- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálzaloženo především na na pěstování obilnin. V místech s mírnějším podnebím a zavlažováním se daří bavlníku, rýži, citrusům a tabáku. Pěstuje se rovněž mák, brambory, cukrovka a vinná réva. V zemi se těží rudy zinku, chromu, železa, hnědé uhlí a azbest.Po 2. světové válce byly ve Skopji a dalších městech postaveny továrny.
Průmysl textilní, potravinářský.
Černá hora
Hlavní město PodgoricaRozloha 13 812 km2Počet obyvatel 660 000Nejvyšší hora Durmitor 2 522 mPlatidlo: Euro
Není členem EUHospodářství: Hospodářství Černé Hory patřilo v rámci bývalé Jugoslávie k nejzaostalejším. Před rozpadem státu investovala jugoslávská federativní vláda značné prostředky do rozvoje černohorského průmyslu, byla vybudována ocelárna a několik hydroelektráren. Největší s více než 200 m vysokou hrází je Mratinje na řece Piva. V zemi jsou významná ložiska bauxitu, těží se i polymetalické rudy. Při zdrojích levné vodní energie se rozvinulo hutnictví barevných kovů, stavba lodí a zpracování dřeva. Černá Hora přesto zůstává nadále převážně zemědělskou zemí, kde převládá chov ovcí, koz a prasat. Důležitý je rybolov. Pěstuje se i určitý množství obilnin, zeleniny, ovoce a tabáku. Významným zdrojem deviz byl turistický ruch na jadranském pobřeží, dokud ho nepřerušila válka mezi Srbskem a Chorvatskem. V zemi je jen jedno mezinárodní letiště, v hlavním městě Podgorica. S velkými náklady byla před lety postavena železniční trať spojující Bělehrad a přístav Bar. Jeden z nejlepších přirozených přístavů Evropy v boce Kotorské je základnou jugoslávského vojenského námořnictva.Poloha:Většinu území zaujímají vápencová pohoří a krasové sníženiny Dinárské soustavy. Nejvyšší je masiv Durmitor a na hranicích s Albánií Prokletije. Území je rozřezáno hlubokými kaňony řek : na sever do Bosny tečou Piva, Tara a Lim – zdrojnice Driny; na jih do Skadarského jezera, které je největším jezerem na Balkáně, ústí Moraca a Zeta. Tlakové rozdíly mezi mořem a horami jsou příčinou pestrého klimatu malé země. Léta jsou suchá a horká, zimy vlhké a mírné, zejména na pobřeží a v nížinách. Oblast boky Kotorské patří k nejdeštivějším místům v Evropě s více než 4000 mm srážek.
Albánie
Vznik: 28.11.1912
Hlavní město: Tirana
Rozloha: 28 748 km2
Počet obyvatel: 3 600 000
Jazyk: Albánština
Náboženství: převaha Islámu
Měna: Albánský lek
Není členem EU
Hospodářství
Zemědělství:
Obiloviny, brambory, cukrová řepa, zelenina, vinná réva, bavlna, olivy, ovoce.
Skot, prasata, rybolov.
Těžba ropy, zemního plynu, mědi, chromu, niklu, uhlí, vápenec, kaolín, dolomit + přírodní asfalt.
Průmysl: textilní, papírenský, chemický + zpracování nerostných surovin.
Jedna z nejchudších zemí Evropy
Poloha:
Albánie se rozkládá v členitém terénu; sever země je rovinný, jih a východ pak velmi kopcovitý. Země má hlavně kontinentální podnebí s chladnými zimami a teplými léty. Zemi ze západu omývá .Největší přirozený přírůstek v Evropě.
Rumunsko
Povrch:Uvnitř karpatského oblouku je Transylvánská plošina, uzavřená na západě pohořím Apuseni (1 848 m nad m. m.). Na jihu podél Dunaje rozsáhlá Valašská nížina, na západě zasahuje z Maďarska Velká uherská nížina. Pobřeží Černého moře je krátké a nízké s lagunovými jezery a deltou Dunaje. Celé Rumunsko patří k povodí Dunaje; hlavní přítoky Alt, Argeş, Ialomiţa, Siret a Prut. Podnebí je slabě kontinentální, v horách studené, u pobřeží středomořského typu.
Hospodářství:
Nejvýznamnější je průmysl hutnický, petrochemický, strojírenský – automobilka Dacia (Renault group), chemický, potravinářský, textilní. V zemědělství převažuje rostlinná výroba. Pěstuje se kukuřice (12,1 mil. t, 1998, 2. místo v Evropě), pšenice (5,2 mil. t), brambory, cukrová řepa, ječmen, slunečnice a ovoce. Chov ovcí (9,7 mil. kusů, 1997), prasat, skotu. Těžba dřeva. Těží se ropa (6,7 mil. t), zemní plyn Transylvánii, černé a hnědé uhlí, rudy železa a zinku, bauxit, soli.
Bulharsko
Vznik: 22.11.1908
Hlavní město: Sofie
Rozloha: 110 993 km2
Počet obyvatel: 7 250 000
Jazyk: Bulharština
Náboženství: Pravoslavné
Měna: Lev
Členem EU
Poloha:
Velká část povrchu Bulharska je hornatá. Do Černého moře odvádí své vody největší řeka země , k úmoří patří . má na severu ráz kontinentální, na jihu a východě středomořský. Průměrné lednové teploty se pohybují od -2 do 2 , červencové od 21 do 25 °C.
Hospodářství:
Bulharsko je průmyslově-zemědělský stát. Hlavní průmyslová odvětví jsou hutnictví, strojírenství, , textilní průmysl a potravinářství. Těží se a barevné . V zemědělství převládá rostlinná produkce nad živočišnou. Pěstuje se , , , , , , , , , , a . Největší producent růžového oleje na světě. Chovají se , , , , , , a . Produkce , a rybích výrobků.
Významný cestovní ruch na pobřeží Černého moře (Varna, Burgas).
Vloženo: 1.09.2010
Velikost: 112,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu Z - Zeměpis
Podobné materiály
- Z - Zeměpis - Regionalni geografie jizni a jihovychodni Evropy
- Z - Zeměpis - Jihovýchodní Asie
- Z - Zeměpis - Jižní a Jihovýchodní Asie
- Z - Zeměpis - 12 jihovychodni asie
- Z - Zeměpis - 16. Jižní a Jihovýchodní Asie
- Z - Zeměpis - 20 jihovychodni evropa
- Z - Zeměpis - Jihovýchodní Asie2
- Z - Zeměpis - Jižní a Jihovýchodní Asie
- Z - Zeměpis - Jihovychodni Evropa
- D - Dějepis - Evropa a svět po roce 1945
- D - Dějepis - Evropa a české země ve 2. polovině 19. století
- Z - Zeměpis - Jižní Evropa
- Z - Zeměpis - Severní Evropa
- Z - Zeměpis - Střední Evropa
- D - Dějepis - Francouzská revoluce, její příčiny a důsledky, Napoleonské války a Evropa po Vídeňském kongresu.
- D - Dějepis - Vývoj ve světě po druhé světové válce (Amerika, Evropa, Asie, Afrika).
- Z - Zeměpis - Jižni Evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - Stredni Evropa
- Z - Zeměpis - Strední Evropa - Alpy
- Z - Zeměpis - Východní Evropa
- Z - Zeměpis - Zapadni Evropa
- D - Dějepis - Evropa po třicetileté válce
- D - Dějepis - Evropa po Vídeňském kongresu
- D - Dějepis - Evropa v 2. pol. 19. st
- D - Dějepis - Meziválečná Evropa
- Z - Zeměpis - Jizni Evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - Vychodni Evropa
- D - Dějepis - Evropa a svět mezi světovými válkami
- D - Dějepis - Evropa a české země po vídeňském kongresu
- D - Dějepis - Evropa a české země ve 2. polovině 19. století
- D - Dějepis - Evropa v 16. stol.
- D - Dějepis - Evropa v 17. stol.
- D - Dějepis - Napoleonova vybojna politika, Evropa po videnskem kongresu
- D - Dějepis - Stredni a vychodni Evropa po tricetilete valce
- D - Dějepis - Zapadni Evropa a vrcholny stredovek
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - Střední Evropa
- Z - Zeměpis - Východní Evropa
- D - Dějepis - Francie a Evropa
- Z - Zeměpis - Evropa, EU aj.
- Z - Zeměpis - Evropa
- Z - Zeměpis - JIZNI EVROPA
- Z - Zeměpis - SEVERNI EVROPA
- Z - Zeměpis - Severní Evropa
- Z - Zeměpis - Střední, V a JV Evropa
- Z - Zeměpis - VYCHODNI EVROPA
- Z - Zeměpis - Západní Evropa
- Z - Zeměpis - Jižní Evropa, Itálie
- Z - Zeměpis - severní evropa, švédsko
- Z - Zeměpis - Střední Evropa, Švýcarsko
- Z - Zeměpis - západní evropa, anglie
- D - Dějepis - Evropa a svět mezi světovými válkami
- D - Dějepis - Evropa a české země po vídeňském kongresu do roku 1948
- D - Dějepis - Evropa a české země ve druhé pol. 19. stol.
- D - Dějepis - Evropa za raného a vrcholného středověku
- D - Dějepis - FRANCOUZSKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE, EVROPA ZA NAPOLEONA
- D - Dějepis - PRVNÍ STÁTNÍ ÚTVARY NA NAŠEM ÚZEMÍ, ZÁPADNÍ A VÝCHODNÍ EVROPA
- Z - Zeměpis - Evropa
- D - Dějepis - Evropa a svět
- Z - Zeměpis - Evropa
- D - Dějepis - EVROPA OD 2. POLOVINY 19. STOLETÍ DO 1914
- D - Dějepis - Evropa po roce 1848 do WW1
- D - Dějepis - EVROPA V LETECH 1815-1848
- D - Dějepis - Pravěká Evropa
- Z - Zeměpis - Jižni Evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - Stredni Evropa
- Z - Zeměpis - Strední Evropa - Alpy
- Z - Zeměpis - Východní Evropa
- Z - Zeměpis - Zapadni Evropa
- D - Dějepis - Evropa 11.-15.století
- D - Dějepis - Evropa po vídeňském kongresu, revoluční rok 1848
- D - Dějepis - Evropa po víděnském kongresu 1.pol.19.stol.
- D - Dějepis - Evropa v 16.stol., Třicetiletá válka
- D - Dějepis - Evropa v období rozvinutého středověku
- D - Dějepis - Pravěká Evropa
- D - Dějepis - Ranný feud. záp.astř.Evropa, kultura = 6.+..
- D - Dějepis - Střední, vých. Evropa
- D - Dějepis - Východní a střední Evropa
- LIT - Literatura - Literatura ve stredoveku - evropa
- Z - Zeměpis - 15 evropa
- Z - Zeměpis - 16 severni evropa
- Z - Zeměpis - 17 zapadni evropa
- Z - Zeměpis - 18 jizni evropa
- Z - Zeměpis - 21 vychodni evropa
- Z - Zeměpis - 23 severní evropa, švédsko
- Z - Zeměpis - 23 Západní Evropa
- Z - Zeměpis - 24 západní evropa, anglie
- Z - Zeměpis - 26 Jižní Evropa, Itálie
- Z - Zeměpis - 27 Střední Evropa, Švýcarsko
- Z - Zeměpis - 8-Evropa
- Z - Zeměpis - Evropa II
- Z - Zeměpis - j evropa
- Z - Zeměpis - jv evropa
- Z - Zeměpis - s evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - str evropa
- Z - Zeměpis - Z evropa
- Z - Zeměpis - Jizni Evropa
- Z - Zeměpis - Severní Evropa
- Z - Zeměpis - Střední Evropa
- Z - Zeměpis - Západní evropa
Copyright 2024 unium.cz