- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálManagement
Obsah managementu
Řízení – usměrňování prvků a činností v soustavách k dosahování stanovených cílů při co nejlepším poměru výstupů k vstupům. Jde o ucelený soubor ověřených přístupů, názorů, zkušeností, doporučení a metod, které vedoucí pracovníci (manažeři) užívají k zvládnutí specifických činností (manažerských funkcí), jež jsou nezbytné k dosažení podnikatelských cílů organizace. Řízení obsahuje plánování, organizování, vedení lidí a kontrolu, přičemž tyto činnosti jsou propojeny rozhodováním a komunikací.
Personální (manažerské) zajišťování dosahování stanovených cílů určených vlastníky dané soustavy (podniku, jiné organizace apod.)
Vědní disciplina – čerpá z různých společenských i přírodních věd a která doporučuje používat osvědčené zobecněné metody dosahování cílů.
Umění dané individuálními vrozenými i získanými schopnostmi manažerů, např. intuice, umění riskovat, jednat s lidmi, předvídat a řešit konflikty, řešit problémy apod.
Manažer
Tato profese vznikala postupně. Vlastník podniku byl nejprve zároveň řídícím pracovníkem a též vý-konným pracovníkem (produkoval výrobky, služby). Pro výkonné činnosti postupně přijímal zaměst-nance. S růstem řídících činností přijímá i k jejich zajištění pracovníky, ze kterých se vzhledem k ná-ročnosti činností, vzdělání, odměňování, a postavení v podniku stává samostatná skupina pracovníků
– manažeři. Vlastníci podniků postupně řízení opouštějí ( vlastník a manažer jsou rozdílné osoby, i když manažer se na vlastnictví podniku může též podílet – akcionář.
Vzhledem k tomu, že existují řídící činnosti na různých úrovních řízení, (základní článek, střední článek, nejvyšší - vrcholový článek řízení) musí tyto činnosti vykonávat manažeři, kteří mají pro danou úroveň řízení kvalifikační a osobní předpoklady.
Nižší management (manažer základního článku nebo 1 linie) je přímým nadřízeným zaměstnanců. Od-povídá za přidělování úkolů zaměstnancům, průběžně kontroluje jejich práci. Získává od nich informa-ce, přijímá jejich stížnosti, v rámci své kompetence odstraňuje jejich příčiny. Informuje střední mana-žery o problémech, které nemůže vyřešit, podává jim iniciativní návrhy. Je manažerovi středního člán-ku podřízen. Spojuje zaměstnance, management a odborovou organizaci. Slaďuje zájmy a potřeby za-městnanců vyplývající z jejich pracovní činnosti se zájmy podniku. Hledají a uplatňují nejlepší metody ke splnění úkolů, řeší aktuální problémy – uskutečňují tedy krátkodobé, operativní řízení. Vedle lid-ských dovedností jsou pro ně významné technické znalosti a dovednosti.
Příklady – mistři, předáci, vedoucí prodejen, vedoucí dílen, pracovních čet a montážních skupin.
Střední management (manažer 2. linie, manažer středního článku). Funkce se vyskytuje u velkých pod-niků. Tvoří prostředníky mezi top manažery a nižším managementem. Jde o rozmanité profese. Zá-kladním úkolem je sběr, třídění, zpracování a předávání informací od nižšího článku k vyššímu článku řízení, transformace informací vyššího článku řízení pro potřeby nižšího článku. Částečně se podílení na koncepčním řízení. Důležité dovednosti – jednat s lidmi, získávat je pro plnění úkolů. Mezi jejich činnosti patří např. péče o design výrobku, tvorba cen, zajišťování propagace a reklamy, určování pro-středků podpora prodeje, určování distribučních cest, zlepšování obchodně technických služeb apod.
Příklady – vedoucí závodů, vedoucí odborných útvarů v závodech (technický, obchodní, personální vedoucí, vedoucí výroby, vedoucí supermarketu apod.).
Vrcholový management (top management) Jeho činnost spočívá především v tvorbě koncepcí, což znamená schopnost sjednocovat a koordinovat všechny zájmy a činnosti podniku. Rozhoduje pře-devším o perspektivních rozvojových záměrech (vývoj nových výrobků, zásadní změny v rozmístění odbytu, zásadní investice, spolupráce s jinými firmami, změny v řízení atd.)
Příklady – nejvýše postavení pracovníci – ředitelé, prezidenti společností a jim přímo podřízení pracovníci (ředitel technický, výrobní, obchodní, personální – označovaní také jako náměstci ředitele).
Manažerské činnosti jsou rozmanité, přesto mají určité společné rysy, které vyžadují určité vlastnosti manažera, aby mohl dobře vykonávat svou práci. Rozdílné nároky vyplývají z velikosti podniku a náplně jeho činnosti.
Schopnosti manažera
komunikační – nutné k chápání jiných lidí a k jednání s nimi
technické – schopnosti vykonávat a rozumět práci po technické stránce (rozdílné podle oboru podnikání). Patří sem i zvládnutí obecných technických požadavků – znalost práce na počítači, řízení auta, moderní komunikace apod.
koncepční – nejdůležitější je představivost a analytické myšlení. Musí být schopen posoudit různé varianty řešení problému, odhadnout výsledek, vybrat vhodné řešení
Lze se manažerským schopnostem naučit? Vlastnosti vyjadřující osobnost člověka tj. morálně volní vlastnosti jsou vrozené a vznikají výchovou – temperament, inteligence, potřeba řídit činnosti jiných, pochopení pro jiné, potřeba získávat nové poznatky, smysl pro inovace. Další dovednosti se manažer musí nejdříve učit – vzdělání umožňuje získat nebo zdokonalit některé komunikační a koncepční do-vednosti (řídit schůzi, uspořádat čas, řídit rozhovor, ekonomická kvalifikace, poznatky z management-tu, znalosti a dovednosti z psychologie, dobré zdraví fyzické i duševní, dobré vyjadřovací schopnosti, znalost oboru podnikání.…). Významná část dovedností se dotváří praxí.
Charakteristické rysy práce manažera
Odpovědnost – odpovídá nejen za práci svou, ale i podřízených
Analytické a koncepční myšlení – rozbor problému, zařazení dílčích kroků do souvislostí, domýšlení
důsledků rozhodnutí.
Rozlišování podstatného od nepodstatného – schopnost odlišeni a preference podstatných úkolů
Prostředník – vstupuje do sporů v podniku jako zprostředkovatel kompromisního řešení
Politik, diplomat, reprezentant - vytváří prostředí vzájemné spolupráce, přesvědčuje, dociluje efektivních kompromisů, je schopen dělit se o moc, reprezentuje firmu před zákazníky, dodavateli, kontrolními a státními orgány apod.
Styly řídící práce manažera = styly vedení lidí
Styl řídící práce je způsob chování manažera k podřízené pracovní skupině. Existuje řada vymezení stylů i názorů na jejich výhodnost. Ta závisí na konkrétních podmínkách (odvětví činnosti, kvalifikace, stupeň řízení …).
Nejčastější klasifikace stylů manažerské práce:
Byrokratický styl – vychází pouze z řídících aktů vyššího stupně, poněkud je konkretizuje a v této podobě nařizuje podřízeným. Možnosti zlepšení práce a formy plnění úkolů vedoucí nepromýšlí. Pečlivě kontroluje plnění příkazů. Je pouze realizátorem příkazů „shora“.
Autokratický styl – vychází z řídících aktů vyššího stupně, vedoucí sám promýšlí nejlepší způsob jejich realizace, nerad přijímá návrhy podřízených. Řídí pomocí příkazů, jejichž plnění systematicky kontroluje. Minimální samostatnost podřízených, pevná disciplina. Při plnění či neplnění úkolů využí-vá dle svých představ systém odměn a trestů. Využití tam, kde podřízení nemají o práci zájem, nepře-mýšlejí o ní, snaží se jí vyhnout. Úspěšně použitelný způsob při nutnosti rychlého rozhodnutí.
Demokratický styl – manažer se opírá o znalosti a dovednosti podřízených, radí se s nimi, bere jejich návrhy, uzná, že jsou i lepší než jeho (tam, kde podřízení mají zájem o práci, přemýšlení o ní). Konečné rozhodnutí si však ponechává, je vědom si své odpovědnosti. S podřízenými hodnotí plnění úkolů. Uplatňuje se např. při projektování, marketingových činnostech, plánování a dalších tvůrčích pracích.
Liberální styl – manažer definuje pouze konečný cíl, cesty dosažení ponechává na podřízených ( nedává přímé příkazy, v průběhu plnění úkolů příliš nekontroluje. Úkolem vedoucího je především vytvářet podmínky pro dobrou práci, organizovat týmovou spolupráci. Využitelné u vysoce kvalifiko-vaných činností (vysokoškolské vzdělání), kde práce je zájmem pracovníků – např. výzkum.
Plánování
Je proces stanovení cílů (poslání, záměrů, úkolů) řízené činnosti a vhodných cest a prostředků k jejich dosažení ve stanoveném čase. Postup plánování
1. stanovení cíle
2. určení cest a prostředků (variant)
3. výběr nejvhodnější varianty – stává se plánem
Bez určení cílů neexistuje řízení, nelze očekávat vysoké výkony a efektivnost. Cíle musí být stanoveny realisticky vzhledem k podmínkám, musí být vyjádřeny jednoznačně, konkrétně, adresně, termínova-ně, musí být měřitelné a kontrolovatelné.
