 19. a 20. století vymezení fází
- FIL - Filozofie - Česká filozofie po listopadu 1989
- FIL - Filozofie - Česká katolická filozofie
- FIL - Filozofie - Česká protestantská filozofie
- PSY - Psychologie - Vývoj psychologie v rámci novodobé evropské filozofie
- FIL - Filozofie - Aristoteles a jeho filozofie
- FIL - Filozofie - Světová filozofie 20. století
- FIL - Filozofie - Ceska filozofie
- FIL - Filozofie - Filozofie 20. stoleti
- FIL - Filozofie - Filozofie po 19.stol
- FIL - Filozofie - Poklasická filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - Úvod do filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - ANTICKÁ FILOZOFIE KLASICKÉHO OBDOBÍ A DOBY HELÉNISMU
- ZSV - Základy společenských věd - FILOZOFIE 19. STOLETÍ
- ZSV - Základy společenských věd - filozofie 20. stol. - gnozeologie
- ZSV - Základy společenských věd - filozofie bytí, hermeneutika, křesťansky orientovaná filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - FILOZOFIE DOBY BAROKA A OSVÍCENSTVÍ
- ZSV - Základy společenských věd - FILOZOFIE DRUHÉ POLOVINY 20. STOLETÍ
- ZSV - Základy společenských věd - Filozofie klasického období(sokrates, platon, aristoteles)
- ZSV - Základy společenských věd - filozofie postmoderní (současná)
- ZSV - Základy společenských věd - FILOZOFIE POČÁTKU 20. STOLETÍ
- ZSV - Základy společenských věd - Filozofie v baroku
- ZSV - Základy společenských věd - Filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - Hélenistická filozofie a Sokratovské školy
- ZSV - Základy společenských věd - Křesťanská filozofie ve středověku
- ZSV - Základy společenských věd - německá klasická filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - RENESANČNÍ FILOZOFIE
- ZSV - Základy společenských věd - Renesanční filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - renezanční filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - Starověká řecká filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - středověká filozofie (patristika, scholastika)
- ZSV - Základy společenských věd - STŘEDOVĚKÁ FILOZOFIE
- ZSV - Základy společenských věd - základy filozofie a východního myšlení
- ZSV - Základy společenských věd - ČESKÁ FILOZOFIE
- ZSV - Základy společenských věd - Česká filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - FILOZOFIE A JEJÍ POČÁTKY, ROZDĚLENÍ, CHARAKTERISTIKA A ZÁKLADNÍ FILOZOFICKÉ POJMY
- ZSV - Základy společenských věd - FILOZOFIE A JEJÍ POČÁTKY
- ZSV - Základy společenských věd - FILOZOFIE EXISTENCE
- ZSV - Základy společenských věd - FILOZOFIE STARÉ ČÍNY
- ZSV - Základy společenských věd - GENDEROVÁ FILOZOFIE
- ZSV - Základy společenských věd - Indická filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - NĚMECKÁ FILOZOFIE 19.STOLETÍ
- ZSV - Základy společenských věd - NĚMECKÁ idealistická FILOZOFIE
- ZSV - Základy společenských věd - RENESANČNÍ FILOZOFIE
- ZSV - Základy společenských věd - STŘEDOVĚKÁ FILOZOFIE – KŘESŤANSTVÍ, PATRISTIKA, AURELIUS AUGUSTINUS
- FIL - Filozofie - Novoveka filozofie jako obrat k poznavajicimu subjektu
- FIL - Filozofie - Filozofie v obdobi stredoveku, renesance, reformace
- FIL - Filozofie - Vznik filozofie z mytologie
- ZSV - Základy společenských věd - Renesanční filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - Úvod do filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - Úvod do filozofie
- FIL - Filozofie - Helénská filozofie
- FIL - Filozofie - Renesanční filozofie
- FIL - Filozofie - Středověká filozofie
- FIL - Filozofie - Úvod do filozofie
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: