- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál11. A Kultura doby gotické
GOTIKA
(13. – 15. stol.)
= umělecký sloh a ucelený umělecký styl v Evropě
- vznik v pol. 12. stol. ve stř. Francii -> šiří do ostatní Evropy; vrchol ve 14. stol.
- název zaveden renesančními humanisty, mylně spojován s Góty (jejich umění považováno za barbarské)
architektura
o znaky:
křížová klenba zdobená složitými ornamenty
lomený oblouk
slabé zdi – snaha o max. odhmotnění staveb -> složitý opěrný systém pilířů a oblouků
chrliče (odvod děšťové vody), omítnuté vnější zdi
o materiál: kámen, cihly, dřevo
o stavby: světské – měšťanské domy, radnice, hrady
církevní – kostely, kláštery
- typická gotická stavba = katedrála = vysoká stavba, vysoká úzká zdobená okna
- půdorys kříže, bohatě zdobený portál
- vícelodní: trojlodní, pětilodní, sedmilodní
o stavitelé: Matyáš z Arrasu, Petr Parléř
o památky: světové: katedrála v Remeši, Benátkách, Florencii, Milánu, Mont – Saint – Michel (Francie), katedrála Notre – Dame v Paříži
české (doba Karla IV.): katedrála sv. Víta, Karlštejn, Karlův most, Týnský chrám, kostel sv. Barbory, Anežský klášter, Mostecká věž
sochařství
- sochy a plastické ozdoby součást výzdoby mnoha katedrál
- uvolnění sochy od zdi -> vznik samostatného uměleckého předmětu
o znaky:
odraz psychického stavu
splývavý, řasený oděv
náboženské náměty: Panna Maria s malým Ježiskem = madona
x Panna Maria s tělem Krista sejmutým z kříže = pieta
o materiál: dřevo, opuka, vápenec
malířství
o malba na sklo - okna
o knižní malba ručně psaných knih (iniciály, miniatury)
- > náboženská tématika - ze života svatých; přírodní motivy ´rostliny, motýli, ptáci atd.
o tzv. tabulové obrazy – na vyhlazené dřevěné desce (olejová malba) – výzdoba oltářů
o malíři: Mistr Theodorik, Mistr třeboňský, Mistr vyšehradský
hudba
- nejen bohoslužby x i pro světské účely: hudba vagantů a žáků (pro šlechtice), jarmareční písně, lidové písně
11. A Románská a gotická kultura
"Dějiny jsou svědky časů, světlem pravdy, živou pamětí, učitelkou života a poslem minulosti."
CICERO
Zamýšlíme-li se nad dobou, v níž žijeme, musíme se často ptát, jaký je původ mnoha skutečností, které jsou samozřejmou součástí našeho života, které tvoří základ našeho jednání, chování a myšlení. Mnohé z toho, co nás obklopuje, lidé vytvořili až v době našeho života či v nedávné minulosti, avšak kořeny naší současnosti sahají do velmi dávných dob.
Náš život je v mnoha ohledech zavázán nespočetným generacím našich předchůdců, které postupně obohacovaly lidskou materiální kulturu novými objevy a také rozvíjely schopnosti lidského myšlení a estetického vnímání. Tento proces stále pokračuje a lidstvo během něho dospělo k řadě pozoruhodných výsledků, které obohatily a usnadnily lidský život a prohloubily lidské poznání.
Abychom lépe porozuměli vlastní přítomnosti, musíme se vracet ke své minulosti. Vysvětlení mnoha stránek současného moderního světa leží v novověkém evropském vývoji, mnohdy se musíme vrátit do středověku, avšak nezřídka se obrátit až k vývoji lidského společenství ve starověku a pravěku, abychom mohli osvětlit kořeny lidských dějin.
Když procházíme uměleckou galerií, mnohdy si asi plně neuvědomujeme, že procházíme dějinami. Zdaleka ne jen proto, že umělecká díla v určité době vznikla, ale především proto, že jsou její výpovědí. Každý obraz, socha, ale i architektura je "živým" svědectvím doby. "Statistickým" údajům dějepisu totiž vdechuje život. Prostřednictvím uměleckého díla můžeme nasát atmosféru doby, nahmatat její puls. Každé umělecké dílo je doslova nabito informacemi o své době - záleží jen na nás, kolik jich dokážeme "přečíst". Tato výpověď nespočívá jen v námětu, ale především ve způsobu jeho výtvarného vyjádření. Mnohé náměty se udržely řadu staletí a proměny života společnosti a jejího vztahu ke světu se promítly v proměnách jejich výtvarného pojetí.
Mezi kulturou starověku a obdobím novověku, jak nazýváme dobu, v níž žijeme, leží tisíc let tajemné kultury, která se už na první pohled zdá být odlišnou. A to, především, svým náboženským zaměřením a zčásti i nezájmem o náš pozemský, hmotný svět. I ona je však nedílnou součástí kulturního dědictví evropských zemí. Ještě zhruba před dvěma sty lety připadala ona doba našim předkům podivná a temná. Tehdejší vzdělanci, zahledění do krásy antického světa, pro ni neměli lepší označení než pro jakousi "střední dobu", přestávku mezi dvěma velikými epochami, prostě - "středověk".
Dnes víme, že se mýlili. Středověk, jakkoli zvláštní a v lecčems nepochopitelný, nebyl žádnou bezvýznamnou přestávkou. A nebyl o nic "temnější" než tolik obdivované kultury starověku s masami ubíjených otroků, ani o nic surovější než naše "pokrokové" 20. století s koncentračními tábory a zbraněmi hromadného ničení. Byl prostě v některých rysech jiný. Ale právě proto stojí za to se jím zabývat.
Mne již od malička lákaly masivní zdi "drobných" románských rotund, i když mi tyto chladné zdi připadaly vždy trochu strašidelné. Na druhou stranu jsem velmi obdivovala (a obdivuji) obrovské gotické katedrály tyčící se k nebi, stavěné proto tak vysoké, jelikož lidé chtěli být co nejblíže k Bohu. Je fascinující, jak již v této době dokázali stavět s vysokou přesností a kvalitou. Proto pro mne v první řadě připadlo v úvahu, napsat seminární práci na toto téma - románskou a gotickou kulturou, což jsem tedy nakonec i uskutečnila.
Při přípravě na seminární práci jsem nejdříve nashromáždila literaturu a písemné podklady, které se zabývají touto problematikou. Pak jsem si pročetla veškerý získaný materiál a vytvořila si základní strukturu textu. Jako výchozí podklad mi nejlépe posloužil 1. a 2. díl učebnice dějepisu pro základní školy od Miroslava Hrocha a kol. Takto vytvořený základ jsem dále rozšiřovala a doplňovala o další fakta a poznatky. K tomuto kroku jsem velice ocenila 2. a 3. díl knihy Průvodce výtvarným uměním. Kromě obecných charakteristik kulturních epoch přibyly i konkrétní příklady historických památek. Seminární práci jsem zaměřila na "projevy" středověké kultury především na území Čech a Moravy. Středověkou kulturou v ostatních částech Evropy se zabývám spíše okrajově. Pro lepší orientaci v textu jsou klíčová slova v textu zvýrazněna.
Sestavování textu z různých publikací ukázalo i některé problémy. Asi vůbec největším bylo, jak vyloučit zbytečné opakování poznatků, protože v mnohých částech se jednotlivé publikace pochopitelně překrývají.
Nechtěla jsem, aby výsledný text byl strohý, a proto jsem věnovala velký prostor výběru příkladů kulturních památek a znaků jednotlivých slohů. K tomuto účelu mi nejlépe posloužil "Malý lexikon architektury" od slovenského autora Wilfrieda Kocha a především velmi dobře zpracovaný lexikon "Prahou deseti staletí" od Dr. Jaroslava Herouta.
Součástí příloh je také přehled pojmů týkajících se románské a gotické kultury, který jsem zařadila s cílem podrobněji vysvětlit jejich význam.
Do úplného závěru příloh jsem zahrnula nejdůležitější pražské gotické památky jako je chrám sv. Víta, ale i Prašná brána atd. U některých se zastavuji podrobněji, u některých méně. Největší prostor je pochopitelně věnován chrámu sv. Víta.
A teď vám již přeji příjemnou četbu.
II. RománskÁ kultura
Románskou kulturu (u nás ji datujeme přibližně od vzniku státu do let 1230 - 1250) k nám přineslo křesťanství ze západní Evropy. Její označení vyjadřuje, že se snažila napodobovat kulturu starověkého Říma (latinsky romanus znamená římský). Tuto kulturu pěstovali a rozvíjeli především kněží a mniši v klášterech, protože ti byli často široko daleko jedinými lidmi, kteří uměli číst a psát a měli i další vzdělání.
Školy se zřizovaly při biskupstvích a v klášterech. Sloužily hlavně výchově duchovenstva. Vyučovalo se a psalo latinsky. Vzdělaní lidé ze všech zemí, kteří přijali křesťanství z Říma, se tak mohli dorozumět latinským jazykem. Vzdělání však bylo zcela nedostupné těm, kteří latinu neovládali. V té době se už také ustálila dnešní podoba kalendáře, společná pro celou křesťanskou Evropu.
Latinsky byly psány také všechny knihy, které byly v klášterech ručně opisovány, a tak dále šířeny. Každá kniha byla velmi drahá. Její cena se rovnala ceně kusu hovězího dobytka. Obsahem tehdejších knih byly náboženské příběhy. Díla starověké literatury, která byla napsána před vznikem křesťanství, však nebyla v raném středověku opisována. Častými náměty prvních knih byly příběhy ze života těch lidí, které církev prohlásila za svaté. Říkalo se jim legendy. Nejstarší naše legendy byly psány staroslověnsky a popisovaly život Konstantina a Metoděje, kteří přinesli křesťanství na Velkou Moravu. Cyril a Metoděj byli povoláni ze Soluně knížetem Rastislavem, aby šířili křesťanství. Roku 863 přicházejí na Velkou Moravu. Vytvářejí abecedu hlaholici, tu potom jejich žáci zjednodušili na cyrilici, zjednodušením cyrilice vznikla azbuka. V Čechách byly napsány legendy o knížeti Václavovi a jeho babičce Ludmile. Jedna z nich byla napsána v 10. stol., byla to Kristiánova legenda. Později byly psány též legendy o Vojtěchovi, druhém pražském biskupovi. V 10. stol. v západní Evropě se rozšířily legendy o císaři Karlu Velikém. Významné legendy jsou také legenda o Jidášovi a legenda o Pilátovi.
V klášterech se často vedly záznamy o přírodních pohromách, o úrodě i o válkách a o dalších událostech. Knihy s těmito náměty se nazývají letopisy neboli anály. Významnou součástí literatury v období raného středověku byly kroniky. Zaznamenávaly historické události tak, jak po sobě následovaly. Popisovaly dějiny jednotlivých zemí a panovnických rodů. Kroniky sloužily tehdejším vzdělancům jako výchovná, ale i zábavná četba. Takovým dílem byla např. v českém státě latinsky psaná Kronika česká, jejímž autorem byl po roce 1100 pražský kněz Kosmas. Líčí české dějiny od nejstarších dob až do své současnosti. Kosmas vkládá do kroniky své názory, čerpá z vypravování různých lidí a cituje římské "velikány". Kroniku Franků napsal Řehoř z kláštera v Tours, kroniku kmene Anglosasů napsal mnich Beda Ctihodný. Z kronik psaných jiným než latinským jazykem je nejvýznamnější Pověst dávných let, kterou napsal po roce 1100 kyjevský mnich Nestor.
S raně středověkým písemnictvím souvisely hrdinské zpěvy (rytířská epika). Vznikaly zejména v západní Evropě a obsahovaly vyprávění o hrdinských činech rytířů a jejich odvážných taženích proti nepříteli. Byla to například ve Francii Píseň o Rolandovi a na Pyrenejském poloostrově Píseň o Cidovi. Obě skladby vyprávěly o bojích proti Arabům. V Německu na přelomu 11. a 12. stol. vznikla Píseň o Nibelunzích. Velmi oblíbená pověst z téže doby byla Tristan a Izolda, jejímž námětem byl milostný příběh.
Ručně psané knihy byly bohatě zdobeny barevnými ornamenty i malými obrázky. Barevně bývala vyzdobena počáteční písmena jednotlivých knižních kapitol. V podobě knižních maleb vznikalo české malířství. Nejkrásnější knižní malby obsahuje dodnes zachovaný kodex Vyšehradský z roku 1085. Byl vydán ku příležitosti korunovace knížete Vratislava na krále. Rukopis obsahuje texty líčící život a učení Krista. Vznikaly také nástěnné malby (tzv. fresky) na zdech kostelů a chrámů a malba mozaiková. Nejvzácnější je u nás výzdoba na stěnách rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě, která zobrazuje knížata přemyslovského rodu. Tato freska byla vytvořena přibližně po roce 1130.
V raném středověku se rozvíjelo také sochařství. Sochy se zhotovovaly podle určitých ustálených pravidel, aniž by byl zachycen výraz tváře či pohyb těla odpovídající skutečnosti. Významným sochařským dílem je 11 plastik na kostele sv. Jakuba ve vsi Jakub u Kutné Hory.
V klášterech se skládala hudba a latinské písně. Měly náboženský obsah a vyjadřovaly touhu lidí po bohaté úrodě, po míru a spravedlnosti. Písně zpívaly jen kněží. Při bohoslužbách
bylo prostým vesničanům dovoleno zpívat jen krátké české popěvky. Za nejstarší českou píseň považujeme píseň Hospodine, pomiluj ny - Pane, smiluj se nad námi (viz. Příloha). Z 12. stol. je píseň Svatý Václave (viz Příloha), která plnila funkce národní hymny.
Velmi výraznou složkou středověkého umění bylo též tzv. užité umění neboli umělecká řemesla. Sem patřila výroba rozmanitých předmětů z nejrůznějších materiálů. Velmi ceněna byla práce s drahými kovy (zlatem a stříbrem) a drahými kameny, ale nechyběly ani tak exotické materiály jako byla slonovina anebo drahé látky dovážené z Orientu.
Největší pozornost a největší umělecká péče byla věnována předmětům spojeným s křesťanstvím. Pro potřebu bohoslužeb se vyráběly skvostné mešní kalichy a monstrance ze stříbra i ryzího zlata posázené drahokamy. Kněží se odívali do nádherně vyšívaných mešních rouch. Desky bohoslužebních knih (i tak velmi drahých, neboť před vynalezením knihtisku byly ručně opisovány v klášterech) byly zdobeny drobnými reliéfy ze slonoviny, připomínajícími významné osobnosti nebo události. Zcela novým oborem bylo vytváření barevných oken, skládaných z různobarevných tabulek skla, které spojovaly olověné pásky.
Užité umění bylo ve středověku nejen velic
Vloženo: 5.06.2011
Velikost: 110,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu D - Dějepis
Podobné materiály
- 15 - Interpersonální a meziskupinové jevy - Firemní kultura
- ZSV - Základy společenských věd - Příroda, kultura a společnost
- PSY - Psychologie - KULTURA
- D - Dějepis - Kultura raného a rozvinutého feudalismu
- D - Dějepis - Kultura během 2.světové války
- D - Dějepis - Kultura z období 1.republiky
- D - Dějepis - Česká barokní kultura
- D - Dějepis - Kultura a vzdělanost vrcholného středověku
- D - Dějepis - Česká kultura v 2. pol. 19. st.
- D - Dějepis - Český stát za posledních Přemyslovců, gotická kultura
- VV - Výtvarná výchova - Achaiská kultura
- VV - Výtvarná výchova - Minojská a mykénská kultura
- D - Dějepis - Kultura ranného období v Řecku
- D - Dějepis - Řecko a peloponéská válka - kultura klasického období
- PRA - Právo - Angloamerická kultura
- CJ - Český jazyk - Jazyková forma a kodifikace, jazyková kultura
- CJ - Český jazyk - Jazyková norma a kodifikace, jazyková kultura
- ZSV - Základy společenských věd - Sociologie, kultura
- D - Dějepis - kultura přelomu 18. a 19. století
- D - Dějepis - kultura raného středověku
- D - Dějepis - kultura vrcholného a pozdního středověku
- D - Dějepis - Kultura během 2.světové války
- D - Dějepis - Kultura z období 1.republiky
- D - Dějepis - Česká barokní kultura
- CJ - Český jazyk - Barokní kultura
- D - Dějepis - Anticka kultura
- D - Dějepis - Antická kultura-Řím
- D - Dějepis - EVROPSKÉ VÝTVARNÉ UMĚNÍ, KULTURA, ARCHITEKTURA A HUDBA V 19. STOLETÍ 22B
- D - Dějepis - STAROVĚKÉ ŘECKO A JEHO KULTURA
- D - Dějepis - Třicetiletá válka + Barokní kultura
- D - Dějepis - VĚDA, KULTURA A UMĚNÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH V 19. STOLETÍ, NÁSTUP MODERNÍCH SMĚRŮ V UMĚNÍ A ARCHITEKT
- CJ - Český jazyk - Antická lit. a kultura orientáních despotií
- D - Dějepis - Anticka kultura
- D - Dějepis - Antická kultura-Řím
- D - Dějepis - Kultura doby románské
- D - Dějepis - Ranný feud. záp.astř.Evropa, kultura = 6.+..
- D - Dějepis - Umění, kultura,..v Evropě v 19.stol.
- D - Dějepis - Umění, kultura,..v ČR v 19.stol.
- D - Dějepis - Řecko helenistické + kultura
- D - Dějepis - Řím - císařství + kultura
- NJ - Německý jazyk - Kultur und Kunst - kultura a umění
- LIT - Literatura - .ANTICKÁ KULTURA
- LIT - Literatura - Vznik cesky psane literatury, umeni gotiky
Copyright 2024 unium.cz