Ukazatele plánu vyjadřující cíle mohou být finanční (hodnotové), hmotné (naturální) pracovní
Plánovat je možné na různě dlouhou dobu, podle toho můžeme plány členit na strategické (dlouhodobé), taktické (střednědobé) a operativní (krátkodobé).
Strategické plány – vyjadřují představu o vývoji podniku na několik let. Tato doba není jednoznačně dána, zahrnuje 1 – 2 inovační cykly, záleží na rychlosti inovací v daném oboru (výroba automobilů asi 2 roky, energetika 5 let). Strategie podniku je dlouhodobý plán, ve kterém jsou určeny směry podniká-ní v souladu s potřebami současného i budoucího trhu a se současnými a budoucími možnostmi podni-ku.
Strategický plán určuje především
- jaké je poslání podniku, jaké jsou jeho hlavní cíle
- jaké jsou jeho slabé a silné stránky
- jaké příležitosti a hrozby plynou z okolí
Vymezení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb je náplní tzv. SWOT analýzy (Stranghs-Weaknesses and Opportunities-Threats Analysis).
Strategie může být např. pronikání na trhu –zvýšení prodeje stávajících výrobků na stávajících trzích, vývoj výrobku – zavádění nového výrobku na stávajícím trhu, rozvoj trhu – uplatnění na novém trhu, vertikální integrace – spojení s dodavateli nebo odběrateli atd. Strategické plánování podle postavení na trhu – ofenzivní (vůdce trhu), strategie druhého, defenzivní strategie, zbytková strategie
Strategické plánování musí dlouhodobě a střednědobé vyřešit zaměření výroby, hlavní směry investování, personální zajištění, určit finanční strategii.
Taktické plánování. Vychází z úkolů strategických plánů, konkretizuje a upřesňuje je na kratší časové úseky - nejčastěji roční. Sestavují se plány jednotlivých útvarů a souhrnný roční podnikový plán
Vloženo: 5.06.2011
Velikost: 155,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu E - Ekonomie
Podobné materiály
- 23 - Základy a aplikovaný management - Seminární práce - Významná osobnost managementu a její vliv na současné řízení - Henri Fayol
- E - Ekonomie - Management
- E - Ekonomie - Management 1
- E - Ekonomie - Management pracovních sil
- E - Ekonomie - Management veřejného sektoru, specifika managementu veřejného sektoru, řízení veřejného sektoru a manažerské metody.
- E - Ekonomie - Management
- MNG - Management - Management podniku
- E - Ekonomie - personální management
- MNG - Management - Formování managementu jako vědy
- MNG - Management - Management
- MNG - Management - Management
- E - Ekonomie - Management (obecná charakteristika)
- E - Ekonomie - Management (základní činnosti řízení)
- E - Ekonomie - Management
- E - Ekonomie - Management 2
- E - Ekonomie - Management 3
- E - Ekonomie - Management v podniku
- E - Ekonomie - Management
- E - Ekonomie - Management
- E - Ekonomie - Management 2
- E - Ekonomie - Management
- MNG - Management - vypracovane otazky z managementu 1
- MNG - Management - vypracovane otazky z managementu 2
- MNG - Management - vypracovane otazky z managementu 3
- E - Ekonomie - Management
- E - Ekonomie - management
- E - Ekonomie - Úvod do managementu
- AJ - Anglický jazyk - MANAGEMENT
- MNG - Management - Úvod do managementu
- E - Ekonomie - Management - organizace řízení podniku
- E - Ekonomie - Management - vznik, podstata
- E - Ekonomie - EKO - Management, poznámky
- MNG - Management - Finanční trh a jeho členění, vliv na podnikový management
- MNG - Management - Historický vývoj managementu
- MNG - Management - Klasický management a jeho přínos pro současný vývoj
- MNG - Management - Management jako vědecká disciplína
- MNG - Management - Současný vývoj managementu
- MNG - Management - ÚLOHA A VÝZNAM ŘÍZENÍ V MANAGEMENTU
- E - Ekonomie - Management podniku
- E - Ekonomie - MO22 Management a rozhodování
- E - Ekonomie - Management podniku
- E - Ekonomie - Management v podniku
- E - Ekonomie - Management
- MNG - Management - Historický vývoj managementu – 40. až 70. léta
- MNG - Management - Management obecně
- MNG - Management - Management podniku, manažerské činnosti
- MNG - Management - Moderní přístupy k managementu, Japonský styl řídící práce
- MNG - Management - Motivace, Interní a externí prostředí managementu
- MNG - Management - Time management
- E - Ekonomie - Management
- E - Ekonomie - Management
- E - Ekonomie - Management
- E - Ekonomie - Personalni management
- EKO - Ekonomika - 16. Management
- E - Ekonomie - Management
Copyright 2024 unium.cz