- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál26 Maturitní Otázka
LITOSFÉRA
- STAVBA A SLOŽENÍ ZEMĚ:
zemské jádro:
- 31% veškeré hmoty Země
- rozžhavené, tvořeno hlavně železem a niklem ( + ryzí kovy)
zemský plášť:
- 67,5% hmoty Země
-3 vrstvy (svrchní, střední, spodní)
-hlavně křemičitany, oxidy železa a hořčíku, sulfidy železa a dalších kovů
astenosféra
-je plastický obal Země, který umožňuje pohyb litosférických desek
- Bez existence astenosféry by se desky nemohly pohybovat, a tak by nebyla možná obnova zemské kůry.
-Název pochází z řeckého slova asthenos – slabý, či bez síly. Někdy se tedy hovoří o oslabené vrstvě .
-Astenosféra se nachází ve svrchním plášti pod litosférou mezi 80. a 220.
zemská kůra:
- 1,5% hmoty Země
-složena z prvků - samostatně jen prvky s malou chem.reaktivitou (zlato,platina)
- převažují nerosty (minerály) a z nich pak utvořené horniny - základní stavební jednotka zemské kůry
horniny – dělení podle původu (vyvřelé (magmatické) – 95% zemské kůry, vznikají krystalizací magmatu
(podle místa utuhnutí ( hlubinné (např. žula, syenit, diorit)
( žilné – utuhly v puklinách (např. aplit)
( výlevné – utuhly na zemském povrchu
(např. čedič, znělec)
(usazené (sedimentární) – vznik erozí hornin a opětovným usazováním (sedimentací)
( úlomkovité (písek, pískovec, slepenec)
( chemické (vápenec)
( biogenní - organického původu (uhlí,ropa,..)
(přeměněné (metamorfované) – vznik přeměnou vyvřelých a usazených hornin
(v důsledku vys.tlaku a teploty v hlubinách zemské kůry)
- dochází ke změně složení, stavby hornin
- vznikají ruly, svory, fylity…
členění zemské kůry:
PEVNINSKÁ - mocnost průměrně 25 – 75 km (až 80 km pod pohořími)
- 3 vrstvy ---sedimentární (na povrchu)
---žulová (granová)
---čedičová (bazaltová)
Složení pevninské kůry: Si, Al (Sial).
OCEÁNSKÁ – mocnost 6 – 15 km; tvoří asi 21% celkového objemu zemské kůry
- 2 vrstvy ---usazené horniny
---čedičová vrstva
Složení oceánské kůry: Si, Mg (Sima).
PŘECHODNÁ KŮRA ZEMSKÁ – v oblastech přechodu pevnin v oceány, pohyblivé části povrchu
- litosférické desky:
- obsahují pevninskou i oceánskou zemskou kůru
- pohybují se po plastickém podkladu astenosféry (stoupají,klesají, pohyb do stran) – pohyb kvůli konvekčním proudům
(proudy způsobeny rozdílnou teplotou mezi různými částmi litosféry)
- hlavní litosférické desky: severoamerická, euroasijská, africká, jihoamerická, indicko-australská,
antarktická, tichooceánská, Nazca
- vznik pevnin a oceánů:
prahory - před 570 miliony lety – jeden pevninský celek = Pangea
- praoceán = Panthalassa
konec prvohor – před 250 miliony lety – Pangea se rozdělila na Laurasii (sever) a Gondwanu (jih)
- odděleny mořem Tethys (z východu)
(ty se potom rozpadaly na ještě menší části, zbytky zaniklých prakontinentů = pevninské štíty-základem dnešních kontinentů
( z Laurasie: Severní Amerika, Evropa,Asie
( z Gondwany: Jižní Amerika, Afrika, Austrálie, Antarktida, (v poslední fázi se z Gondwany připojily k Asii ještě
poloostrovy Přední Indie a Arabský poloostrovy)
- TVARY ZEMSKÉHO POVRCHU
1) Vnitřní (endogenní) činitelé
- síly, které působí z nitra Země ( vyvolány vnitřní energií Země, která se uvolňuje při samovolném rozpadu radioaktivních látek)
- vytváří prvotní změny (nerovnosti) na zemském povrchu = hory, pohoří, pánve, náhorní plošiny …
- působí stále, ale jsou období kdy jsou procesy v nitru aktivnější ( vrásnění (př.: hercinské vrásnění)
- většinou zvyšují výškové rozdíly mezi částmi zemského povrchu
Posuny litosférických desek:
( HOROTVORNÁ ČINNOST:
- pohyby litosférických desek způsobují :
vrásy - vlnovité útvary vrchní části litosféry (např. Švýcarský Jura)
vrásové příkrovy- vrásy nakupené na sebe do složitých útvarů (např. Alpy, Himaláj)
zlomy - místo porušení souvislosti vrstev (např. vrásno- zlomové pohoří - Karpaty)
kry - části litosféry omezené zlomy (např. Ťan - Šan)
příkopové propadliny – vznikly propadnutím území podél zlomů (např. Bajkal)
( VULKANISMUS:
- jev, při kterém dochází k přemisťování magmatických hmot ze zemského nitra k povrchu Země
- magma prochází obrovským tlakem puklinami na povrch
- vulkán (sopka) - místo kde dochází k výlevu magmatu a úniku par a plynů
( vznikají klenby – proniknutím magmatu k zemskému povrchu, jsou to nahoru vyklenuté oblasti
oválného půdorysu
pánve – georeliéf se prohne dolů, vznikne rovná oválná prohlubeň (např. Pařížská pánev)¨
sopečná pohoří – vznikají povrchovou sopečnou činností (kuželovité vulkány, protáhlé lávové
proudy, deskovité lávové příkrovy), např. Francouzské středohoří
( ZEMĚTŘESENÍ:
- jev, při kterém dochází k otřesům povrchu Země
- příčina - náhlé uvolnění energie v zemském nitru
- hypocentrum - místo kde vzniká zemětřesení
- epicentrum - místo na zemském povrchu, kde dochází k nejprudším otřesům
- zemětřesná pásma - oblasti častých zemětřesení, které leží podél hranice litosférických desek
( riftové zóny)
2) Vnější (exogenní) činitelé:
-faktory, které působí mimo zemské těleso
-působí na povrchu nebo těsně pod ním (krasy, jeskyně)
-obvykle snižují výškové rozdíly mezi jednotlivými částmi zemského povrchu
-projevy (činností rušivou – vymílání (eroze)
(činností přenosnou – odnos zvětralin (transport)
(činností tvořivou – usazování (sedimentace)
a) SVAHOVÉ POCHODY:
-pohyb uvolněných hornin po svazích
-sesuvy půdy, řícení balvanů, bahenní proudy
( osyp = akumulační tvar pod svahem tvořený kamenitou sutí
suťové kužely – v údolí pod skalními stěnami
b) ŘÍČNÍ (FLUVIÁLNÍ) POCHODY:
- ron - nesoustředěný povrchový odtok vody, při dešti nebo tání sněhu
- ronové rýhy – vytváří se na svazích ( strže - hluboké rýhy na svazích)
- vodní tok - soustředěný tok povrchových vod
- protéká tzv. korytem - formováno boční a hloubkovou erozí
- splaveniny = úlomky vlečené po dně
plaveniny = materiál rozptýlený ve vodě
- tok řek --- horní tok – velký spád řeky, převládá výmol nad usazováním, říční údolí profil V
--- střední tok – převládá usazování nad erozí, řeka neckovitý tvar (převládá boční výmol),
řeka teče v náplavách ( údolní niva
- říční toky se klikatí = meandrují (meandr = zákrut, který má víc jak 180°)
- říční terasy – plošiny, které tvoří několik stupňů nad sebou (zbytky údolních niv)
--- dolní tok – unášené hmoty akumulují, v řečišti ostrovy, rozdělení na říční ramena
- říční údolí = úval (široce rozevřený)
c) KRYOGENNÍ POCHODY:
-v polárních krajích, velehorských oblastech
-pohyb ledovců
( kar = prohlubeň, kterou vymílá ledovec
( trog = ledovcové údolí
( fjordy = hluboké, úzké zálivy (Norsko)
( moréna = nahromaděný, ledovcem unášený materiá
Vloženo: 1.09.2010
Velikost: 134,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu Z - Zeměpis
Podobné materiály
- Z - Zeměpis - Litosféra
- Z - Zeměpis - Litosfera- exogenni procesy
- Z - Zeměpis - Litosféra-složení zem. tělesa a endogenní procesy
- Z - Zeměpis - Litosfera
- Z - Zeměpis - LITOSFÉRA
- Z - Zeměpis - Litosfera urcovani hornin
- Z - Zeměpis - LITOSFERA
- Z - Zeměpis - Litosfera- exogenni procesy
- Z - Zeměpis - Litosféra-složení zem. tělesa a endogenní procesy
- Z - Zeměpis - 3 Litosféra
- Z - Zeměpis - 5-Litosféra
- Z - Zeměpis - Litosféra
- Z - Zeměpis - Litosféra2
- Z - Zeměpis - Litosfera a georelief
- 11111111 - Zeměpis - Litosféra
Copyright 2024 unium.cz