- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálJAGELLONCI.
Po smrti Jiřího z Poděbrad došlo k novému boji o český královský trůn. Jedním z uchazečů byl syn polského krále Vladislav , kterého podporovali kališníci. Druhým byl Matyáš Korvín, který již vlastnil část zemí Koruny české.
Polský král byl mocný a měl dobré vztahy s papežskou kurií. Byl ochotný slíbit, že se postará o konečné potvrzení kompaktát a smíří definitivně české kališníky s kurií. Sliboval také, že zaplatí dluhy po Jiřím z Poděbrad.
Čeští stavově se v květnu 1471 konečně dohodli v Kutné Hoře, že českým králem se stane Vladislav Jagellonský (1471 – 1516). Jak nový český král tedy přijal kompaktáta a zbytek požadavků stavů. Platnost dohody mezi kališníky a katolíky stanovil sněm na třicet jedna let. V roce 1512 došlo k jejímu prodloužení. Kompaktáta zůstala zemským zákonem až do roku 1567.
Nástupem Jagellovců vstoupil český stát do období klasické stavovské monarchie.
Po volbě Vladislava však i dále katolická část šlechty uznávala za českého krále Matyáše, který ovládal část Čech, polovinu Moravy, Slezsko a obě Lužice. V této době existovalo v království dvojvládí. Ani jednomu se tento stav nelíbil. Také si uvědomovali, jaké nebezpečí plyne z tohoto stavu. Vladislav Jagellonský musel tedy pokračovat ve válce s Matyášem Korvínem.
Ani jedna strana však nevlastnila tolik síly a prostředků, aby vyhrála, a tím ukončila tento spor. Boje se vyřešily až v letech 1478 – 1479 (olomoucké úmluvy) během jednání v Brně a Olomouci. Tehdy došlo mezi Matyášem a Vladislavem k dohodě. Díky této dohodě byly země Koruny české dočasně rozděleny. Vladislav měl vládnout Čechám a Matyášovi zůstala Morava, Slezsko a Lužice v doživotním držení. Oba si tím ponechali titul českého krále.
V případě, že by Vladislav zemřel dřív, připadlo by Království české Matyášovi. Pokud zemře dříve Matyáš , musel by Vladislav zaplatit jeho nástupcům 400 000 zlatých.
Rozdělení země těžce poškodilo mezinárodní postavení království a Čechy přestaly na určitou dobu hrát důležitou roli ve střední Evropě.
V roce 1487 panovníka uznal i papež. V roce 1490 zemřel bez mužských dědiců uherský král Matyáš a Vladislav byl zvolen také za uherského krále. Spojením českého a uherského trůnu v osobě jednoho panovníka se tak vytvořila česko-uherská personální unie, která se mohla svým rozsahem, ekonomickou i vojenstvím stát mocným soustátím ve střední Evropě. K tomu ale nedošlo kvůli silným partikularistickým stavovským tendencím, která bránila vytvoření silné královské moci.
Ve svém volebním slibu se uherským stavům zavázal, že bude sídlit v Budíně a tento svůj slib splnit. Přesídlení krále do Budína mělo pro České království řadu nevýhod. Neprůbojný panovník se dostal do vlivu uherských dvořanů a rádců. Čeští šlechtici tak ztratili možnost ovlivňovat zahraniční politiku státu. Některým šlechticům však nepřítomnost panovníka vyhovovala. Postupně začala upadat v Čechách královská moc a stát se měnil na stavovskou monarchii, ne které šlechta a města získaly nad králem mocenskou převahu. Král se tedy musel o svou moc dělit se stavy a hlavně s vysokou šlechtou, která v době husitské a pohusitské posílila své pozice tím, že zabrala majetek církve. Mimo přímý podíl na moci zůstala v Čechách církev.
Vysokou šlechtu představovalo několik desítek starobylých rodů, v Čechách to byli např. páni z Kunštátu a Poděbrad, Rožmberkové, Štemberkové, Rožmitálové, na Moravě Tovačovští z Cimburka a Perštejnové. Od konce 80. let 15. století docházelo u této vrstvy k přesunu od válečných k ekonomickým aktivitám.
Nejvyšší aristokracie se odštěpila jako samostatný panský stav. V jeden rytířský stav se spojili vladykové a panoši. Třetím a významným stavem v pohusitské době byl městský stav.
Ještě za Vladislavovy vlády se katolická strana v Čechách snažila získat pomocí převratu pozice, které ztratila po husitských válkách. Kališníci na to reagovali v roce 1483 povstáním v Praze. Obnovit v zemi předhusitské poměry se katolíkům nepodařilo. Pražané také během tohoto povstání svrhli konšely a zvolili si nové, které musel Vladislav schválit Nakonec byla v roce 1485 na sněmu v Kutné Hoře uzavřena smlouva o náboženském míru, která zajišťovala rovnoprávnost kališnické a katolické církve (bez jednoty bratrské) a
Vloženo: 7.07.2011
Velikost: 55,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz