- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálřižáků se králi Balduinovi III. podařilo dobýt pevnost Askalon a byzantský Kypr. Ale většinou byly poraženi. Ale ani muslimové neměli dostatek sil na to, aby křižácké panství zničili a proto se všechny křižácké státy se udržely.
Ale v jediné bitvě u Hattínu roku 1187 ztratili křižáci vše, čeho kdy dosáhli. Křižácká města, která arabský vůdce Saladin vzápětí oblehl se vzdávala jedno po druhém, mezi nimi i samotný Jeruzalém. Rozloha křižáckého panství byla zredukována pouze na úzký pás při pobřeží.
III. křížová výprava
V Evropě opět zavládl poprask a Fridrich Barbarossa začal organizovat novou výpravu na rok 1189. Byla zvolena cesta po pevnině. Vojsko prošlo Malou Asií, ale když Barbarossa při přechodu řeky Salef v Kikílii neprozřetelně utonul, většina vojska se vrátila domů. Jen Barbarossův syn Fridrich pokračoval v cestě. Brzy však následoval příkladu svého otce a umřel taky, což zapříčinilo úplný rozpad této křížové výpravy. Roku 1192 připlula další část výpravy vedená anglickým králem Richardem Lví Srdce a francouzským králem Filipem II. Křižákům se podařilo ovládnout řadu měst, ztracených po bitvě u Hattínu. Samotný Jeruzalém sice dobyt nebyl, ale vyjednáváním byl do něj zaručen přístup všem poutníkům. Po těchto úspěších se Richard a Filip vrací do Evropy. Králem znovu ustanoveného Jeruzalémského království se stal Richardův synovec Jindřich.
IV. křížová výprava
Že křižácké výpravy byly i ryze kořistnickými odhalila čtvrtá výprava. Roku 1202 se vojsko shromáždilo a nalodilo. Poté benátský dóže Enrico Donaldo donutil zadlužené křižáky dobýt uherský přístav Zadar. Další podmínkou Benátčanů bylo, aby křižáci pomohli dosadit zpět na byzantský trůn vyhnaného císaře Alexeia. Křižáci to provedli silou a roku 1204 Konstantinopol dobyli. Zmocnili se tak nesmírné kořisti, více než za všechny předešlé výpravy dohromady. Na byzantský trůn byl dosazen loajální císař z řad křižáků a bylo vyhlášeno tzv. Latinské císařství.
V. křížová výprava
Papež Inonenc III. se cítil hluboce dotčen nezdarem 4. výpravy a proto roku 1213 vyhlásil nové tažení. Roku 1217 se sešla vojska uherského krále Ondřeje a rakouského knížete Leopolda. Tato výprava dosáhla částečných úspěchů v Egyptě, ale všechny tyto výdobytky byly do roku 1221 opět ztraceny.
VI. křížová výprava
Roku 1225 zorganizoval v Německu císař Fridrich II. novou křížovou výpravu. Po příjezdu do Levanty roku 1229 si císař vynutil na Arabech vydání Jeruzaléma. Tím považoval své poslání za splněné a stáhl se do Itálie. Jeruzalém znovu padl muslimům do rukou roku 1244 po prohrané bitvě u Ghazzy a křižácké státy tvořili opět jenom úzký pruh při pobřeží.
VII. křížová výprava
Tentokrát již zpráva o pádu Jeruzaléma nevzbudila v západní Evropě žádný velký rozruch. Papež sice vyhlásil novou křížovou výpravu, ale jeho výzva zůstala téměř bez ohlasu. Nezávisle na papeži však chtěl zasáhnout francouzský král Ludvík IX. Po přezimování na Kypru se jeho vojsko vylodilo v Egyptě. Po dobytí přístavního města Damietry se křižáci vydali do vnitrozemí, kde byli obklíčeni. Za vydání města Damietry je Arabové propustili. Se zbytky svého vojska se Ludvík sice stáhl do Palestiny, ale stejně tam zůstal jen do roku 1254, kdy jej vnitřní záležitosti ve Francii donutily se vrátit domů.
VIII. křížová výprava
Poslední nadějí křižáckých států se tak kupodivu stali Mongolové, se kterými se podařilo uzavřít spojenectví proti Arabům. Když však byli Mongolové poraženi Egyptským sultánem pohasla i tato poslední naděje. Další egyptský sultán Bajbars se rozhodl zničit poslední zbytky křižáckých státečků. Jeho tažení začalo roku 1263 přepadením Akkonu, který i když se ubránil, nedokázal zabránit dalšímu územnímu okrajování Jeruzalémského království. Poté, co padla Antiochie, bylo jasné, že se blíží neodvratný konec. Arabské úspěchy vzbudily ohlas v Evropě, ale převládal v něm spíše zájem než účast a ochota pomoci. Egypťané důsledně ničili vše. Z dob hrdého křižáckého panství se na předním východě ještě chvíli udrželi jen Kypr a Arménie. Ale i tato místa byla roku 1291 zničena.
Zničení Jeruzalémského království však neznamenalo skončení křížových výprav. Rytířské řády nadále pokračovaly ve výbojích ve jménu božím na východě Evropy a také na Pyrenejském poloostrově. Křížové výpravy přispěly ke vzniku rytířských řádů, které původně pouze pečovali o poutníky cestující do svaté země, ale postupem času, jak do nich vstupovalo více a více rytířů se pomalu měnili v řády vojenské. Tak vznikly řády Johanitů, Templářů, Maltézských rytířů a Řád Německých rytířů.
Dětská křížová výprava
Z hlediska poznání mentality 13. století si pozornosti zaslouží i dětská křížová výprava z roku 1212, jedna z nejtragičtějších událostí celého období válek o svatou zemi. Přesvědčení, že Jeruzalém zůstává nedobyt, protože výpravy vedou hříšní lidé, mělo za následek propagandu mezi dětmi západní Evropy: prý pouze nevinní mohou získat město Kristova působení. Ale proti této křížové výpravě se postavila šlechta i církev o tak se na pochod vydaly pouze děti z Porýní. Jejich cesta skončila na italském pobřeží. Byla provázena velkými ztrátami na životech a zpět do Porýní se jich vrátila jen část. Ale ještě tragičtější osud měla jiná část výpravy, která došla do francouzského Marseille. Zde se dostaly do rukou obchodníků, kteří je nelodili, ale poté byly prodány do otroctví.
Závěr
Křižácké výpravy, především ty první, byly jistě vyvolány hladem po půdě, které pociťovala celá Evropa,ale nevyřešili jej. Takže jediným výsledkem těchto výprav bylo tedy definitivní oslabení Byzance, růst papežské politiky a růst moci rytířských států.
Vloženo: 5.06.2011
Velikost: 60,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz